Letní lži

od:


KoupitKoupit eknihu

Bernhard Schlink, autor celosvětového bestselleru Předčítač, se v novém souboru povídek zamýšlí nad tématem lži; ta hraje často hlavní úlohu ve vztazích mileneckých, manželských, mezi rodiči a dětmi i ve vztahu k sobě samému. Sedm povídek o lidech různého věku čtenáře zavádí do období léta, kdy eskalují větší či menší nepravosti a podvody, které se kupí a přerůstají v katastrofy. Autor v propracovaných dialozích a retrospektivních pohledech otevírá dveře do soukromí několika protagonistů; líčí vztah dvou vzdělanců, dramatika a vysokoškolské učitelky, zatížený žárlivostí a vlastněním, život rodiny, kterou muž úmyslně odstřihne od civilizace a veškerého kontaktu s okolím, popisuje putování staré ženy za její první láskou nebo reakci příbuzných na rozhodnutí starého nemocného člověka dobrovolně odejít ze života. Schlink ve stylisticky čistém a psychologicky propracovaném vyprávění nechává vyplout na povrch celoživotní skrývané problémy hlavních hrdinů a dokáže brilantně zachytit jejich nejniternější emoce, které je sžírají stejně jako jejich pečlivě utajované lži....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/350405/letni-lzi-4Dp-350405.jpg 4.326

Orig. název:

Sommerlügen (2010)

Žánr:
Literatura světová, Povídky
Vydáno:, Prostor
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Přidat komentář
alef
23. října

K Letním lžím jsem se dostala až skoro v půlce podzimu, možná to byl ten důvod, proč jsem z nějakého důvodu nebyla tak úplně spokojená. S přibývající tmou začíná pro mě období, které mám z celého roku ráda nejméně, jsem poměrně činorodý člověk, i přesto v tomhle období prostě potřebuju spíš nějakou tu vzpruhu a na melancholickou notu se proto napojuju spíš neochotně :-) ... když praží slunce a povalujete se u vody, popřípadě někde v chládku usrkáváte studenou tekutinu a čtete si, je to jednodušší, všechna ta slova si zas tolik neberete :-) ... takže by se mi asi tahle knížka plná zajímavých, dobře čitelných a vlastně podmanivých příběhů, ukazujících lásku mezi lidmi různými způsoby, četla opravdu v létě asi lépe, nebo spíš snáz? V téhle knížce totiž najdete sedm příběhů, složitých a propracovaných, které všechny souvisejí nějak s láskou, kdy život hlavních postav (povětšinou to jsou muži) ve všech povídkách má vždycky něco společného s minulostí a zázemím, a vesměs všichni cítí nějakou potřebu ze svého života „utéct“ nebo prostě něco změnit, muži mají dost často pocit, že je čeká něco nového pro co musí opustit to předchozí, většinou jsou nějak nespokojení, cítí se nevyužití zklamaní, že nevyužili svých příležitostí, a tak podobně ... a všechny příběhy jsou nějak spojeny s životní lží, se kterou musí žít, nebo kterou zažívají ... lež tu má mnoho různých podob.

Zaujalo vás to? Mě taky :-) ... proto jsem se do knihy taky pustila ... a velice záhy zjistila, že se tak úplně neumím naladit na stejnou notu ... vesměs všichni ti hlavní protagonisté mně něčím iritovali, dráždili a rozčilovali :-) ... a každý trochu jinak a přesto měli něco společného ... a to je asi to, co mě popuzovalo nejvíc ... všichni (bez výjimky) si neustále něco představovali ... co by kdyby ... a vždy by to mělo vypadat jinak, než jak žijí ... takže vlastně největší lži, které se dopouštěli byla ta, které se dopouštěli sami na sobě, lhali si vesměs do vlastní kapsy ... všichni, i ti, kteří si své představy táhli životem jako životní břemeno, i ti, kteří se tak nějak usmířili se světem, a s životem ve kterém žili ...
Všechny postavy tu prostě lžou ... většinou (vždy) proto, že se bojí ... toho, co by se stalo, kdyby ... a tak se nemůžou rozhodnout ... tápou životem jako bludištěm a netuší, jak dál ...
Ale hlavně, vůbec si neuvědomují, že lží ubližují nejen těm druhým, ale hlavně sami sobě ... tak to mě na všech těm mužích v hlavní roli ... asi popuzovalo :-) ...
Jediné, co mě vždycky na konci smířilo byly otevřené konce příběhů :-) ... nevíte ... a závisí to na každém z vás, čtenářů ... jaký osud jim přiřknete ... a v tomto případě se mi to velmi líbilo ... mohla jsem se tak alespoň trochu konfrontovat a vypořádat s muži, kteří se tak úplně jako muži nechovají, tedy, každá žena to má asi jinak, ale mně se líbí, když za muže hovoří činy :-) ... a muži v těchto příbězích byli až okatě příliš emocionální, nechávali se ovládnout ženou, byli okatě příliš nerozhodní a celkově budili dojem, že jsou slabí, na rozdíl od partnerek, které ve většině příběhů byly ženy sebevědomé, rozhodné, ambiciózní a taky trochu nepřizpůsobivé, prostě silné ... popravdě řečeno, i s tím jsem se musela vypořádat ... po svém :-) ... musím přiznat, že ani to mi nijak sympatické nebylo ... ono se pak na druhou stranu ani nemůžete divit, že takoví muži, když je konfrontujete s důležitým rozhodnutím, udělají, to, co udělají ... opouštějí ženy, ničí vztahy ...a prostě utíkají :-).

Příběhy z pera Bernharda Schlinka jsou psané, jak už jsem napsala, čtivě, dobře se čtou a určitě vás zaujmou, jsou propracované, jdou do hloubky, určitě o nich budete přemýšlet a určitě vaše emoce nenechají chladnými, ať už v pozitivním, či negativním smyslu, každý to má asi jinak (a v každém zanechají jiné pocity) ... věřím, že na některé čtenáře budou mít třeba úplně opačný efekt, jejich melancholická nota jim přijde příjemná a uklidňující ... a v tom je nejspíš jejich největší síla :-).

dalia1769
01. září

Opravdová lahůdka, povídky se výborně čtou, jsou rozmanité, působivé a vybízejí k zamyšlení. Určitě zapátrám po dalších autorových dílech.

poni
20. srpna

Jsem fakt nadšená! Všechny povídky jsou krásné... Vřele doporučuji.

SSTknihy
13. března

Příběhy prchavé jako letní odpoledne. Nenápadně si omotávají čtenáře jako ranní opar, který se rozplyne, sotva si toho člověk všimne, ale zanechají za sebou pocit něčeho zvláštně znepokojivého. Lži, které prostupují všechny povídky, jsou malé i velké, zdánlivě nevinné i osudové, vždy ale vstupují do života hlavních hrdinů, aby zasáhly, změnily, převrátily nebo ukázaly nový směr. Bernhard Schlink má neuvěřitelný cit pro vykreslení charakterů a chování svých hrdinů. Jde až na samou hranici osobního prostoru, jakoby je své hrdiny tajně sledoval škvírou mezi dveřmi. Všechny povídky dýchají podivně smutnou atmosférou, podobnou poloprázdnému hotelu a opuštěné pláži na konci sezony.

Bonnet
06. února

Schopnost napsat vše a zároveň zanechat příběh otevřený vyžaduje určitou virtuozitu. Famózní počtení pro mě hlavně poslední povídka.

Marcela52
14. ledna

Vynikající povídky, ve kterých se autorovi "Předčítače" podařilo vykreslit charaktery jednotlivých postav a jejich příběhů tak sugestivně, že budete litovat chvíle, kdy knihu dočtete. Každý z nás v životě prožil okamžiky, které jsou často tím, co nám hluboce změní osud. Podvody a sebeklamy, které hrají hlavní roli v těchto mistrných povídkách, jste možná neprožili, ale rozhodně vás donutí zamyslet se, jak je to se lží ve vašem vlastním životě.

Zzanka
30.12.2017

Velmi dobře napsané i vypointované povídky jsou důkazem, že i na malém prostoru se může odehrát velký příběh. Stejně jako zatím všechny knihy, které jsem od Schlinka četla, je i tato velmi zdařilá. Téma malých a velkých lží je evergreen, na který se ale autor dokázal podívat ze všech stran a často neotřelým způsobem

Jana_Hlus
04.12.2017

Tuto knihu řadím mezi jednu z nejlepších, které jsem četla. Skvěle "řemeslně" zpracované povídky, mistrovská psychologie všech postav, naprosto uvěřitelné chování, myšlení a co víc, mezi řádky jsem se dozvěděla hodně i sama o sobě, o tom, jak někdy člověk sám sebe obelhává, vytváří si obranné lži, kterým věří a má pocit, že je k sobě upřímný. Tuhle knihu budu mít ještě dlouho v hlavě... (5/5)

Iki1
23.11.2017

Povídky jsou spíše existenciálního rázu, zaměřené na pocity, sny a nálady vystupujících postav. Není tu tedy téměř žádný dějový posun. Čtou se tíž, je nutné soustředit pozornost, takže není to žádná odpočinková a relaxační četba před spaním.

petrarka72
04.11.2017

Někdy je lží iluze, víra v opravdovost věci či člověka, která nemá opodstatnění ; také zapomnění, nestálost paměti, touha, aby věci byly jiné než jsou... Schlink je mistr zkratky a umělec vnitřně dramatických situací. I banalita má podle něho v životě důležité místo. A pravda není neměnná, může odejít jako léto...

marvarid
17.10.2017

Jazyk je zvláštní, velmi strohý. Věty jsou jednoduché, sdělení bez poetických příkras. I dramatické momenty jsou podány úplně věcně a bez vykreslení emocí. Ty si musí čtenář domyslet, dodat. Co se obsahu týče, v knize najdeme 7 povídek. Všechny v podstatě pojednávají o narušení mezilidských vztahů. Na pozadí je vždy nějaká „malá lež“. Ale myslím, že to, co skutečně neumožní, aby vztahy fungovaly, není ani tak ona lež, ta je jen důsledkem. Důsledkem toho, že každá postava je uzavřena do svého světa - svých myšlenek a plánů a v podstatě není schopna opravdového vřelého vztahu k někomu jinému. Každou z postav (většinou jde o intelektuály, umělce, vědce) obklopuje chlad a to vlastně velmi dobře koresponduje s jazykem knihy.