maja8148 komentáře u knih

Miluju Borgie - Rodriga, Cesara i Lucrezii (tu natolik, že jsem jednu dobu všude na internetu používala její jméno jako pseudonym). A ano, tato kniha sice není přímo o nich, ale o jejich soukromé travičce, ale i tak mě to neskutečně zaujalo a tak jsem se do knihy pustila. A v tu chvíli to začalo skřípat. Hlavní hrdinka je nejlepší travička v Itálii a dost možná i na světě, vyzná se v léčitelství a zjevně i v zeměpisu, je to prostě neskutečně chytrá holka (a to ji není zjevně ještě ani 18 let), je sirota, která chce pomstít smrt otce, je milenkou Cezareho Borgii a on ji odhaluje svoje stránky, které nikdo jiný nezná, je nejlepší (jedinou) kamarádkou Lucrezie a sám papež se ji svěřuje se státními tajemstvími a svými obavami. Do toho na ni spoléhají i další vysoce postavení lidé v Římě, kdosi se ji snaží zabít a je jedinou překážkou v usmrcení papeže a následným koncem křesťanského světa jak jej známe. Jo a samozřejmě s ní zmítají city mezi dvěma muži z nichž jeden z nich je kardinál a druhý je členem Iluminátů (jo to sem vám neřekla, že hlavní hrdinka je jedním z členů vznikajících Iluminátů?). No ale aby naše hrdinka nebyla jen dobrá, tak má jednu špatnou vlastnost- je plna temnoty a tato temnota způsobuje to, že se o ní zmiňuje snad na každé stránce, ale poté ji zachrání uprostřed noci život. Ano prostě to zní jako další z mnoha a mnoha Fanfikcí na internetu, kde prostě do hlavní hrdinky autorka dosadí sebe, ale i mezi těmito díly se dá občas něco pěkného najít... Ovšem tohle rozhodně není ten příklad. Zvládla jsem přetrpět cca 120 stránek (z 350) z kterých mi v hlavě utkvěla jen bílá kočka a že Cezare chodí rád v černé. Ono se tam vlastně ani nic moc jiného nestalo. A i ty dvě "napínavé, děsivé a akční" scény, co zde byly za mě byly ty asi nejnudněji popsané v celé historii literární tvorby 

Tato kniha je prostě dárek pro fanoušky filmu a to já rozhodně jsem. Měla jsem štěstí, že jsem film stihla v kině mezi covidama, poté jsem si jej dala ještě v online kině a několikrát na Netflixu, pro jistotu jednou dokonce i v angličtině (a musím říci, že dabing se povedl). Přiznávám, že do sbírky na knihu jsem nepřispěla, ovšem jakmile jsem ji objevila pod stromkem, tak jsem byla nadšená jak malé děcko. A musím říci, že kniha se povedla. Ano v první řadě je pro nás, fanoušky, kdy nás seznamuje s příběhy ze života postav filmu, ale také s pár dalšími a já neskutečně doufám, že v druhém díle, který má být zaměřený na Amálii se objeví Pán Run, páč jsem si jej i v tom jednom jeho příběhu neskutečně oblíbila (a ano vím, že je to člověk, co rozpoutal válku a zabil pár lidí, ale fandím i Lokimu a dokonce jsem fandila i Thanosovi a to i poté, co Lokiho zabil a miluji Scara a Snapea jsem žrala od cca třetího dílu HP). Co se navíc knize musí nechat, tak je plná povedených obrázků a hlavně jsou tam vysvětleny i věci, které se stanou ve filmu, takže i v případě, že se kniha dostane do rukou nefanouškovy, tak si myslím, že se v ní neztratí a příběhy pochopí a nic nepůsobí vytrženo z kontextu, byť mu tam pár maličkostí může chybět.

3 06.01.2022

Tahle kniha má naprosto geniální obálku, vím, že kniha se nemá soudit a vybírat podle obalu, ale viděli jste jen? Ten je naprosto jednoduchý, čistý a zároveň vás udeří do očí a mezi záplavou knih si jej všimnete! A ten ozeř stránek! Dokonalost, známka toho, že nemusí být obal nějak moc přeplácaný a přesto může zaujmout (čím jsem starší tím více se mi jednoduché přebaly líbí). Ovšem i tak jsem kolem knihy chodila celkem dlouho, protože si přeci nekoupím knihu JEN kvůli obalu. A co se popisu knihy týče, tak upřímně ten nám toho taky moc neřekne a nijak vám rozhodování neusnadní.No jak je asi poznat, tak já obalu podlehla a udělala jsem dobře. Kniha je to totiž neprosto suprová! Skvěle se čte, je napínavá a vy neustále musíte přemýšlet nad tím, co se to tam sakra děje? Proč ten kluk je takovej superčuchač? A o co té organizaci sakra jde? A jak se ty linky nakonec protnou? Prostě spousta neznámých! A pak to rozčarování, že se jedná o první díl ze serie! Doufám, že i ten u nás vyjde, páč upřímně, rozhodně mě netěší mít rozečtenou další serii u které se musím modlit, aby u nás vyšli další díly (trilogie Shiva, Unwind Dyslogy, Furyborn - ne vážně pak se někdo divý, že si raději kupujeme serie až vyjde poslední díl, páč pak se stane, že si koupíme ten první a druhý a třetí už prostě nevyjde a my jsme nahraní, páč nevíme, jak to dopadne).Ale ať nelpím jen chválu - musím uznat, že kniha měla pár much, který by se ji dali vytknout a to je to, že občas to těm lidem šlo všechno až moc jako po másle - přesvědčit policisty, že je úplně vše jak má být? - není problém, nabourat se do nejzašifrovanějšího místa na světě? - není problém?, Hacknou umělou inteligenci, která ví i to co neví, aniž by si toho někdo všiml? - není problém, během pár hodin schrastit hromadu zbraní a výbušnin (a to i v případě, že jste jen parta nezletilých a doteď zákonadbalých puberťáků)? - není problém, najít toho jediného specialistu v daném oboru, který má zrovna jako jediná osoba na světě ty informace, které vy potřebujete (a to dokonce 2x!!!)? - není problém. Jako netuším kdy naposledy jsem četla knihu v které jdou hrdinům náhody a jejich souhry tolik na ruku jako v této knize. Ale kupodivu i přes to, že za počet šťastných okolností by se nemusela stydět ani Pytlákova schovanka (vřele ten film doporučuji) jsem si ji neskutečně užila a mohu jen doporučit i ostatním

1 04.01.2022

Oki, tak jo... nějaké smrti byly zajímavé, bez některých bych se obešla a některé mi přišli zbytečné, nezajímavé nebo jen do počtu. A některé by mě ani nenapadli a hlavně u poloviny z nich mi to přišlo, že polovina těch srtí je v podstatě stejná (upadnete do bezvědomí a na zemi dopadnete jako plazma/vypaříte se) a třeba netuším proč by mě mělo zajímat jak umřu při skoku z vesmíru a poté ještě při seskoku na jupiter, na venuši či na měsíc.... Kniha byla napsána vtipně a celkem čtivě, ale byla plná překlepů, chybějících, či přebývající zvratných zájmen, písmen či podstatných jmen, s hromadou tiskař2,ských chyb (prostě vám tam chybí polovina slova, proč ne? A dalších maličkostí (např, špatný obrázek u kapitoly), které prostě za mě knize zbytečně ubýrají a působí dojmem, jako by ji někdo vytiskly doma na tiskárně bez další korekce. Škoda.

30.12.2021

Předchozí serie - Prachmistři - od McClellana mě neskutečně chytla a jeho svět mě učaroval a zamilovala jsem si několik postav (a za přežití dvou z nich jsem se neskutečně modlila, páč jakmile si někoho v knize nebo ve filmu zamiluje tak prostě umře). A i přes konec, který mě trochu zklamal jsem se pustila i do jeho další knihy a to i přes to, že ta se neodehrává v Devateru, ale pořád se točí kolem prachmistrů. A dokonce potkáte i čtyři postavy z předchozí série. A hromadu nových. A jsem opravdu ráda opětovné setkání s Olemem i s ostatními (ale Olem byla jedna z těch postav, které sem předtím fandila), Navíc se setkáváme i se spoustou nových postav, z čehož si mě dvě dostali celkem na svoji stranu a u Michela opravdu doufám, že se dožije konce této série a Lindet si to pěkně odskáče.Jako start serie opravdu povedené, se spoustou zvratů a hromadou postav (přičemž o ty dvě nejzajímavější jsme již přišli - jedna shodila masku a druhá přišla o hlavu, škoda). Sice se dle recenzí bojím, že konec této serie se ponese v podobném duchu jako konec předchozí, ale dokud to nepřečtu, tak neuvěřím. Jediné zklamání z knihy pro mě je v chybějící postavě Borbadora a to nejen protože on je nejlepší postava předchozí série, ale hlavně proto, že jeho postava měla předtím nejvíce otevřený konec a ze všech postav mě nejvíce zrovna u něch zajímalo, co bude po Adranské revoluci dělat. No nic nezbývá než doufat, že se ještě ve zbylých dvou knihách objeví, nebo že dostane do budoucna "vlastní" serii.

1 21.12.2021

O knize jsem poprvé slyšela před mnoha a mnoha lety (čtyřmi), když si ji kupovala kamarádka s tím, že mi ji pak případně půjčí. Jenže naše cesty se rozdělili a já na existenci této knihy zapomněla. Až najednou před půl rokem jsem ji znovuobjevila v knihkupectví a přidala ji na dlohýýýý seznam knih, které si chci koupit. No a pak to Dobrovský dal do akce. Samozřejmě, že jsem si to musela koupit a ač mám doma asi tak milion nepřečtených knih jsem ucítila neskutečnou potřebu tuto knihu si přečíst.
A musím říci, že jsem se během knihy dost bavila a dokonce i googlila a to i přes to, že o Jindrovi, Krvavé Máří a jedné z největších panovnic na světě toho vím celkem dost (alespoň myslím).
Je zajímavé, že i u humorného fantasy se můžete hodně vzdělat (shodou náhod jsem dneska zjistila, že jedním z prvních filmů Helen Bonham Carter byla právě role lady Jane, takže vím, co budu dělat o víkendu :D). Navíc kniha je plná zamilováníhodných postav u kterých nevíte, kterou z nich máte radši, na druhou stranu musím ale uznat, že co se týká těch zlých, podlých a zavržení hodných, tak tam se tolik emocí nedostaví a vlastně ani u jednoho z padouchů jsem neměla na konci takový ten pocit, co máte mít, když je zlo po zásluze potrestáno (a štvalo mě, že se občas zapomíná na Pet).Ale i tak jsem z knihy neskutečně nadšená a myslím, že po ni ještě někdy v budoucnu, až bude čas zase sáhnu.

2 30.11.2021

Několik posledních let se stále víc věnuji severským pověstem, mytologie a příběhům (a ano seriál Vikingové jsem ještě neviděla celý a na Last Kingdom se také teprve chystám). Díky tomu a díky neskutečného nadšení ze série Vikingové (stále doufám v další příběhy o Rolovi) jsem pochopitelně nemohla projít kolem této knihy a nepřečíst si ji.
Kniha místy stylem vyprávění připomíná staré legendy a eposy a o to horší pro mě bylo začíst se do ní. A navíc, čím déle jsem ji četla tím více mi Hakon lezl na nervy. Ne vážně, ten kluk mi přišel strašně otravnej a občas se choval tak, že bych jej nejraději propleskla. Naštěstí kniha nestojí jen na něm a většina ostatních postav je více či méně snesitelnejch i když mám pocit, že velká část z nich nedostala tolik prostoru kolik mohla a hlavně jsme s ní nebyli dostatečně seznámeni a tedy ním nebyla dána šance si kohokoliv z nich opravdu oblíbit.
Dala bych tak slabší 4*

1 21.11.2021

Když jsem byla malá, tak nám mamka čela pohádky. A taťka nám je vyprávěl. Jeho nejoblíbenější (a naše taky) byl Drákula a Kostěj nesmrtelný. Milovali jsme je. I když občas jsme po nich neusnuli. A i přes to, že máme doma dvě různá vydání Krásy nesmírné (jedno dokonce z roku 1955), tak jsem nikdy neměla potřebu ji číst. Základ jsem znala a byl děsivý a byl super. A pak jsem měla možnost zkouknou ruskou pohádku Poslednij Bogatýr (rozhodně doporučuji Ruské fantasy filmy, protože upřímně jedny z mých nejoblíbenějších v tomto žánru pochází právě z Ruska (On Dragon, Nochnoj a Dněvskoj dozor, Vlkodav a nově i Major Grom), která mě neskutečně pobavila a vzbudila ve mě touhu po ruském folkloru a já se konečně rozhodla přečíst si Krásu nesmírnou. Až na ni bude čas a prostor - mimochodem, dle čsfd jsou to přesně tři roky, co jsem toho Posledního Bohatýra viděla a také jsem zjistila, že to má dvojku, na kterou se musím o víkendu podívat. I kdyby v Ruštině a s anglickýma titulkama.
No, ale teď ke knize. Hele asi mě trochu zklama. Kostěj nesmrtelný rozhodně není tak úžasný, dokonalý, podlý a nepřemožitelný jako mi vyprávěl táta a jakého mi představil ruský fantasy film. Je ve dvou pohádkách a v obou jej porazí během půl stránky! (a to jsou pohádky třeba na deseti stránkách). Jo a také jsem zjistila, že narozdíl od českých Ježibab je ruská Baba Jaga vlastně hodná a spravedlivá (zde zase nesplněno očekávání nastavené "posvátným" Mrazíkem). Navíc velká část těchto pohádej jsou jen obdobi pohádek našich (Děd Vševěd, Zlatovláska, Pták ohnivák, Obušku z pytle ven). A hlavně a co mě překvapilo, tak narozdíl od našich pohádek jsem měla pocit, že jsou všechny skoro stejné a na jedno brdo- V polovině z nich jsou zlý starší sourozenci, sestávají v podstatě z dvojího plnění úkolů (prostě hlavní postava splní tři úkoly, čímž se posune někam dál jen proto aby znovu plnila tři úkoly) a několkrát dostanou stejnou kouzelnou věc k užití (chromé, kouzelné hříbě, kterému lezou kouzla z uší, ubrousku prostři se) a hlavně polovina z nich končí těmito dvěma větami: I já tam byla a na svatbě pila a víno pila anebo A tak tam žijí a pořád čakají, kdy k nim příjdeme na návštěvu (dobře beru pořád originálnější než česká zazvonil zvonec a A pokud neumřeli, tak tam žijí do dnes)
Ovšem pořád beru, že jsou to pohádky a navíc se k nim váže kupa nostalgie.

5 04.11.2021

Kniha pěkná ve svém vyprávění a děsivá ve svém sdělení. Je úžasné, že Jack i přes to, že pil jak duha a bez panáka nedokázal vstát, psát ani spát měl neustále dojem, že má pana Ječmínka pod kontrolou a dle svých slov nebyl nikdy alkoholikem. A také ukazující na velmi rozšířené mínění, že pokud si nedáte s ostatními panáka, tak jste divní nebo nemocní. Na druhou stranu i v knize se ukáže několik opravdových chlapů, kteří jsou abstinenti. Ovšem Jack se vždy drží a vždy vzhlíží k těm, kteří si svoji mužnost potvrzují pitím, protože vlastně nikdy nevěděli, že mají i jinou cestu.

5 30.10.2021

Tuto knihu jsem si neskutečně užila. Kniha je vtipná i k zamyšlení, místy dramatická, místy smutná a místy prostě kouzelná. Jako život.Jako život sám. Knihou nás provází nešťastná Naomi, která žije v na první pohled (a hlavně na sociálních sítích) dokonalém vztahu s dokonalým dentistou. Ovšem jak ví jen ona a její snoubenec, tak ten vztah je prostě v troskách a oba dva jsou v něm jen ze zvyku a kdyby toho druhého již nikdy neviděli, tak jsou oba naprosto spokojení. Ona je chudinka, která se musí vypořádat s jeho panovačnou matkou a on je mamánek, který se snaží pro všechny okolo udělat první poslední. Pro všechny kromě Naomi.A tak se rozhodnou vztah ukončit. Ovšem ani jeden z nich nechce být tím, kdo to pošle do kopru. A tak začne válka o to, kdo to vzdá jako první. A právě díky této válce, kdy si začnou vzájemně sdělovat, co je v jejich vztahu špatně a křičet na sebe vzájemně křivdy si začnou uvědomovat, že chyba není nikdy jen na jedné straně, ale na obou a že kdyby se neuzavírali do sebe a vzájemně se podporovali, tak by mohlo být vše jinak. A taky, že jim na sobě nejspíš ještě záleží. Opravdu krásná a vtipná kniha o tom, že nezáleží jen na přitažlivosti, ale i na komunikaci, sdílení toho dobrého i toho špatného, na důvěře a na vzájemné podpoře.Nemohu než doporučit.

2 10.10.2021

Tak jo je to jasný. Horory odehrávající se v lese a knihy od Coates nejsou pro mě. Protože jak mě nenadchla Karikova Trhlina, kde lidi bloudí po lese, tak mě zrovna ani dvakrát nenadchlo toto. A stejně jak jsem se nebála u Ducha domu Asburnů, tak ani u tohoto. To že mě lesy neděsí jsem věděla už dříve, ale říkala jsem si, že tomu dám ještě šanci. A to stejné i co se týká Darcy Coates. U její druhé knihy jsem se sice nějak moc nebála (neříkám, že vůbec), ale řekla jsem si, že i jí dám ještě šanci. Jenže...

Jenže prostě její knihy mě zjevně neděsí. Navíc když vyměnila strašidelné domy (opravdu mi přijdou strašidelnější budovy než lesy) za celkem nudný les. No co už. Alespoň s jistotou vím, že žádnou její knihu, stejně jak knihy odehrávající se v lese, si už prostě nekoupím.

1 10.10.2021

Tak tuhle knihu jsem si i celkem užila. Příběh za mě zajímavý, obohacený o Egyptskou mytologii a kulturu (první kniha odehrávající se v Egyptě, kterou jsem četla nepočítám li přepis filmové Mumie) mě opravdu zaujal a odhalení toho zlého mě opravdu překvapila. Navíc jeho logika je naprosto odzprojujici a strašně děsivá.
Jediné co musím knize vytknout je místy hodně jednoduchý styl vyprávění (a prapodivný slovosled), kdy autor nějaké části děje opustil pro mě mic rychle a nevyhrál si s detaily příběhu, prostředí a nálady.
No a možná bych se i obešla bez až tak neskutečně dokonalého hlavního hrdiny. Ale to je to nejmenší a v kontextu jeho svatost dává i smysl.

1 06.10.2021

Tohle to bylo mírné zklamání. Na čtvrtý díl Bridgertonů jsem se opravdu těšila, protože Penelope mě v předchozích dílech celkem bavila. Dokonce i začátek mi přijde místy dost vtipný a celkem sarkastický.Ovšem celkový příběh je strašně nudný a nezářivný a hlavně Colin mi místy přijde strašně na ranu. Vážně. Nevim proč, ale během příběhu mám několikrát chuť dám mu pořádně po čuni, ať se vzpamatuje a absolutně nechápu, proč je do něj Pemelope tak moc zamilovaná. a to asi bude ten největší problém. Protože když vás nebaví jedna z hlavních postav, tak i příběh se může minout §činkem (navíc, když opravdu není nějak zábavný).A nejhorší byl ten konec. Ten byl tááák nudný a natahovaný! Opravdu ubrat tomu třeba takových 100 stránek by knize hodně pomohlo.

3 27.09.2021

Kniha je strašně čtivá a rozhodně se při ní nenudíte. Překvapuje příšerami, příhodami i postavami - jak jejich činy, tak změnami v jejich povahách. Strašně mile mě překvapilo, jak autor vystihl povahy carské rodiny (hlavně carovny, car mi úplně nesedl, ovšem je to fantasy, kde jsou hlavními hrdiny polští lékaři a vzbouřenci a ruští vojáci a nikoliv vědecká publikace o carském selu). Také se mi líbí svět, ve kterém se příběh odehrává (jen ten rok mi nějak celou dobu uniká) a míchání toho, co známe s tím, co se najednou zničehonic v našem světě objevilo.Jediné, co mě asi trochu zklamalo byl konec. A to z jednoduchého důvodu- protože to nebyl konec. Chápu, že je to první díl série, ale i tak si myslím, že by každá kniha měla být nějak uzavřena, člověk by měl mít pocit, že z toho, co se v knihe řeší je něco uzavřeno, nějak ukončeno (jako třeba, ano v 5 HP Voldemort utekl, ale jsou prázdniny a věštba je zničena) což tahle rozhodně není. Konec na mě působil, jako by někdo ukončil knihu uprostřed, prostě jako by plánoval vydat jednu obsáhlou knihu, ale nějak to nevyšlo a stejně jako v případě Pána prstenů jsme dostali více knih místo jedné (a to i jednotlivé díly LOTRa mi přišly více ukončené). Prostě celou dobu se to pěkně rozjíždí, autor vykládá karty, zvyšuje sázky a jak se to rozjede, tak najednou, zničehonic, bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení je tu konec. Doufám, že vydají další díly, protože jinak mě vážně naštvou.

1 18.09.2021

Tato kniha se v originálu jmenuje Famous Crimes the World Forgot, což v překladu znamená Slavné zločiny, na které svět zapomněl a což daleko více odpovídá tomu o čem kniha je. Netuším proč se český vydavatel rozhodl do jejího názvu propašovat sériové vrahy (kromě toho, že se poté bude více prodávat), protože z deseti příběhu by se za sériové vrahy s hodně velkou dávkou fantazie daly označit dva. Dva příběhy dokonce ani neobsahují žádnou vraždu (v jednom není ani pokus o vraždu). Toto je asi hlavní důvod zklamání z knihy, protože očekáváte deset sériových vrahů a místo toho dostanete (ve většině případů) průměrné zločiny, které sice ve své době možná otřásli Amerikou, ale pro dnešního čtenáře je dobře polovina z nich absolutně nezajímavá.
Jediné, co mohu ocenit, je to, jak se autor zabývá vyšetřováním a následnými soudními procesy a přibližuje nám i co daný proces znamenal pro okolí, jaký měl vliv na tehdejší společnost.

1 30.08.2021

Tahle kniha mi strašně připomínala To (a to jsem To nečetla, ale viděla jen filmy). Máme tu partu dětí z čehož je jedna holka, ke všemu zrzavá, kterou mlátí otec a která se už už nemůže dočkat až vypadne z domu a pak taky jednoho tlustého kluka, který na sobě časem zamaká. Jo a taky hlavního psychošikanátora s kterým to nedopadne zrovna dvakrát dobře. Jo a taky rozmezí tří dekád.
Kniha se nese v takovém klidném žánru, kdy už už čekáme na to velké BŮM. Na tu vraždu v lese, ale místo toho dotává hromadu menší (a někdy i větších) tragedií, které jak se dozvídáme sice poznamenaly život dvanáctiletého chlapce, ale z velké části s onou událostí ani nemají nic společného a vlastně jen mají odpoutat naši pozornost od skutečného vraha a musím přiznat, že mě osobně asi i překvapil. Vážně jsem to nečekala. Co musím vytknout je to, že nám autorka vypráví příběh z pohledu dvanáctiletého chlapce a některé informace, které on ví, nám zamlčí. To mi vadilo. Chápu, že to bylo pro napětí, ale je to informace, kterou ten chlapec ví a klidně nám ji mohl říci dříve. Jako ano, chápu, že to nebylo řečeno pro větší tajemno, ale na druhou stranu nám to tedy neměla vykládat z jeho pohledu, ale z pohledu někoho jiného.(PS:Pan Kříďák se stal jednou z mých nejoblíbenějších postav, protože ten chlap byl vážně super)

2 09.08.2021

(SPOILER) V této knize je vše naprosto dokonalé. Dokonalá hlavní hrdinka žijící s dokonalým strýčkem v dokonalém domě, která se kamarádí s dokonalými cikány (jak se během příběhu několikrát dozvíte jsou to ti nejlepší cikáni jaké zná), která potká dokonalého vysněného muže (sorry, ale takové chlapa sem neviděla ani v pohádkách od Disneyho), který se do ní během dvou dnů zamiluje tou nejčistší bezpodmínečnou láskou a navíc si oba vzájemně umí číst myšlenky. Ne vážně i v pohádkách se za "žili šťastně až na věky" musí být. Tady se jen potkají, kouknou na sebe a je svatba. A ten "velký problém" vlastně ani nějak neřeší, páč ten se vyřeší sám. Kniha je neskutečně nezáživná, hlavní hrdinka (které by její čistotu mohla závidět i kreslená Sněhurka) vám strašně leze na nervy a za ten místy až primitivní slovosled by se styděla i většina amatérských spisovatelek na Wattpadu  (zde nevím, jestli je to chyba autorky nebo překladatelky). Navíc o té holce se tam mluví jako o strašně chytré a na svůj věk vyspělé a když poprvé stojí před nějakým problémem tak uteče? Jako vážně? A místo toho, aby se jej i poté snažila nějak vyřešit, tak si raději žije svoji cikánskou pohádku...

A rozhodně to ani neomlouvá to, jaký je to žánr, protože i v tomto žánru se dají napsat vtipné, dramatické, čtivé a kvalitní příběhy, které mají zajímavé postavy (tímto se omlouvám Daphne, když jsem o ní říkala, že je na ranu, alespoň měla nějaký charakter a nebyla naprosto plochá představa dokonalosti). Prostě a jednoduše, kniha pro mě byla naprostým zklamáním, obzvlášť přihlédnu-li k hodnocení knihy (na databázi knih 77%, kdy jsem ji začala číst)

1 01.08.2021

Když jsem knihu kupovala, očekávala jsem nějaké (černo)humorné historky ze zákulisí.pohřebních služeb. Nemohla bych být dál od pravdy. Tedy ano, občas se člověk dočkal černého humoru, ale většina knížky je krásné, citlivé a zároveň věcné odvyprávění každodenní rutiny v krematoriu. Toto vyprávění je navíc obohaceno zajímavými fakty spojenými se smrtí a hlavně historií pohřebnictví, kremací a balzamování. Autorka se nevyhybá ani zamyšlení nad smrtelností a nad tím jak smrt v životě vlastně přijmout a jak s ní vycházet a zacházet. Mě samotnou několikrát donutila se zamyslet nad touto nedílnou součástí života a nad tím, že u nás doma (na rozdíl od podle knihy většiny amerických domácností) není smrt úplné tabu a víme, jaký pohřeb si přejeme.
Navíc se mi zalíbila autorčina myšlenka přírodního pohřbu. Vím, že se to u nás v nějaké podobě dělá. Máme rozptylové louky, vznikají první hřbitovy a pohřební ústavy zaměřující se na pohřeb popelu v přírodě v rozložitelných dózách. Ovšem myšlenka pohřbu těla přímo do země je za mě daleko zajímavější a doufám, že než nadejde můj čas půjde u nás provést i tato varianta, protože souhlasím s tím, že je to nejpřirozenější a nejekologičtější možnost, jak se postarat o tělo. A navíc spálení mrtvoly na otevřeném ohni se u nás neprovádí. Rozhodně nechci skončit někde v urně. V tom mám jasno už dlouho.
Závěrem nezbývá než říci, že toto je rozhodně jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy měla možnost číst a po opravdu dlouhé době je to kniha, která mě opravdu donutila přemýšlet.

3 29.07.2021

Tohle byla strašná nuda. Ne upřímně. Čekala sem od té knihy, že to buď bude strašnej úlet a nebo naopak strašné zklamání, ale rozhodně ne, že mě bude tak nudit. A to i ve chvílích, kdy se tam něco děje.

Čteme o klukovi, kterej je strašně sobecký hovado bez jakékoliv dobré vlastnosti. Mám pocit, že ten kluk snad ani žádnou vlastnost nemá. Teda pokud za vlastnost neberete sraní na ostatní lidi, dokud se vám nezjeví Ježíš a vy ho začnete poslouchat jen protože vlastně nemáte co jiného na práci. A tohle je na tom asi ten kámen úrazu. Nikolaj je prostě kluk ke kterému si nenajdete cestu a který nám vykládá příběh prostý jakýhkoliv emocí a cílů, protože každá postava musí mít cíl, který ji někam pohání. I kdyby to měl být jen čtvereček čokolády. A to mi tady prostě chybí. Hlavní hrdina se potácí celou první půlku knihy od ničeho k ničemu a ve druhé půlce sice cíl má, ale ten na mě působí jakoby ani nebyl jeho. A navíc když se s hrdinou nezžijete v první půlce knihy, tak v té druhé asi těžko, že?

A nějak plastické nejsou ani ostatní postavy, které jsou buď jen ploše dobré, nebo ploše zlé a buď jsou v příběhu proto, aby kopaly za team Nikolaj, nebo proto, aby mu ničili život (a takové jsou jen dvě) a vlastně pokud neplní jednu z těchto úloh, tak vlastně ani nemají co na práci.

3 20.07.2021

(SPOILER) Rozhodně se musí nechat, že to mělo skvělou atmosféru a bylo to neskutečně čtivé. Co mě trochu rušilo bylo střídání osob. Nic proti tomu nemám, ovšem ve chvíli, kdy je celá kniha z pohledu první osoby a pak najednou po nějakých sto stránkách je tam švihnutý pohled jiné postavy a ještě ke všemu ze třetí postavy, tak mě to trochu vyruší. Navíc, když velká část těchto pohledů odjinud je naprosto zbytečná a knize nic nepřidá, kromě pár naprosto nedůležitých informací o jiných osobách, které nepotřebujeme, jsou nám k ničemu a vlastně je stejně už dávno víme. Ne opravdu Robuv a Pascalův pohled byl úplně o ničem a jestli to mělo vyvolat moje sympatie k postavám, tak se to naprosto minulo účinkem. Obzvlášť u Pascala, kterého jsem si tím akorát zprotivila než naopak. Tohle se opravdu nepovedlo. Ke konci toto střídání postav už sice dává trochu smysl (pokud nepočítám jednu kapitolu, kdy není jasné, jestli se děj odehrává z pohledu Willa nebo někoho jiného, jelikož ich a er forma se střídají v jednu chvíli i dokonce v rámci jednoho souvětí), ale když se to tam objevilo poprvé, tak sem se toho až lekla a absolutně se mi to protivilo.

Jinak, co se děje týče, ten byl opravdu napínavý, využil několika falešných poplachů, ale ač jsem se neskutečně těšila, co na naše hrdiny čeká, nějak výrazně jsem se nebála.

 (Teď přijde spoiler) Trochu zklamání se dostavilo až ve chvíli, kdy se naši hrdinové dostali do opravdových potíží. Jako ano z části jsem to asi čekala, ale modlila jsem se, ať k tomu nedojde, jenže ono se to stalo. Autor prostě použil oblíbené pravidlo děsivých zážitků z podzemí - tedy když nevíte co, tak tam vražte napůl (nebo úplně) šílené z nepochopitelných důvodů vraždící Mutanty vedené jediným na pohled normálním člověkem a mezi kterými žije jedna alespon trochu normální a soucitná osoba. Vážně nevím v co jsem doufala, ale naštěstí jsem s touto variantou tak trochu počítala, takže knihu jsem si užila a v podstatě ji přečetla na jeden zátah, takže i přes tyto vady na kráse ji musím hodnotit kladně.

2 15.07.2021