martin č. komentáře u knih

Tak jsem se dal tuhle zimu definitivně na dětskou literaturu :-) Pátou "bárovku" jsem přečetl s chutí opět za nějaké 3-4 dny na chatě na Vysočině s děckama. Po předchozích starověkých a pravěkých "těžkých" dobách to byl tentokrát výlet do barevné kvetoucí Florencie quatrocenta. Protože tehdy tady kvetly můzy jako nikdy jindy a potkávalo se tu tolik géniů vedle sebe, signora Bára ani nepotřebovala žádného fiktivního průvodce, ale vystačila si se samými reálnými postavami. V dobách Lorenza Nádherného to byl zlatý věk renesance. Opět velmi vtipné a poučné.
Dobře si vepište do paměti ty dva portréty od báječného ilustrátora Petra Kopla na obálce. Jsou to skutečné podobizny spolužáků z dílny Andrea Verrocchia - Leonarda a Sandra Botticelliho.

3 16.02.2022

Grantovy Dějiny Říma nejsou určitě tak dobrodružné a napínavé jako Zamarovského Dějiny psané Římem. Jak píše Jura999, chce to mít aspoň základní znalosti.
I když je to vlastně na tu dlouhou éru a rozsah říše neuvěřitelně stručný a nahuštěný průlet římskými dějinami, odborná úroveň, přínos a poznatky kladené do souvislostí jsou o kus před zmíněným Zamarovským. Prostě velmi dobrá kniha.

1 14.02.2022

(SPOILER) Stejně jako několik dalších čtenářů pode mnou nejsem ani omylem cílovou skupinou, přesto mě tahle série neuvěřitelně chytla. Tuhle knížku jsem shltnul jako čtvrtou v pořadí a první, která překročila náš letopočet (po pravěku, Mezopotámii a Egyptu). V Pompejích se na rozdíl od předchozích titulů odehrává více známých románů, ale propojení hravého děje a vzdělávací roviny je opět vynikající.
Možné SPOILERY: Perfektně je vysvětlen princip římských jmen, postavení otroků, vlády v jednotlivých městech. Popis gladiátorů nevím, zda platil po celá staletí a všude, každopádně, ten co je tu popsaný se opírá o skutečné archeologické nálezy a rozbory gladiátorskcýh škol kdesi v Turecku, včetně toho, čím se gladiátoři stravovali. Holconiové byl skutečný významný pompejský rod. Město Pompeje je popsáno vůbec perfektně, tu knihu o nich zmíněnou na konci mám doma také ;-) https://www.databazeknih.cz/knihy/pompeje-pruvodce-starovekym-mestem-297638

2 14.02.2022

Knížka o řeckých panovnících 3.-1. století př. n.l. a jejich mincích (což jsou umělecky jedny z nejkrásnějších, co kdy kde vznikaly) z tajemné oblasti dnešního Afganistánu a Pakistánu. Z historických písemných pramenů jsou o zdejší řecké vládnoucí menšině známé jen malé střípky (to pro tu odlehlost od vzdělaného světa).
Já tuhle tajemnou oblast měl v hloubi mozku spojenou z dětství s béčkovými komiksy různých barbarů Conanů temných věků dlouho po té, co zdejší hory dobýval bájný Iskander (=Alexandr Veliký).
V reálu jsou tu nepatrné archeologické zbytky, teď už znovu bohužel Taliban. A posledních 100 let se tu nachází právě krásné řecké a indořecké mince. Je úžasné a dobrodružné, co z nich lze všechno zrekonstruovat. Krásná a vysoce odborná práce. Jen ty ceny těch baktrijských mincí, kdyby nebyly tak vysoké.

1 07.02.2022

Určitě mi jména Vlček, Běžící s jeleny či Bystrá řeka neutkví v hlavě tak jako z dětství Veverčák s Kopčemem, každopádně v pořadí třetí bárovku jsme zhltnul opět s velikou chutí a potěšením. Dokonce bych řekl, že se tu ještě přirozeněji prolíná vzdělávací rovina a úsek "bez děje" se závěrečnou zápletkou do velmi pěkného uceleného příběhu.

07.02.2022

Druhá "bárovka", po které jsem po přečetní té egyptské coby milovník starověkých civilizací sáhnul. Ač necílová skupina, zhltnul jsem ji za pár večerů.

Nevím vlastně o žádném románu, který by se odehrával ve staré Mezopotámii. Tady na databázi jsem našel nějaké 2 špatné brakové detektivky a ano, Waltariho Egypťan Sinuhet putuje po staré Babylonii, Mitanni a Sýrii, což mám v hlavě vryto dlouhá desetiletí. O jiném ale nevím. A tady jsme (SPOILER) ve starém Sumeru a Akkadu! Tudy žádná románová postava nikdy nechodila. Až tahle Bára. Díky!

Vzdělávací rovina opět na podtrženou jedničku, hned na (SPOILER2) bezútěšném začátku mi tedy hlavou běžel v odborné literatuře často citovaný sumerský "Pláč nad zkázou Uru, Uruku a dalších měst". Na konci mne zase velmi příjemně polechtal výběr literatury, kterou našla Bára v knihovně. Mám ji tam taky :-)

Jediné, co bych vytknul - věkové určení 9 let - to mi přijde nízko. Ten zejména na začátku naturalistický popis zkázy bych doporučil až cca 12ti letým dětem.

2 14.01.2022

Manželka učí na ZŠ dějepis, dcerám čteme báječný komiks Petra Kopla Morgana a Morgavsa, tak jsme o téhle sérii měli povědomí už delší dobu. Nakonec si žena (a dětem do školy) pořídila díl o pravěku a tento starověký Egypt, protože jí nejstarší dějiny nejsou až tak blízké a chce je dětem přiblížit také co nejlépe.
Já se naopak ve starověku vrtám už snad třicet let, tak jsem po egyptském dobrodružství školačky Báry hned sáhl. Po dvou třetinách mě sice tolik nebavila dějová linka příběhu, ale konec to rozhodně napravil.

Za co ale dávám absolutorium, to je vzdělávací rovina, přiblížení doby i závěrečný přehled včetně literatury, kterou Bára na závěr listuje. Vysvětlení odlišné filosofie písma, množství a složitosti egyptských bohů, způsobu myšlení, to vše je na podtrženou jedničku. Zúročuje se tu beze sporu to, že autorka je v jedné osobě historik, klasický filolog i pedagog dějepisu zároveň a spisovatelství je vlastně jejím dlouholetým koníčkem. Díky, paní Válková, za to!
Mmch. jsem přesvědčený, že je to jediný román na světě (no dobře - tak aspoň přeložený do češtiny), zasazený do vlády (SPOILER) faraona Menkaurea.

1 14.01.2022

Dobré, četl jsem to dcerám. Na knížce je poznat, že je staršího data, dnešní Mary by byla, aspoň myslím, o poznání korektnější a přívětivější, ale zase by možná tolik nepodněcovala fantazii a nepřitahovala. Líbilo se mi to.

2 13.01.2022

Gravesovy romány (aspoň tento i známější knihy o císaři Claudiovi) jsou podle mého soudu docela jiné oproti dnešní historické próze, které jsou plná knihkupectví. Graves si moc nevymýšlí žádné romantické či dobrodružné linky, kterými by svou beletrii zaplnil. Když to přeženu, on téměř jen převypravuje přístupnějším jazykem obsáhlá díla starověkých autorů. U románů "Já, Claudius" Tacita a v tomto případě Procopia Z Kaisareie a jeho díla Válku s Peršany a Vandaly, Válku s Góty a Tajnou historii (která česky bohužel nevyšla). A protože Procopiova díla jsou velmi podrobná, měl Robert Graves z čeho čerpat. Byť asi Justiniánovi nasadil až zbytečně psí hlavu a Belisaria naopak snad až přespříliš vylíčil jako nejspravedlivějšího mezi spravedlivými. Faktem je, že tento Justiniánův vojevůdce byl asi jedním z největších vojenských stratégů historie. Hlavně proto, že dokázal z naprostého minima možného vytěžit absolutní maximum.

5 13.01.2022

Mám podobné pocity jako většina čtenářů níže. Ty rozhovory se vás nemohou nedotknout. Hluboce oceňuji jejich pestrý výběr a zaměření (otázky) směřované na obyčejný dennodenní život v téhle sviňské zemi. Čte se to jedním dechem a přitom si musíte po každém rozhovoru dát pauzu na přemýšlení.
Při čtení mne napadla následující myšlenka, která z knihy přitom sama nevyplývá. (Snad nebudu osočen z nějakého rasismu.) Že dřou bídu v horké Africe někde v poušti v Čadu a podobných zemích, kde chca nechca vzdělanost společnosti je na mizerné úrovni a především mentalita je slušně řečeno naprosto lenivá a zcela nedisciplinovaná, ještě nevratně zatížená koloniální minulostí, to si srovnat dokážu.
Ale že zažívá hladomory, dře bídu s nouzí o základní životní věci východoasijské etnikum, které je nejpilnější, nejpracovitější a nejdisciplinovanější na této planetě (kam se na Japonce, jihokorejce, Číňany či Singapurce hrabeme), za to by měli všichni tři Kimové a úzká elita opravdu pykat.
Fakt hroznej režim. Velký dík autorce za přiblížení této neveselé reality KLDR.

13 04.01.2022

Kniha, kolem které jsem před téměř dvaceti lety chodil v knihkupectví Barvič a Novotný, prohlížel ji, a nakonec nekoupil, protože pro mne byla příliš odborná a okruh zájmu málo přitažlivý (žádný Caesar, Caligula, žádné tajemné pyramidy). Až posledních pár let mě zpětně mrzí, že jsem ji tehdy nevzal a neuložil do knihovny pro dnešní použití. Je to totiž opravdu precizní dílo a pí Bednaříková na pozdní Řím odborník na slovo vzatý. Knížku jsem si tak musel půjčit na omezený časový úsek v knihovně.

Jako jedna z mnoha mne tu zaujala (logická) interpretace, že Římská říše a její byrokracie byl moloch kladoucí obrovské nároky (na armádu, silnice, poštu, úřední aparát, soudnictví,...) téměř srovnatelné s moderním státem, které ale nízká úroveň ekonomiky a především zemědělství nemohly ani omylem stíhat. Ještě tak dvě staletí, kdy říše rostla a tu neuvěřitelnou zátěž pokryl přísun otroků, to jakž takž šlo. Ale po zastavení expanze a naopak vnějšímu tlaku barbarských národů převzalo toto (daňové) břemeno obyvatelstvo, kterému se tak vedlo opravdu špatně čím později, tím hůře. Ne programově, jen nepoměrem požadavků státu a výkonu ekonomiky. Cesta k feudalismu tak byla nevyhnutelná.
Rovněž (paralela s dneškem?) soukromé zájmy zejména privilegovaných vrstev výrazně převyšovaly zájmy státu a boháči se všemi způsoby bránili odvádění daní a raději si platili soukromá vojska. Opět: cesta k feudalismu tak byla nevyhnutelná.
Výborný je i popis nesporně kladné úlohy církve na nové barbarské (vojenské) elity a na jejich nenásilné začlenění mezi romanizované (civilní) obyvatelstvo v průběhu 5.-6. století zejména ve Franské říši.

6 20.12.2021

Tenká knížka napsaná přístupným jazykem, která nezabíhá do velikých podrobností a složitostí, současně však nabízí zcela dostatečný vhled do problematiky. Mít víc času, přečtu ji jedním dechem na jeden zátah, což jsem bohužel nemohl.
Nejpodrobněji autor přibližuje první fáze průzkumů, střetů a pokusy Římanů ovládnout území Germánů mezi Rýnem a Labem kolem přelomu našeho letopočtu až po pozdější stabilizaci a zrod měst na rýnské a dunajské hranici a jaký význam to pro obě strany mělo.
Jako sběratel římským mincí jsem si poznamenal následující řádky:
"...Roční žold prostého legionáře činil v augustovské době 225 denárů. Za as (1/16 denáru) bylo možné koupit chleba nebo džbánek vína. Mzda vojáků byla vůbec nejvějtším výdajem římské říše. K tomuto účelu byly v císařské době používány dvě třetiny všech státních výdajů. Většina peněz přišla do oběhu právě až prostřednictvím vyplácených žoldů."

1 26.10.2021

Dobrých prvních sto stran jsem se knížkou těžko prokousával (za to strhávám jednu hvězdičku). Sloh mi přišel příliš těžkopádný a kostrbatý. Mnohem víc věcí se na stránkách odehrávalo v hlavách aktérů (především hlavního hrdiny Aetia) než, že by se tam reálně něco odehrávala. Román myšlenek coby kdyby. Po čase jsem si ale zvykl, autorka tak do značné míry přibližuje všechny důležité mezníky pátého století a Aetiova života, zatímco vlastní děj se odehrává "jen" někdy mezi lety 451-455 n.l.
Doporučuji zejména těm, kterým je tato doba blízká, mnoho jiných děl z této doby mezi beletrií ostatně není.

1 15.10.2021

Ne, že by to bylo nějaké strhující čtení, zápletka byla snad trochu překombinovaná a postav hodně, na druhou stranu mi to literárně nepřišlo vůbec jako nějaký kýčovitý bestseler ala Daniele Steelová. Byzantské prostředí a reálie 9. století jsem si vysloveně užíval. Ostatně pro ně jsem si knížku sehnal. Těším se na další díl.

2 12.08.2021

Komentářů je to hodně, tak si jen spíš pro sebe znamenám - líbilo se mi to dost a dost jsem se i dozvěděl. Já Čech se zájmem o historii (pravda starší) od polského novináře.
Baťa, Baarová, Stalinův pomník, Moserová, kafkárna, Golden Kids, národ bez Boha, který si bohem učinil Gotta a postavil mu muzeum. Tyhle příběhy si (doufám) budu pamatovat.
Jeden Čapkův fejeton se jmenuje "O povaze kosů", tohle je tak trochu o povaze Čechů. Líbí se mi, když se cizinec zajímá takto hluboce o nějaký jiný národ.
3tí vydání má dobrý doslov i ke kapitole Kafkovy neteře.

10 05.08.2021

Knížku jsem nečetl, ale jeho hudba je krásná, nejvíc se mi líbí requiem C moll. Knížku jsem ale pořídil a věnoval kamarádovi varhaníkovi, velkému znalci J.S.Bacha. Ten tomu bude rozumět lépe než já ;-) Fascinuje mě, že obecně naši (perfektní) skladatelé 17. a 18. stol. jsou často více známí a vydávání v zahraničí a tuhle bichli o rodákovi z Louňovic pod Blaníkem (kde zbourali chlívky a místo nich postavili kuželník:)) napsala Australanka!

Velmi dobrá knížka. Ne proto, že by mi přinášela vysloveně nějakou novou převratnou informaci, ale proto jak dává problematiku složitého soužití amerických bělochů s barevnými (nejen černochy) velmi dobře do historických souvislostí a kontextů. Můj názor na KKK před přečtením této knížky asi nejlépe vystihovala Tarantinova scéna z Nespoutaného Djanga a po přečtení...vlastně taky. Jsou to nevyzrálí šašci, co potřebují hrát nějaké divadlo, aby si honili ega. Dnes už naštěstí spíš neškodní. Horší mi přišly popisy lynčování většinové "spravedlivé" společnosti.
Což všechno neznamená, že s černochy nejsou problémy, a že to soužití není ohromně složité. Americe to nezávidím, jen jí přeju, ať se s tím problémem vyrovnává co nejlépe k prospěchu všech bez ohledu na barvu pleti a vyznání.

Jinak ten reportážní styl se četl velmi dobře, po delší době další knížka, kterou dávám pro silné téma do "doporučených".

PS: Kdyby autorka svou knihu napsala o pár let později, mohla přidat ještě kapitolu Floyda a "Black lives matter" A to tu máme dnes večer rozsudek (pod jehož dojmem píšu tyhle řádky) - ty vogo 22 let pro toho expolicajta. Jo, dějiny postupují ode zdi ke zdi a Amerika je už dnes do značné míry na druhé straně zdi než byla dlouhá staletí ještě někdy do 80tých let.
Jasně, F. zaklekli naprosto nepřiměřeně a surově, o zabití šlo bezesporu, ale 22 let? To je víc než zmrd Brejvik. Trest v Evropě na úrovni vraždy. A nevěřím, že i když se policajt zachoval krutě, idiotsky a na konci zabil, že při svém "zákroku" chtěl Floyda "zavraždit". Čtu jako tak, že "záleží na tom" že zabitý byl černoch a policajt běloch. Asi to tak být musí. Černoši byli drcení 200 let, to kyvadlo musí na druhou stranu. Mají před sebou ještě dlouhou cestu, než se zastaví.

Na toto téma doporučuji velmi dobrý film "Jednej správně" (1989)

EDIT: uznávám, že názor na výši trestu za smrt Floyda je na polemiku, mohlo hrát i významnou roli, že dotyčný byl policista a měl teda situace umět řešit bez afektu i to, že USA mají systém nastavený prostě jinak.

6 25.06.2021

Oddechové čtení psané klasickým lehkým švandrlíkovským tónem na historickou notu. Doplněné obvyklými ilustracemi holých zadnic od Jiřího Wintera Neprakty. Ne že by to bylo nějak historicky úplně věrné, ale o to tu tak úplně nekráčí, smyslem knížky je jistě především pobavit, což aspoň u mně splnila beze zbytku.
„Valdštejn se nikdy nesoudil s někým, komu mohl osobně nakopat zadek“ :-)

4 25.06.2021

Vynikající přehled husitského období, který se opravdu dobře čte. Kapitoly jsou stručné až úderné, je znát, že vycházely postupně formou článků. Velikým plus je i krásné grafické zpracování a velké množství obrazových příloh.

5 25.06.2021

Velmi obsáhlé a komplexní, stejně jako ostatní tituly pana Čechury z této řady. Občas jsou ty výčty různých úředníků a popisy hospodaření velkostatků na čtení až příliš náročné, že jsem musel tu a tam přeskakovat, ale pro tu komplexnost postihující všchny aspekty doby je to opravdu perfektní.

V roce COVIDU 2020/21 mne nejvíc zaujala kapitola o morových epidemiích. Podotýkám, že titul byl vydán o deset let dříve:

- ...významný lékař (už z doby Karla IV.) dopručoval jako nejlepší ochranu proti uvedenému nebezpečí změnu místa pobytu...
- benátský vyslanec (už v jagellonské době) si neopomenul povšimnout, že Čechové se v takových extrémních a nebezpečných časech chovali velmi nezodpovědně, např. bez omezení chodili do kostelů a navštěvovali se i vzájemně"
- Nebezpečí moru vedlo vždy k odkladu takových akcí, jichž se mělo zůčastnit množství lidí, což platilo v prvé řadě o zemských sněmech;
- Vysoké učení (Karlova univerzita) bylo občas nuceno odložit zkoušky, ale je důležité, že kvůli moru nikdy nebyla přerušena výuka!!!!! "

Neuvěřitelně aktuální, některé věci se opravdu nemění.

2 06.06.2021