minirock
komentáře u knih
Martin Frič - Muž, který rozdával smích
Miloš Fiala
Knížku o Macu Fričovi jsem měl dlouho v seznamu Chci si přečíst a konečně jsem se k ní dostal. A nejsem zklamán, moc se mi líbila. Mám film rád a tato kniha je vlastně taková historie českého filmu od toho němého až po šedesátá léta. Frič byl skvělý režisér a zřejmě i dobrý člověk. Nejraději mám jeho Kristiána, toho si v televizi nikdy nenechám ujít. Točit Frič v Hollywoodu, měl by z Oscarů plot u zahrádky, o tom jsem přesvědčen. Zajímavé je také závěrečné vzpomínání Štěpničkové a Bohdalové, nevěděl jsem že s ním měla tak blízký vztah. Škoda že zemřel ještě relativně mladý, ruská okupace ho ale nejspíš dorazila.
Tajemství starého venkovského sídla
Johan Fabricius
Dobrodružné vyprávění o partě děti kdesi v Surinamu, která objeví ve starém sídle skrýš podloudníků s pašovanými a kradenými věcmi. Samozřejmě mládež se pustí do "vyšetřování", které skončí nedobře - jsou ponecháni svému osudu na jakémsi karibském ostrově. Jenže děcka se nedají, s pomocí holandského kamaráda se jim podaří zachránit a nakonec všechno dobře dopadne. Dobré to bylo.
Velký komiksový vandr
Milan Krejčí
Komiks není určitě v popředí mých zájmů ale dvojice Krejčí a Moravec je pro mě zárukou kvality, stejně tak jako nakladatelství TaM. A nejsem zklamán, většina kreslených příběhů je zajímavá a dobře se čte. Jako bonus mám knihu podepsanou od některých autorů, např. od Mirka Pospíšila, Vladimíra Tučapského, Jiřího Zimčíka, Dana Růžičky, Petra Modlitby nebo Pavla Čecha a také od autora Milana Krejčího. Radost číst i jen tak si prohlížet.
Nanebevzetí Karla Kryla
Miloš Čermák
Kryla uznávám jako písničkáře, mám některé jeho desky dodnes. Jeho poezie je mi už méně srozumitelná. Soudě podle knížky to byla rozporuplná osobnost s komplikovanou povahou. Lidé znali jeho písničky, méně už asi jeho názory které mnohé překvapily a jeho popularita po návratu z exilu postupně slábla. Přesto mě některé věci překvapily, např. to že nechtěl zpívat s Gottem a neměli se moc v lásce, ale ani jeho vztahy s mnoha ostatními exulanty nebyly příliš dobré. Kryl byl prostě svůj a jeho brzká smrt všechny zaskočila. Hodně tady chybí, jeho písničky které mohl ještě spoustu let skládat, tedy určitě.
Kde leží indiánská zem: Konec bojů na Velkých pláních
Josef Opatrný
Osídlování "divokého" Západu, nemluvě o celých USA na úkor původních obyvatel byl dlouhý a bohužel i velmi krvavý proces. Autor seznamuje čtenáře velmi přístupnou a čtivou formou s nejdůležitějšími událostmi celé této éry od zlaté horečky v Kalifornii až po apačského náčelníka Geronima, který vedl poslední indiánskou válku s bělochy. Jsou zmíněny a více či méně popsány všechny nejdůležitější bitvy včetně té nejznámější u Little Big Hornu a jejich hlavní protagonisté. Množství poučných a cenných informací pro ty, které toto téma zajímá.
Hovor se smrtí
Chris Carter
No tohle bylo něco. Carter dokáže navodit takřka šílenou atmosféru že se fakt skoro bojíte obrátit stránku, tohle umí málokdo a ve vymýšlení smrtí je opravdu jednička. Knihy jsou to opravdu parádní ale čím víc jsem jich přečetl tak v nich vidím určitou šablonovitost, nebo se pletu?
Oběť 2117
Jussi Adler-Olsen
Tenhle díl považuji za slabší. Oba hlavní hrdinové tak nějak ve vleku událostí objasňující Asadovu minulost, přičemž Carl řeší spíš své soukromé starosti a radosti. Rose a Gordon řeší případ maniaka s mačetou a celé mi to přijde místy zbytečně zdlouhavé a natahované. Snad to bude příště lepší ...
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Dal jsem si od komentáře odstup, protože jsem váhal mezi kladným a záporným hodnocením. Každopádně to byl zajímavý příběh a i když mě to chvílemi moc nebavilo, přesto jsem čekal jaký bude konec. Je to kniha jaké moc nečtu ale přinutila mě občas k zamyšlení a to je myslím dobře. Minulost by se měla občas připomínat. Takže nakonec spokojenost.
Smrtící tajnosti
Robert Bryndza
Číst třetí knihu po sobě od Bryndzy, vytvořím si závislost. A to jsem nechtěl. Ale čekat na další budu netrpělivě, to jo. Smrtící tajnosti jsou další skvělá kniha s protivnou inspektorkou Erikou kterou mám čím dál raději. Jak utřela ty haranty v restauraci, to jsem se fakt bavil. Zajímavá zápletka, napínavý děj, nečekaný konec. Co víc si přát? Snad jen aby to pokračovalo stejně fajn dál.
Chladnokrevně
Robert Bryndza
Bryndza se pomalu ale jistě stává mým oblíbeným spisovatelem. A i když jsem četl jen Dívku z ledu a po ní až tuhle knížku, což je pátý díl série, není to moc na škodu. Děj je opět skvěle vygradovaný a nenudil jsem se ani chvilku, naopak. Erika sice není vzor všech ctností ale má mé sympatie. Těším se na další knihu.
Marco
Jussi Adler-Olsen
Tuhle knihu jsem kvůli její tloušťce dlouho odkládal ale teď se mi hodila do Výzvy a tak jsem si ji z knihovny půjčil. Nejdřív musím napsat, že Jussi Adler-Olsen je můj oblíbený autor takže jeho díla hodnotím méně kriticky. Tím pádem bych musel dát Marcovi jen tři hvězdy, protože ten příběh je opravdu slabší. Sice mě jeho osud zaujal a fandil jsem mu ale bylo víceméně jasné jak to dopadne. Někdy jsem se opravdu musel smát jak patnáctiletý kluk utíká půlce kodaňského podsvětí a dalším cvičeným zabijákům k tomu. Carl a jeho parta jsou tak nějak upozaděni a celkem nemají co řešit, jsou stále o krok zpět, spíš se více probírá jejich osobní život. Snad bude další díl lepší.
Mozek
Robin Cook
Průměrná detektivka s podprůměrným koncem. Lékařské prostředí nevyhledávám v knihách a už vůbec ne v reálném životě, bohužel mě kvůli letošní Výzvě čeká ještě jedna. Snad bude nadlouho poslední, protože tohle mě fakt stačilo, těch lékařských názvů tam bylo požehnaně a skalpelů, injekčních stříkaček a anesteziologů, gynekologů a patologů jakbysmet.
Dívka v ledu
Robert Bryndza
Celkem povedená detektivka, nijak moc napínavá ale čte se dobře. Pachatele jsem tak nějak tušil a skutečně jsem se trefil. Konec mě přišel dost překombinovaný ale proč ne. Na Erice se mi líbila její zarputilost a to jak si stála za svým i přes nepřízeň šéfů. Překvapilo mě že je to první kniha s ní, protože se tam často vzpomíná na jejího mrtvého muže aniž by to bylo nějak podrobněji vysvětleno. Každopádně si určitě rád přečtu nějakou další knížku s touto tvrdohlavou policistkou.
Lída Baarová: Návraty
Jiří Tauchen
O Lídě Baarové existuje mnoho knih ale toto je zřejmě první, která podrobně mapuje její filmovou a divadelní kariéru po jejím útěku z Československa. A za to jsem velmi rád, protože o jejích italských, španělských ale i některých německých filmech je poměrně málo informací, natož aby je český divák mohl někde vidět (kromě Darmošlapů a Pruského příběhu lásky). Kniha obsahuje velké množství archivních fotografií ze zmíněných filmů ale i divadelních představení ve kterých L.B. hrála, většinou málo známých. Je z nich patrné, že Lída Baarová byla nejen krásná žena ale i výborná filmová a divadelní herečka.
Chovejte se jako kočka
Stéphane Garnier
Protože máme doma tři kočky, trochu toho o jejich zvycích a vlastnostech vím. Ovšem povahu mají každá jinou. Takže jsem je mohl srovnávat s tím co je psáno v této knížce. Na každou se hodilo něco jiného, více nebo méně, ona je totiž každá kočka svá, každá je osobnost. A lidé kteří nemají rádi kočky byli v minulém životě nejspíš myši.
Miroslav Pospíšil
Milan Krejčí
Další skvělá monografie vynikajícího ilustrátora dobrodružných příběhů. Považuji za čest že jsem se na ní mohl finančně podílet. Vše o knize již napsal pode mnou Arminus, takže se nebudu opakovat. Dodám jen to, že jsem loni s kamarádem Honzou strávil úžasné odpoledne u Mirka na zahradě v jeho srubu a poté jsem si prohlédl i jeho ateliér. Je to bezvadnej, pohodovej chlap s kreslířským nadáním od pánaboha. Obrázky v knize jsou parádní ale vidět originál, to je ještě o stupeň výš. Byl to zážitek na který se nezapomíná.
Podvedená
Charlotte Link
Kniha je výborná, příběh napínavý, konec opravdu nečekaný. Přesto se nemůžu ubránit dojmu jisté nedotaženosti v dějové linii rodiny Craneových, jejich osvobození a zadržení Shovea a Terry, to mě trochu zklamalo. Ale jinak spokojenost.
Vražda v postranní ulici
Agatha Christie
Od Agathy Christie jsem toho moc nečetl a proto jsem byl rád že se mi tato knížka vešla mezi vybrané pro letošní Výzvu. Čtyři poměrně krátké jednohubky s Herculem Poirotem byly zajímavé, jako vždy jsem pachatele neuhodl a nejvíce se mi líbilo Zrcadlo mrtvého muže. Ale určitě to není moje poslední autorčina kniha, zalíbil se mi její styl i Poirot.
Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela
Miloš Václav Kratochvíl
Jan Kornel sepisuje na stará kolena svá dobrodružství která zažil jako mladý voják ve třicetileté válce, na galejích, v otroctví a nakonec jako námořník na pirátské lodi. Kniha se čte dobře ale před takovými padesáti lety by se mi líbila určitě mnohem víc.
Orlí stín
Miloš Kosina
Jednoduchý a předvídatelný příběh nad kterým by dnešní děti, protože těm je kniha především určena, ohrnuly nos a určitě by jej ani nedočetly. Svět je prostě za těch téměř 80 let někde úplně jinde a s ním i nároky dětí na četbu. Pro nás starší jsou ale tyto příběhy návratem do dávno minulých let dětství, kdy jsme podobná dobrodružství sami zažívali, což už je dnes pro současnou dětskou generaci prakticky nemožné. Možná je to škoda.