martinakraus komentáře u knih

Jestli tohle čteč je middle grade příběh o rodině, ztrátě matky a vztahu dcery a otce poté, o sebepoznání, a dospívání – přesně to, co bych od heavy contemporary middle grade (wow, tolik anglických slov, který nevim jak bych líp vysvětlila v češtině) čekala

Vzhledem k žánru a cílovce asi chápu, proč je tak kraťoučká, jen to bohužel mělo za vinu to, že jsem se nedokázala tolik vžít do příběhu a jeho postav. Co na mě ale udělalo velký dojem, bylo rozpoznání tenké hranice mezi tím být spontánní a nezodpovědný a popis pocitů hlavní hrdinky ve spojení se smrtí maminky a jejího vztahu s otcem.

*SPOILER*
Problém je, že přesně to poslední nebylo úplně dotažený. Brie vám od první scény, kde její táta prošvihne zlomovou oslavu narozenin říká, jak moc ho nemá ráda, jak málo času si na ni dělá a jak moc jí “stojí v cestě za štěstím a zanedbává ji... aby to nakonec vyřešil jeden rozhovor, do kterého ona nepřinese o moc víc než “jsem na tebe naštvaná. A t co na začátku bylo “schovávání se v práci před svými emocemi je na konci prostě jen neschopnost správné work-life balance? A ani to z knížky nepůsobilo tak, že by šlo o finanční problémy rodiny a podobně..
*KONEC SPOILERU*

Ale uznávám, že ač byl konec nedotažený, příjemný a jednoduše čitelný styl psaní autorky a celková myšlenka knížky podle mě stojí za přečtení, jen z ponožek vás to úplně nevystřelí (já dala solidní 3 hvězdy)

19.04.2024

Jill Barklem a její detailní ilustrace z dálky pozoruju už roky. Proto není překvapením, že mi učarovaly asi nejvíc. Naprosto dokonale podtrhují roztomilý příběhy uvnitř knihy a myslím si, že jsou její největší předností. O to kouzelnější je fakt, že vlastně celá kniha, nejen ilustrace, ale i text, jsou její vlastní práce

Navíc mi knížka přijde dost nadčasová - příběhy v ní možná jsou jednodušší, ale právě díky tomu je snadný ji posílat z generace na generaci (což dokazuje fakt, že knížka už je v oběhu okolo 20 let). Vypráví o přátelství, komunitě, rodině, kouzlu sdílení nejen věcí, ale i prožitků a navíc se dá číst celý rok, protože je vlastně kolekcí (nejen) původních knížek rozdělených podle ročních období. Malým čtenářům ji můžou číst rodiče před spaním, ti větší si ji pak můžou číst a prohlížet sami. A to platí i pro dospělé - ty průřezy interiéry myších domečků? Haló? Knížku bych měla přečtenou tak do dvou hodin, kdybych “tupě nezírala na každou celostránkovou ilustraci x minut a nebo se nesnažila přesvědčovat, že nemám hlad při pohledu na všelijaké koláče a další dobroty. Fakt, ta knížka je totální pastva pro oči a page-turner zároveň

Je to takový vlastní malý svět zvířátek a já sama na sobě pozoruju, že právě to mi na knížkách pro děti učarovává nejvíc - proto se už nemůžu dočkat, až se dostanu i k Myší hlídce. Takže pokud se tu přecijen najde někdo, kdo a) tohle dočetl až do konce, b) dětský knížky úplně nezavrhuje jen proto, že jeho věk už má 2 číslice a c) má rád skvosty v knihovně a rád listuje krásnými příběhy, tak si pište, že tuhle nesmíte minout!

1 19.04.2024

Trochu mě rozhodilo, když jsem zjistila, že knížka tak trochu kombinuje prvky thrilleru a fantasy. Je v ní aspekt cestování v čase, který mě zpočátku hodně mátl, ale dokázala jsem si na to nakonec zvyknout.
Hlavní hrdinka mi přišla skvělá v tom, jakým způsobem přemýšlela, jak využívala svou zvědavost a lásku k hororům (a je tam na ně fakt hodně odkazů) a fakt, že si nutně nestála za všemi svými rozhodnutími, ale měnila se v průběhu knihy. Sice jsem v průběhu čtení věděla, že 5 hvězdiček to nebude, ale četlo se to dobře a mělo to spád.

A pak přišel závěr knížky a s ním totálně trashy konec. Nebudu spoilerovat, ale už dlouho mě žádná knížka nedokázala donutit ji naštvánim prudce zavřít a nahlas nadávat.
Existuje trope, kterej fakt nedávám a přesně ten se tady (společně s nedovysvětlením zvratu s tím spojeným) objevil. A jako jo, kdyby bylo pokračování, asi by mi to nevadilo a pár hvězdiček bych vrátila. Ale nebude, je to standalone, takže božužel. Poslední tři stránky se opravdu nepovedly, za mě jeden z nejhorších konců od dob Ztracených a Hry o trůny.

Nápad dobrý, potenciál na 4 hvězdičky tam byl, stejně tak napínavý a gore scény, to jo, ale pokud chcete od knih co čtete nějaký rozumný závěr...

Nicméně podle GR jsem rozhodně v menšině, najdete tam hromady nadšených recenzí, které vám knížku možná přecijen “prodají, protože pojďme si přiznat, že já jsem možná prostě jen příliš velký hnidopich.

19.04.2024

Inkluzivní komiks s krásnou kresbou, ale celý mi to přišlo tak nějak zbytečně zmatený a překombinovaný, navíc "pacing" byl strašně zvláštní. Víly a další magické bytosti příběhu nic nepřidaly, takže tenhle prvek byl úplně navíc a ubíral prostor tomu propracovat postavy a utvořit si k nim vztah. Jako oddechovka ale zafungoval perfektně

29.03.2024

Skvělý nápad a moc hezké ilustrace, ale na dětskou knížku mi příběhy uvnitř a celková myšlenka přijde trochu moc široká a málo konkrétní.

29.03.2024

Kraťoučký komiks bez textu, za to s velmi atmosférickou kresbou. Věnovaný autorčinu ztracenému pejskovi, což dává příběhu uvnitř ještě dojemnější podtón.

29.03.2024

Nickledeon u nás v Česku tak populární nikdy nebyl, ani zdaleka ne tolik jako Disney Channel, takže jméno Jennette McCurdy mě v době její největší slávy po pravdě minulo. Nicméně o tematiku dětí v showbyznysu jsem se začala zajímat několik let zpátky, protože tenhle fenomén a jeho neustále se opakující problémy mě zkrátka a dobře fascinují.
Tenhle memoár navíc ještě ukazuje toxických vztah rodiče a dítěte a jak velký vliv mají na člověka ne jen v dětství, ale i dávno po tom, co se “vymaníte z jejich vlivu a snažíte se žít jako samostatný dospělý jedinec. (Spoiler: dost těžko)

Jennette knížku napsala pro mě dost zajímavým způsobem - jako by se vracela do hlavy svému mladšímu já a všechny ty věci prožívala znovu. Často jde fakt hluboko, že jsem čtení musela k odložit a buď nad některými věcmi přemýšlet nebo si i googlit další informace.

A ač neříkám tuhle větu moc ráda, protože mi často přijde strašně plytká, skutečně si myslim, že by si tuhle knížku měl přečíst každý :D

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s Knihkupectví Luxor za účelem recenze.

Na dost malým rozsahu dostanete dost hustou nálož toho, na co bychom já a moje kamarádky reagovaly otázkou "Why are men?" - 'krásně' to reflektuje nejen poslední dobu a otázku bezpečí dětí a dospívajících na internetu (i mimo něj). Z některých pasáží si myslím, že řadě čtenářů nebude úplně dobře. Smutné je, že já osobně jsem díky osobním zkušenostem překvapená nebyla. A myslím si, že tak to má spousta (převážně) holek/žen.

Osobně mi moc neseděl způsob vyprávění, přišlo mi nesourodý a místy jako by šlo o daleko mladší vypravěčku. Něco bych si dokázala ospravedlnit, ale působilo to na mě trochu jako kdyby autor podceňoval mentální kapacity svých čtenářů.
Taky mi přišel dost odbytý závěr a "rozuzlení" knihy. Jestli z něj mělo plynout nějaké poučení, tak se podle mě díky rychlosti, který konec knihy nabral, vytratilo a ještě to vyznělo skoro jako "ty za to můžeš, tebe za to potrestáme"..

Nicméně mi i tak přijde, že knížka není ztracený čas - má cca 150 stránek a celkem jasně ukazuje to, jak brzo se děti snaží být dospělý a nebo se dospělým zalíbit a/nebo jak snadno se na internetu ztrácí kontrola a člověk se může dostat do problémů, což mi přijde dobrý si jakýmkoliv způsobem jednou za čas připomenout - dokumenty, podcasty, nebo i tímhle (zdánlivě) fiktivním příběhem v knížce.

22.02.2024

Tuhle knížku jsem viděla na Tiktoku asi tak 1 000 050x a na oznámení jejího překladu jsem se fakt těšila - všichni slibujou queer (a daleko míň creepy) verzi Hledání Aljašky. Ale ve finále to za mě byla strašná nuda. Asi tak 80% knížky je absolutní filler. Záhada zmizení (SPOILER: které ve finále vlastně ani zmizení ve finále nebylo?) byla nejdřív strašně vyhrocená a pak.. úplně o ničem?
Scavenger hunt prvek, prostředí střední školy a i výběr “obětí (nevim jak jinak to nazvat) mě nadchl, čekala jsem drama, drby, “akci a nic z toho se v podstatě nestalo..
Možná mě proste štvalo, že po dočtení knihy to všechno bylo zbytečný a „low stakes“. Já od autorky předtím nikdy nic nečetla, ale od ostatních jsem pochytila, že to je jak nějak její styl - všechno se nakonec vyřeší a bude OK pro všechny zúčastněné. Takže pokud je tohle váš styl, našla jsem knížku pro vás :D

Co se týče postav, jak Shara, tak Chloe byly absolutně na pěst, a zbytek bohužel sloužil spíš jen jako kulisy, takže jejich charaktery byly děsně plochý. Vztahy mezi postavami na mě vůbec nepůsobily uvěřitelně mezi nikým z nich - nikomu jsem nevěřila, že je actually zamilovanej. Ač byl konec roztomilej, byla jsem si silně vědoma toho, že jen čtu vymyšlený příběh (takový ten pocit, když něco čtete a vzadu v hlavě si uvědomujete toho autora, co sedí u PC a píše to)

Takhle - není to úplnej propadák a rozhodně bych to nenazvala odpadem. Nápad super, jsou tam popkulturní narážky, co mě občas fakt pobavilo (třeba ta na už zmíněnou knihu od Greena) a je to čtivý, jen bych to úplně nenazvala oblíbenou knihou a ani mým průměrem.

1 19.02.2024

Moje první Odeonka a hned extrémně hutný a těžký čtení - proto to taky tak trvalo, než jsem ji vůbec dočetla, ačkoliv má jen 208 stran..

Mieko Kawakami chválí zahraniční YouTube - a právem, Nebe je extrémně dojemný a emocemi nabitý příběh o šikaně a přátelství, který jde mnohdy fakt až na dřeň, takže trigger warning pro ty, kdo by třeba tahle témata úplně nezvládaly.

Jako čtenář převážně YA a dětských knih nebo Middle grade asi nedokážu dokonale popsat a kompletně docenit jazyk, kterým je knížka psaná, ale pokud se do čtení plánujete pustit, určitě vás čeká spousta poetických myšlenek, filozofie a hlubokých dialogů (tbh? někdy možná až moc hlubokých na to, že těm dětem má bejt kolik, asi 13?)

Mega ale cením jak je situace, ve které se hlavní hrdina nachází, realistická - včetně toho, jaký má on sám přístup k tomu, co se mu v životě děje.

Pustím se ještě do nějaké Odeonky? Těžko říct. Ne proto, že by Nebe bylo špatný, to vůbec. Ale očividně je moje mentální (čtenářská) kapacita naladěná na heavy contemporary a vážná témata ve verzi pro young adult spíš než pro dospělý :D

Pokud vám ale už YA heavy contemporary nestačí a chcete něco dospělejšího, tak Nebe určitě doporučuju!

1 29.09.2023

Nechápu, že jsem se ke Krysím královnám nedostala dřív

Tenhle komiks asi nesedne každýmu, je místy dost zmatenej a hodně sprostej, ale já to miluju a to hlavně proto, že to má silný DnD vibes - skupina dobrodruhů, která potřebuje peníze, bere zakázky od města, v downtimu chlastá, dělá bordel a romantizuje "NPCčka", zatímco se před nimi (a někdy i mimo jejich zraky) odkrývá jedno velký špatný? Count. Me. In!

A hrdinky téhle skupiny jsou taky boží, částečně klišoidní, ale stejně je miluju a chtěla bych s nimi trávit svoje dobrodružství, i kdyby jen ta imaginární

Co se týče vizuální stránky, kresby a storytellingu pomocí panelování, scén a barev, tak jsem taky moc spokojená a humor mi sedl do noty hodně, několikrát jsem se rozesmála nahlas (scéna "ty drž pi*u, Gary" mě odrovnala na několik minut, přísahám)

3 22.07.2023

Slice of life - manga o (celkem) normálních lidech vedoucí (celkem) normální životy. Můj oblíbený a nejvíce vyhledávaný žánr mangy, protože při většině z mých pokusů mi ty ostatní přišly přehnaně afektovaný a vyhnaný do extrémů, které jsem jako čtenář nepotřebovala

A tak si v tomhle žánru hledám svoje oblíbence. První místo má zatím obsazené série Orange (o té v budoucnu v samostatném příspěvku) a druhé teď nedávno obsadila manga Bohové lžou.

Je to jednosvazková manga o dvou středoškolácích, kteří si k sobě během letních prázdnin najdou cestu z docela nekonvenčních důvodů.
Dvě (v podstatě) děti, donucený velmi rychle dospět, protože svět okolo nepočká.
Skvělý na ní je, že nejde o přeslazenou letní romanťárnu a celý příběh končí, podle mě, velmi realisticky a na několik minut mě donutil se zastavit a jen ho nechat doznít.
Jako čtenář byste rádi doufali v happy end plný duhy, rozkvetlých sakur a sladkého mochi, ale já si hodně vážím toho, že k tomu autorka nesklouzla.

Zní to děsně depresivně a smutně, teď když to po sobě čtu a ono asi je, ale pořád je to skvělá manga s krásným příběhem, postavami a (alespoň pro mě) nečekaným zvratem, takže ji určitě všem doporučuju!

1 22.07.2023

Proč byste měli dát šanci sérii Orange?

1. Skvěle podchycuje a rozebírá téma lítosti, výčitek svědomí, druhých šancí a touze po změně vlastní i cizí minulosti (a budoucnosti) a neustálým ptaním se "co kdyby?" Zdůrazňuje jak důležitý, ale zároveň těžký a odvážný někdy je se pro něco rozhodnout a riskovat, aby později nelitoval, že něco neudělal vůbec

2. Velkým tématem je síla přátelství, lásky, podpory svých blízkých a jak důležité je vnímat věci a lidi okolo sebe

3. Ač manze vlastním a lehounce přepáleným způsobem, tak podle mě přesto věrohodně vykresluje postavy, jejich vztahy a také vývoj a "zrání" postav od teen let až do dospělosti - a často i z několika různých perspektiv a úhlů pohledu, což vcítěním se do jednotlivých postav určitě pomáhá

4. Díky tomu, jak dojemná její hlavní zápletka je, má jedinečnou sílu ve vás vyvolat hodně silné emoce - mě první díl (a rozhodně i několik scén v těch dalších) rozslzelo velmi snadno

5. Má milou kresbu, která "čitelně" zachycuje emoce nejen postav, ale také prostředí a jednotlivých scén a utváří tak skvěle přesně takovou atmosféru, jakou si zrovna vyžaduje

6. Věnuje se v podstatě cestování časem a jeho a ohýbání a zároveň nabízí i pohled do budoucnosti postav. Hlavním motivem celé mangy jsou dopisy, které hlavním hrdinům napsalo jejich budoucí já, aby je upozornilo na tragédii, která se má stát a jak jí zabránit (pro milovníky hry Life is Strange ideální)

7. Jde o ukončenou a komplet přeloženou slice-of-life manga sérii, takže nemusíte čekat na další díl bůh ví jak dlouho a s příběhem se můžete seznámit, nechat se emocionálně zničit a vyplivnout na konci za relativně krátkou dobu

8. Každý díl obsahuje navíc svazek ještě zcela jiného příběhu o dvou dívkách dvojčatech, která je zase úplně jiná, ale jako bonus vlastně moc fajn

9. Protože je to moje oblíbená série a vy mě určitě nechcete rozesmutnit, že byste se mi na ní vyprdli, že ne?!

4 22.07.2023

Proč byste měli dát šanci sérii Orange?

1. Skvěle podchycuje a rozebírá téma lítosti, výčitek svědomí, druhých šancí a touze po změně vlastní i cizí minulosti (a budoucnosti) a neustálým ptaním se "co kdyby?" Zdůrazňuje jak důležitý, ale zároveň těžký a odvážný někdy je se pro něco rozhodnout a riskovat, aby později nelitoval, že něco neudělal vůbec

2. Velkým tématem je síla přátelství, lásky, podpory svých blízkých a jak důležité je vnímat věci a lidi okolo sebe

3. Ač manze vlastním a lehounce přepáleným způsobem, tak podle mě přesto věrohodně vykresluje postavy, jejich vztahy a také vývoj a "zrání" postav od teen let až do dospělosti - a často i z několika různých perspektiv a úhlů pohledu, což vcítěním se do jednotlivých postav určitě pomáhá

4. Díky tomu, jak dojemná její hlavní zápletka je, má jedinečnou sílu ve vás vyvolat hodně silné emoce - mě první díl (a rozhodně i několik scén v těch dalších) rozslzelo velmi snadno

5. Má milou kresbu, která "čitelně" zachycuje emoce nejen postav, ale také prostředí a jednotlivých scén a utváří tak skvěle přesně takovou atmosféru, jakou si zrovna vyžaduje

6. Věnuje se v podstatě cestování časem a jeho a ohýbání a zároveň nabízí i pohled do budoucnosti postav. Hlavním motivem celé mangy jsou dopisy, které hlavním hrdinům napsalo jejich budoucí já, aby je upozornilo na tragédii, která se má stát a jak jí zabránit (pro milovníky hry Life is Strange ideální)

7. Jde o ukončenou a komplet přeloženou slice-of-life manga sérii, takže nemusíte čekat na další díl bůh ví jak dlouho a s příběhem se můžete seznámit, nechat se emocionálně zničit a vyplivnout na konci za relativně krátkou dobu

8. Každý díl obsahuje navíc svazek ještě zcela jiného příběhu o dvou dívkách dvojčatech, která je zase úplně jiná, ale jako bonus vlastně moc fajn

9. Protože je to moje oblíbená série a vy mě určitě nechcete rozesmutnit, že byste se mi na ní vyprdli, že ne?!

22.07.2023

Legendy a Latéčka si musíte přečíst, protože:

- jde o fantasy knížku se slice-of-life přístupem - zaměřuje se na (ne)klidné každodenní okamžiky, zachycuje intimní (a queer) vztahy, přátelství a sílu komunity.

- příběh je extrémně feel-good, hřejivý a přinese vám při čtení hromadu radosti (culila jsem se jak dítě).

- objevuje téma nových začátků. Podporuje vystoupení z toho, co dobře známe a je nám komfortní pro něco nového a zajímavého, i když to může být obtížné a ukazuje jak důležité je ve své sny, v sebe samotné a důvěřovat i jiným.

- má postavy, které si zamilujete. Stejně jako jejich vztahy jsou uvěřitelné a měla jsem pocit, že je moc dobře znám. Mnou velmi oblíbený trope found family mě ani v téhle knížce nezklamal.

- není možný, aby vás nepohltila cozy atmosféra kavárny a kouzelné popisy voňavé kávy a pečiva, které v ní postavy hostům připravují.

- je to přístupný můstek pro ty, kteří mají až příliš velký respekt z fantasy knížek na to, aby se do nějaké pustili. Kniha je snadno psaná, nečekají vás složité politiky, náboženství, magický systém ani jiný lore. A pro zkušené čtenáře fantasy zase skvěle poslouží jako "čistič palety" a oddechovka.

- má skvělý potenciál k tomu být otevřenou sérií, což dokazuje druhá kniha, kterou už autor v zahraničí vydal (a navíc je ještě z prostředí knihovny!) - a tím otevřenou myslím to, že by mohlo klidně jít o jedno universum a různé příběhy v něm (podobně jako knížky od TJ Klune).

3 11.07.2023

Tahle knížka mě uchvátila už když jsem o ní poprvé slyšela. Období na přelomu 80. a 90. let, dva různé pohledy, duhové postavy a vzrůstající neutišitelný strach z pandemie AIDS. Uznávám, to nejspíš něco, co by mělo člověka nadchnout, ale díky přípravě bakalářky a tomu, že miluju seriál Pose nebo dokument Paris is burning mě taková témata zajímají o něco víc, než jiná, takže jsem se do Když voláš mé jméno pustila s velkými očekáváními

A co se témata AIDS týče, jsem nadmíru spokojená. Autor ho pojal věrně a citlivě. Z knížky jsem cítila, že je to pro něj důležité a že se tím snaží vzdát účtu všem mladým i starým životům ztraceným díky této nemoci.

Stejně tak jsem z knížky cítila jeho lásku k New Yorku a období late 80's, protože knížka je napěchovaná dobovými referencemi na popkulturu od začátku do konce a to mi, se musím přiznat, hodně vadilo. Na začátku jsem to brala jako snahu nějaké čtenářské immerze, ale čím déle to pokračovalo, tím více mě to z ní naopak vytrhávalo. Často to bylo i nelogicky vložené do děje, postavy si najednou dělaly výčet knih na polici, hereček/modelek a jejich účesů a podobně.
A můj velký pet peeve byly teda přeložené texty písniček v knize za mě velký tučný NE.

Jinak jde ale o skvěle napsanou knihu. Je hodně popisná a atmosférická, citlivá a surová zároveň. Některé postavy a momenty mi seděly více než jiné, ale celkově jde o velice solidní YA contemporary, které můžu všem vřele doporučit

1 11.06.2023

Melissa je krásný a dojemný příběh o sebepoznání, hledání vlastní odvahy, coming outu v brzkém věku a OBŘÍM přátelství a podpoře okolí.
Nikomu nic nevnucuje, ale zároveň citlivě popisuje pocity a myšlenky někoho, kdo se necítí dobře ve svém těle a ví, že ve skutečnosti je někým jiným, než za koho ho považují ostatní.

Krásně to napsala Lenka Králová, garantka knihy: "Malí čtenáři jednak díky ní pochopí, co trans děti reálně prožívají a jak musejí o svoje místo na světě bojovat. Pokud se dostane do ruky někomu, kdo sám něco takového prožívá, tak to může hodně pomoct si uvědomit, že v tom nejsou sami."

Rozhodně je to knížka, která zase nadzvedne kámen, pod kterým někteří lidé nejen v naší republice žijou, jako obvykle každá duhová knížka, notabene tahle, když je určená dětem. Ale já doufám, že se převážně dostane k těm správným lidem.

2 17.05.2023

Ilustrace Claudie Bordin jsou skutečně pastva pro oči, textově však kniha docela pokulhává. Ze značné části viním překlad, ale v některých pasážích bych si nebyla jistá ani originálem.
Jsou tam ale i dobré části a vcelku hodnotím knížku jako roztomilou záležitost pro děti (ale i dospělé), obzvláště ty, které mají svoje "vílí období" nebo zkrátka obecně milují víly a krásné ilustrace.

07.04.2023

O vydání téhle knížky jsem už slyšela v době, kdy byl velký boom dokumentu V síti a automaticky jsem věděla, že jí na 1000 % budu číst. A teď je tady a konečně jsem ji dočetla!

Z příběhu a cesty, kterou se autorka rozhodla jít jsem nadšená. Bylo to surový, reálný a v některých částech tak uvěřitelný, až mi bylo blivno (ze zápisků v deníku jedné postavy jsem chytla regulérně nervy). Postavy jsem si sice nezamilovala všechny, ale vykreslení charakterů se podle mě povedlo. Konec byl stejně tak realistický a ač nemůžu říct, že jsem s ním spokojená (kdo už četl tak ví, že to prakticky neni možný na 100 %), myslím si, že je to konec, který ta kniha potřebovala. Takže over all 5/5*

No jo, jenže... Ač bych chtěla, aby si ji přečetlo co nejvíc lidí, ti kdo ti zvládnou, ať to radši zkusí anglicky, než se do ní pouštět v češtině, protože nejen korektura, ale i překlad se moc nepovedli. Chybějící čárky, tečky nebo uvozovky, překlepy ve slovech a věty často přeložené slovo od slova tak, že člověk co mluví anglicky ví, o jakou frázi má jít, ale v češtině by ji kolikrát vůbec nepoužil tak, jak je přeložená v knize (dává to smysl, že jo?). A je to škoda, protože ta knížka je fakt fakt dobrá.

3 12.08.2022

Na překlad téhle knížky jsem se moc těšila, takže jsem si udělala vůči ní velká očekávání, která nakonec kniha nesplnila. To teda nutně nemusí znamenat, že je kniha špatná, jsem si jistá, že ji někdo ocení víc, než já, ale mě bohužel moc nebavila. Postavy si mě nezískaly a stejně tak mě nenadchl ani děj a jeho hlavní zápletka (až při jeho čtení teda, předtím jsem se na ni těšila moc, protože Día de los Muertos je svátek, který mě velmi fascinuje). Nenadchla jsem se ani pro to jakým směrem se děj ubíhal, nevyhovoval mi ani jeho spát a obecně mi přišlo, že všechna témata uvnitř knihy byly jen okrajově naťuknutá.
Tématika transgender na českém trhu knihu rozhodně pozvedávají díky nedostatku tohoto tématu v dalších knížkách, ale osobně mi v tom přišel nevyužitý potenciál. Ani humor v knize mě příliš nenachl, možná jsem prostě moc stará.
Přijde mi, že je kniha buď cílená na mladší čtenáře a nebo v ní chybí přesah, který by jí moc slušel.

22.03.2022