Lmslaver komentáře u knih

Hra zabijáků je ukázkový škvár, který u nás vycházel po pádu železné opony a byl hlad po akčních příbězích okořeněných sexem. Je to příběh neohroženého seržanta americké armády, který zabrání obrovskému spiknutí. Jednoduchý (občas i slaboduchý) děj, krátké věty, strašný sloh, tohle je vážně brak. Sešitek jsem si nechal v knihovně z nostalgie a ze stejného důvodu dávám dvě hvězdičky, za víc nestojí, spíš méně…

25 21.10.2020

Connelly je mistr krimi a detektivní literatury. Nepotřebuje šokovat brutální vraždou na místě činu, nemusí prokládat děj popisem akčních scén ani použít překombinovanou zápletku s nespočtem zvratů a přeci mě jako čtenáře připoutá ke knize od první po poslední stránku.
S Harry Boschem jsem vždy v té nejlepší společnosti a dokazuje to i kniha Hořící pokoj, kde vyšetřuje dva staré případy s mladou policistkou Lucií Sotovou.
Tenhle příběh byl dobře investovaný volný čas, dávám parádních sto procent.

32 08.10.2020

Tři dějové linie pátrání po brutálním vrahovi zvaném Sekerník, spousta postav, která se mi neustále pletla až jsem se musel vracet kousek zpět abych zjistil o koho se vlastně jedná, protože jsem tenhle téměř pětiset stránkový špalek nepřelouskal na jeden zátah. Na druhou stranu je tu úžasně vykreslená doba a prostředí New Orleans 1919. A byť i zde si mnou navzájem ruce organizovaný zločin a politika, bylo mi milejší následující volné pokračování série Blues mrtvého muže v Chicagu s Al Caponem. I tak u mě zasloužených 80 procent kvalitní četby.

26 27.09.2020

Lars to opět rozjíždí na plné pecky, hláška stíhá hlášku, je radost otáčet další stránku a vychutnávat si příběh. Ke konci už ale bohužel pražskému soukromému očku začíná docházet dech, ubývá vtipných výroků, napětí se pomalu vytrácí jako vzduch z píchlé pneumatiky. Samotný závěr mi už pak jen připadá nemastný, neslaný jako by byl ušitý horkou jehlou a po zavření knihy zůstává i pár nezodpovězených otázek. Pořád je to ale slušný nadprůměr a určitě sáhnu po dalším pokračování které je na obzoru.

30 23.09.2020

Po dlouhé době jsem se vrátil ke klasice detektivky drsné školy a bavil se stejně jako před lety. Díky barvitě popsané atmosféře jsem se lehce vnořil do doby drsných chlápků a mazaných žen, vychutnal si Philův osobitý humor i specifický přístup k řešenému případu.

33 24.08.2020

Solidní sbírka povídek, i když je slovo „detektivní“ v názvu trochu zavádějící, většinou tady autoři předkládají příběhy, které se nějakým způsobem dotýkají zločinu, ale vyloženě pravých detektivních zápletek v knížce moc nenajdete. Jak už to u takových sborníků bývá, některé povídky si nevybavíte za pár dní a jiné se můžou nesmazatelně zapsat do čtenářovi paměti. 70%.

28 14.08.2020

Příběhy ze soudní síně nejsou zrovna mým šálkem kávy, ale Connelly umí pracovat s dějem, postavami a budovat napětí, prostě ví, jak upoutat čtenáře. Na tento příběh jsem byl zvědavý, protože se zde poprvé setkají tváří v tvář advokát Haller a detektiv Bosch. U mě to tentokrát za plnou palbu není, ale pořád je to hodně slušné nadprůměrné čtení těsně někde pod devadesáti procenty.

29 20.07.2020

Boj, krev a zabíjení, těmito Baklyho slovy by se dalo popsat pět příběhů z knížky, prostě všechno to, proč mám toho velkého zabijáka rád. Tři povídky vyšly dříve jako kolibříky, jedna byla otištěna v časopise Pevnost, poslední s názvem Inkognito byla napsána speciálně pro tenhle kruťácký výběr povídek, ale není to žádná vata na zaplácnutí obsahu a navršení počtu stran. Inkognito je rozdílná jedině v tom, že se Baklyho dobrodružství odehrává při plavbě na moři, ale jinak se stejně jako všechny ostatní povídky ve sborníku nese v podobném duchu, kdy Bakly řeší problémy takovým stylem, že je prostě rozsekne…a to doslova.

30 05.06.2020

Moji oblíbení uživatelé hodnotili Ďáblovu horu převážně pěti hvězdičkami, tak jsem se do románu pustil s chutí. Dějová linka policisty Benny Griessela je zpočátku spíše takovým průvodcem pro alkoholiky než nějakým skutečným pátráním (neoplývám zrovna sympatiemi pro slabochy kteří propadnou chlastu). Další linka se rozjíždí podrobnou zpovědí šlapky Christine, ale nejzajímavější hned od počátku bylo sledovat osudy mstitele Thobely, kvůli kterému jsem knihu neodložil a pokračoval v četbě. Po pomalejším rozjezdu nabírá Griesselovo vyšetřování a boj s chlastem na obrátkách, postupně se osudy tří hlavních aktérů propojují, aby vás to v závěrečné třetině strhlo do šílené jízdy až k závěru příběhu. Byl jsem rozhodnutý udělit čtyři hvězdy, ale za atraktivní prostředí Jihoafrické republiky, narážky na pozitivní diskriminaci ale hlavně za poutavé vyvrcholení dávám nakonec vyšší hodnocení.

43 30.05.2020

Co ještě napsat o detektivkách s Harrym Boschem a neopakovat slova jako skvělé, strhující a napínavé čtení? Tak já jen dodám, že desátý Harryho knižní případ Temné proudy volně navazuje na román Básník, kde byl hlavní postavou novinář Jack McEvoy a narazíme tu i na další postavy z Connellyho fiktivního světa agentku FBI Wallingovou, nebo Terryho McCaleba (Obranná reakce, Temnější než noc), ostatně kvůli vyšetřování okolností jeho úmrtí, které zahájí Bosch se začíná tenhle příběh rozjíždět.

29 17.05.2020

Dostal jsem chuť na něco speciálního, a tak jsem sáhl do své knižní pokladnice a vytáhl po více než třech letech Black Mask – antologii detektivních příběhů poskládaných z povídek vydaných v legendárním americkém magazínu z let 1922 až 1950. Je to čtení plné drsných chlapíků a svůdných žen, ze kterého na vás dýchne atmosféra nasáklá střelným prachem smíchaná s těžkým cigaretovým kouřem. Mezi třinácti kousky bych určitě našel jeden, dva, které mě tolik neoslnily, ale zbytek jsou pro mě zaručeně klenoty drsné detektivní školy a takzvané „brakové literatury“. K nejvyšší metě hodnocení jednoznačně přispívá kvalitní překlad, špičková redakční práce i grafické provedení knihy s původními ilustracemi z Black Mask magazínu.

28 05.05.2020

Connellyho knihy s Harrym Boschem se u mě vyšplhaly na špici detektivních sérií pro svůj kvalitní popis práce v losangeleském policejním sboru, spád, napínavost a čtivost vyprávěných příběhů. To se týká i této knihy, kde Bosch sice nevystupuje jako policista, ale jako soukromá osoba při pátrání v jednom odloženém případu. Jenže roky zkušeností a známostí z bývalé policejní praxe mu pomáhají v rozmotávání zapeklité zápletky i teď a odolává i nepříjemným zásahům FBI proti své osobě. Příběh byl napsán dva roky po útoku na budovy Světového obchodního centra, takže se v knize objeví narážky na aktuální terorismus i možnost zneužití přijatých vládních opatření.

31 29.04.2020

Štěpán Kopřiva v roce 2015 přišel s Rychlopalbou, detektivkou z českého prostředí, jehož hlavní hrdina byl obyčejný policajt pátrající na vlastní pěst. Autor měl koule na to, aby balancoval na hraně uvěřitelnosti a namixoval perfektní detektivní román s akčními prvky. Na volné pokračování Křížovou palbu jsme si museli nějaký ten rok počkat, ale vyplatilo se, Kopřiva nic neuspěchal, mistrně si pohrál se zápletkou a napsal důstojné pokračování u kterého mi opět spadla brada. S uvěřitelností problém nemám, příběh pražského poldy je podle mě možná víc realistický než velezvraty v případech Harryho Hola nebo jiných světových detektivů a kriminalistů. Štěpán Kopřiva potvrdil že i s detektivním románem patří mezi českou špičku.

39 27.04.2020

Michael Connelly mě každou svou další knihou o detektivu Boschovi utvrzuje jaký je geniální spisovatel, tahle je patnáctá ze série, kterou jsem přečetl a pořád mi je sympatický na rozdíl od některých policejních alkoholiků, nebo tuláků po státech amerických. Harry je v této knize na nuceném volnu a otevřel hodně starý případ, vytáhl svou vlastní kostru ze skříně, vraždu své matky. Tento případ se mihne i v televizním seriálu Bosch druhé série, ale jen jako epizodní záležitost, a tak jsem byl zvědavý na knižní předlohu. Klobouček dolů pane Connelly Poslední kojot je úplně jiná káva. Sonda do Boschovi duše i minulosti, probouzení starých démonů. Vrtání se ve starých záležitostech ani na vteřinu nenudilo, naopak, hltal jsem stránku za stránkou až do samotného finále.

33 03.04.2020

Po delší době jsem opět zalovil do detektivní série o Spenserovi od Roberta B.Parkera. Večírek je příběh napsaný v osmdesátých letech a bylo docela příjemné podívat se zpátky do doby videopřehrávačů, mrkváčů a telefonních budek. Spenser pátrá po mladé holce Alex, která utekla z domu, v první polovině opravdu vyšetřuje, obchází pasáky, zastrašuje, prostě fajn detektivka. Když však mladou Alex najde, řeší víc její budoucnost, jestli má smysl vracet ji rodičům od kterých zdrhla. Je tu pár akčních scén s Hawkem, které příběh okoření ale z prostředí organizované prostituce a dětské pornografie mohl autor vytěžit mnohem víc. Případ je navíc bohužel zakončen bizardní scénou, kdy se dva profíci Spenser a Hawk zachovají jako naprostí amatéři. 70%

26 28.03.2020

Moc dobrá sbírka povídek se zaměřením na detektivku ve sci-fi/fantasy žánru ke které se čas od času vracím a s chutí se začtu do nějakého z příběhů. Zaujaly mě především kousky: Muž, který vypil robota, Případ rudé gladioly, Dobří zlí a bohatí, nebo Ztracená apokalypsa, ale ani ostatní povídky nejsou o nic horší, do sbírky přispěli opravdoví mistři česky psaného slova.

26 26.03.2020

Kdyby se spojili Izajáš Coleridge, Joe Kurtz (Simmons) a Parker (Stark), tak by vytvořili neskutečnou partu sympatických gaunerů, kteří by se nezastavili před ničím a neměli si vzájemně co vyčítat. Izajáš pracuje pro mafii, ale jednoho dne provede solidní průser a je odklizen do důchodu na odlehlou farmu, jenže to by nebyl on, aby se opět do něčeho nenamočil i když si řekl, že začne nový život a bude sekat dobrotu. Když se jeho zaměstnavatelům z farmy ztratí postpubertální vnučka, pustí se do pátrání na vlastní pěst a musí se ponořit zpátky do kalných vod zločinu. Ten chlap si nebere vůbec servítky, jede jako buldozer po golfovém hřišti bez ohledu na policajty, FBI, mafiány, nebo drogové gangy a zůstávají za ním jen těla.
Čtení je to poutavé, plné brutality, násilí a podobných sympatických věcí, užijete si vodopád cynických hlášek a dojde i na lásku. Pokud bych měl vyzdvihnout nějakou Izajášovu přednost, tak má rád zvířata, zejména miluje psy, takže byste určitě nechtěli, aby vás načapal, jak ubližujete nějaké bezbranné němé tváři.
Ještě musím podtrhnout skvělou překladatelskou i redakční práci, sympatickou do ruky padnoucí obálku a dodávám že jestli vyjde další díl tak si ho určitě koupím, tak jako tento.

„Jeho rodný jméno znělo Tony Becchi. Jako Tony Pugét byl známej proto, že jak jste jednou viděli Tonyho ve výkonu služby, znamenalo to pugét na vašem hrobě.“

34 20.03.2020

Zaslouženě čtyři hvězdy za skvělý originální námět, bravurní zpracování, temnost, akci a pro mě finále s překvapivým koncem. Jedinou větší slabinou téhle knihy, které sráží body z plného hodnocení je hlavní postava a vypravěč příběhu Dominik, uplakánek, psychicky labilní sebelitující posera, který se nechá vláčet dějem jako zmačkaný papír ve větru. Mimo tuto výhradu je to každopádně výtečně odvedená práce, kterou je radost číst.

33 07.03.2020

Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly říká staré přísloví a stejnou cestou se vydá i Sam Vincent, když se s naivitou ohradí proti krutým podmínkám v jižanské věznici pro černochy v zapadákově mezi bažinami a ponurou řekou. Na pomoc se mu vydává starý přítel Earl Swagger, který se nepřízní osudu sám stane vězněm. Zažívá bezmoc a utrpení, je mučen dozorci, v tváří v tvář se setkává s otevřenou nenávistí černých spoluvězňů. Ředitel věznice, ani jeho pomocníci však netuší, že si vyhlášením boje tomuto veteránu války v Pacifiku kopou pomalu hrob, aneb kdo seje vítr sklízí bouři.
Děj knihy je zasazen do amerického jihu padesátých let, a z toho důvodu působí poměrně věrohodně drsné poměry ve věznici Thebes s těžkou rasistickou atmosférou. Stephen Hunter má dar skvělého vypravěče, a tak mu s lehkostí odpouštím i občasnou textovou vatu, která udělala z knihy šesti set stránkového bumbrlíčka. Každopádně je Peklo v bažinách skvělý akční thriller.

34 05.02.2020

V Blues mrtvého muže sledujeme několik dějových linií. V jedné z nich dvojice detektivů od Pinkertonů Michael Talbot a Ida Davisová pátrá po zmizelé dědičce rodinného impéria Van Harenů. V další gangster Dante Džent pozváný do Chicaga samotným Al Caponem aby prošetřil problém s otráveným alkoholem, který ohrozil nejen čelní představitele města ale i samotného šéfa podsvětí. Ve třetí lince vystupuje fotograf Jacob Russo pracující příležitostně pro policii, který se na vlastní pěst pustí po stopě případu zabitého a zohaveného druhořadého gangstera. Čím víc se jednotlivý aktéři prokousávají tajemstvími, které obklopují jednotlivé případy, tím víc všechna vlákna směřují ke stejnému prameni zločinu.
Ray Celestin dává ale nahlédnout na dobové Chicago nejen z té gangsterské stránky, ale zobrazí i aspekty rasové nebo hudební. Zejména vývoj a pronikání jazzu do širší veřejnosti z pohledu Louise Armstronga. Tenhle úhel pohledu dokresluje celkovou atmosféru časů Al Capona aniž by příliš odváděl pozornost od detektivních linek.
Předchozí knihu (Sekerníkův jazz) této série (City blues) jsem nečetl, takže nemůžu porovnat, ale tenhle detektivní román mi dal vše, co jsem od gangsterského Chicaga očekával.

Ukázka:
„Dvacet pět kočárů jenom na pugéty,“ řekl strážce. „Taky třicet limuzín. Povídal Sbarbaro, že ten průvod bude půl třetího kilometru dlouhej.“
Dante přikývl. „To není pohřební průvod, to je přehlídka srazu absolventů.“
Ozbrojenec se zasmál a Dante si představil tu komplikaci v dopravě, kterou procesí způsobí, protože zavřeli čtyřiadvacet kilometrů silnice mezi Sbarbarovou provozovnou a hřbitovem na Mount Carmel.

33 09.01.2020