martula.07
komentáře u knih
Cranford: Zpovědi pana Harrisona
Elizabeth Gaskell
Cranfordskou trilogii jsem si velmi oblíbila. Všechno je tak poklidné. Dámy jsou místy pošetilé až je to úsměvné. Chtěla bych se s vámi podělit o citaci, která dokonale vystihuje mého oblíbence doktora Gregoryho House:
Velký sir Everard Home říkával: 'Dobrý lékař by měl mít buď velmi dobré, nebo velmi špatné způsoby.' V tom druhém případě musí být obdařen takovými schopnostmi a znalostmi, které zajistí, že bude vyhledáván, ať už je jeho chování jakékoli. Obhroublost vám však způsobí nechvalnou pověst.
Nebezpečná láska
Kateřina Petrusová
První dvě třetiny strhující. Pak to bohužel sklouzlo k přeslazenému románku, což mě hodně mrzelo. Konečné vybarvení Paige mi taky moc radosti neudělalo. A konec? Takový kýč.
Kde je kulhavec?
John Creasey
Celkem dobré. Hlavně tedy konec, ten stál za to. Strašně mi ale vadil překlad. Ten byl místy hrozně prkenný. Překladatel měl sklony k doslovnosti a to knize hodně ubralo. A vzhledem ke kráse, květnatosti a ohebnosti češtiny je to škoda. Když ale odhlédneme od této maličkosti, hodně mi vadila hlavní hrdinka. Týmem uznávaná rádoby vyšetřovatelka, manželka hlavního detektiva Bruce, strašně chytrá žena, která měla vždy skoro pro všechno dobré vysvětlení. Radši bych byla, kdyby byla kniha napsána z pohledu Bruce, než křehké květinky. Ale Kulhavec, Monty a Pinky, ti stáli za to.
Lincoln: Tým rivalů
Doris Kearns Goodwin
Neuvěřitelná a emotivní kniha. Dalo by se říct, že o Abrahamu Lincolnovi jsem toho moc nevěděla, ale těšil se u mě velké oblibě, ani jsem nevěděla proč. Teď už vím proč. Po přečtení knihy, jsem získala ucelený obraz mimořádného a velkého muže, který mi přirostl k srdci. Kniha se v podstatě točí okolo událostí, které vedly k válce severu proti jihu, samotné válce a událostí, které se odehráli bezprostředně po ní.
Abraham Lincoln tu s námi žije bezmála 200 let a ještě hodně dlouho bude žít. Pane Lincolne, je to tak, Váš sen se stal skutečností.
Kmotr
Mario Puzo
Neskutečné dílo. Permanentní napětí, akce, velmi sympatičtí hrdinové. "Ďábel" nikdy nespí. No co víc říct, vždycky mě mafie fascinovala. Hlavně tahle. Vlastně tu platí jen pár jednoduchých pravidel a to Vendeta a Omerta, tedy zjednodušeně. Clemenza mi připomíná Joea (nebo spíš Joe mi připomíná Clemenzu :D), akorát je starší, ale Tessio mi byl sympatičtější. Škoda ho. Zbožňuju Vita a Santina. Dva protipóly. Ta Santinova prudkost a donova trpělivost a vychytralost. Padrino Vito je ideální hlava famiglie a právem si toto oslovení zaslouží, ale ten může být asi jen v knížce. A Michael, to je pravý syn svého otce. Škoda, že to nebylo delší.
Padesát odstínů temnoty
E. L. James (p)
Tak jak začít. Troufám si říct, že dvojka byla o trošku lepší než první díl, fakt trošičku. A to platí jen a pouze o druhé polovině. Protože první byla horší než celý první díl. Možná by ani první díl nemusel existovat. Ty Anastáziiny nekonečné myšlenky. Proboha, proč autorka vkládá do knihy myšlenky, jejichž obsah je z předchozí situace zjevný. Stále nekončící nuda.
Jediné, co je na této trilogii dobré, je Christianova komplikovaná osobnost a minulost a moc hezké obálky, které jsou jednoduché a přitom tak elegantní. O té osobnosti to asi taky brzy nebude pravda, protože se mi zdá, že Chris začíná být čím dál více plytký. Ana je už od začátku průhledná a nezajímavá úplně, a k tomu všemu ještě neuvěřitelně naivní a slepá. Zbožňovala jsem Charlie Tango. Teď nevím, ale podle mě musela být černá :D. Obecně mám ráda stroje.
Přiznám se, že mě přilákal, jak jistě všechny, všeobecný boom a taky jsem byla patřičně zklamaná. Tehdy ani teď bych za to neutratila ani korunu. Vlastně jsem tomu obětovala jen svůj čas. Ani není nijak zvlášť kontroverzní. Nesnaším vyloženě komerční a ke všemu velmi špatné autory. A nejvíce mě mrzí, že jsem asi očekávala příliš. Při zpětném pohledu si říkám, že se od této knihy ani nedá nic očekávat.
A úplně nejlepší byl konec, tedy myšlenky pana, jak se jenom jmenuje, Jacka Hyda. Taková malá předzvěst nějaké té případné malinké akce ve třetím dílu. Tak snad už se něco bude dít. Třetí díl si určitě přečtu, hlavně kvůli dovršení celé trilogie. Ne, že bych až do září nebo kdy to vyjde trnula v očekávání. Jen jsem zvědavá, kdo bude Greye hrát ve filmu. Doufám, že to nebude Ian.
Okřídlená duše
Amanda Stevens
Moc mě zaujala obálka, ponurá a tajemná a přitom jakoby uklidňující. Knížka skvělá. Děj napínavý, měl spád. Ze začátku trošku pomalejší, ale pak se to rozjelo a troufám si tvrdit, že se to ani ukončením prvního dílu nezastavilo. Dalo by se říct, že tam nebyla hluchá místa. Hlavní hrdinové nevyrovnaní, ale i přesto velmi sympatičtí. Jsem zvědavá, kdy vyjde další díl.
Šepot
Mijuki Mijabe
Milá kniha. Obálka úžasná. Akorát mi tam pořád nějak nesedí ten název. Nevím proč, prostě pocit. Na začátku jsem se dost ztrácela, myslím, že bylo příliš postav (špatně podaných) najednou. Hodně děje najednou. Ale nebylo to nepřekonatelné. Možná to taky bylo těmi japonskými jmény, na které nejsem zvyklá. Tak od třetí části už to bylo v pohodě a naopak jsem se potom časem nemohla skoro ani odtrhnout, ale to až v poslední třetině. Mamoru byl pro mě dost zajímavou a milou postavou než se to pokazilo, aby se to mohlo zase trošku spravit. Haruki Murakamimu se nevyrovná, ale myslím, že je to celkem nadějná spisovatelka. Je škoda, že tady ještě nevyšla nějaká další její knížka.
Vítejte v Lovecraftu
Joe Hill (p)
Moc pěkné. Kresba úžasná. Děj nápaditý. S těma klíčema to byl dobrý nápad. Asi to bude jeden díl, jeden klíč. Fakt jsem moc spokojená, že ji mám doma a to já na komiksy moc nejsem. Kdyby to nenapsal Joe, tak bych o to ani nezavadila. Už aby v češtině vyšly další díly. V USA už v červenci vyšel pátý a šestka se chystá na tohle léto.
Fantazii se meze nekladou
J. D. Robb (p)
Tak od této spisovatelky jsem ještě nic nečetla (zaujala mě obálka a název) a v každém případě, pokud budu číst něco dalšího, tak budu vybírat z knih, které napsala pod pseudonymem J. D. Robb. Všimli jste si, že to zní jako jméno pro muže (to mě taky ovlivnilo)? Kniha skvělá. Neodtrhla jsem se až do konce. Provedení vraždy dost přitažené za vlasy, ikdyž to nijak zvlášť neubírá na kvalitě. Právě naopak, člověk pořád přemýšlí, jak se to mohlo stát. Prostředí celkem dost neosobní. Všichni ti androidi, létající vozidla, život na měsíci atd. Hodně se mi líbila nepolapitelnost vraha, to napětí, kdo by to tak mohl asi být (stejně jsem se netrefila). Skutečného vraha jsem stále měla za někoho, kdo by vrahem mohl být leda tak ve snu. Barta mi bylo hrozně líto. Určitě doporučuju!
Loutkař
Marina Heib
Takže tohle byla jedna z těch horších nebo spíše opravdu špatných knih. Přiznám se, že sem ji několikrát odložila a pak se zase vrátila.
Strašně pomalý průběh, skoky mezi časy a místy. Někdy se mi zdálo jakoby autorka nevěděla, co chce, aby se čtenář dozvěděl jako první a přitom nakonec stejně zvolila špatně. Žádné známky napětí, ani akce. Co k čemu to začalo být až v polovině poslední kapitoly, kdy se konečně na scéně objevil ten pravý. Kdyby celou dobu psala takhle, tak bych s hodnocením možná byla jinde. A taky si myslím, že to, jak je Niki chytrý, je trochu přemrštěné. Nikdo nemůže být absolutně neomylný a tak vychytralý. Ale musel být dost hezký, podle charakteristiky na konci. Vlastně u této knihy by bohatě stačilo přečíst si jen poslední část. Tu jsem si vážně přečíst chtěla. A kvůli ní dávám taky hvězdičku navíc.
Jen asi nepochopím, proč autorka staví jednu postavu tak razantně nad všechny ostatní, jakoby tam ti ostatní byli jen pro zaplnění místa. Vcelku se ani jedna, kromě hlavního aktéra, tedy Nika, který v podstatě skoro v celé knize vystupuje jako fantom (až nakonec se čtenář přeci jen dočká), nijak nevybarvila. Možná jedna ano, jako kariérní mrcha bez citu, která jde přes mrtvoly, i kdyby se měl celý svět zbořit. No nevím, tohle se Němcům vážně líbí?
Prachy
Ed McBain
Zase jednou dobrá detektivka od Eda McBaina. Jak já mám ráda Steva Carellu a 87. revír. Zatím mě nikdy nezklamal a tomuto názvu jsem prostě odolat nemohla. A bylo to snad ještě lepší než jsem si původně myslela. Taková široce propletená síť gaunerů se jen tak nevidí. A s tím, co vypadá tak hodně vinně, je to nakonec úplně jinak. Mezi postavami se velmi lehce orientuje, ostatně jako vždycky. Pokud si chcete oddechnout a máte rádi detektivky, můžu jen doporučit.
Vražda na Velký pátek
Lee Harris (p)
Myslím, že Velký pátek je nejlepší kniha z případů tak příjemné Kix. Především kvůli Robertovi a Jamesovi, výhradně kvůli nim, ale i prostředí, ve kterém se odehrává. Je úžasné, že je to vlastně i první díl. Ale nechci říct, že by postupem času nějak zvlášť ztrácely díla paní Harrisové na kvalitě, to v žádném případě. Jen vím, že tahle kniha by měla být tím pravým odrazovým můstkem do světa Chris Bennetové. Pak budete chtít další a další. Mým prvním byl Den práce, což mě moc neoslovilo, ale i tak mě to přimělo sáhnout po další a nakonec jsem se rozhodla zjistit, jak to všechno s Kix vlastně začalo a byla jsem nadšená. Jednoznačně doporučuju!!!
Sběratel kostí
Jeffery Deaver
Kdybych mohla dala bych hvězdiček deset. Skvělá kniha. Propracovaná do nejmenších detailů. A nejlepší bylo, že jsem až do konce netušila, kdo by to mohl být. Nikdy bych neuhodla, že je to zrovna on. Myslela jsem si, že to bude člověk z jiné vrstvy a jiné profese. Určitě si přečtu další díl. Pan Deaver píše neskutečně.
Divergence
Veronica Roth
Nádhera. Jedna z mála knih, která chytne a za žádnou cenu nepustí. Děkuju za překrásnou obálku, která mě přinutila po ní sáhnout. Teď už vím, oheň Neohroženosti. Už se těším na další díl. A taky sem zvědavá na film. Taková kniha prostě nemůže projít bez povšimnutí a nedočkat se ho. Myslím, že má všechny předpoklady k tomu, aby se stala trhákem. A další díl bude ještě parádnější, pokud Veronica někde neklopýtla, o čemž pochybuju. Četla sem jen jednu jedinou stejně dokonalou prvotinu.
Pokání
Ian McEwan
Nádhera! Nevzpomínám si, že bych byla někdy tak navštvaná na nějakou postavu v knize, jako na Briony. Její naivní myšlenky, její mylný úsudek, že vstupuje za brány dospělosti, přitom byla ještě dítě. Přiznám se, že jsem věděla, kdo za činem stál bezprostředně po tom, co ho Briony přistihla. Kdo jiný by to taky mohl být? Od druhé části až téměř do konce dokonalé. První část celkem nudná až na zakončení celého dne, to mě rozlítilo. Ale Robbieho zážitky z války, parádní. Kdo se nechá přemoci a nedojde k Druhé části, neví, o co přichází, teprve tam to všechno začíná.
Zkrocená hora: Povídky z Wyomingu
Annie Proulx
Annie, Annie, Annie. Hluboce jsi mě zklamala. Čekala jsem mnohem víc. Jelikož má knížka pár světlých záblesků, zvolila sem mírnější hodnocení. Ale když už jsem si začínala myslet nebo spíš doufat, že to nemůže být horší, tak jsem byla vzápětí vyvedena z omylu. Povídky o ničem, téměř bez nějakých hlubších emocí. Vlastně ani nevím, proč jsem to dočetla celé až do konce.
Rafa: Můj příběh
Rafael Nadal
Moc hezky napsaná biografie. Rafa odhalil hodně ze svého života, jak profesního tak osobního. Originální forma, kdy se prolínají příspěvky Rafy Nadala a Johna Carlina. Neskutečně čtivá a pokud po dočtění ještě třeba shlédnete finále Wimbledonu 2008, to finále, které je považováno za nejlepší finále všech dob, tak to bude dokonalé. Doporučuju Rafovým fanouškům, stejně jako těm, kteří ho moc nemusí. Já se řadím k těm prvním. Určitě na něj změní názor, protože nikdo na světě snad není tak odlišný od toho, jaký se zdá být.
Mise Londýn
Alek Popov
Celkem čtivá. Vtipná. V podstatě je to výsměch bulharskému státu a jemu podobným. Taky se ujistíme, že jsou politické zájmy stavěny nad zájmy spravedlnosti a v tomto případě možná i mravnosti. Popov píše o osudech lidí z různých společenských sfér, ale v podstatě je kniha o bulharském velvyslanci. Věřím, že se někomu bude líbit více než mě.
Černá krabice
Joe Hill (p)
Když sem si tuhle knihu půjčovala, ani ve snu by mě nenapadlo, co držím v ruce. Název ne moc zajímavý, ale přebal dost výstižný. Musím říct, že mě zaujal slogan v patě přebalu. Temná fantastika :D. Jak sem zacala cist, Nejvys po 5 stránkách sem si říkala, tak tenhle chlap mi děsně připomíná Stephena Kinga. Tak sem si ho našla na netu. A vidím fotku, kde spolu s Kingem sedí na nějakém zápase. Tak že by kamarádi? Ale ještě lépe, syn Kinga osobně. Musím říct, že když má vousy, tak ta podoba není moc vidět, ale když je oholený a ještě ty brýle, jako by tátovi z oka vypadl. Věděla sem, že jeho synové píší,ale že by se mi poštěstilo a kniha jednoho z nich se mi dostala do rukou, to sem si netroufala ani doufat. Kingovým syn nesmírně vyvedl. A troufám si říct, že v něm má Steve svého velmi kvalitního následovníka. Nádherná a brilantní kniha, skvělý odrazový můstek. Jak milé, že nepíše pod záštitou svého otce ale pod pseudonymem. Už se těším až si přečtu něco dalšího. Budu číst jeho knihy, ne protože je Stevův syn, ale pro to, že je báječný a dokáže vtáhnout do děje, čehož si u spisovatelů nesmírně cením. Steve na něj musí být nesmírně hrdý. Teď ještě ke knize. Nemohla sem si pomoct, ale celou dobu mi připadalo, že Jude musí být aspoň tak o 20 let mladší, než mu Joe přisoudil.