moonell komentáře u knih
Ač obdivuji v lecčems jazyk Shakespeara a Kateřina je na svou dobu opravdu neobyčejně drzá, jsem nucena ubrat v hodnocení za konečné opravdové zkrocení v podobě závěrečného monologu, který se v dnešní době jeví spíše ponižujícím pro ženu. Nejsem fanatická feministka a vpravdě se kloním spíš na druhou stranu extrému, i beru v potaz dobu, ve které byla hra napsána, leč mým myšlenkám se příčí.
Je vlastně úplně jedno, jestli vám děj už někdo odvyprávěl ve škole či jste se ho nazpaměť učili na písemku. Dialogy a myšlenky má tak silné, že vás vtáhnou, nehledě na to, pokolikáté příběh čtete či jak dalece ho předem znáte. Ultimátní pravda skryta ve státě, který sic fiktivní, přece existuje stále..
Nechápu, kde se bere tolik negativních komentářů, ale pro mě je to jednoznačně jedna z nejlepších knih, co byla napsána (zvlášť brato v potaz, že jde o Kinga, kterýžto je mou velkou slabinou.) A částečně právě proto, jak moc je dlouhá.
Co se týče "Všeználka Billa" a podobných komentářů, sama jsem knihu vnímala spíš jako dílo pro děti a o dětech, síle snů a fantazií, jež mají.. Tudíž tyhle "věci" a stylizace do konkrétních rolí nepovažuju za rušivej element. To už bych se spíš ráda pozastavila nad groupsexem v kanálech - wtf, o tom nikdo nepíše ?!
Nicméně i přes to zůstává pro mě hodně silným zážitkem i po druhém přečtení, takže na ní nejspíš něco bude .)
Brak pro pubertální slečinky hledající "věčnou lásku" alespoň v literatuře (ač jsem na pochybách, zda-li volím správný výraz). Upíři, kteří nad sebou mají kontrolu ? Ne, ne, ne. Fuj.
Nejspíš ji mám ráda právě kvůli odlišnosti od toho, co King normálně píše. No, a pochopitelně taky proto, že byla první, kterou jsem od něj četla .)
Dočetla jsem jí vyloženě jen kvůli tomu, že nesnáším nedočtený knížky .) Nápad to sice mělo (někde velmi pečlivě ukryto nějaké větvení té myšlenky), ale zpracování a tempo knížky mi nevyhovovalo.
Jedna z těch osudových v mých třinácti, čtrnácti.. A počátek mé závislosti na Oatesové.
Film mě těžce zklamal, ačkoliv si neumím v titulní roli představit někoho, kdo by prota dokázal zahrát líp. Kniha je to každopádně jedna z nejlepších a pro mě nejcitovějších .)
King má talent napsat něco, co by na plátě vypadalo jako béčkový horor, ale jeho slovy z něčeho takového vznikne mistrovské dílo. Prokletí Salemu už bylo místy moc přepjatý i na mě, ale pořád stejně obdivuju Kingovu schopnost zachytit obraz, situaci, myšlenku tak věrně a pravdivě, ať už se jedná o sebevětší pitomost .)
Popravdě mám strach se do tý knížky vůbec podívat. Připadá mi to jako zoufalej pokus vyždímat ze série maximum prachů. Ale třeba někdy budu mít koule na to se přesvědčit o opaku .)) Po podivným konci pátý knížky by si to zasloužilo trochu víc, než jen deník málokdy zmíněnýho mladšího bráchy.
Rozhodně stojí za přečtení. Dostala jsem se k ní díky četbě k maturitě, a byla jedna z mála, co mě opravdu zaujala a ve spoustě myšlenek jsem se s ní mohla ztotožnit.
Jedním slovem Psycho. Při představě, že se skutečně jedná o autobiografický román a nikoliv o fikci se člověku ježí všechny vlasy. Rozhodně doporučuju, pokud máte pocit, že vaše rodina nebo dětství nebylo tak úplně v pořádku :)
I po druhém díle se mi nedaří zbavit pocitu déjá vu - něco z Tolkiena, něco z Rowlingové... Nicméně výsledek je poměrně slušný.
Pomalý rozjezd, nicméně po přetrpění první třetiny knihy už jsem se nemohla odtrhnout. Rozhodně silné téma, zvlášť pro zasvěcené (a že jich nebude málo). Na to, že jde o debut - smekám.
Řekla bych, že Da Vinci je opravdu přeceňovaná kniha - za mě Andělé vedou.