milena8281 komentáře u knih
Moc se mi to líbilo. Pohled na ničivou válku z pozice blízkých příbuzných obětí. I velmi jasně formulované pocity. Nenávist k nepříteli, soucit s pozůstalými i odvěká lidská potřeba přežít a jít dál. Přání všech, aby se to už znovu neopakovalo, ve mně vyvolávalo smutek, protože všichni dobře víme, co přišlo o 20 let později. Já jsem si rozšířila obzory a dozvěděla se i něco nového... Doporučuji
Nádherný příběh, vonící vzácnou růží, exotickou Indií a bylinkami. A největší bomba v epilogu. To se autorce povedlo. Moc se mi to líbilo..
První polovinu knihy jsem zhltla za pár hodin, pak už to ale nějak vázlo. Pořád jsem nějak čekala nějaké šokující informace o Domovi, ale nakonec se z něj "vyklubal" jen obyčejný týpek s pošramoceným sebevědomím. To mě trochu zklamalo. Celkově kniha nebyla špatná, popisy přírody byly jednoznačně kouzelné. Líbilo se mi i to, jak Benedict popisovala své sestře barvy a vůně, ze kterých nakonec tvořila vůně. To bylo moc zajímavé. Příběh skončil nakonec dobře, všechno bylo vysvětleno logicky a prakticky, ale já bych tedy od gotického románu čekala něco temnějšího a mystičtějšího.
Sheldon byl znamenitý spisovatel. Jeho knihy mě velmi baví. Tato není výjimkou. Padoucha vykreslil naprosto geniálně. Přiznám se tedy, že kdo je padouch jsem odhalila až těsně před tím, než se to objevilo v knize. Nesrovnalosti ve jménech a zeměpisné poloze moc neřeším, je to fikce, ne dokument, i když mi to přišlo úsměvné. každopádně konec byl tak otevřený, že by mě lákalo zjistit, co bylo dál.
Zatímco Stín větru mě absolutně nadchl, v tomto díle jsem se dost ztrácela. Zápletka byla pro mě příliš komplikovaná a já jsem byla často zmatená. Díky tomu se mi to i docela těžko četlo.
Bylo to napínavé a čtivé. Styl Sandry Brown se mi líbí. Bavila mě i milostná linka.
Po přečtení 1. dílu bych řekla, že se mi to líbí víc než Panské sídlo. Bavily mě obě dějové linky. Velmi zajímavý byl náhled na události po skončení války, vztahy mezi lidmi i chování ruských vojáků k Němcům. Stejně zajímavý byl i popis odlišnosti mezi západními i východními Němci po sjednocení.
V tomto příběhu se obě dějové linky odehrávají v jen malém časovém odestupu. Pohled na dobu poválečnou byl velmi zajímavý.
Stejně jako ostatní romány Coriny Bomannové mě i tento velmi bavil.
Přečetla jsem necelých 100 stran a vzdávám to. Nemůžu se začíst, styl psaní mi není příjemný a vysloveně mě rozčiluje. Je mi to líto, ale nedočtu. Přiznám se, že to je asi úplně první kniha v mém životě, kterou odkládám nedočtenou.
Napínavé čtení, velmi originální námět. Konec byl hodně napínavý.
Trochu jiný žánr, než jsem zvyklá číst, přesto mě to bavilo. Romantická linka mě bavila a těším se, jak se bude vyvíjet. Ale děsivé mi to nepřipadalo, i když souhlasím, že s duchy není radno si zahrávat.
Perfektní zakončení. Tato série se povedla. Je napínavá, čtivá, dobrodružná a zároveň poučná.
Tak já nevím, dalo se to číst, chvílemi to bylo i docela napínavé, ale TOP to nejspíš nebylo. Taylor byla možná naivní, ale hlavně důvěřivá, což je něco, co my ženy prostě děláváme, když dáváme srdce na dlani. Naproti tomu Angus byl doopravdy psychopat. Vypočítavý manipulátor. Celá ta situace pro mě byla naprosto uvěřitelná, jsem přesvědčená, že někteří psychopati jsou opravdu schopní krok za krokem deptat a ničit svou oběť promyšlenými tahy. Taylor jsem upřímně litovala, protože si to prostě nezasloužila.
Celá kniha se odehrává v průběhu 24 hodin. Trochu mi to připomnělo kultovní seriál 24 hodin s K.Sutherlandem. Chvílemi jsem si říkala, že to snad ani nešlo všechno stihnout, bylo tam toho děje tolik. A vždy, když jsem si myslela, že vím, kdo je hlavní padouch, se náhle situace změnila a já zůstala paf. Brown si svůj věhlas určitě zaslouží, jeho knihy jsou čtivé, napínavé a obsahují velké množství zajímavých informací, které vás doslova nutí si je ještě dohledávat a ověřovat, hledat obrázky zmíněných budov a uměleckých děl a zajímat se o spoustu dalších věcí kolem.
Skvělá kniha. Lidské dějiny jsou plné podobných příběhů, jen se o nich často neví nebo nemluví. Ale je potřeba o nich mluvit. Díky za autory jako je Ruta Sepetys.
Stejně jako Osmý život pro Brilku (od Nino Haratischwili) i tato kniha odkrývá nelichotivé sovětské dějiny.
Velmi zajímavé téma, velmi dobře zpracované a já jsem ráda, že jsem se ke knize dostala a přečetla si ji.
Řekla bych, že knížky jsou díl od dílu lepší a lepší. Je jen velká škoda, že nemají větší propagaci, protože seriál byl podle mě u nás docela populární. A také, že ne všechny knihy u nás vyšly v překladu.
Skvělá kniha. V průběhu čtení jsem stejně jako Lowen cítila čím dál větší odpor k Verity. Ten její deník byl naprosto neuvěřitelný. A pak ten konec? Připadala jsem si podvedená, zmatená a doteď nevím, čemu bych teda jako měla věřit. Co je pravda a co lež?
Stejně jako předchozí knihy autorky, i tato mě zaujala nádherným příběhem. Kniha se dobře četla, příběh byl napínavý, i když vývoj se dal dobře vytušit. Velmi čtivé. Moc dobře se mi knihy této autorky čtou.
Hodně drsné vyprávění o tom, že i země snů a neomezených možností se může stát doživotní noční můrou.
Odříkaného chleba největší krajíc, říká se. A tady je to přesně o tom. A nakonec zjistíte, že ona nejenže se chce vdát, ale ví i za koho, jen kdyby to nebylo nemožné. Bylo mi jí chvílemi opravdu líto. Ještěže je Henry naprosto dokonalý gentleman, který si své cti a svého slova považuje víc, než svého majetku. A pohádka je na světě. A moc hezky se četla.