Lucopatka
komentáře u knih
Vango
Timothée de Fombelle
No...takže...co bych....UAU!
Naprosto strhující příběh.
Neuvěřitelné, jak de Fombelle dokázal propojit celý svět, jak dokázal svázat tolik významných událostí (od ruského masakru přes senzační zepelíny až po francouzské odbojáře) a tolik zajímavých postav (za mě vítězí Myšice ♥ ) jedním - tajemstvím zahaleným - Vangem.
Neskutečně čtivý román.
Máte můj veškerý obdiv, milý Timothée.
Doktorka z domu Trubačů
Ilona Borská
Neuvěřitelný životní příběh... Kolik podobných osudů leží zapomenuto kdesi ve vzpomínkách; přitom by si zasloužily být vyprávěny dál...právě proto, aby si člověk uvědomil, nad jakými malichernostmi ztrácí svůj drahocenný čas. Čteno jedním dechem.
Protektorát Čechy a Morava v obrazech
Jan Boris Uhlíř
Bezkonkureční kousek. Přesněji tedy KUS. Povinná výbava všech, mně podobných, protektorátofilů :)
Hodinky
Veronika Jonešová
Dočetla jsem s velkým sebezapřením. Od druhé půlky už jsem přeskakovala. Těžké, přetěžké čtení. Přemýšlím, proč má kniha tak vysoké hodnocení...dlouho se mi nestalo, že bych se tak moc sekla.
Nedomyšlené. Nelogické. Nereálné. Těžko uvěřitelné. Nestojí za řeč. Snad jen ten přebal, ten je moc hezký :)
Umřel jsem v sobotu
Josef Formánek
Tak na tuhle knihu jen tak nezapomenu.
Byť útlá a nenápadná, je v ní tolik, že mám problém to všechno pobrat.
Ono to sedne, jasně že jo, ale bude to ve mně rezonovat ještě dlouho.
Děkuji, pane Formánku, za mimořádný zážitek.
Listopád
Alena Mornštajnová
Dočetla jsem s velkým přemáháním. Na mě moc sci-fi asi.
Hana prostě nasadila laťku hódně vysoko.
Ten, kdo stojí v koutě
Stephen Chbosky
Vřele doporučuji přečíst si v originále.
Jednoduchý teenagerský jazyk a styl vyprávění vás naprosto pohltí.
A vy nebudete moci dělat nic jiného než číst.
A budete se u toho smát a bude vám u toho smutno.
Pocítíte i lítost. Nejen nad Charliem.
Pocítíte lítost taky nad tím, že vám už není šestnáct.
Ale bude se vám to určitě líbit. I když je vám už něco málo přes :)
Tak. A teď si jdu konečně pustit ten film.
Čarodějův učeň
Otfried Preussler
Jedna z mála knížek, které bych mohla číst pořád dokola a nikdy mne neomrzí. NIKDY.
A film Karla Zemana mne v tom jen utvrzuje.
Andělská počta
Zuzana Navarová
Hodnotit tuhle knihu mi přijde absurdní.
Zasloužila by si totiž celé nebe hvězd, tahle Zuzana.
♥ ♥ ♥
V šedých tónech
Ruta Sepetys
Takový příběh o lásce se šťastným koncem, chtělo by se jednomu napsat.
Akorát by v pozadí (nebo v popředí spíše) nesměla být ona zvěrstva.
Takový jiný pohled na válku.
Protože nejen v koncentračních táborech.
A nejen Židé.
Více takových knih.
Kiko a tajemství papírového motýla
Markéta Pilátová
Prosím, prosím, více takových knížek!
Po vizuální stránce velmi zdařilá, ilustrací mohlo být klidně více, na každé straně alespoň maličká!
Zprvu mi to připomnělo Leontýnku z filmu Ať žijí duchové a bludiště zase Faunův labyrint. Ale origami mi přišlo naprosto originální :)
A ten kokon v bludišti, ten tomu teprve dodal atmosféru, to se musí nechat.
Pro mě celá kniha jedno velké milé překvapení.
Hranice
Cormac McCarthy
Mně ten začátek s vlčicí vůbec nepřišel únavný, ba naopak! Těch slz, co jsem za chuderu uronila...Cormac je zkrátka vynikající. Tečka.
Zahrada
Petra Dvořáková
Po všech těch mnoha ženských hrdinkách, kterých je v naší soudobé literatuře jako hub po dešti, by to mohla být příjemná změna, říkala jsem si po pár stránkách...na konci však rozpaky. Nevím, jestli z postavy, možná taky, ale úplně lehce se mi to nečetlo. Něco drhlo. Tohle není (pro mě) letní čtení, jak jsem si původně myslela. Možná, kdybych po ní sáhla třeba v sychravém podzimu nebo mrazivém únoru...kdo ví :-)
Zlatý syn
Shilpi Somaya Gowda
Krásně po indicku voňavé, to já ráda!
A velmi čtivé. Jen místy pro mne dosti neuvěřitelné.
A s několika pravopisnými chybami...no jo, jsem děsná, vím, ale čtyři hvězdy krásné jsou :-)
Príbeh Edgara Sawtella
David Wroblewski
První polovinu jsem četla pomalu, po několika listech denně.
Jakmile jsem se ale dostala k útěku, nešlo se odtrhnout.
S jakým citem je celý příběh napsán...
Tolik slz jsem u knihy dlouho neuronila."Ty brečíš u vyprávění psa?!"
Původní čtyři * měním na pět. Ta poslední je za Mandličku!
Neopouštěj mě
Kazuo Ishiguro
Ani já tomu nějak nepřišla na chuť. Uškodilo určitě i přespřílišné očekávání, které se v průběhu čtení měnilo ve zklamání... Celé mi to přišlo hrozně ploché a tuctové, měla jsem problém se dostat "dovnitř". V závěru se shoduju s ichinose:)
Vraní ulice
Iain Banks
Dlouho jsem ji odkládala, preferuju knihy na jeden zátah. Najednou se stalo, že jsem byla na nějaké dvousté straně a touha vědět, co je vlastně s tím strýčkem Rorym, byla silnější než potřeba spánku. Moc dobrá kniha.
