Pokání

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

To, co se odehrálo jednoho letního dne poloviny třicátých let ve venkovském domě jedné středostavovské rodiny, nás v mistrovské psychologické drobnokresbě vtáhne do vztahů a atmosféry, v níž tušíme, že se stane něco, co zcela rozvrátí dosavadní řád a poklid. Tragédie nastává jako důsledek omylu třináctileté hrdinky, která si chování lidí okolo sebe špatně vyložila a v touze po pozornosti a uznání ze strany dospělých obviňuje nevinného. Po této ouvertuře se příběhy jednotlivých postav rozvíjejí až v průběhu 2. světové války. Nyní již dospělé hrdince dochází, jak se mýlila a snaží se napravit, co způsobila. Postupem času se rozvine a uplatní její literární talent, a tak se jejím osobním pokáním na závěr života stává příběh, jímž oživuje to, co jejím přičiněním nemohlo nastat ve skutečnosti. Stylisticky bravurní dílo se skvěle propracovanou strukturou, přesvědčivou psychologií postav a velmi silným příběhem je také zamyšlením nad rolí spisovatele a nad vztahem literatury a skutečnosti....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38391/pokani-zH5-38391.jpg 4.3970
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Odeon
Orig. název

Atonement, 2001

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (182)

Kniha Pokání

Přidat komentář
Mi--LADA
27. září

Zajímavej román, hezký film, který kupodivu slušně vyšel, což se vždy nestává. Příběh o jednom rozhodnutí, přibarvené fantazii, činu, z hlediska hrdinky možná maličkosti a co z toho všechno vzešlo, kolik osudů to pak ovlivnilo. Stačí jedno závistivé přimhouření očí, přebujelá fantazie, možná i dětinská potřeba být na chvilku důležitá, stačí pět minut a životy se hroutí jak domečky z karet. Zajímavé myšlenky. O životě lidí fakt často rozhodují malé okamžiky, jedno rozhodnutí, souhra nešťastných okolností, kteří druzí nemohli ovlivnit nebo jim v danou chvilku porozumět.

medulinka
14. září

Kniha o lásce a o tom, jak i jeden omyl může mít fatální následky... o výčitkách svědomí... o touze po odpuštění.... o krutosti války.... Silný příběh. Konec mě dostal, ten byl opravdu nečekaný a za mě naprosto famózně vymyšlený. Po dočtení jsem chvíli jen zírala a vstřebávala to. Film se mi také líbil, ale kniha je kniha :-)


Devorah
24. srpna

Pokání je označováno jako vrchol McEwanovy tvorby, román byl nominován snad na všechny významné literární ceny, a proto čtenář očekává asi víc, než co může dostat.
Polovina knihy se dost vleče, autor opravdu sugestivně popisuje ono dusné letní odpoledne 30. let, kdy před námi defiluje jedna postava za druhou, aniž bychom těmto postavám věnovali více času. Čemu opravdu svůj čas věnujeme je autorův cit pro hru s jazykem, ale i to nás pak zadusí stejně jako již ono zmiňované dusné odpoledne. Což je možná na škodu, protože v nás zůstává pocit podrážděnosti, že něco mělo přijít, něco se mělo stát a místo toho je tu stále ona nálada ospalého nicnedělání. Do této atmosféry vstoupí zločin v podobě znásilnění, z čehož dospívající dívka Briony obviní nevinného. Ovšem tato fikce, za kterou může pouze Brionina fantazie má pro další děj mnohem větší význam. Ovlivní život své rodiny, své sestry, neprávem obviněného Robbieho a vlastně i ten svůj, protože svou vinu se snaží odčinit prací ošetřovatelky u válečně raněných, nebo změnou výpovědi ve prospěch křivě obviněného Robbieho.
Pokání nám nenabízí rozhřešení, nedojde ani ke katarzi hlavních hrdinů, odpovědi na své otázky také nedostaneme. Dostaneme jen průměrný román, který měl ambice na to stát se něčím víc.

Karolína2425
11. srpna

Úžasná kniha.
Zpočátku se mi do čtení Pokání nechtělo, nutila jsem se jen otočit stranu. Potom jsem si dala s knihou pauzu a po nějaké době se k ní zas vrátila. A to dost pomohlo. Velmi popisný a poetický styl psaní mi už nepřišel zdlouhavý, vychutnávala jsem si ho a libovala si v něm. Zajímavé postavy na které máte během čtení knihy rozličné názory byly úžasně vykreslené. Mění své postoje a názory a vyvíjejí se. Styl psaní a přemýšlení se u kapitol měnil od postavy k postavě, což bylo přirozené a dodávalo to postavám na realističnosti. Nejvíce ale na knize oceňuji, jak autor dávkuje informace o zápletce a postavách. Žádná informace tu není jen tak, každá tu má svůj smysl a na konci do sebe zapadnou jako puzzle. To dodávalo příběhu na čtivosti a zajímavosti, nutilo číst dál a budovalo napětí.

PŘÍPADNÉ SPOILERY.
Kniha je rozdělená do čtyř částí. První část, jejíž děj zásadně ovlivní životy a jednání všech postav mi přišla nejzajímavější. Vidíme zde v kapitolách všechny postavy a to jak situaci vnímají. Druhá část už je z pohledu jen jedné postavy. Na té se mi líbilo to, jak postava přemýšlela, vracela se ve vzpomínkách a zároveň se snažila přežít ve válce. Třetí část z pohledu další postavy mi přišla zajímavá tím, že vydíme pod pokličku tehdejší válečné nemocnice a zároveň tím, že postavě vidíme do hlavy. Vidíme jak o předešlých událostech přemýšlí a jak ji ovlivnily a jak jich lituje. Což bylo skvělé, vidět i její úhel pohledu. A poslední část je už vlastně epilog. Dozvíme se zde celé zakončení příběhu.

Sečteno a podtrženo, je to výborná kniha. Kniha pro někoho, kdo si libuje v popisném a poetickém stylu psaní nebo v příběhu, který ženou dopředu skvělé postavy a jejich jednání, názory a myšlenky.
Po dočtení jsem byla úplně rozložená tím, jaká to byla výborná kniha. Nemusela obsahovat dojemný a srdceryvný příběh plný bolesti a i přesto mě ohromila a řadím ji na poličku nejlepších knih, jež jsem doposud četla.

Zorka
08. července

Knížce nelze upřít literární hodnotu. Je napsaná krásným jazykem, mnohovrstevnatě, v několika časových rovinách, prolíná počáteční styl psaní anglických spisovatelek 19. století s téměř naturalistickými válečnými popisy s nádechem baudelairovské poezie. Přesto jsem asi nebyla správně naladěná na autorovu notu a příliš detailní popisy mně nějakou tu hvězdičku z hodnocení ubraly.

mirektrubak
08. července

Když se v úvodní části knihy rozbije vzácná váza a Cecilia předvede svoji nerozvážnou polonahou koupel, nevypadá to na zlomovou situaci – zdá se, že nádoba se spraví a z nepříjemného momentu nezbude víc než trapná vzpomínka. Jenže v tomhle románu to takhle nefunguje, tady se nic neztrácí, nic neschová, nic se neutají. Efekt motýlích křídel v Pokání funguje s neúprosnou krutostí a všechny postavy vysílá do víru událostí, ze kterých se už nikdo nevrátí stejný.
Ale dlouhý stín našich činů a jejich nečekané důsledky nejsou hlavním tématem. Tím je naše schopnost vidět realitu. Nebo lépe řečeno: naše neschopnost vidět realitu. Nemyslím si, že by poselstvím knihy bylo, že skutečná pravda neexistuje a nemá smysl ji hledat. Spíš je zde bravurně zobrazeno, jak před námi poznání pravdy kličkuje, jak je naše vnímání pravdy těkavé a jaksi tekuté, jak z pravdy stále dokážeme vidět jen fragmenty, jak jsme neustále ovlivněni svou životní zkušenosti, svojí pozicí v čase a prostoru, ze které události sledujeme. Jak jsme vlastně odsouzeni se stále mýlit, stále nevidět věci, jaké jsou. A že je někdy náhle prozření a nahlédnutí vlastních omylů a jejich následků takovou ranou, že aby to člověk v psychickém zdraví přežil, musí si nápravu věcí alespoň vysnít. Třeba ve dne a s otevřenýma očima, když to nejde jinak.

Byl jsem nadšen ze způsobu, jakým svůj román McEwen napsal. Nejen, že je skvělý stylisticky a jazykově, ale také dobře dávkoval informace – srozumitelně, ale přitom ne polopaticky, byl pečlivý v detailech, aniž by se vyprávění rozplizlo do podřadností. Jednotlivé scény měly sílu samy o sobě, ale přitom dobře sloužily celkovému obrazu, posouvaly děj dopředu (i když to někdy nebylo jasné hned, ale až ve zpětném pohledu) - výborný soulad jednotlivostí a celku, navíc podaný velmi čtivě a přes závažnost tématu i s jistou ironickou lehkostí, která kupodivu celkovou tesknou naléhavost knihy neshazovala. Povedlo se mu tak docílit toho, že svými hrátkami s vypravěčskou perspektivou, prolínáním vrstev a častým zpochybňováním děje nenarušil to, co je na jeho knize nejcennější – působivý příběh o lásce, síle vůle a hluboké lidské touze po odpuštění a životu ve vzájemném souladu, ať už je naše osobní historie jakkoli poznamenaná.

Allysa1985
05. července

Tady je všechno - silný příběh, silné postavy, krásný jazyk, láska, vášeň, vina, odpuštění, naděje, beznaděj, tragédie... Stála za přečtení, i když už jsem film viděla několikrát.

deniha
20. června

Musím přiznat, že se mi příběh dostal pod kůži, ačkoliv je to možná proto, že mi ze značné části připomínal romány Jane Austenové. Už když jsem před deseti lety viděla film, věděla jsem, že to je jeden z těch filmů, který stačí vidět jednou a zůstanou v paměti dlouho. Proto jsem čekala tak dlouho až se mi vzpomínky skoro vytratily a já si tak konečně mohla vychutnat knižní verzi. Srdcervoucí příběh, jenž poukazuje na to, že rub má svůj líc a ne vše co si myslíme, že víme, je pravdou.

1 ...

Doporučujeme

Dalajlamova kočka a umění příst
Dalajlamova kočka a umění příst
Čas přílivu / Tragédie o třech jednáních
Čas přílivu / Tragédie o třech jednáních
Prokletí
Prokletí
Ukradený polibek
Ukradený polibek