Mirka2778 komentáře u knih

V prvním díle si Robinson u mě nějaké ty sympatie získal, ale v druhém díle se už bezhlavě vrhal z jednoho dobrodružství do druhého a já poněkud ztrácela pro jeho vyvádění pochopení. Není to můj žánr, přesto jsem moc ráda, že jsem Robinsona přečetla.
Přidám citaci z Paličkovy předmluvy,: Daniel Defoe napsal k Robinsonovi dvě pokračování. Druhý díl již není tak poutavý jako první, a díl třetí, „Vážné úvahy o živote Robinsona Crusoe“, je tak přeplněn mravoličnými pojednáními,
příznačnými pro tehdejší dobu, ale zastaralými už v minulém století, že jej ani čtenářům nepředkládáme. Quido Palička

9 29.08.2018

Robinson podle Plevy je dobrodružný příběh pro mladé čtenáře. Původní příběh je trochu okleštěn a Robinson je zde vypodobněn jako pracovitý, učenlivý, přátelský.
Pravý hrdina pro správné kluky.

21 29.08.2018

Des Grieux je mladík s budoucností kněze. Ale, náhle se zamiluje do krásné Manon.
Manon je šestnáctka, která se také zamiluje, jenže má talent líbit se všem.
O její přízeň usiluje i postarší Duval. A navrch se do všeho plete Tiberge v Jagovském stylu.
To všechno je psáno nádhernými Nezvalovými verši.
Tuto hru musí obdivovat i zarytý odpůrce básní.

25 29.08.2018

K Domu na pobřeží se vracím už 25 let. Už při prvním setkání jsem jím byla okouzlena.
Richard Young souhlasí, že na sobě otestuje preparát, který vytvořil jeho přítel.
Díky droze se přenese do 14. století, tam je svědkem několika událostí v životě místní šlechty.
Při prvním čtení jsem spolu s Richardem napjatě sledovala události staré 600 let a velmi mně překážela jeho manželka Vita, která nás od "hlavního" děje odváděla.
S přibývajícím věkem, (mým) ji chápu. Je to normální ženská, která přijela na dovolenou a její manžel se díky drogové závislosti o které ona netuší, jen nejapně vymlouvá a kope kolem sebe. (Stále ale mám pro něj ono prvotní pochopení dozvědět se jak to dopadne.)
Oba příběhy se výborně doplňují takže se nedá říci nic jiného než: DOKONALÉ

15 27.08.2018

Napsat komentář k téhle knížce, není pro mě vůbec jednoduché. A tak napíšu moje pocity.
Já se na její čtení moc těšila. A nemůžu napsat, že jsem zklamaná, ale nadšená taky ne.
Řekla bych, že tady forma zvítězila nad obsahem. Je to krásně napsáno, moc mě bavilo tu knížku číst, ale její děj mě skoro nezajímal.
Něco jako písnička s úžasným textem a nudnou melodií, nebo naopak.
Bylo to jak koukat na život u sousedů. Každý týden sečou trávu, dneska věší prádlo, zítra ho sundají, děti jim odrůstají, pak přibývají vnoučata. Ale není to můj život a tak to vnímám jen okrajově. Proč o tom psát knihu.
Ano, stála za přečtení! Na Márqueze nezanevřu!
A krásný citát přidám: "Člověk by nevěřil, že se tolik let dá prožít tak šťastně v samých pranicích, samých hloupých tahanicích a nevědět ksakru, jestli to je láska, anebo ne."

6 25.08.2018

Miluju dobré parodie. Na první stránce, a už jsem měla úsměv od ucha k uchu.
Tato gansterka je plná žižkovských reálií, slangu a hlášek.
Cituji:
"Když už máme tu sochu Svobody, je nutné, abychom také zavedli prohibici."
"Mozart, jenž je předchůdcem samotného Kmocha."
"Čin velikej a mužnej, jakýho je schopna jenom žena."

Jen mi vrtá hlavou zvlčilý žák Emil Seifert. Je to snad nezvedený bratr Jaroslavův? V poznámkách jsem se poučení nedočetla!

6 13.08.2018

Mladý kolumbijský novinář (a budoucí nositel Nobelovy ceny) měl potřebu nahlédnout za železnou oponu.
Pro nás Čechy je jistě zajímavé, že pro tohoto pozorovatele působilo v roce 1955, z tohoto bloku, Československo a především Praha nejzápadnějším dojmem.
Mě zaujala ta rozdílnost v pojetí socialismu, jistě způsobená právě rozdíly v národních povahách.
Východní Němci byli naštvaní, ale poslušní a odevzdaní. Češi žili dál stylem co Tě nepálí, nehas, ono to někdy přejde. Poláci bohatýrští i melancholičtí, komunisté i katolíci.
Rusové, přes svou pozici "dovozců" socialismu se toužili vrátit domů. Maďaři byli vyděšení po tom co se pokusili socialismus sobě přizpůsobit a Rusové jim to důrazně rozmluvili.
Moc se mi líbil popis moskevského festivalu i amerického, Západního Berlína.
Snad bude někde příležitost dočíst si zbytek Maďarské reportáže.

6 12.08.2018

Chybí mi v ní trocha humoru. Slečny Daswoodovy se berou tak přehnaně vážně. Ale možná to jen záměrná nadsázka, abychom pak mohli ocenit jejich proměnu. Ale nejen jejich, ale celého ansámblu postav.
Tak nějak se se všemi na začátku potkáváme v krajních mezích, aby se situace postupně uklidňovaly a vyjasňovaly.
Protože je knížka výborná, začíná mě mrzet, že jako první jsem četla Pýchu. Teď jsem každou další knížkou Jane Austenové tak trochu zklamaná.

6 10.08.2018

Srovnávat knížku a seriál nemohu. Pamatuji si sice, že v osmdesátých letech to byl televizní hit, ale utkvělo mi pouze slovenské znění a špičkování hlavních hrdinů.
Na začátku knížky se dozvídáme, že Dempsey starší bojoval v druhé světové válce na Sicílii i v Římě. Tam se zamiloval a domů, do New Yorku, si přivezl manželku.
Pak už poskočíme do poloviny let osmdesátých. Dempsey mladší je policista a když se při akci proti pašerákům drog stane nepohodlným je poslán na výpomoc speciálnímu oddělení londýnské policie.
Nevím jestli byla knížka předlohou seriálu, nebo naopak?
Knížka je velmi čtivá, předpokládám, že se do ní dostaly ty zajímavější díly, ale jistě zas byly obohaceny i o to, nač nebylo v seriálu místo.
Doporučuji i těm kdo si detektivku přečtou vyjímečně.
Jdu zhltnout druhou knížku.

7 23.07.2018

Myslíte si, že váš vedoucí (velitel) je ten nejhloupější, kterého kdo kdy potkal? Omyl, tím je Goodbody. Účetní, který narukuje do armády a tam je povyšován za zásluhy jen proto, aby se ho každý velitel rychle zbavil.
Když se stane poručíkem, mají jeho poddůstojníci a celá četa spoustu práce s vytahováním ho z malérů. Což dělají s velkým sebezapřením a téměř proti své vůli.
Nedej bože, aby někdo vzal tuhle knížku vážně. Mohl by dojít k závěru, že válka je děsná sranda.
Moc mě bavila krádež zlatého rouna podle bájesloví pro osmileté děti. A Goodbodyho pochodem si občas vykračuji. Ovšem vyzkoušet poklus velmi doporučuji! (beze svědků)

28 18.07.2018

Smil byl velmož za panování Václava I a Přemysla II.
Autor nám ho představuje jako válečníka, rytíře, majitele či snad správce významné, tehdy stříbronosné, části Českého království.
Zaručených informací z dochovaných pramenů mnoho není. Přesto autor právě z nich vychází a nám předkládá třeba i více možných verzí a vysvětluje která a proč je z jeho pohledu pravděpodobnější.
Dozvídáme se tak více i o fungování hornického města či zakládání kláštera.
Na odbornou knihu se čte velmi dobře, téměř lehce. Ráda ji doporučuji každému, kdo se o tuto epochu dějin zajímá.

3 15.07.2018

Životopis Nory Kinské *1888. Za 1.sv. války byla jako sestra červeného kříže v Rusku. Kdo by chtěl tvrdit, že šlechta byla jen rozmazlená, dřela z pracujících kůži a hrabala peníze. Při četbě této knížky by jistě změnil názor.

4 14.07.2018

Místy zdlouhavé, ale jinak moc dobré, čtivé a na to že je to drama- vtipné.
Tu si ještě někdy přečtu

8 14.07.2018

Petr je dítkem štěstěny a má toho zapotřebí, protože se neustále dostává do nebezpečných situací a rozhodně nepřipustí, že královny nemají nohy. Zajímavé, vtipné, nenáročné.

8 14.07.2018

Josef Hotmar byl v sedmdesátých letech zpravodajem československého rozhlasu v Paříži.
V této době vznikl soubor rozhovorů s rozličnými osobnostmi nejen francouzkého života.
Autor nám nepodává pouze přepis rozhovoru, přidává i osobní pocity ze setkání. Výběr osobností je opravdu rozmanitý, řekla bych až omračující! Jména, která mají i dnes zvuk.
Např.: malíř Josef Šíma, Coco Chanel, architekt Oscar Niemayer, Pablo Picasso, Brigitte Bardot, Jean Effel, básník Pablo Neruda, Jean Gabin, Belmondo, Umberto Nobile. A ještě dalších 15 jmen.
Bohužel se místy neubránil (možná nutné) komunistické propagandě. Nad tímto se při hodnocení snažím zavřít oči. (kniha vyšla roku 1979)

2 14.07.2018

Autorka nás seznámí s celou řadou obyvatel Brna čtrnáctého století. Od titulních nevěstek přes měšťany a patricie, až po šlechtice a samotného markraběte.
Mladá žena si sjedná vraždu svého hrubého manžela, markraběnka se ujímá novorozeněte nalezeného v lese a za Brnem byl spolu s nevěstkou nalezen mrtvý obchodník z Blanska.
Knížka se čte velmi dobře. Měšťanů a radních je tolik, že trochu splývají, ale ději to nijak nevadí.
Popis života ve městě beru, vzhledem k literárnímu žánru, za docela věrný. Líbilo se mi to.

10 14.07.2018

Celý cyklus mám ráda a když plánuji výlet na hrad, nebo zámek, přečtu si co se tady k němu píše ať mám trochu náskok a vím třeba na co se víc soustředit.

4 13.07.2018

Moje nezbytná pomocnice při čtení románů z dob vlády Lucemburků. Autoři nás nejdříve seznámí s tímto rodem obecně a pak se o každém (včetně dcer, manželek a doložených levobočků) dozvíme více. Přehledné rodokmeny a mapy též potěší.

3 13.07.2018

Musím jen naprosto souhlasit s komentářem jaroiva. Kniha čtenáři připomíná, že se nemá poddávat "osudu" že má mnoho ve svých rukách. Také to že život který se snažíme jen si užít, má jen malou hodnotu. A pak může být velmi těžké svému životu nějaký smysl dát.

5 12.07.2018

(SPOILER) Colas je řezbář, během jednoho roku přijde o ženu, přežije nákazu morem, sousedé mu spálí dům a on přesto je bytostný optimista a má svůj život rád.
Tak kniha je výborná, přesto se mi nečetla snadno. Jistě někdy dostane u mě znovu šanci.

8 11.07.2018