Mánička178 komentáře u knih

Zajímavý koncept knihy, kdy autor přirovnává fáze horské túry (od příprav až ke vzpomínkám na toulání se) k fázím lidského života. Osobně mě nejvíce oslovila část o biblických obrazech, dříve jsem si neuvědomovala, jak moc se o horách mluví i v Bibli. Při čtení se mi honilo hlavou, jak moc někdy lidé křesťanství podceňují... do světa se chrlí miliony příruček jak žít, aby člověk byl spokojen a cítil se naplněn, přitom všecko člověk opravdu najde "už" v křesťanské tradici... Těším se do hor.

3 11.02.2022

Jde vidět, že zajímavé knížky si člověka dokážou najít někdy i docela samy. Tady tato na mě čekala ve veřejném knižním regálku na recepci nemocnice :D Trávila jsem tam čekáním na výsledek testu několik hodin, v dlouhé chvíli jsem si začala knižní sbírku zvědavě prohlížet. Už už se mi chtělo odcházet, protože se to zde míhalo především ruskými/sovětskými autory a šlo vlastně o klasickou "retro" sbírku, ale pak mi do očí padla malba na titulní straně, a když jsem si přečetla, o čem vlastně kniha pojednává, začalo být nad slunce jasné, čím strávím příští hodiny čekání :D
Jde o v podstatě o encyklopedickou vyprávěnku s neskutečně pěknými malbami. Došlo mi, jak málo toho vím o Rusku, jeho zeměpise a přírodě. I když stylově jde spíš o jednoduché povídání pro větší děti, zaujmout obsahem i ilustracemi vážně dokázala a opravdu mě pohladila po duši :)

1 07.02.2022

Co na to říct... snad jen být vděčný, že se člověk nenarodil v KLDR. Osobně mě moc zajímá další vývoj v této zemi, ale zdá se, že jediný severokorejský tlusťoch, Kim Čong-Un, drží otěže moci stejně pevně, jako jeho dva rodinní předchůdci. Lidé jako roboti, posluhovači, otroci... zaujalo mě též, že ve všech rozhovorech respondenti zmiňují hlad a stát, dva aspekty, okolo kterých se život Severokorejce točí. Asi nejvíc mě zasáhla zmínka o kotčebi, dětech bez domova, a též scéna o tom, jak paní našla bonbon a šetřila si ho několik dní, každý den si jednou lízla. Rodina Kimů se jednou bude bezesporu smažit, naprostej humus.

5 05.02.2022

Třetí díl série o kmotru Mrázkovi považuju za mnohem lepší než dvojku, protože z toho jde cítit mnohem víc investigativní práce a dávání věcí do souvislostí než v předchozím díle.
Každopádně kniha vydaná v roce 2009 se v roce 2022 čte asi trochu jinak než tehdy - kam se za tu dobu dostali lidi, o kterých je zde řeč, jak moc se vše změnilo... např. Babiš (vstoupil do politiky), Krejčíř (sedí v JAR v base), Gross (zemřel), Pitr (znovu se objevil) a další.
Jarda Kmenta je fakt borec, někdy bych s ním chtěla pokecat naživo :D A taky mu přeju, aby všecko rozkryl! :)

4 04.02.2022

Trošku rozpaky, protože prakticky téměř celá kniha obsahuje hlavně přepis odposlechů Mrázka a jeho okolí, což člověka někdy týrá do úmoru :D Prostě totální gauneři... Každopádně postrádám víc analytické části od autora, což mě trochu mrzí... Snad bude trojka lepší :)

3 29.01.2022

Zdá se, že porevoluční léta představovaly pro určitou skupinu lidí takové žně, které si ani nelze pořádně představit. Po přečtení knihy se mi zdá vše ještě neuvěřitelnější, zdivočelejší a šílenější. Vypadá to, jak kdyby si člověk prostě šel do banky říct o nějaký ten stamilion a nepředstavovalo vůbec žádný problém ho získat. Neskutečné :D
Investigativní novinařinu mám moc ráda, oslovuje mě um Jaroslava Kmenty zasazovat věci do kontextu, schopnost propojovat informace, které shání v různých koutech společnosti. Všechno má takový nějaký punc tajemna a temna... a zdá se, že materiálu k prošetřování produkuje tato republika stále dost :D

3 26.01.2022

Jistě, holocaust si musíme připomínat, abychom na to zlé nezapomněli, ale přijde mi, že si na tom leckdo v poslední době akorát přihřívá polívčičku a už je toho prostě trochu moc - všichni ti osvětimští tatéři, porodní sestry, zlodějky knih, chlapci v pyžamu a tak dále. Co rok, to nový "bombastický" válečný bestseller, ale nebylo už to zásadní opravdu řečeno? Proto si víc cením asi těch "starých" válečných klasik nebo svědectví skutečných lidí. Deník Anny Frankové, Sophiina volba, Hanin kufřík, Předčítač...

Úmysl asi (doufejme) dobrý, četlo se to náramně (asi až příliš banálně na tíhu tématu), ale mám pocit, že z této knihy si každý bude pamatovat hlavně ten věneček, který si tak nechutně trapně fotilo tolik lidí na instagram :-/ Prostě tím, že mezi lidma začnete používat Masarykův citát, který jste si přečetli na wikipedii, se nestanete státníkem, tak tím, že napíšete knížku z války, se z vás nestává vážený spisovatel kvalitní literatury... Ale tak tvářit se tak asi pořád můžete, no... :D

12 24.01.2022

Zas a znova opakující se historie, další ze sinusoid vykreslených lidskými dějinami. Už zase se žížalí nahoru, dolů - tehdy... teď... kolikrát ještě.
Reálné základy románu mě donutily přemýšlet nad náplní života lidí, kteří se narodili někdy kolem přelomu století, co by asi řekli na permanentní zvraty v jejich životech, kdyby je bývali mohli předem tušit. Tíha strachu, bídy, utrpení, které museli nést a unést... nestability a permanentní nejistoty. Dnes každý skučí po dvou letech pandemie :D Mám velikou radost, že si tato série dokázala vybojovat přední místo na knižním trhu, a nezapadla někde v mikronákladu. Ani druhý díl mě nezklamal... a Poláky miluju!

18 18.01.2022

Miluju příběhy, které jsou založené na skutečných historických událostech, obzvlášť, když se odehrávají na území naší země, i když zrovna v tomto dílu by se o tom dalo polemizovat :D K mým favoritům doteď v tomto směru patřil Jiří Hájíček a Kateřina Tučková, ale Karin Lednická s nimi nyní začla tuto roli sdílet, a mám z toho velikou radost. Také z toho důvodu, že na "bestsellery" si dávám obyčejně skeptický pozor, ale toto mě rozhodně nezklamalo, spíš nadchlo.
Děj se odehrává v mém milovaném Slezsku, točí se kolem fascinující havířiny, líčí životní těžkosti tvrdého kraje. Nechybělo tomu snad opravdu nic, děj má neskutečný spád, spoustu zajímavých postav, svižné dialogy, lásku, nenávist, zrady, bolesti, naděje a skutečné historické momenty.
Trošku mi tento koncept přípomíná románovou ságu Velké století od Jana Guilloua ze Švédska. Také v jeho knihách vystupuje více postav z jedné rodiny, jednotlivé díly vypráví osobní osudy z různých perspektiv, na pozadí historických událostí v běhu jednoho století... Ale zpět k Šikmému kostelu - jednoduše krásný čtenářský zážitek, který vzbuzuje zvídavost - jak to asi bude všecko dál? :)

25 08.01.2022

Krásné a záhadné verše o milovaném Brnu...

1 01.01.2022

Krásné verše, občas překvapující obraty. Škoda, že o autorovi nemůžu dohledat více informací... :)

1 01.01.2022

Pěkný, a ač malý, komplexní miniprůvodce, který se věnuje osobě sv. Anežky České, a také procesu jejího svatořečení. Závěr knihy doplňuje též promluva při svatořečení, což považuju za skvělé. Průvodce může dobře posloužit při návštěvě Říma, ale také připomene krásná místa těm, kteří se do Říma vydali již v minulosti. :)

1 01.01.2022

Tichá srdce, jak příznačný název. Vždyť o životech lidí v klášterech toho ví obyčejný člověk poskrovnu, obzvlášť nevěřící. Žijí tak nějak v ústraní, pokoře a tichu a tam tvoří velké věci, které neplní přední místa veřejného prostoru.
Docela mě proto udivuje a fascinuje, že tuto knihu měla chuť sepsat autorka, která se za věřící nepovažuje. Ale možná právě proto jsem měla po dobu čtení celé knihy vlastně pocit, že mi v ní něco chybí, něco obzvlášť podstatného.
Jde totiž především o knihu naučnou a - bez urážky - pouze popisnou: o vybraných řádech se dozvíte mnoho - především o historii daného řádu, o místech, kde řád působil či působí, kdo je vytvořil, nechybí krásné fotografie těchto míst, ale ani některých zástupců těchto řádů, kteří připojují i svůj vlastní kratší příspěvek, který se z velké části týká životní cesty, často především působení za minulého režimu.
Toto vše považuju za chvályhodné, ale upřímně, zdá se mi, že to podstatné autorce uniklo a jen klouzala po povrchu - knížka je prostě o historii, místech, ale o tom, proč lidé v klášterech žijí, co je motivuje, co prožívají, proč to dělají, co dělají, tedy o tom, co vlastně klášter skutečně je, co je jeho podstatou, proč existuje, na to se naráží jen v osobních svědectvích, která mají opravdu velmi velmi kratičkou formu.
Autorka jednoduše vše viditelné krásně popsala a sepsala, ale o seznámení čtenářů s duchovní stránkou řádů, tedy s tím hlavní gró, bohužel v podstatě nezavadila. Proto mi tato kniha přijde bohužel příliš plytká, s nevyužitým potenciálem. Ale respektuju, že může oslovit určitou skupinu lidí, asi jako když jde někdo do kostela, protože se mu líbí architektura... Podstata posvátnosti a "atmosféry" ovšem leží někde jinde, ne ve viditelných věcech.

7 30.12.2021

Miluju :D
Nekorektní, ostré, občas za hranou, ale nejvíc se mi líbí Jazova inteligence a
skvělé znalosti, které stojí za tou prvotní rádoby "debilitou" :D Občas jsem byla nucena něco dohledat, aby mi došel vtip obrázku, takže se mi rozšířily i historické obzory... Třeba takový Jaromír, fakt chudák... Skvělý :)

1 29.12.2021

Musím říct, že historické romány nepředstavují můj úplně nejoblíbenější žánr, ale vzít jej jednou za čas do ruky není zcela od věci. Právě tento stál v rodinné knihovničce a svojí tloušťkou mě lákal docela dlouho, ale až výzva a téma zakázané knihy mě přinutilo jej skutečně přečíst :D
Přesně jako někteří uživatelé přede mnou jsem při čtení nabývala dojmu, že společnost čpěla zkažeností zřejmě opravdu vždy, ta u dvora obzvlášť. Hlavní postava rovněž svým chováním nevzbuzovala téměř žádné sympatie, ale přes to všecko musím říct, že mě román upoutal - oslovil mě spád, vývoj, jazyk, dialogy. Jednoduše skvěle napsané a skvěle přeložené :)

6 29.12.2021

Mlýn jsem půjčila svojí babičce, která miluje literaturu odehrávající se na venkově, než jsem vrátila, ze zvědavosti jsem sáhla po knize též. Přečetla jsem si pár komentářů a asi se budu bohužel opakovat.
Silné téma, silnější o to, že je příběh inspirován skutečnými osudy bratrů, které upřímně opravdu obdivuju a těší mě, že jsem se o jejich trpělivosti a síle mohla dozvědět.
Co se zde však má hodnotit nejsou životní osudy a charaktery reálných lidí, ale knižní zpracování, a to mi bohužel přišlo takové "ucajdané" - jak kdyby příběh neměl nějaký vrchol, zvrat, všecko tak nějak prostě vyšumělo do prázdna...
Od pana Vaněčka jsem nikdy nic nečetla, ale lze poznat, že nejde o zběhlého romanopisce, ačkoli se "pyšní" již několika desítkami vydaných knih. Každopádně autorova osobnost opravdu člověka zaujme: člen komory daňových poradců, ředitel a spolumajitel IT firmy, lektor, účetní... ehm.. trochu povytahuju obočí... Nevím, ale přijde mi, že kdyby tohle napsal "normální" no name člověk z davu a poslal do nakladatelství, tak by mu to prostě absolutně nevydali... To, že asi máte jako spolumajitel IT firmy peníze a milujete psaní knížek, to z vás spisovatele nedělá, i když těch knih vydáte třeba šedesát. V dnešní době vydává knihy kdejaká ubohá celebrita, tak aspoň budiž k dobru panu Vaněčkovi, že chtěl lidi seznámit s jedním zajímavým místem a osudem silných lidí, kteří se nenechali zlomit ani s rudou hvězdou za zadkem.

7 30.11.2021

Nevím, jak k tomu mohlo dojít, ale Fimfárum jsem poznala až v dospělosti, přičemž jsem se s ním prvně setkala ve formě animovaného filmu, ze kterého si pamatuji několik legendárních scén či písníček, proto jsem se na čtení moc těšila. Až u knížky mě překvapilo, že mj. Tři veteráni i Koloběžka první pochází z dílny Jana Wericha, ale když se zamyslím nad vtipem obou pohádek, vlastně mě to na pana Wericha dost sedí :) Musím říct, že psaná forma mě vůbec nezklamala, naopak vyvolala nadšení - díky košatému jazyku vyprávění, díky vsuvkám z moderního světa, díky humoru. Krásné pohádky, které bezpochyby budu číst svým dětem :)

16 24.11.2021

Už před delší dobou mě zaujala anotace knihy, a když jsem ji teď otevřela a přečetla si slovníček v úvodu, kterému jsem s velkým překvapením rozuměla z 99,9%, bylo mi jasné, že tohle bude "velký dobrý". Neměla jsem předem ani tušení, že Petra Dvořáková má kořeny na Vysočině, ale po pročtení hesel slovníčku mi cosi říkalo, že bude pocházet někde z blízkosti mé rodné hroudy, kde jinde by měli tak podobné nářečí, které znám především díky svojí babičce :D A nemýlila jsem se... Knížku jsem dala za jeden den, ale chápu, že ne každý zvládne se tím prokousávat tak rychle :D
Cítím opravdu velké nadšení, protože nejen řeč, ale i charaktery lidí a zejména myšlenkové pochody některých postav, na mě působily tak věrně a nevylhaně, až jsem se chvílemi děsila, že jsem se se spoustu situací setkala i v reálném životě. Prostě žádná přehnaná klišé o vesnickém životě, ale skutečnost... Někdy až mrazivě surová, ale taková vesnice prostě je, byla... (bude?). Petra Dvořáková má vesnici prostě zažitou a prožitou, proto o ní mohla napsat tak skvělou a věrohodnou knížku :) Úžasný!

12 22.11.2021

Jak já se těším na léto a na slunko! Až tak opravdově ty řádky na člověka působí, vyprovokují ke snění a těšení, a když se něco takového povede, pak považuju knížku za zdařilou :) Milé, laskavé, vtipné, legendární! :)

21 17.11.2021

Na tento životopisný román o mém oblíbeném světci jsem se moc těšila, ovšem nějak jsem se nemohla pořádně začíst. Když nad tím zpětně přemýšlím, tak asi proto, že na knize jde velmi vidět, že vychází z korespondence. Proto se zde objevuje mnoho jmen, politické kontexty... člověk se v tom snadno ztratí. Dialog aby člověk pohledal, celkově je styl až příliš vypravěčský a čtenáře dost uspává. V důsledku spíš zklamání z knihy...

3 13.11.2021