Andělská hra

Andělská hra https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380249/bmid_andelska-hra-cvu-380249.jpg 4 459 92

Pohřebiště zapomenutých knih série

< 2. díl >

Bestseller Stín větru okouzlil čtenáře po celém světě mistrovskou kombinací gotického thrilleru a historického románu. Andělská hra přináší neméně poutavý příběh – úchvatnou variaci na faustovský motiv o pokušení a touze po nesmrtelnosti, situovanou znovu do prostředí magické Barcelony, tentokrát první poloviny dvacátého století. Mladý novinář a spisovatel David Martin přijme nabídku záhadného vydavatele Andrease Corelliho a rozhodne se pro něj napsat knihu, jakou ještě nikdy nikdo nenapsal. Čím náročnější se mu tento úkol jeví, tím více záhad vyvstává i kolem muže, který si dílo objednal. Záhad, nevysvětlitelných náhod i úmrtí za nejasných okolností. A otázek, z nichž nejpalčivější zní: Komu vlastně upsal David Martín svou spisovatelskou i lidskou duši?... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány , Thrillery

Vydáno: , Knižní klub
Originální název:

El juego del ángel , 2008


více info...

Komentáře (92)

Komentáře 92 Recenze 2

leny.wood
leny.wood
04.01.2024 4 z 5

Občas se mi četlo ztěžka, ale o dost převážilo dech beroucí čtení, kdy jsem musela číst dál a dál. Jestliže to bylo místy přitažený za vlasy, tak mně to do příběhu sedělo. Za sebe bych uvítala, kdyby tohle byl první díl a Stín větru druhý, nebo kdyby alespoň v anotaci knihy nepsali, že to volně navazuje, když to není pravda.

ma71
ma71
17.12.2023 5 z 5

Mistr vypravěč.


Nifredil
Nifredil
09.11.2023 3 z 5

Já vám nevím. Od autora Stínu větru bych čekala více. Pořád to má ale skvělou atmosféru.

snimcibdim
snimcibdim
04.11.2023 3 z 5

S tímto Zafónovým románem jsem se bohužel trochu prala. Expozice byla funkční, ale pak to začlo jaksi bloudit. Bezradná hlavní postava Davida Martína mi k srdci moc nepřirostla, jeho femme fatale Cristina už tuplem ne a co se týče Isabely, ta kdyby tam vůbec nebyla, houby by se stalo...
Snad mi tam chyběla jasnější hierarchie jednotlivých dějových a motivických linií - lidově řečeno mi to semo tamo připadalo jako fantaskní guláš bez jasného tahu na konkrétní branku.
Tři proudy - faustovský námět, detektivní linie a lovestory se nejspíš měly nějak rafinovaně kombit, ale ono spíš vždy jedno zazdilo druhé. Což bylo čím dál víc úmorné a nenapínavé a zdálo se, že by to takhle mohlo trvat věčně.
Snad mi také chyběla výraznější Martínova osobní reflexe toho, co se mu děje, aby mě ta postava nějak oslovovala - a to tím spíš, že to je vyprávěno v ich-formě. Tím víc bylo paradoxní, nakolik to bylo většinou neosobní. Snad proto mi ta postava zůstala úplně lhostejná a její příběh jakbysmet. Škoda.

dlabikk
dlabikk
31.10.2023 3 z 5

Andělská hra mě bavila o dost méně než Stín větru, takže pro mne to není "jednou Zafón, vždycky Zafón". Příběh nebyl špatný, ale tak trochu moc dlouhý a rozvláčný. Do první poloviny jsem se nemohla zaposlouchat, druhá byla celkem svižnější. Na další díl nespěchám :o)

Radimka
Radimka
20.06.2023 5 z 5

Po druhém přečtení Stínu větru se ze mne stal Zafónista. Miluju jeho vyprávění, i když někdy zbytečně zamotané a nereálné. Daleko víc akční než první díl. Zamilovala jsem si humor chytré Isabely, maminky Daniela z prvního dílu. Paráda

Finn69
Finn69
05.06.2023 3 z 5

Andělská hra mě, tak jako asi většinu čtenářů, nevzala tak, jako Stín větru. Přestože tam pořád je ta tajemná až gotická atmosféra staré Barcelony a přes ten faustovský nádech, nebylo to jaksi ono. Zejména v první polovině to vyprávění totiž bylo tak straaašně zdlouhavé, že jsem ztrácel pozornost a byly chvíle, kdy jsem si říkal něco jako "no třetí díl už asi ne". Ale příběh postupně nabral dech a hlavně se zdá, že právě ve třetím dílu se všechny ty linky spojí v něco velmi zajímavýho. Tak uvidíme co na nás z temných barcelonských koutů vybafne.

jaroiva
jaroiva
11.04.2023 4 z 5

Na můj vkus je tento díl až moc mystický. Pořád se to dobře četlo, ale první díl se mi líbil víc.
Budu se těšit na další díl, snad mi to docvakne po přečtení celé série.

zuzule787
zuzule787
28.03.2023 5 z 5

Stín větru se mi líbil asi malinko víc, ale to je způsobené jen větší logičností děje a pro mě sympatičtějším hlavním hrdinou. Ale i tak je tato kniha svým jazykem, stylem, myšlenkami a vykreslením atmosféry vysoko nad mnoha knihami. První třetinu knihy jsem naprosto hltala. Prožívala jsem s Davidem každý okamžik, přála jsem mu štěstí a slávu a děsila se každého jeho setkání s patronem. Moc se mi líbila postava Isabelly, její moudrost, nebojácnost a oddanost, ale k čemu to vše vlastně bylo? Ke konci, který byl hrozně hektický a zmatený, jsem stále čekala na nějaké rozumné vysvětlení.. Jak je to všechno možné, proč lidi dokázali tak snadno přijít o rozum? Kdo za tím vším stojí a proč? Je to všechno jen výmysl? Halucinace? I přes krásný a citlivý epilog ve mně kniha zanechala mnoho nezodpovězených otázek a zvláštních pocitů. Stále musím přemýšlet nad tím, co se vlastně stalo a jak to asi bude pokračovat dál. A to je důvod, proč si tuto knihu cením tak vysoko - že na ní určitě jen tak nezapomenu..

DuSiČíst
DuSiČíst
05.03.2023 5 z 5

4,5 hvězdy

Srdceryvné dobrodružství. Zafon měl opravdu jedinečný vypravěčský talent. Jeho příběhy jsou poutavé, uvěřitelné a taky poměrně složité. Přiznám se, že mám po Andělské hře spoustu otázek a dám si ji v budoucnu asi znovu. První dvě dějství pomalejší, třetí ale vůbec nepřešlapovalo a krásně to celé vygradovalo.

+ lovení vodítek v páryplné Barceloně, tajuplná atmosféra
- zbytečné (a někdy vycucané z prstu) filozofování

grimik
grimik
15.11.2022 5 z 5

Ačkoliv čtení samotné jsem si moc užíval, výsledkem je mírné zklamání (s ohledem na to, jak velkým jsem milovníkem Stínu větru). Mám nesmírně rád Zafónův jazyk, způsob, jakým dokáže tvořit mysteriózní atmosféru v racionálně fungujícím světě, nechat čtenáře při tom, že se dějí skutečně záhadné věci, které jsou následně vysvětleny zcela prostě a logicky a schopnost eskalovat čtenářovo napětí do nepříčetna, i když tak rád až přehnaně kombinuje. Ale bez doplnění třetím dílem se zdá, že v Andělské hře, tento genius loci Zafónovi Barcelony, autor trochu ztratil. Už někdy po půlce mi přišlo, že ten šílený spektákl nevysvětlitelných jevů už není možné ukočírovat a vybruslit z něj jen logickým vysvětlením všeho nepochopitelného a velmi mne pak mrzelo zakončení ve stylu prosté pohádky s čertem a magií. Podle mne tím ztratila kniha to, co si Stín větru udržel. Ale hned potom jsem přečetl Nebeského vězně, třetí díl série a teprve tím se příběh uzavřel tak, jak už je pro mě přijatelné se vším všudy. Přes tento drobný nedostatek, kdy teď už je mi jasné, že je potřeba dočíst celou sérii k uzavření tohoto parádního Universa, se mi Andělská hra četla ještě lépe než první díl série Pohřebiště zapomenutých knih, díky svému přímočařejšímu a do méně odboček rozvětvenému příběhu s menším počtem zainteresovaných postav. Zprvu jsem hodnotil jen čtyřmi hvězdičkami a nebýt úžasného Zafónova psaní, uvažoval bych i o třech, ale po přečtení třetího dílu, který mi dokončil ten druhý, jsem nucen hodnocení upravit na pět. Fakt se někdy vyplatí komentář i hodnocení neuspěchat, pokud má čtenář v plánu přečíst celou sérii.

Berny
Berny
22.09.2022 2 z 5

Za mě tedy bohužel NE. Kniha je opravdu pěkně psaná a dobře se čte, ale příběh byl za mě na 1 hvězdu.
Již někdy v půlce příběhu jsem si říkala, jak se tohle všechno chce vysvětlit a rozuzlit. Jak ubývalo stránek, tak mi začínalo být jasnější, že žádné rozuzlení nebude a zbytek knihy mě vyloženě rozčiloval. Ten fantasy konec...

freejazz
freejazz
17.09.2022 5 z 5

jasné, zgustol som si aj na tomto Zafónovi. a je mi ľúto, že onedlho dočítam aj poslednú knihu, ktorú napísal. škoda.
majster rozprávač, starý pavúk, ktorý snová svoje siete a loví do nich nič netušiacich naivných a dychtivých čitateľov. inak neviem Zafóna nazvať.
sú tisícky autorov, ktorí si vystačia so slovníkom pokladnice McDonalda a naškriabu sto strán, zhluk čohosi, čo potom kdesi vydávajú marketingoví mágovia za literatúru, ba priam hrdinský vydavateľský čin roka. to taký Zafón potrebuje sto strán len na to, aby uviedol čitateľa do situácie, naznačil dej, načrtol atmosféru a tak toho čitateľa prinútil, aby zostal.
ani neviem, koľko príbehov je pospletaných v Anjelskej hre, ale je toho viac než dosť.
trochu som sa zasmial, keď sa celá kniha začala rútiť z kopca a nikto ma neupozornil, aby som si držal klobúk... spomenul som si na „mládí“, keď som ležal so zápalom pľúc a inokedy so zlomenou nohou a otec mi vždy priniesol meter rodokapsov (meter na výšku, čiže ich bolo určite viac ako sto na jeden záťah) a ja som ich hltal namiesto raňajok, obeda i večere, zalieval vedrami čaju a nevnímal, že mám nejaké zdravotné obmedzenie. a presne takto som sa cítil pri čítaní Anjelskej hry. a hoci pri každej novej postave sa dalo vytušiť, či je to „padouch nebo hrdina“ v konečnom dôsledku bolo jasné, že sú „všichni jedna rodina“.
fascinujúce je, že chýbajúce detaily a občasné logické výpadky autor bravúrne doplnil tak, že čitateľ to zjedol aj s navijakom.

ak teda máte chuť na knihu, ktorá je trochu thriller, trochu gotický román, trochu vaudeville, trochu detektívka, trochu ducharina a trochu fantasy, toto je ten správny mix. navyše v kvalitnom preklade.
príjemné čítanie!

Bája89
Bája89
27.07.2022 3 z 5

(+ SPOILER) Tak jsem se těšila a takový to byl boj, abych knihu dočetla. Obávám se, že Andělské hře jako jediné uškodilo, že jsem četla Pohřebiště zapomenutých knih na přeskáčku (1, 3, 4, 2). Ač jsem se snažila moc nesrovnávat, tak jsem se tomu neubránila a kniha se zdá jako nejslabší díl celé série, který v tomto nerovném boji jednoznačně prohrává. Faustovské téma hraničící s fantasmagorií čtenáře spíš mate. Přesto se jedná po jazykové stránce o skvost, a to nejen díky samotnému autorovi, ale i díky nepřekonatelnému překladu Atheny Alchazidu.
1/3 knihy byla za mě asi nejlepší, i přes svou rozvleklost. Bavila mě i část, kde David začal žít a sžívat se s Isabellou.
3/3 byla za mě akčním trápením. Jak jen se ze spisovatele, který se spíše huntuje, stane nezničitelný akční hrdina a bojovník na slovo vzatý v oblasti fyzického boje? Proč tam sakra byla zmínka o Olympijském stadionu? A jak to, že se Cristina začala tak rychle a efektivně hroutit? V pravdě mě chvílemi dosti zaráželo chování některých postav.
Tolik otázek a tak málo odpovědí.
Stín větru a Labyrint duchů jsou skvostem a i Nebeský vězeň se zdá býti rázem mnohem povedenější. I když je jen španělskou variací na Hraběte Monte Christa.
Čtení Andělské hry jsem dlouho odkládala, i proto, že to bylo mé poslední "první" setkání s touto sérií. Těšila jsem se, že poznám blíže toho slavného Davida Martína, ale neklaplo to. Julián Carax zkrátka všechny válcuje. Zároveň byl mnohem démoničtější než onen patron s "vlčím" pohledem. Z Caraxe jsem měla ze začátku skutečně strach, ale z Corelliho nikoliv.
Po dočtení mě zachvátil smutek, zmatení, zmar, rozpačitost a lehká roztrpčenost smíchaná s pocitem viny, že nejsem nadšená a Carlos to ze spisovatelského nebe vidí a smutní. Přesto se nemůžu ubránit dojmu, že právě tento díl je do celé série tak zvláštně násilně našroubovaný.

iveta3689
iveta3689
26.07.2022 3 z 5

Oproti prvnímu dílu je to trochu zklamání. Děj by byl fajn, i když bych trochu šetřila s fantaskními prvky. Ale nejvíc mi vadilo nelogické chování postav. Celkový dojem z knihy vylepšuje autorův jazyk, ten je velmi příjemný, dobře se čte, skvěle dělá atmosféru.

P-puma-
P-puma-
24.07.2022 4 z 5

Hned jak jsem začala číst jsem se zase zamilovala do jazyka, který Zafón používá. Neuvěřitelná čtení a hrozně mě to baví. Posledních 150 bylo zase prosvisteni bez dechu. Dávám o jednu hvězdičku méně, protože první díl se mi líbil víc a nejsem si úplně jistá závěrem knihy.

hoku
hoku
27.01.2022 5 z 5

Konec a celkově závěrečná část knihy byla dechberoucí díky němuž hodnotím jak hodnotím. Oproti prvnímu dílu více fantasmagorických až duchovních prvků který ubírají na realističnosti příběhu, což nemusí být vyloženě na škodu..

Magrata15
Magrata15
29.07.2021 5 z 5

Temný, trošku hororový příběh, s nádechem romantiky, o spisovateli, který je ochotný do své knihy dát úplně všechno ... možná i duši !?
V příběhu se setkáme s několika postavami, které jsme poznali už v knize předcházející.
Za mě super, nemohla jsem se odtrhnout.

Sigas
Sigas
28.07.2021 5 z 5

Už od prvních stran mě znovu vtáhla ta skvěle vykouzlená atmosféra předválečné Barcelony, jak jsem si ji pamatoval ze Stínu větru. Dokonce jsem měl dojem, že Andělská hra je jen variací na Stín větru, jako by si autor sedl s myšlenkou: Tak to zkusíme ještě jednou. Možná mě to svedlo na scestí, protože jsem pořád očekával, kdy se zas všechno nějak vysvětlí. Že tady půjde o něco jiného, o boj spisovatele s ďáblem o vlastní duši, mi začalo pomalu docházet, až když ďábel začal vykládat svou teorii náboženství. A abych to dokázal plně ocenit, potřeboval bych si Andělskou hru přečíst znovu. To ale neznamená, že mě napoprvé nedokázala uchvátit, i když Stín větru nepřekonala.

Meginho
Meginho
25.07.2021 5 z 5

Magická, mystická, místy detektivní, místy až hororová. Za mě je tento druhý díl Zafonovy tetralogie povedenejsi než ten první. Všechno do sebe krásně zapadá. Epilog byl krásný. Běžím pro třetí díl.

Štítky knihy

tajemno španělská literatura spisovatelé Barcelona fantaskní

Autorovy další knížky

Carlos Ruiz Zafón
španělská, 1964 - 2020
2018  87%Stín větru
2012  84%Marina
2019  90%Labyrint duchů
2018  84%Andělská hra
2013  78%Kníže z mlhy

Kniha Andělská hra je v

Právě čtených13x
Přečtených593x
Čtenářské výzvě56x
Doporučených47x
Knihotéce361x
Chystám se číst273x
Chci si koupit55x
dalších seznamech6x