Když v ráji pršelo

od:


KoupitKoupit eknihu

Autor pojmenoval svého Adama a Evu Petr a Ludmila. Oba jsou pražáci a objevují pozemský ráj v drsné šumavské samotě, kam se rozjeli teoreticky hledat štěstí, prakticky budovat útulnou hospodu, kde by se každý cítil jako doma.Od prvního dne jim osud klade do cesty překážky, ale to jen posiluje jejich životní spojenectví...

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30692/kdyz-v-raji-prselo-30692.jpg 4.1399
Orig. název:

Když v ráji pršelo (1972)

Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Československý spisovatel
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (70)

Přidat komentář
Messilina
28. listopadu

Opět jedna z knih, které jsem četla už v dětství, protože jsem je rodičům vytáhla z knihovny a v dospělosti jsem se k ní ráda vrátila. Tahle kniha je svým způsobem velmi romantická.

Mikkinnen
25. listopadu

Kniha, která dává naději, že to jde. Že se lze vymanit z okovů každodenní všednosti. Zejména se mi líbil vývoj Lu, které postupně dospěla. Škoda jen, že je kniha tak jednostranná. Myšleno, že je pouze z pohledu dívky. Bylo by určitě zajímavé přečíst si tento příběh znovu, ale tentokrát z pohledu Petra.
Ale i tak se rozhodně jedná o příjemnou jednohubku. :-)

Aleh
21. listopadu

Učitelka a filozof. Odjíždějí na Šumavu do zapadlého kouta, kde koupili polorozpadlý mlýn. Chtějí tam po rekonstrukci provozovat hospodu a penzion. Odvahu tedy mají, ale vědí co je tam čeká? Nebudou se při prvních potížích chtít vrátit do města? Mají před sebou dlouhou a složitou cestu. Podaří se jim překonat všechny překážky, které je provázejí už od prvního dne? A jak vnímají tuhou zimu, která je tam doslova uvězní. Tak to jsou otázky, které jsem si kladla od začátku tohoto románu, kdy se Ludmila a její muž Petr vydali na Šumavu hledat nový smysl života a čelit novým výzvám.

Chesterton
09. listopadu

Četla jsem na střední, možná ještě ani ne zamilovaná. Zůstalo pohlazení po duši a přebývání s fajn lidmi. Užila jsem si dobrodružství. Asi jsem přece trochu romantik přesto, že to dost popírám. Jen na to dobrodružství nám v realitě chyběla odvaha. Ale od toho jsou krásné příběhy aby nám zpestříly životní mozaiku.

pepa4081
31. října

Mé vydání knihy má podtitul: Český milostný román. – což není četba, kterou bych vyhledával. Přesto jsem si knížku kdysi po přečtení koupil. Je v ní toho totiž mnohem víc. Přiznám se, že milostné pasáže z většiny přeskakuji. Jinak ale knížka připomíná spíš napínavý dobrodružný příběh a jako přírodomilec si vychutnám i barvité popisy úžasné šumavské přírody. Doporučuji každému, kdo je alespoň trochu romantik.
Velmi uspokojivé.

Arlesa
04. září

Kdysi jsem viděla film, knížkou jsem se chtěla do toho pocitu vrátit. No, první dvě třetiny jsem se přemlouvala, abych četla dál. Ve poslední třetině mi došlo, že ta rozevlátá, trochu protivná a hlavně bezhlavě zamilovaná intelektuálka z Prahy se k té dospělé, vyrovnané, krásné ženě ze šumavské samoty musela prožít a protrpět. A já musela to přečíst do konce, abych příběh ocenila. Autor přesně ví, co a jak napsal, kde co vynechal, to v knížkách obdivuju. Skvělé vystavění příběhu i obou charakterů, bohatý jazyk, lyrické popisy propojující duševní stav Lu s okolní syrovu přírodou. A po dlouhé době mužský autor, který umí psát o ženských hrdinkách.

RMarkéta
08. srpna

Šumava je nádherný kout naši malé země. Ráj na zemi pro duši a balzám na nervy. Když tam začne pršet nebo sněžit, tak to vážně stojí za to. Vím, o čem mluvím. Jezdím na Šumavu už téměř od narození a miluju jí se vším, co mi nabízí i s tím nevypočítatelným počasím. Říkám tomu, že lidem ukazuje svou pravou tvář. Milujete ji nebo ne. Nic mezi neexistuje. Právě na Šumavu umístil Jan Otčenášek tuto knihu. Příběh vypráví z pohledu hlavní hrdinky Ludmily. Její pocity a myšlenky popsal jako by ji byl přímo pevně usazen v hlavě, asi znalec ženské duše. Hezky se do Ludmily vcítil. Její muž Petr byl na mně až moc filosofický a tím i nějak složitý, neproniknutelný a neuchopitelný. Ale k Ludmile se přesně hodil. Ti dva se hledali, až se našli. Prožívala jsem ten příběh s nimi.
Bohužel jsem viděla i film paní režisérky Pivoňkově. Zřejmě se nějakým neodpatřením pokusila napodobyt Kachyňu a všechno v něm hrnula zbytečně přes čáru, takže z toho vznikla totální haluz, která má s knihou jen málo společného. Z knihy toho totiž ve filmu moc nezbylo.

intelektuálka
05. srpna

Opět návrat po letech - hledala jsem ve své knihovně titul aspoň s kapkou deště - a četla s nostalgií...

Vzájemný vztah dvou mladých lidí překonává všechny překážky, které jim osamělý Liščí mlýn nachystal - je tu i spousta životního humoru a jako bonus idylické údolí v Jižních Čechách...

Krásné popisy: " louky šílely svěžestí horského jitra... vzduch zvonil a tetelil se v teplém příboji....

Z celé knihy vyznívá optimismus a důvěřivý vztah k tomu nenahraditelnému daru , jemuž se říká život...

Kdo si to dokáže prožít, toho kniha osvěží...

LuckyZ
04. srpna

Konečně přečtená kniha, kterou jsme měli doma 35let. Zajímavý pohled na dobu, která už není, jen mi chybělo, že nevím kdy se děj odehrává...

Vecerkova
20. července

Tenhle román je pohlazením po duši. Láska hlavních hrdinů, něžná, bezpodmínečná, tak čistá, jak jen může být mezi dvěma mladými lidmi, přesto opravdová.
Není autor, jehož vyjádření by mi bylo milejší než Otčenáškovo; jeho kompozice textu, syntax celkově včetně nádherných souvětí, pečlivě vybraná slova i s těmi latinskými, autentické dialogy. Jeho schopnost zachytit krásu okamžiku, ale nikoli sentimentálně, nýbrž s grácií. Jak elegantní jsou v jeho podání i ty nejobyčejnější situace z běžného života! Výsledkem jsou romány které je radost číst, už kvůli kráse po stránce jazykové. Tento pak je můj vůbec nejmilejší, snad kvůli jeho poněkud optimistickému ladění.
Filozof Petr a pedagožka Ludmila jsou mladý pár, který se z jejich bytu v Praze rozhodne přestěhovat do horské chaty na Šumavu. Přes absolutní nedostatek praktických zkušeností s činnostmi jako je zatápění v kamnech, práce se dřevem nebo chov slepic si usmyslí probudit k životu horské údolí a z chaty poblíž vrcholu Ostružná udělat turistický cíl. Oživit již dávno zchátralou stavbu ale není lehké a oba musí projít celou řadu zkoušek, při nichž je často jedinou pozitivní věcí to, že jsou dosud spolu.
Tvrdohlavá vytrvalost spojená s mládím obou hlavních hrdinů a upřímnost jejich vzájemného vztahu si mě získala. Jelikož celý děj sledujeme očima Ludmily, která je na život mimo pražskou společnost zvyklá ještě méně než Petr, veškeré pocity spojené s často marným snažením páru máme z první ruky. Dostáváme se tak k precizně vykreslené psychologii postav- Ludmila, která dává své emoce najevo a veškeré psychické dění se tak soustředí kolem ní, a Petr, který se své pocity snaží skrývat, ale skrze Ludmilu jež ho zná jako nikdo jiný jsme informovaní i o tom, jak situaci prožívá on.
Čtení tohoto románu bylo příjemné a já jej vřele doporučuji, přináší uspokojivou naději v lepší časy.

bosorka78
12. července

Drsná Šumava,krásná láska mezi hlavními hrdiny, která přemůže všechny překážky ke splnění jejich snu

Nočnípták
21. května

Šumava - to je ráj. I v ráji ovšem prší. A to dost často, jak se přesvědčíte ve vyprávění bývalé učitelky a budoucí hostinské. Mám ráda tuto knížku. Vždy dokáže pozvednout náladu, zahnat chmury a potěšit. Jako bonus vnímám krásnou češtinu a prostředí mé milované Šumavy.
Čtenářská výzva 2018 - 4. Kniha, ve které se jedna z postav jmenuje jako vy

lenkaabooks
30. března

Deníkové zápisky učitelky Ludmily, která následuje manžela filozofa Petra na Šumavu. Mají sen - vdechnout život polorozpadlému Liščímu mlýnu, který je bez vody, elektřiny, špatně dostupný. Mnohokrát to chtějí vzdát. Celou knihou se prolíná vyznání lásky Ludmily k manželovi, jejich vzájemný těžce zkoušený vztah v nepříznivých podmínkách, ale také krásná divoká příroda Šumavy.

Pechule
21. března

Na základě komentářů a zvědavosti jsem si knihu půjčila z knihovny k přečtení. Přistupovala jsem k ní trochu s despektem, co stará kniha může nabídnout a byla jsem příjemně překvapená. Musím souhlasit - opravdu milá a čtivá. Děkuji za její objevení.

nik077
08. března

Kniha se mi moc líbila...

romana3473
28. února

Předchůdce knihy Vejce a já...
Četba humorná, vhodná na odreagování a útěk z dnešní doby - dokonalé

Pišingr
25. února

Nádherná kniha. Jak to, že jsem o ní tak dlouho netušila? Láska, pohraničí, deníkové zápisky, "vančurovská" místy to čeština, syrovost Šumavy... Už se těším, až se s ní znovu setkám. Nerada ji dávám z ruky.

Katka2382
06. února

Je to oblíbená kniha mých rodičů a moje taky.Hodně se k ní vracím.Čtivé a milé .

LuciLux
21. ledna

"Ty-proč tu jsme?" Otázka byla vzhledem k délce našeho pobytu jistě nepochopitelná (.). "Já jsem čím dál víc přesvědčen, že je to v pořádku. Ty ne ? Neříkám, že to mezi námi v Praze neklapalo, to ne - a přece...nic strašného, ani náznak krachu nebo omrzení, žádný konflikt, kdepak...jen taková maličká únava, pocit přílišné zaběhanosti či co, já ani nevím, jak to říct. Netvrď mi, žes to necítila taky."

Ludmila, Petrem, nazývaná Lu, to nejspíš cítila také, protože svého muže, doktora filozofie, následovala do zapadlého šumavského kouta, kde se rozhodli opravit a znovuzprovoznit zchátralý a opuštěný penzion v bývalém mlýně.

Dva pražští intelektuálové na drsné venkovské samotě, to slibovalo poměrně jistou zábavu. Leč kniha je souborem Ludmiliných deníkových zápisků, lyrické popisy okolí či intimní zpovědi o nezměrné lásce k Petrovi tudíž výrazně převažují nad žertovnými momenty. Jakobyste se těšili na vaše oblíbené jídlo, ale kuchař trochu zaexperimentuje, lehce pozmění ingredience a vy žvýkáte a žvýkáte a přemýšlíte, zda tuto změnu vezmete na milost či nikoliv. Jenže mě Otčenášek nepřesvědčil, protože přesvědčivý, ať už zaznamenanými historkami, či vzájemnými dialogy, vůbec přesvědčivý nebyl. A jen těžko se vysvětluje proč. Jazyk totiž používal krásný a bohatý, ale ve výsledku si ta slova naskládaná dohromady prostě nesedla.

Šura
17. ledna

První setkání s autorem a velká spokojenost. Je mi po přečtení tak nějak hezky. Bylo to nádherné, příjemné čtení, při kterém jsem prožívala s Ludmilou a Petrem jejich útrapy, fandila jim, aby to nevzdali a obdivovala jsem Lu, jak dokáže zatnout zuby a naučit se obstarat kozu a mnoho jiného.. Vykreslení jejich vzájemného vztahu se autorovi zdařilo na jedničku. A také nesmím opomenout pochválit jazyk, který se mi líbil asi ze všech přečtených knih nejvíce. Top.

ArthasKarfa
14. ledna

Krásný příběh ze Šumavy, který vás vtáhne a pustí až dlouho po přečtení poslední stránky. Později jsem chodil s holkou ze šumavských luhů a často jsem si jí promítal do postavy Ludmily z této krásné knihy.

vivienna
28.11.2017

moc pěkná kniha, kterou jsem četla kdysi dávno na gymplu jako povinnou četbu:-)

Mel
27.11.2017

Sonda do života dvou lidí, hluboko do jejich vztahu. Kniha mě mile překvapila.

vikaa
26.10.2017

Knížka se mi moc líbila, připomínala mi moje dětství a mládí, kdy jsme četli klasiku a romány, které nestavěly svůj úspěch jenom na akci, ale dávaly nám více nahlédnout do nitra postav, Bála jsem se, že se mi tento "pomalý" styl psaní už nebude líbit, ale opak byl pravdou. Příběh lásky Lu a Petra nepostrádal komiku ani tragično, i když celkově ve mně zanechal opravdový pocit pohody.

Jana283
09.10.2017

Zásadní kniha mého mládí. Nádherná erotická scéna milování v bouři (všechny odstíny se mohou jít vycpat).

petravp
21.09.2017

Moje nejoblíbenější kniha.

FlLys
01.09.2017

Pěkná, milá kniha, líbí se mi prožívání vztahu, řekla bych, že to je přesné, například jak se hádají, často jsem se tam viděla...

gnocchi
12.08.2017

Knížku mám ráda a občas se k ní vracím.

irskádívka
25.07.2017

Jako čtenář chápu různé názory na knihy a respektuji, že každý hledá v literatuře něco jiného. Můj názor na tuto knihu se neshoduje s ostatními, vesměs kladnými, hodnoceními. Ale je to pouze můj názor a věřím, že ostatním se mohla líbit.
Knihu jsem přečetla kvůli čtenářské výzvě, za jiných okolností bych ji odložila a už se k ní nevrátila.
Popisy a děj byl rozvleklý, nezáživný, text byl vesměs nudný. Kniha je napsaná barvitým jazykem, autor používá celou škálu nádherných výrazů, které by jinak poskládané mohly vytvářet nádherné nástupce Saturninovy. Bohužel, je jen soupisem rozmluv přechytralých lidí vyslovujících jednoduché myšlenky co možná nejsložitěji. A přes obecný názor rozhodně neshledávám Ludmilu jako zdařilou postavu ani mi nepřipadá její způsob myšlení věrohodný.
Pan Otčenášek je výborný autor, tímto dílkem mě však nepřesvědčil. Hvězdičky dávám za výborné zpracování a krásný jazyk.

Sireen
06.06.2017

Miloučká kniha s krásnými popisy lidí, pocitů, života i přírody. Člověku nezřídkakdy připomene jeho vlastní vztah. Je to spíše taková odpočinková literatura, psaná velice vlastním způsobem, bez zvláštních zvratů a zápletek, ale přesto velice přitažlivá a moudrá.