mgeisselreiter komentáře u knih

Román je svědectvím krutého režimu nejen v lágrech, ale v celé ruské společnosti. Jedná se vlastně o románovou formu životních zážitků autorky z gulagů 1941-1957. Rohrová ho sepsala v roce 1964 a až nyní vychází, a to v původní podobě. Není divu, že alkohol byl hlavním lékem na vše, neboť neexistovala žádná jistota, ze dne na den mohl být kdokoliv uvězněn a prakticky bezdůvodně odsouzen. Nikdo nevěděl, kdo je udavač a práskač, a byli to často i nejbližší přátelé. Toto vše autorka čtenáři nenápadně celkem prostým, ale jasným a srozumitelným stylem předkládá, i když to vyplývá jen na pozadí otřesných zážitků z lágrů.
Toto dílo je krutým historickým svědectvím, ale i mementem a zároveň stále aktuálním vztyčeným prstem. Stačí jen srovnat současnou Čínu, kde práskači jsou společensky zvýhodňováni ve společnosti, která se od té sovětské z 50. let 20. století až tolik neliší, snad jen v tom, že využívá a ke svému účelu zneužívá moderní digitální techniku. Jen se trochu obávám, že současná konzumní společnost, masírující všechny reklamou a svou "neviditelnou propagandou" jaksi zatlačuje tyto problémy stranou pozornosti a především mladším generacím tak toto nebezpečí může unikat nebo ho neberou příliš vážně. Plných 5*, 20. 1. 2019.

5 20.01.2019

Další vyprávění z rodinné chalupy v Orlických horách, tentokrát o třech plavbách v letech 1992, 1998 a 1999, na kterých autor se svou rodinou a přáteli strávil 9 měsíců. Text je jako již tradičně u Šimánka velmi čtivý, děj prožíváme dá se říct v přímém přenosu, jak je líčení živé a bezprostřední, přestože od cest již uplynulo dost času. Mě tato kniha nevtáhla tolik, jako jiné Šimánkovy vyprávění, což je dáno tím, že cestování po vodě není moje hobby. Naštěstí autor na cestě podnikl 2 výstupy na Aljašské hory, a toto putování se mi asi líbilo nejvíc. Při plavbě bohužel cestovatelé měli často nepěkné, deštivé počasí, což samo o sobě působí ne moc lákavě. Nesmírně Šimánka obdivuji, co vše podnikl, jak se dokázal se vším vyrovnat, a to i v relativně vyšším věku.
Kniha je výborně provedená, na kvalitním křídovém papíře, s krásnými fotografiemi, které zabírají polovinu celého obsahu. 85%, 11.2.2018.

5 11.02.2018

Vlastně to není román, ale román faktu, nebo ještě lépe "dokument". Ovšem je napsán takovým poutavým stylem, že se od něj těžko čtenář odtrhne. Téma zároveň vzbuzuje rozhořčení, stejné, jako cítil Serpico.
Film jsem viděl již dvakrát, naposledy přes 2,5 roky. Film je rozhodně dost dobrý, ale kniha ho bez diskuse předčí. 100%, 1.1.2018.

5 01.01.2018

Knihu jsem přečetl prakticky na jeden zátah za odpoledne. Čte se jedním dechem (sice asi po 70 stranách bylo trochu zvolnění, ale pak se to zase rychle rozjelo). Závěr je téměř strhující a jsem rád, že ho autor zakončil takto a ne jinak (ono jinak by to totiž nebylo to pravé). Je to opravdu reálné a realistické, možná dokonce víc pro dospělé než pro mládež, pro kterou je román určen (půjčil jsem si knihu od syna). 95%, 9.7.2016.

5 09.07.2016

Poměrně čtivá kniha přináší skutečné životní příběhy uprchlíků z KLDR. Je to opravdu neuvěřitelně kruté svědectví, ani se skoro nedá věřit, že i v dnešní době je to možné. Čtenáři je líto, jak trpí prostí lidé, ale je na to nějaké řešení? Pomohlo by svrhnout vůdce? A má o to někdo zájem? A bylo by to správné, vměšovat se? Navíc - nepřineslo by to chaos? Takové a mnohé další otázky mohou čtenáře napadat. Zajímavé je i to, že dle autorky byla zpočátku po roce 1953 až snad někdy do 60. let nebo i později zaostalejší Jižní Korea. Jak se stalo, že se z ní stala taková ekonomicky silná velmoc? Bylo to způsobeno podporou ze Západu? A pokud ano, co z toho získal Západ? A nešlo by to stejně i s KLDR?
Kniha je doplněna několika čb fotografiemi. Cenné jsou i dva doslovy, kterými Demicková doplnila stav v zemi až do roku 2013 a také doslov pana Pucka, který mnohé zažil na vlastní oči. Unikátní dílo si zaslouží maximum hvězdiček, dávám 90%, 22.3.2016.

5 22.03.2016

Kniha se věnuje v podstatě jedinému: tajným schůzkám nejvyšších osobností z Evropy a Ameriky. O těchto schůzkách se nikde nepíše, téměř nic se o nich neví. Autor detailně pátrá po tom, kdo se schází a především jaký je účel schůzek. Nejedná se o nějaké konspirativní teorie, Wisnewski důsledně každou informaci doplňuje zdrojem, odkud ji získal. Samozřejmě na základě získaných informací vykládá čtenáři fakta po svém (zřídka i trochu emocionálně, ale inteligentní čtenář si to přebere), bez toho by kniha byla jen nudnou a nepřehlednou směskou různých faktů. I když se nedozvíme jasné odpovědi na položené i nepoložené otázky, přesto kniha přináší znepokojující informace, kam je současný svět směrován a nabízí čtenáři možnost, jaký postoj může zaujmout pro (nejen) svou budoucnost. Vzhledem k obsahu je překvapivě čtivě a poutavě podáno. 90% a 5*, 2.1.2016.

5 03.01.2016

Jak již zde bylo zmíněno, kniha se skládá ze tří částí. Doplním, že první byla psána v roce 1978 (a v tomto roce také podnikl pan Mareš už svou třetí výpravu do brazilského pralesa, poprvé r. 1968), druhá v roce 2001 a třetí, nejkratší, v roce 2005.
První část je popisem skutečné autorovy výpravy, jistě velmi zajímavá svou autentičností, ale ne tak poutavě psaná jako druhá část. Ta je opravdovým mnohaletým neuvěřitelným dobrodružstvím Skota Rega. I když Mareš převypravuje jeho zážitky z deníku a vyprávění a mnohé umělecky rozšiřuje a dotváří, je napsaná velmi poutavě, živě a přes mnohé těžko uvěřitelné pasáže přesto přesvědčivě. V první části Mareš často popisuje přírodu, vzácné rostliny, živočichy, což je zajímavé, ale ne vždy tak čtivé. Poslední část čtenáři načrtává tolik možných záhadných a fantastických scénářů, až to ani není možné. A nejsou to jen výplody fantazie, většina má opravdu reálný základ.
Kniha je provedena velmi kvalitně většího formátu, vázaně s přebalem, s množstvím černobílých kreseb (řekl bych nevyvážené úrovně, některé velmi pěkné, jiné jaksi dětinsky amatérské) a s barevnými autorovými fotografiemi na křídovém papíře, i když staršího data, pořád aktuální a pěkné. Hodnotím první část 70%, druhou 90%, třetí 80% a celkově 85%, 19.12.2015.

5 19.12.2015

Příběh se odehrává zhruba v letech 1922-1928 někde na hranici tehdejšího SSSR a pravděpodobně Afgánistánu. Dle mého názoru perfetně přibližuje primitivní život jednoho kmene v horách Pamíru, který začíná být vtahován pod vliv Sovětského Svazu a kolem kterého se také vedou politické mezinární machinace. Přestože autor otevřeně propaguje bolševickou revoluci a budování komunismu, dokázal tyto prvky nenásilně a dá se říct ani ne nijak výrazně propagandisticky vkomponovat do tohoto unikátního díla. Čtenáři se tak dostává do rukou obrázek, jak si ruští komunisté představovali, mnohdy naivně, světlé zítřky. Kniha je ale především obrazem života, jaký si těžko dovedeme představit a dle životních zkušeností autora (alespoň dle životopisu na přebalu knihy) pravděpodobně velmi realistický.
Když se čtenář oprostí od některých prvků, jedná se o čtivý zajímavý i napínavý dobrodružný román z exotického prostředí. 90% a 5*, 4.1.2015.

5 04.01.2015

Celkem náročná a nevyvážená kniha. Mnohé povídky, i když jen na pár řádků, jsou kouzelné a zajímavé, jiné tak složité, čtou se velmi těžce, nedokážu se na ně ani soustředit a v důsledku mi nic nedávají (buď je nechápu, nebo ani nevím, co jsem četl). Pro mě jsou jednoznačně nejlepší a zároveň čtivé povídky Proměna a V kárném táboře. Ta druhá je mimořádně silná a působivá. Dále pak pro mě byli zajímavější spíš povídky z první části nazvané Rozjímání. Naopak poslední povídka Zpěvačka Josefína aneb Myší národ je tak komplikovaná, že jsem se ani za cenu velké snahy nedokázal soustředit a vlastně nevím, o čem byla.
Přestože jsou zde zajímavé komentáře, tento druh literatury vyžaduje v knize fundovaný doslov, který zde bohužel chybí. Celkově musím knihu ohodnotit jako průměrnou, 70% a 3*. 4.1.2014.

5 04.01.2014

Na jednu stranu román nastiňuje opravdu nadčasová témata, která se skutečně po tak dlouhé době od vzniku v roce 1932 velmi přesně naplňují, na druhou stranu jde autor hodně po povrchu. Chtělo by to více se do toho zavrtat. Dále z jedné strany Huxley je dost odborný, z druhé strany se pak pouští do skoro milostného románu. Ovšem zase ta romantizující část se čte mnohem lépe než vědecká.
Zajímavé jsou některé autorovy vize: používání vrtulníků a raket k rychlému cestování se mu velmi povedlo, na druhou stranu si neuměl představit dnešní komunikační technologie, které jsou pro každé dítě běžné.
Celkově velmi hodnotný román, který dle mého měl být více podrobný a lépe propacován. 75%, 7.7.2013

5 07.07.2013

Novela Maigretova trpělivost je celkem rutinní detektivka, ovšem s gradujícím vrcholem. Povídka Zločin v berlínském rychlíku má spád, rozluštění je hlavně na Maigretově dedukci.
Ač jednoduchá brožovaná knížečka, její vysoká hodnota spočívá v množství (24 stran) fotografií (i když jen horší tiskové kvality) a v zajímavém doslovu překladatelky, která v u nás bouřlivém období roku 1969 osobně navštívila Simenona, který dokonce vlastnoručně napsal věnování českým čtenářům. 85%, 25.6.2013.

5 25.06.2013

Ač staršího data vzniku (1967), kniha je svou tématikou stále aktuální. Vypovídá nejen o hodnotách moderní společnosti, ale hlavně je psychologickým obrazem dobře postaveného manažera, který prochází životní krizí. Postavy jsou dobře vylíčené a nepochybuji, že mnoho čtenářů se v mnoha věcech s nimi bude ztotožňovat, chápat je, ostatně tak jako já. Právě proto je román tak působivý. Čte se velmi slušně, i když některé pasáže jsou trochu méně záživné (ale v poměru rozsahu knihy se jedná o malé procento). Kniha v člověku zanechává nesmazatelnou stopu. 90% a 5*, 12.1.2013.

5 12.01.2013

Nádherný příběh, i když popisuje hodně těžké životy a osudy lidí, není jen smutný a vůbec ne depresivní. Krásně a řekl bych realisticky zobrazuje Ameriku z pohledu chudých přistěhovalců v letech 1912-1918. 90% a 5*. Doporučuji také film z roku 1945.

5 21.11.2012

Pierre La Mure výborně vystihuje prostředí Paříže druhé poloviny 19. století. Působí to tak výstižně a pravdivě, jakoby byl spisovatel účastníkem všech těch příběhů, setkávání slavných osobností atd. atd. Věřím, že mnohé vychází s dochovaných pramenů a to, co je smyšleno, určitě není dalo od pravdy. Samotný životní příběh Lautreca je velmi zajímavý, poutavý, ale také smutný. A když jsem to takto shrnul, je to u mě na 5*. 27. 2. 2024.

4 27.02.2024

(SPOILER) Kniha, která není jen o Krieglovi, ale je vlastně historií 20. století hlavně v naší zemi. Autor se snaží podat o Krieglovi co nejpodrobnější a nejobjektivnější obraz a na knize je to znát. Groman dle svého vyjádření sbíral materiály průběžně 20 let, studoval nejen české, ale i ruské a ukrajinské archivy, vedl rozhovory se spoustou lidí. Ač byl Kriegel celoživotním komunistou, je (alespoň pro mě) velmi užitečné se s jeho životem, jeho postoji a jeho dozráváním, i když ne procitnutím, seznámit. Kniha přináší mimo jiné obraz poválečného převratu v roce 1948, procesy 50. let, dost podrobný vývoj v roce 1968 a končí normalizací, ke které patří agenti, sledovačky, provokace, Charta 77 apod. Nutno dodat, že kniha je i přes náročnější obsah čtivá a přehledná. Knize je těžko co vytknout, ať už obsahově, tak po stránce provedení (objevil jsem jen 2 tiskové chyby). Knihu mohu doporučit všem zvídavým čtenářům, ať už mladým, tak i starým. Plných 5*, 31. 12. 2023.

4 31.12.2023

Povedená povídka, kde nechybí záhada a nadpřirozeno. Poutavě a pěkně napsáno, a tak nevidím důvod nedat 5*, 29. 12. 2023.

4 29.12.2023

Tato divadelní hra se tak trochu vymyká - je podle skutečných událostí a autor v písemné podobě obohacuje diváka o informace ze "zákulisí", což v samotné hře na prknech moc nejde. Příběh je to vyhrocený, jak tak bývá skoro vždy u soudních dramat (nehledě na to, že jde o rok 1692 a s moderním soudnictvím nemá mnoho společného), "otevírá se mi kudla v kapse", emočně to ve mě vře. Moc dobře zpracované. Dám plných 5*, 17. 12. 2023.

4 17.12.2023

To tedy byla jízda. Poutavé, skoro až strhující vyprávění, ve kterém se odkrývá drsný a nevázaný život velké Piaf. Před četbou jsem viděl hned dva filmy podle této knihy, z roku 2007, který byl dle mého mínění úplně zbytečně natočen, když existuje výborný film z roku 1974, který je s románem rovnocenný. Oba filmy končí ale v tom nejlepším, kniha tak je jednak doplněním, jednak i jiným způsobem podaný hektický život Edith (a její sestry, která vše výtečně sepsala). Dávám všech 5 hvězd, 8. 12. 2023.

4 08.12.2023

Tato kniha - díl III a IV, je přímou součástí prvních dvou dílů a mohu prakticky opsat svůj komentář k prvním dvou dílům:
Je neuvěřitelné, že tuto rozsáhlou knihu napsal kluk ve věku 21-23 let. Čte se poměrně dobře, i když jsem se občas mírně ztrácel (ale zase se našel), ale hlavně přináší podrobný pohled na kozáky na Donu, na jejich mentalitu a život. Co je překvapující, jak i přes dobu vzniku je kniha vyvážená a nestraní budovatelům komunismu, jak by se dalo čekat.
Tato nestrannost je zachována i v těchto dvou dílech, což je skoro neuvěřitelné vzhledem k době vzniku tohoto rozsáhlého díla. A tyto dva díly se mi líbily ještě víc než první dva. Sice zpočátku je hodně popisováno válčení, taktizování, přeskupování vojsk, což je dost nezáživné, nečte se nejlíp a složitě jsem se v tom orientoval. Pak ale přichází opravdu zajímavé a poutavé čtení ze života hlavních hrdinů. Jedná se opravdu o skvělé zobrazení neklidné situace na Donu mezi kozáky krátce po revolučním roce 1917. 70-85%, 28. 12. 2022.

4 28.12.2022

Z mého pohledu trochu přeceňovaná kniha. Čte se velmi dobře, zdá se, jak to odsýpá, ale když se pak zamyslíte, zjistíte, že se to vlastně vleče, je to zbytečně natahované. Závěr začíná být více napínavý, ale bohužel vyplouvá na povrch několik chyb v příběhu (ve vyšetřování...), takže ze zdánlivě realistického románu se stává tak trochu thriller amerického stylu - zkonzumuj, užij si to a moc o tom nepřemýšlej a zapomeň. Prostě není to špatné, ale u mě při 70% za 3*, 21. 7. 2022.

4 21.07.2022