marvarid komentáře u knih

Opravdu vtipné. Nepobrala jsem úplně všechny narážky a odkazy, protože prostě takový přehled o dějinách Hollywoodu a psychoanalýzy nemám, ale i tak jsem se bavila výborně. Do Marylin by se člověk zamiloval a Franka Sinatru si letos o vánocích nepustím - bídáka jednoho. Jen nevím, proč se JFK v knize jmenuje Jack...
PS (5/2018) - tak už to vím, tak se mu říkalo v dětství a dospívání, něco jako přezdívka

2 04.12.2017

Můj první pokus o manga komiks. Zatím jsem ale knihu nedočetla. Je krásně nakreslená, ale někdy se v ději ztrácím. Taky se přiznám, že se mi pletou japonská jména a musím se vracet, abych se ujistila, o kom je řeč. Někdy je nějaká situace popsána jen v náznaku a všechny postavy se tváří, jako že je vše naprosto zřejmé. No, mně to tedy často jasné není.
Každá kapitola tvoří samostatný příběh. Já jich přečetla asi 5 a pak jsem se jednoduše do dalšího nepustila, protože mě v tu chvíli víc lákal klasický román. Ale zatím mám v plánu se ke knize vrátit.

Detektivní příběh odehrávající se na Univerzitě v Cambridge v 18. století. Prostředí je tak kouzelně dekadentní – ulicemi tečou splašky i horší věci, urození pánové si pudrují paruky a jsou ve společnosti tak neuvěřitelně galantní, dámy by neměly samotné vyjít ani do parku. Přitom univerzitní koleje jsou plné intrik a perverzních večírků. A k tomu všemu zde straší……možná.

20.11.2017

Doopravdy vtipná knížka, čte se jedna báseň. Zabývá se sice rozdílným postavením mužů a žen ve společnosti, ale dělá to s lehkostí. Ostatní feministická pojednání vedle ní budou vypadat upoceně a zahořkle. Ten nápad přeměny hlavního hrdiny v hrdinku je úžasný. VW dokáže neuvěřitelně přesně sledovat vnitřní svět svých postav a tady popisuje s nadhledem drobné i větší rozdíly ve způsobu uvažování mužů a žen.
„Jistě, protože to je žena a krásná žena, žena v nejlepších letech, brzy nechá toho rádobypsaní a hloubání a začne myslet na hajného (a pokud žena přemýšlí o muži, nikomu nevadí, že přemýšlí). A pak mu napíše psaníčko (a pokud píše žena psaníčka, nikdo nenamítá nic ani proti jejímu psaní).

4 20.11.2017

Velmi dobrý psychologický román s dokonale vykreslenými postavami, které se chovají logicky a uvěřitelně, s nádherně vylíčenou přírodou, s odkazy na život různých kulturních skupin na dalekém severu Skandinávie (Sámové, kteří se snaží žít moderním způsobem a vydělat si peníze, Sámové, kteří se snaží o udržování tradic, lidé, kteří na sever utíkají před civilizací a hledají alternativy k uspěchanému modernímu životu). Shodou okolností dojde v příběhu k vraždě. Ale román mi určitě nepřijde jako klasická detektivka. Tady vražda spíš funguje jako prostředek k odhalení těch nejtajnějších pohnutek, které řídí osudy postav.

6 25.10.2017

Jazyk je zvláštní, velmi strohý. Věty jsou jednoduché, sdělení bez poetických příkras. I dramatické momenty jsou podány úplně věcně a bez vykreslení emocí. Ty si musí čtenář domyslet, dodat. Co se obsahu týče, v knize najdeme 7 povídek. Všechny v podstatě pojednávají o narušení mezilidských vztahů. Na pozadí je vždy nějaká „malá lež“. Ale myslím, že to, co skutečně neumožní, aby vztahy fungovaly, není ani tak ona lež, ta je jen důsledkem. Důsledkem toho, že každá postava je uzavřena do svého světa - svých myšlenek a plánů a v podstatě není schopna opravdového vřelého vztahu k někomu jinému. Každou z postav (většinou jde o intelektuály, umělce, vědce) obklopuje chlad a to vlastně velmi dobře koresponduje s jazykem knihy.

1 17.10.2017

Nemám úplně čerstvě v paměti, ale vzpomínám si přesně na dojem, že Márquez neví o čem píše (nemůže mít osobní zkušenost). Neví o "skvělém" chování krajní levice. O její pokrokovosti, demokratičnosti a zkrátka o tom, jak krásný život svému obyvatelstvu chystá na věčné časy a nikdy jinak. Knihu si pamatuji jako reportáž o nadšeném a ničím neopodstatněném idealismu.

Kniha obsahuje dva nevyvážené příběhy. Starší dějové linii je věnováno méně prostoru, byť je Ernin příběh silný, vyprávění přehledné a rozuzlení fantastické. Janin příběh se mi naopak téměř nedotkl. Byť by tragická událost mohla poskytnout zajímavý pohled do duše mladé ženy, nic takového se nestane. O Janě se nic moc nedozvíme, krom toho, že je krásná, inteligentní (jak z jiné planety, ne narozená z ženy), skvělá kuchařka, dech beroucí milenka... Na takové postavy ale člověk většinou narazí v telenovele, ne v životě. Při tom celkovém nedostatku informací jsem její poslední rozhodnutí nepochopila. Tak nevím. Celkově jsem čekala vzhledem ke skvělým recenzím víc.

2 03.10.2017

tak tohle byl přešlap. Měla jsem dojem, že jsem vytáhla dětem povinnou četbu z police. Posuzovat povídkovou knihu je sice problém a některé povídky měly vtip, ale celkově převažovaly ty velmi jednoduché, přímočaře a stupidně moralizující s předvídatelným koncem. Ani jazyk a styl vyprávění nebyl nijak zajímavý.

25.09.2017

Jsem unešená ! Čekala jsem sociální drama kritizující zkostnatělost korejské společnosti, ale tohle naprosto překročilo má očekávání. Hlavní hrdinka se rozhodne ze dne na den stát vegetariánkou. Od toho okamžiku se všechno začne hroutit, nebo spíše všechno poškozené a překroucené se stane zjevným. První část příběhu je vyprávěná manželem hlavní hrdinky, on představuje tradiční pojetí společnosti a absence empatie a fantazie je zřejmá jako facka. V druhé části nahlédneme část jejího osudu očima švagra, kterého stravuje nekontrolovatelná vášeň (a jeho život následkem jejího naplnění zkolabuje) a poslední, nejkomornější část příběhu je vyprávěná starší sestrou. Hrdinka je v této fázi svého života již v péči psychiatrů a postupně opouští nejen své místo v lidské společnosti, ale i svůj život. Jak psala Káča Máča - na konci jsem nevěděla, jestli jsem blázen já, Jonghje nebo všichni okolo.

4 11.09.2017

Krásná kniha. Nevím, jestli byly Marina Cvetajevová a Ariadna Efronová přesně takové, ale to není nakonec to nejdůležitější. Komplikovaný vztah matky a dcery, dvou výjimečných žen ve výjimečné době je popsán skvěle. Střídá se vyprávění z různých perspektiv, je možnost nahlédnout stejné události očima obou žen. Atmosféra románu je pochmurná, v celé střední pasáži knihy se dlouho schyluje k nevyhnutelné katastrofě. Když ale přijde, nenásleduje žádné uvolnění, žádná katarze. Až na úplném konci problikne naděje na přetrvávající lidskost i v děsivých podmínkách a na silnou Ariadninu vůli k životu.

6 07.09.2017

Četla jsem o dovolené a moc se mi to líbilo. Při chůzi v horách jsem se mnohokrát přistihla, že o ději a postavách přemýšlím. Skutečně jsem knihu vnímala jako drama, byla napínavá a čtivá. A i když se vypravěčka dušovala, že takto se věci skutečně seběhly, nakonec není úplně jisté, zda se spíš (tak jak se domýšlejí její nejbližší) duševně nezhroutila a my nesledovali jen její výmysly. Konečně otázka autenticity a pravdy (subjektivní i objektivní) je jedna z podstatných součástí této knihy.

2 22.08.2017

Tohle je už moje 5. kniha od Olgy Tokarczukové a byť autorka patří k mým oblíbeným, zpočátku jsem myslela, že ji nedočtu. Hrdinka mi byla opravdu nesympatická (už jen to používání velkých písmen, aby zvýraznila označení popisovaných událostí či postav - Zvíře, Člověk, Potíže, Záchvat, Hněv...opravdu patos) a zařadila jsem si ji mezi skupinu lidí, jejichž existence prosazování ekologie a práv zvířat spíše ubližuje, a které bych opravdu nechtěla osobně potkat. Ani ostatní postavy mi příliš nenadchly, byly hodně "jednobarevné" a zredukované na své místo v konzumní společnosti (neúspěšný a na okraji = hodný, dravý a prachatý = zlý). A místy dlouhé pasáže o astrologii pro mě byly srozumitelné asi tak jako svahilština. Pak mě ale děj postupně přece vtáhl a rozuzlení pro mě bylo překvapivé. Takže za 3 *. (ale možná bylo rozuzlení překvapivé jen proto, že tolik akceschopnosti a tahu na branku je u této hlavní postavy přece jen nepravděpodobné).

1 03.08.2017

Detektivní román ze staré Prahy s opravdu rychlým sledem událostí. Ty jsou chvílemi zcela nepravděpodobné, výkony hlavního hrdiny (komisař Durman) nadlidské. Aby se člověk bavil, je potřeba se uvolnit a nenechat se rozptylovat občasnými nesmysly a nelogičnostmi. Pak je kniha zpočátku (než se opakující se klišé omrzí) místy vtipná a příjemně nekorektní. Dále oplývá scénami plnými obžerství a erotiky (až pornografie). To by samo o sobě nevadilo. Ale já udělala tu chybu, že jsem si asi v polovině románu chtěla zjistit něco o osobě autora (jak vypadá, co dále napsal). A to byla velká chyba. Každá další scéna tohoto charakteru pak byla z mé strany provázena mírnou nevolností. Já vím, že není fair takto knihu hodnotit, ale nahořklá pachuť i po dočtení zůstala.

2 24.07.2017

Knihu jsem přečetla opravdu rychle a snadno. První polovina má více charakter deníku, popisuje dětství malého autisty a boj jeho i jeho rodičů se zařazením do společnosti "zdravých" spoluobčanů. Je nesmírně vtipná, sarkasmus je ostrý jako břitva. Stylem humoru připomíná trochu Woodyho Allena. Já se považuji za psychicky zdravého, společensky ukotveného člověka, ale překvapilo mě, kolik drobných detailů v mých vzpomínkách z dětství se shoduje s těmi Josefovými. Druhá část knihy už nemá charakter vyprávění, je spíše zamyšlením nad podstatou samotné "diagnózy" a toho kde je chyba, nad rolí většinové společnosti v soužití s autistickou menšinou. Vřele doporučuji !

6 24.07.2017