Serpico
Peter Maas
Při přijetí do policejního sboru Frank Serpico odpřisáhl, že bude ctít a dodržovat zákony. Odmítl potom stát stranou a přimhuřovat oči nad korupcí v řadách policie.
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1984 , SvobodaOriginální název:
Serpico , 1973
více info...
Přidat komentář
Hodně silné kafe, protože ačkoliv nás vyprávění přenese o takřka padesát let nazpátek do řad newyorské policie, drsnost sdělení Franka Serpica je poplatná i moderní době. A jakémukoliv místu. Jedna věc je totiž korupce, která se nelíbí nikomu z poctivých, a druhá je být černou ovcí jen proto, že tu korupci odmítáte a bojujete proti ní.
Spisovatel Peter Maas zpracovává skutečné události s novinářskou pragmatičností, takže celkové vyznění nepůsobí právě optimisticky. Na můj vkus jen trochu nešťastně staví ústředního hrdinu do role novodobého Herkula, který zásadně bojuje tam, kde ostatní ztrácejí odvahu. Životní historky tak působí uměle, třebaže umělé být vůbec nemusí. Zkrátka mi chyběla lidská stránka Frankovy osobnosti, která se o slovo přihlásí až v úplném závěru, v okamžiku, kdy opouští řady policejního sboru. Ostatně právě druhá část knihy realisticky (a depresivně) líčí to, jakým způsobem řeší velké instituce zločin ve vlastních řadách. Plácnutím přes prsty, nebo zlatým padákem.
Musím přiznat, že mě to celkem zaujalo. Vyšětřování korupce u policie spojené s čestným policistou je téma, kterému se mnoho knih nevěnuje (alespoň jsem neměl tu čest je číst). Akorát bych to nezařadil ani mezi detektivky a ani mezi romány...snad policejní thriller?
Vlastně to není román, ale román faktu, nebo ještě lépe "dokument". Ovšem je napsán takovým poutavým stylem, že se od něj těžko čtenář odtrhne. Téma zároveň vzbuzuje rozhořčení, stejné, jako cítil Serpico.
Film jsem viděl již dvakrát, naposledy přes 2,5 roky. Film je rozhodně dost dobrý, ale kniha ho bez diskuse předčí. 100%, 1.1.2018.
Málokdo se asi ke knížce dostane před filmem a tak je těžké číst ji bez fousatého Al Pacina v hlavní roli. Vzhledem k formátu knihy to ale vůbec nevadí. Víceméně dokumentární styl se nesnaží budovat žádné napětí, ale pouze popisuje Serpicův život tak, jak se (snad) udál. Jakákoliv přehnaná dramatizace by takovému příběhu spíš ublížila a ubrala na autentičnosti. Jde tak hlavně o skvělé zachycení tehdejší doby a poměrů v policii, než román či nedejbože detektivku.
S Al Pacinem před očima se Serpico čte jedna báseň, ačkoliv příjemné čtení to tedy rozhodně není. Maasův popis je na jednu stranu nezúčastněně dokumentární, ale na stranu druhou dokonale vtahující. Obdivuhodné.
Autor se inspiroval autentickým příběhem newyorského policisty, který v 60. letech min. století vystupoval proti korupci policejního sboru. Nejedná se o napínavou detektivku, ale jde o praktiky a korupční systém sboru a o téměř marný boj Serpica o nápravu, kdy mu nejedenkrát bylo ze strany kolegů vyhrožováno i usilováno o jeho život. V této knize mě chybělo napětí ....
Nemohla jsem se od této knihy odtrhnout. Román o neúplatném policajtovi tak to snad patří do fantazie. Ale stejně bych chtěla vidět ten film, jak to slibují v knize