Pošli fotky

Pošli fotky https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478575/bmid_posli-fotky-DbD-478575.jpg 3 37 10

Na první pohled se zdá, že se na ospalém předměstí Jonesvillu ve státě Massachusetts nic moc neděje. Studenti Jonesvillské střední se nemohou dočkat, až uniknout ze spárů maloměsta a třídních klik. Jenže za zavřenými dveřmi se toho odehrává mnohem víc. Zničehonic se provalí, že miláček města a sportovní hvězda Tarkin Shaw je predátor, který už léta využívá svého privilegia, aby bez jakýchkoli následků zneužíval mladé dívky. Po šokujícím napadení jedné z nejpopulárnějších holek na škole, je skupina otřesených, ale tvrdohlavých přátel připravena se pomstít - ale věci nejdou tak docela podle plánu. A tak jsou místo toho nuceni veřejně se postavit nespravedlivému světu, který dívky zpravidla vykresluje jako oběti, které dostanou, co si zaslouží.... celý text

Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: , Yoli (ČR)
Originální název:

Send Pics , 2020


více info...

Přidat komentář

Kuxka
03.07.2023 5 z 5

Moc se mi to líbilo. Bylo to silné a nikdy jsme nevěděla, co přijde, co čekat. Hrozně jsem si oblíbila Marcuse, měl tak jako správně prořízlou pusu. Co se mi na knize nelíbilo, byla nevalně odvedená práce editorů. Našla jsem spoustu překlepů v uvozovkách, čárkách, tečkách, pomlčkách a slovech. Taky mi přišlo docela zbytečně vyplýtvat tolik papíru na ty pasáže s textovkami a obecně mi přišlo, že by se na stránku mohlo vejít více textu. To ale nic nemění na tom, že příběh se mi líbil a že bych knihu určitě doporučila dál.

Moniska2410
19.05.2023 2 z 5

Silné téma, silné čtení, to přesně od knížky po přečtení anotace očekáváte, jen já teda měla ta očekávání krapet jiná.

Postavy mi přišli nepropracované, prakticky se o nich toho moc nedozvíme a vytvořit si k někomu pouto vlastně ani nejde.

Čekala sem že to bude jedna z těch knih, která mladý lidi upozorní na tohle ošklivé téma, otevře jim oči a třeba jim i pomůže se s něčím podobným vypořádat. Já to v knize nenašla.


Butterfly340
19.03.2023 1 z 5

Tak tohle se solidně nepovedlo. Nejen, že je ta kniha prostě špatná, za mě je i nebezpečná. Vzhledem k tomu, že to cílí na velmi mladé holky...

Mělo to být feministické a ukázat tu správnou girl power, ale povedl se přesný opak. A ty rádoby "poučení", které nám kniha přináší, ty prostě fakt nejsou ok. Například že je lepší nebránit se znásilnění. Že je mnohem účinnější neklást odpor a nechat si to líbit. A že to nejhorší, co může člověk udělat, je volat o pomoc... Jako wtf?
To snad nemůže autorka myslet vážně?
To stejné jako moudro, že v Evropě se sexuální násilí neděje, že je jen v USA...

Taky ty stereotypy, které nám podsouvá... Všichni sportovci jsou sociopati, které nezajímá nic jiného než sexuální násilí, kterého se permanentně dopouští. Jejich rodiče jsou šíleně bohatí a vlivní.
S tím souvisí i to, že pakliže vám tihle lidé něco udělají, nemá smysl to někam hlásit. Vážně, ani to nezkoušejte, je to marný. Teda alespoň podle autorky.

Charaktery jsou celkově velmi nepropracované. Prakticky nic se o nich nedozvíme a vytvořit si k někomu z nich pouto je těžký. Asi jediný, koho jsem jakžtakž mohla, byl Marcus.
Občas se postavy chovají značně iracionálně, jak už bylo zmíněno v komentářích dole. To mě taky štvalo.

Nejvíc vtipný a smutný bylo, když se ten jejich dívčí gang oháněl nějakou solidaritou, přičemž samy se tím ze začátku zrovna neřídily. Ale hlavně že pak měly pilno moralizovat...

Abych to shrnula, tahle kniha byla prostě špatná. Korunu tomu nasadily ty věčné překlepy a rozměry písma level moje první čtení.
Rozhodně nedoporučuju.

Shaxx
09.01.2023 1 z 5

Zaobírá se to těžkými a důležitými tématy, ale nikdy to nedotáhne žádnou myšlenku do konce. Pokud z toho mělo být nějaké morální poučení, není moc jasné, jaké by to mělo být. Možná tak jen - na párty si hlídej svoje pití, ok? Postavy neoplývají žádným charakterem, mnohdy jednají zkratkovitě a pak svědomitě jedou podle zavedeného klišé, které se přímo nabízí, zvlášť vztahy mezi postavami. Konec je směšný absurdistán, který tomu nasadil korunu.

terezarath
19.08.2022 3 z 5

Bylo silně znát, že cílovka je zaměřená na mladší čtenáře. Young adult literatura mě celkově nijak nebere, nechci to tudíž knize nijak vyčítat. Trnem v oku mi bylo "party chování" hlavních postav. Na slušné slečinky tam bylo až trochu moc trávy.
Asi jsem taky trochu očekávala silnější kafe. Jasně, i takhle měla knížka svoje uf momenty, ale tohle téma by se přeci dalo zpracovat mnohem lépe.
Trochu jsem doufala, že to bude jedna z knih, která dokáže mladým lidem otevřít obzory, upozorní je na tohle ošklivé téma a třeba jim i pomůže se s něčím podobným vypořádat. To jsem teda úplně nedostala.

michaela_books
19.08.2022 4 z 5

,,Pravda je málokdy čistá a jednoduchá není nikdy.”
Díky anotace, když jsem Pošli fotky zahlédla v edičním plánu, jsem hned věděla, že to bude jedna z těch skvělých Yoli knížek, které prostě chcete číst a nějakým způsobem se vás i dotkne… Líbilo se vám Zrcadlo, zrcadlo nebo příběh Co jsme si nikdy neřekli? Tak potom by vás mohla zaujmout právě i tato pecka, která si rozhodně zaslouží více pozornosti od čtenářů!
Knížka mě chytla od samého začátku až do konce a ano překlad a sem tam nějaké chyby v textu nejsou úplně top… ale i tak hodnotím 4* z 5, protože jsem spokojená. Navíc všechny citlivá témata tady byly velmi silná a očekávající, a bohužel i nad míru reálná… 400 stránek utečou doslova pod rukama a nemohla jsem se od příběhu odtrhnout. Příběh je i na motiv seriálu 13 Reasons Why a to myslím mluví za vše…

martinakraus
12.08.2022 4 z 5

O vydání téhle knížky jsem už slyšela v době, kdy byl velký boom dokumentu V síti a automaticky jsem věděla, že jí na 1000 % budu číst. A teď je tady a konečně jsem ji dočetla!

Z příběhu a cesty, kterou se autorka rozhodla jít jsem nadšená. Bylo to surový, reálný a v některých částech tak uvěřitelný, až mi bylo blivno (ze zápisků v deníku jedné postavy jsem chytla regulérně nervy). Postavy jsem si sice nezamilovala všechny, ale vykreslení charakterů se podle mě povedlo. Konec byl stejně tak realistický a ač nemůžu říct, že jsem s ním spokojená (kdo už četl tak ví, že to prakticky neni možný na 100 %), myslím si, že je to konec, který ta kniha potřebovala. Takže over all 5/5*

No jo, jenže... Ač bych chtěla, aby si ji přečetlo co nejvíc lidí, ti kdo ti zvládnou, ať to radši zkusí anglicky, než se do ní pouštět v češtině, protože nejen korektura, ale i překlad se moc nepovedli. Chybějící čárky, tečky nebo uvozovky, překlepy ve slovech a věty často přeložené slovo od slova tak, že člověk co mluví anglicky ví, o jakou frázi má jít, ale v češtině by ji kolikrát vůbec nepoužil tak, jak je přeložená v knize (dává to smysl, že jo?). A je to škoda, protože ta knížka je fakt fakt dobrá.

kvetinkovedny
07.08.2022 1 z 5

(SPOILER) Shrnutí děje s komentářem (navazuje na recenzi, kterou naleznete níže): Suze se rozhodne s Tarkinem vyspat, a zatímco ho rozptyluje, Marcus a DeShawn se vloupají k němu do pokoje a ukradnou mu počítač a mobil a všechny fotky a další důkazy odstraní. Suze zároveň Tarkinovi hodí do pití drogy, které on dal o pár nocí dřív jí, ale neodhadne dávku, takže ho zabije. Její nahé fotky se ale stejně dostanou ven, protože je má i jeho bratr. Suze se vyspí s DeShawnem, aby jí „pomohl zapomenout“. Následně Suze utíká a DeShawn je zatknut, ale když to Suze zjistí, vrátí se a přizná se ke svému činu. S návladním se dohodne, že neposkytne důkazy proti mrtvému Tarkinovi, že byl predátor, nikdy už o tom nebude mluvit a dostane svobodu. Následně Nikki s Marcusem publikují s novinách článek, kde Nikki popisuje, jak se jednou Tarkin opil a nejspíš se ji pokusil znásilnit, přičemž následně přibývají další a další výpovědi. Toť budiž náš úžasný happy end.

Alternativa: Suze hned mohla jít za policií, že je vydíraná. Na těch fotkách bylo poznat, že byla zdrogovaná. Důkazů měla dost. Ale dobře. Když se vloupali k Tarkinovi, nemuseli mazat důkazy. Mohli je, já nevím… použít? Když Suze Tarkina zabila vlastníma drogama, mohla jít na policii a podat svědectví. To není vražda, to pak je zabití, případně sebeobrana. Stejně bylo její DNA všude.

Upřímně jsem z toho konce zklamaná, protože jsem doufala, že Suze to všechno naplánovala, a proto jí jako jediné postavě nevidíme do hlavy. Pokud ale byla v tomhle všem skutečně obětí, vyznění knihy mi přijde ještě horší. Nehledě na to, že osud Suze potkal spoustu dalších holek a hrdinové o tom věděli, ale rozhodli se mlčet, i když měli důkazy. Opět.

kvetinkovedny
07.08.2022 1 z 5

Tahle kniha je dokonalou ukázkou, jak by neměla vypadat kniha pojednávající o sexuálním zneužívání a násilí.

V knize sledujeme příběh Suze, sedmnáctilé holky, která se přestěhovala do nového města a okamžitě se spřátelila s Nikki a jejími kamarádkami. Nikki má nepříjemnou osobní zkušenost s Tarkinem, a ta Suzina na sebe také dlouho nenechá čekat – na jedné párty ji totiž zdroguje, nafotí její nahé fotky a následně ji vydírá, aby s ním chodila a spala. O celé záležitosti pak říká Marcusovi a DeShawnovi, dvěma klukům, které vůbec nezná, ale přesto je požádá o pomoc.

Už z předchozího odstavce cítíte, že tahle kniha zpracovává hodně heavy témat, a upřímně to bylo to, co mě na knize lákalo. Původně jsem myslela, že je příběh heavy contemporary a budeme sledovat Suze, jak se s celou situací vyrovnává, případně bojuje proti sexuálnímu obtěžování a násilí… místo toho jsem však dostala něco jako thriller s hlavními hrdiny, kteří neustále berou spravedlnost do vlastních rukou a tím všechno serou ještě víc. A ano… pak je tu ta vražda.

Od začátku jsem bojovala se stylem psaní autorky (nebo překladem?), který mi přišel útržkovitý a nepříjemný na čtení, myšlenky a popisy občas přicházely zničehonic, ale po čase jsem si zvykla a naučila se to ignorovat. Příběh je vyprávěn z perspektivy mnoha postav, ale nejvíce se střídá Suzina kamarádka Nikki, reportér Marcus a jeho kamarád DeShawn. Tarkin a Suze mají oba přesně jednu kapitolu, což je za mě fakt málo (minimálně u Suze).

Největší problém jsem však měla s tím, jak hrdinové všechny problémy v knize řešili. Ať šlo o vydírání, spoustu fotek zneužitých holek, skutečné důkazy, že se někdo dopustil závažného zločinu… na všechno kašlali a místo toho, aby to nahlásili na policii, brali spravedlnost do vlastních rukou a důkazy ničili.
Jsou samozřejmě případy, kdy jít na policii (typicky v případě znásilnění) může být ošemetné, protože je to slovo proti slovu, ale zrovna v tomto případě měli hrdinové v ruce tak solidní důkazy, že ani Tarkinovy známosti ho z toho nemohly vysekat. A i poté, co se stala ta „nepříjemnost“, bylo jít na policii to nejlepší řešení, ale hrdinové se opět rozhodli jinak a upřímně srali všechno, co mohli.

Ale to nebylo všechno. Dále mi vadilo:

↓ Že o vypravěčích nevíme téměř nic kromě toho, že se chovají stupidně. Nevěřila jsem jim jejich náklonnost, jejich přátelství, nic z toho – v knize to bylo opravdu mizerně vykresleno.

↓ Všichni fňukají, jak je něco nespravedlivé, ale když to nikdo nenahlásí, tak se nemohou divit. (A to jak v případě těch fotek, tak dost drsné kyberšikany a nebezpečného vyhrožování. Jak se to má řešit, když o tom žádná autorita neví? Přitom tohle všechno byly věci, co by se stoprocentně řešily a bez trestu neobešly.)

↓ Kniha ukazovala pokřivený obraz reality, všechno bylo přehnané a vyhnané do extrému. Například: Není prostě možné, aby celý sportovní tým byl složený z predátorů, co veřejně říkají, že „muži jsou skutečné oběti znásilnění“, a stejně je všichni považovali za hvězdy a ňuňánky. Je statisticky nepravděpodobné, že by všichni byli takoví čuráci, a taky jsou věci, které si možná myslíte, ale nahlas je neříkáte, protože víte, že nejsou společností přijímané jako v pohodě.

↓ V knize je prezentována myšlenka, že „je lepší se s násilníkem vyspat dobrovolně, než pak být obětí znásilnění“. Je to tam zmíněnou rovnou dvakrát. Jednou to Nikki prezentuje jako chytrou věc, a podruhé DeShawn opěvuje Suze, jak byla „odvážná“. Tohle je za mě ten největší bullshit, co jsem kdy četla. Co se třeba bránit, nebo… já nevím… nepřijít k někomu domů, když vám ten dotyčný oznámí, že s váma chce sex a ne není možnost?

↓ V knize je také zmíněna myšlenka, že je v pořádku zabít někoho, kdo vám ublížil, a mělo by vám to projít. Já si myslím, že zabít někoho v sebeobraně je přijatelné, ale ne zabít někoho z pomsty. Vražda není řešením problémů a něco takového vraha snižuje na ještě nižní úroveň.

↓ Oběti zdrogování, znásilnění apod. očividně v téhle knížce nemají ze svých zážitků žádné trauma.

↓ Místo přinesení důkazů na policii osočování lidí v tisku.

↓ V knize byla hromada překlepů typu chybějící tečky a uvozovky, někdy klidně až tři stránce, což už mi přijde jako fakt hodně.

↑ Zároveň ale musím u knihy vyzdvihnout, že byla neskutečně čtivá. Díky tomu jsem zvládla přelouskat tento 400stránkový bizárek za dva večery.

↑ Taky mi přišlo fajn, jak kniha pracuje s tématem rasismu, i když jen okrajově.

Pokud bych to měla nějak shrnout, knížka měla rozhodně potenciál, a to ať už být heavy contemporary vyprávěným i z pohledu Suze, která se musí vypořádávat s tím, co se stalo, nebo thrillerem, pokud by to bylo lépe poskládáno a vyprávěno. Ale v tomhle stavu upřímně netuším, jakou myšlenku si z této knihy mám odnést… Nechoďte na policii? Vraždit násilníky je v pohodě? Předejít znásilnění můžete tak, že řeknete ano? Opravdu netuším. Jenom vím, že tohle vám opravdu nedoporučuju. A pokud vám nevadí spoilery, přečtěte si i moje shrnutí děje s komentářem.

Luccinda
02.08.2022 5 z 5

Silné téma, silné čtení, přesně jak jsem od knížky očekávala. A velká pochvala nakladatelství Yoli za to, že knihy jako jsou Holky odnikud, Co jsme si nikdy neřekli nebo právě Pošli fotky vydává a poukazuje tím tak na problémy, které jsou bohužel mezi mladými lidmi čím dál častější. Konkrétně Lauren McLaughlin se ve své knize zabývá tématem znásilnění, sexuálního obtěžování, sextingu a s ním spojené kyberšikany a tak dále.

Příběh se odehrává na střední škole ve státě Massachusetts a jak už to tak v Americe bývá, i tady je celá zápletka hodně vyhnaná do extrému. Když se ale podíváme na ten samotný problém, opravdu se nejedná o nic ojedinělého. Šokující je pak hlavně to, že samotná škola se postaví na stranu násilníka, což se bohužel skutečně děje (někdo, koho znám, si prošel něčím podobným a přišlo mi fakt šílený, že je tohle běžná praxe těchto institucí).

Bavily mě postavy, které byly charakterově moc pěkně vykreslené, bavila mě girl power, která se ale nezvrtla v něco ve stylu “nenávidíme všechny kluky na světě”, jako to bylo třeba v knížce Holky odnikud. Knížka se skvěle četla, nedokázala jsem se od ní odtrhnout, líbilo se mi i vyprávění z pohledu více postav. Zkrátka nemám co vytknout. Jedna z nejlepších heavy contemporary, co jsem kdy četla, a samozřejmě plný počet hvězd!