Medunkavera komentáře u knih

"Jací byli Vaši rodiče a Vaše dětství?"
"Ach Bože. Táta mě rád mlatil řemenem na ostření břitvy. A matka ho v tom podporovala.
Takže... tvrdá kázeň po celou dobu, ale žádná láska mezi námi."

Tak... tady je vysvětlení, že byl takový, jaký byl. Vždyť dítě by mělo být zahrnováno láskou.
Mělo by se mu vysvětlovat: tohle smíš a tohle nesmíš.
A když on žil bez lásky, tak proto se takhle choval a vyjadřoval.
Ale přesto, že měl takovou výchovu, nikomu to nevracel. Nenosil v sobě žádnou zášť, ani nenávist. A proto si ho vážím.

14 21.08.2016

Knihu jsem nečetla. A teď vím, že bych to nedala. Viděla jsem jen film. Tenkrát jsem pracovala ve videopůjčovně a tak jsem ho shlélda, abych věděla, co o něm mám zákazníkům,
kteří si tenkrát - ještě kazetu - vypůjčovali.
[Spoiler]
Ze začátku, paráda: čtyři kluci - kamarádi na život a na smrt, bezstarostný život, kteří si užívají v Pekelné kuchyni různých takových klučičích blbostí - se dopustí velice závažného činu. Pak - co se stane, je hrozný. Následky jsou děsivé.
Brečela jsem lítostí, bezmocí a vztekem.
Lítostí, nad tím, co Ti kluci museli prožívat v tom zařízení, do kterého se potom dostali. Jakému ponížení se museli vystavit! Hrůza hrůzoucí. Brečela jsem bezmocí a vztekem, že těm klukům nemůže nikdo pomoci...
NE. Na tohle se už nikdy nebudu koukat a tohle nikdy nebudu číst.

15 29.07.2016

I já jsem si tuto knížku uložila dnes do knihovny. Koupila jsem ji zde na Databázi knih v bazaru. Paní mi ji zaslala hned druhý den po zaplacení. A pečlivě zabalenou. Vyndala jsem ji ze schránky, přišla domů, všeho jsem nechala a začala ji prohlížet. No, takhle jsem se už dlouho nezasmála. To nemá chybu. Miluju tenhle humor. Kbyby se mě někdo zeptal, která ta malůvka a text pod ní se mi líbil nejvíce, tak bych nebyla schopná odpovědět. Prostě všechny jsou perfektní. Uvádím alespoň jeden, kdy kočičí maminka stojí před koťátky a za rohem je vidět kocour s obrovskou boulí na hlavě a maminka koťátkům důrazně říká: "Proboha děti, tiše!! Tatínek už zase spadl ze střechy."

18 14.07.2016

Jééé, to je kniha, kterou jsem hledala!
Pořád jsem přemýšlela, co to je za knihu, která mě tak zaujala!
Zaujala mě a moc, moc se mi líbila.
Takže děkuji.
Děkuji Vám, co jste mi ji připomněli.
Děkuji.

Jako . . .
Dávám palec nahoru Vám všem . . .

25 13.03.2016

Tohle je knížka mého dětství. Stále ji mám. Také si pamatuji na Šroubka a Vroubka. Ti opravovali ty úžasné automobily na sirup :- ) (nebo na sodovku ? . . . )
Všeználka, který neustále každého poučoval, toho také pamatuji. Ale jinak si zrovna na nikoho jiného nemohu vzpomenout.
Neználka ve Slunečním městě mám také, ale tahle kniha se mi už tak moc nelíbila. A tu růžovou knihu nemám.

Ale co mě - jako malé dítě - strašně udivovalo, bylo to, jakto, že oni mají vše zadarmo. Že nemají peníze a za nic nemusí platit. Vždyť já, když si jdu koupit zmrzlinu, nebo bonbóny, tak za to musím zaplatit !
Tak to mi nešlo do hlavičky.

Covenant: Ten rým, co vymyslel Neználek na slovo SLUNCE, nebylo to ŽBLUNCE ?
Já si teď nejsem úplně jistá, když jsem si Vás přečetla. Úplně jste mě zmátl. Já byla do teď přesvědčená, že to bylo ŽBLUNCE.
Asi knihu vyhledám a schválně se podívám. Alespoň si v těch starších věcech udělám pořádek.

26 03.08.2015

Tato kniha je ta nejlepší, co jsem od pana Bohumila Hrabala četla. Vše, co v ní psal, se mi líbilo a já poznala, že já a pan Hrabal jedno jsme.

11 01.07.2015

Tohle je prostě úžasná knížka.
Ona to vlastně není knížka, je to taková malá brožura. Ale když si chci spravit náladu, tak ji otevřu. Kočku máme. Naše kočka zdaleka není taková, jak je tam znázorňována. To vše, co je tam v té knížičce znázorněno, mi přijde nadnesené. Naše kočka se třeba takhle nechová. Ona je . . . jak to říci . . . taková distingovaná dáma. Třeba mě ráno nikdy nevzbudí, že už by chtěla masíko do misky. Jen si sedne a kouká na mě, jak spím. A to tak dlouho, že mě to vzbudí. A nebo si stoupne a dívá se mi tak upřímně a soustředěně do očí a tak zvláštně mňoukne, že mi dojde, že jsem jí zapoměla ten den vyčistit ten její záchůdek.
Také ráda pozoruji, jak spinká. Když se stočí do klubíčka, pod hlavu si dá ocásek a lehne si na něj . . . Všichni ji rádi pozorujeme. Je to naše zlatíčko. A nejradši má děti. Když přijde dcera, nebo syn, tak ještě více ožije . . . Asi je to tím, že kočka má ráda společnost, tak to jí tak nějak povzbudí.

14 30.06.2015

Knihu jsem četla v době, kdy to nebylo jen tak sehnat dobrou knihu. A tak jsme stáli každý čtvrtek před Knihou a modlili se, aby se na nás dostalo. Tedy . . . spíše tam stál manžel, já se starala o děti.
Teď, když už jsou děti dospělé a mají svůj život, tak bych si ráda všechny ty knihy - které jsme tehdy tak těžko sháněli - přečetla. Jsem zvědavá, jak to na mě bude dnes působit. Jako třeba Poslední kabriolet (ten mám doma.) To už taky vím prd, co v tom bylo. Akorát vím, že to byla tehdy bomba, když to vyšlo. Ale za ta léta už jsem zapomněla. Na prvním místě tu byla starost o děti, o manžela, o domácnost, zaměstnání . . .
V dnešní době mám zase jiný problém: myšlenky mi odlétají . . . já nevím kam . . . a nemohu se na čtení soustředit.

21 18.06.2015

Robin byl úžasnej. Úúúúžasnej. Byla to děsná sranda a zároveň jsem obdivovala majitele tohohle psa, že si ho stále nechávají. Vždyť . . . co on už jim všechno provedl . . . co škody jim způsobil . . . Na druhou stranu jsem chápala, že se nemohou zbavit psa, kterého mají rádi.
Jasně, když mám psa ráda, nechám si od něj líbit všechno.

A tak jsem si okamžitě pořídila Malinkatého kreténa.
A . . . tohle bylo jedno veliké zklamání.
Tady jsem na stránce, kdy tedy vypravěčka románu - po sdělení svého manžela, že jí opouští, nasedá do auta a s bohorovým klidem začne plánovat život podle svého - knihu zavřela a věnovala ji dál.

13 29.05.2015

Neumím to popsat jako ostatní. Mohu jen říci, že je to něco "úžasnýho."

A dodnes... 17.8.2021 to stále neumím popsat. Prostě to neumím.
Mohu jen obdivovat. Homer Wells a doktor Wilbur Larch. Hlavní postavy románu. Lidé, ze kterých si člověk může hodně hodně vzít a poučit se.
A vůbec.. z celé knihy.

24 22.05.2015

. . . "Už hořela, když jsem si do ní lehal . . . "
Jóóó, paráda !

17 21.05.2015

Filipka je moje nejmilejší knížka z dětství. Četla jsem ji pořád a stále ji mám. Nikdy nezapomenu na krásné přátelství Filipky a Kudláska. I na to, jak Filipka zalévala svého malého bratříčka jako kytičku, aby rychleji vyrostl. Nebo, jak jezdila se svým kamarádem výtahem nahoru a dolů a také, jak se ztratla v Praze a ještě spousty dalších příhod. Nádherná knížka.

17 24.04.2015

Je to krásná knížka. Při čtení knihy jsem s Madlenkou prožívala vše, co ji potkalo. Hodně toho bylo bolestné a u knihy jsem i plakala. Překvapilo mě, jak autor dokázal popsat to dětské myšlení.

9 21.04.2015

Jo ! Zapoměla jsem na: "Dokud Tě nenajdu." Skvělý . . . Mňam !

17.08.2021
A ano, tuhle knihu jsem četla takhle dlouho. V roce 2008 se něco stalo, knihu jsem odložila, protože nebylo možné číst a vrátila se k ní až v roce 2011.
A od toho roku 2008 jsem nezapoměla ani písmenko.
Úžasný příběh.
Fascinovalo mě to čtení not z...

8 05.04.2015

Jen tak namátkou pročítám názory na tuto knihu. Pro ideaface: To je škoda, že jste začal zrovna touto knihou. Ale uvidíte, až si přečtete nějakou jinou z těch předchozích, budete nadšen. Já přečetla všechny jeho knihy. Nejvíc se mi líbila kniha "Rok vdovou," "Pravidla moštárny" a "Pitná kůra." Ale touhle knihou se prokousávám jak pes, který chce ven. Kníhu otevírám s nechutí, vadí mi to zdlouhavé popisování minulosti (jak už tu někdo napsal.) Knihu otevírám z povinnosti a říkám si: Vždyť je to Irving, to dám. Ale . . . nějak mi to nejde. A to není dobré. To - není - dobré. Kniha se má otevírat s radostí. A to, že je kniha dobrá, (já neříkám, že je špatná, to v žádném případě, ale nebaví mě) to poznám, když si na ni během dne vzpomenu a těším se na tu volnou chvíli, kdy ji budu moct otevřít a přečíst si zase pár stránek. Ale tak . . . jsem na začátku, tak se snad do ní začtu a věřím, že se mi bude líbit.

10 31.03.2015