Llewelyn komentáře u knih

První díl trilogie nás přenese do "beztarostného" dětství Arna. Dospívání v klášteře, počínající láska, slibná budoucnost.
Arn je příklad postavy, jaká by se neměla v knihách vůbec vyskytovat - zbožný, ochotný se učit všem věcem - ať duchovní složitá polemika nad církevními dogmaty až umění šermu, lukostřelby a jízdy na koni. Moc dokonalý, bez chyb. ALE! V prostředí kláštera (nejspíše silně zidealizovaného) je to celkem uvěřitelné a trochu to vyrovnává pozdější naivita v obyčejném životě mezi lidmi a jejich pohled na něj.
Každopádně příběh je dobrý už v prvním díle a dobře připravuje půdu pro další. Popis života v klášteře i rozdrobeném severu a každodenního života v něm je zajímavě napsán. Tahle série je skvělá, čtivá a měl jsem po každém dočtení z toho příjemný pocit.

3 12.09.2023

Po přečtení knihy jsem trpěl myšlenkou, jak lidstvo zhlouplo. Když si predstavite, jak postavy románu řešily problémy jejich doby a kolik jim bylo let a podíváte se na jejich dnešní vrstevníky...
Ale k ději. Většina vyzdvihuje Šóguna a tai pana, kritizuje absenci ústřední postavy...já ne. Tohle je jedna z těch geniálních věci na této knize. Spousta postav, všechny jako živé se svými problémy a sny...Malcolm, Hiraga, Joši, Babcott, Angelique, Tyrer, Koikó, mama-san...všechny výborně napsané a čtenář jim musí fandit v jejich cílech, ale je jasné, že happy end se u většiny konat nebude..
Šógun je klasický román, opravdu asi nejlepší ze ságy, Tchaj pan mě tolik nezaujal příběhem, ale hlavní postavou, ale Gaidžin měl oboje..byl jsem z toho úplně paf, je to opravdu dlouhá kniha, ale stojí za to a nemám nic co vytknout...jen vyzdvihnout um autora, génius...

2 10.09.2023

Další série Mirka Žambocha, volně navazující na Seržanta. Stejně jako v Seržantovi, autor namíchal těžkou techniku, magii a hlavního hrdinu, kterého vidíme se měnit před očima.
Max je zajímavý charakter, oproti Koniášovi a Baklymu se dá říct, chlápek jako každý jiný. Jeho cesta ho formuje do tvrdého muže a protivníka, opět mu zdatně asistují spolubojovníci - tady mám pocit, že se jedná trochu o mix jeho děl Ve službách klanu a Zakuti v oceli, ale vůbec mi to nevadí, jen tak dál.
V každém správném příběhu z prostředí armády mě vždy nejvíc bavil výcvik a poznávání přátel a nepřátel v armádě. Je to i zde a v parádní formě. Druhá část příběhu je z civilu, z dovolené, na které si neválí šunky, ale dělá a řeší mnoho dalších problémů.
Startovací díl trilogie hodně vysvětlí a zároveň navnadí na pokračování, za mě další super dílo.
"Netušil jsem, že se dají fetovat žáby, ale v těchhle věcech jsem se moc nevyznal, stačil mi alkohol a tabák."

4 30.08.2023

Když se řekne Sapkowski, tak si každý představí Zaklínače, Geralta, Ciri a elfy. Já si u Sapkowského představím naivního Reynevana zavřeného ve Věži bláznů, vždy nad věcí povzneseného a praktického Šarleje (mimochodem jedna z nejlepších vedlejších postav, co jsem kdy četl) a na pohled tupounského Samsona, od něhož se line vůně medu.
Děj je perfektní, uvěřitelný a lidský, přestože se to magií jen hemží. Mnozí kritizují spoustu jmen, místopisu a latinských vsuvek. Těžko říci, co by se stalo, kdyby to autor vynechal, mě se to tam líbilo a dotvářelo to perfektně atmosféru doby a místa. Těm, co četli nějakou kroniku z té doby, to muselo přijít přirozenější.
Postavy jsou lidské, zábavné a perfektně vypilované, ať se jedná o hlavní hrdiny, vedlejší nebo protivníky. Láska tu je krásná, muži nejsou žádní bijci typu Geralta. A všude je tolik vtipu, prvoplánového i skrytého, že jsem často u čtení slzel smíchy.
Pro lidi, které tato doba nic neříká to může být složitá četba, ale také může rozšířit obzory a povědomí, i když je to fikce, přesto spousta charakterů a událostí je podle historie.
Budu patřit k menšině, ale za mě asi lepší, než Zaklínač.

8 29.08.2023

Drsný spasitel. Je to už déle, co jsem ji četl, ale stále si pamatuji výborné akční pasáže, nápady a prostředí, vtipné repliky, mluvícího koně, silné zbraně, ale také mnoho hluchých míst a příliš přemýšlení hlavního hrdiny.
Opět hodnotím kladně, že autor dokáže namixovat charakter zlý/hodný, nebezpečný/důvěryhodný, ošklivý/a v tomto případě ještě k tomu sešitý. Hodnotím jako slabší z tvorby autora.
P.S. udělal jsem tu chybu, že jsem si kvůli autorovi koupil v předprodeji český film podle této knihy...už nikdy takovou pitomost neudělám a díky tomu nevím, jestli se ještě někdy ke knize odhodlám a dám ji ještě šanci.

2 28.08.2023

S Baklym jsem se poprvé setkal v povídce Fanoušek. Poté jsem si vzal do ruky knihu s prapodivnou obálkou, která sice pak ladila s dějem, ale možná by bylo vhodnější zvolit jinou (proti nahotě vůbec nic nemám, ale přijde mi, že to degraduje knihu samotnou).
Bakly je téměř pravý opak Koniáše, přímočařejší, brutálnější, hloupější a větší. Jeho motivaci chápu a jeho štěstí dostat se na pravé místo v pravý čas mu téměř závidím.
Děj je velmi zajímavý, oproti jiným dílům ze světa Crambijského impéria je zde více magie, ale na tom je postavený koncept příběhu.
Postava Kyliána Ochinota ději dodala světlejší tvář a lidštější rozměr a samotná byla zábavná. Další postavy, které se mihnou v cestě za zlatem jsou zajímavé, ale nepřirostou k srdci. Co se mi líbilo, tak Baklyho fungování v gangu a zároveň práce pro Nikitu. Výborná kniha, ale jednu hvězdu musím ubrat, protože se prostě Bakly nevyrovná Koniášovi.

7 28.08.2023

Dlouho jsem odkládal tento komentář. Chápu, že tahle volba někomu přijde ujetá, vždyť příběh nemá kdoví jakou zápletku, styl nepatří mezi špičku literatury, postavy mají občas divné a kostrbaté charaktery, ALE je to asi má nejoblíbenější a nejohmatanější kniha vůbec.
Je to tak, kombinace hlavní postavy, příběhu, stylu, vedlejších postav, funkce čarodějů, šermu, světa a intrik. Prostě za mě dokonalá kombinace, s notnou dávkou nostalgie, protože jsem tu knihu četl jako středoškolák, měl jsem čas jen na čtení, gauč a čaj a vždy si vybavím, jak ležím a hltám každé slovo této knihy, prostý starostmi dospělého.
Od té doby jsem ji přečetl snad dvacetkrát a líbí se mi pořád stejně. Autor stvořil nezapomenutelnou hlavní postavu a kopu vedlejších, které si člověk zamiluje nebo nenávidí. Koniáš je muž, kterým by chtěl být alespoň na chvíli každý, žádný rytíř bez bázně a hany, má svou morálku, která je často navýsost pragmatická, byť ne úplně v pohodě. Knihu pozvedávají rozhovory a spousta vtipných replik a citátů, které by člověk hledal spíše v nějaké sofistikovanější literatuře.
Dobrodružství samo je na žánr velmi originální a při konci mám vždy husí kůži, ten konec dokonale vystihuje celou knihu a postavu Koniáše, muže na stezce.

9 28.08.2023

Koniáš. Jak to jméno uvnitř mě zní. Stejně jako povídky, které ve mně zůstaly hodně dlouho. Nejsem povídkový typ, baví mě romány, čím delší, tím lepší. Ale tohle má své kouzlo, možná je to spisovatelem, možná je to Koniášem samotným.
Povídky se snaží být nešablonovité, ale samozřejmě jde o akci, šerm, nebezpečí, smrt a přežití. To je prostě on a tak to má být.
Žamboch umí psát, výborně psát a hodněkrát se mi jeho repliky vybavily i v osobním životě při úplně jiných (samozřejmě) situacích. Citáty má dobré a skvěle se hodí k jeho postavám.
"Někdo tvrdí, že zabíjení je těžká práce. Možná, ale pohřbívání je ještě horší."
"Existuje jistá hodina na rozhraní pozdního večera a noci, na předělu skvělé zábavy a zničující pitky, kdy i ta nejošuntělejší kurva, která už je na konci své strastiplné kariéry, vypadá přitažlivá a žádoucí jako bájná siréna."
Mám všechny knihy autora na najčestnějším místě a tato je jedna z nejlepších. Doufám že jich napíše, obzvláště o Koniášovi, ještě mnoho.

3 08.08.2023

Další díl, další dobrodružství. Tentokrát nejen v pustinách vesmíru, ale i na "orientální" Fluvanně. Opět sledujeme přímočarý děj s minimem zvratů, pouze práce, boje, lítání a střelba. Na velkou lásku nezbylo mnoho místa, ale to sérii jen prospělo. Wilf Brim a jeho stará parta podřízených a nadřízených opět drží celý příbeh v kvalitní rovině.
Přesto se jedná o slabší díl, ale jelikož je celá série srdcovka, zaslouží si 90 %.

08.08.2023

(SPOILER) Třetí díl cyklu a můj nejoblíbenější. Wilf Brim končí ve Flotile a stává se z něj civilista. Válka však pokračuje skrytě, nastupuje mocná mírová organizace plná zbabělců a konflikt se přenáší na závodní "okruhy" ve vesmíru.
Další láska, další boje, nové postavy, nové světy. Space opera s kapkou romantiky jak vyšitá. Je celkem zábavné sledovat osudy tohoto navigátora ve třetím díle, kdy z vojáka se stává civilista, závodník a poté opět voják.
Některé citáty a rčení stojí za zapamatování. Autorův styl mi přišel vyzrálejší a děj promyšlenější. Za mě jednoznačně plný počet, asi nejohmatanější kniha v sérii na čestném místě v knihovně.

08.08.2023

Druhý díl cyklu je stejně dobrý, jako díl první. Wilf Brim už není nadaným zelenáčem ve Flotile, ale celkem známá osobnost v Impériu. Nové postavy a nová loď dodaly dalšímu dobrodružství nový rozměr. Nepřátelé jsou stejně krutí a vynalézaví, ženy stále smyslné a akce pěkně drsná.
Jak jsem psal v komentáři minulého dílu, nejvíce se mi líbí ta atmosféra doby. Je to i v tomto díle, Atalanta má své kouzlo, stejně jako její obyvatelé.
Časem jsem rychle smazal rozdíl mezi "ačkovou" a "béčkovou" literaturou. Po dočtení musí zůstat člověk v tom krásném stavu, kdy ještě hodinu nebo den po zaklapnutí knížky člověk o tom s úsměvem přemýší a těší se na další díl. To je to, proč čtu.

08.08.2023

První kniha cyklu Navigátor. Parafráze světových válek ve vesmíru je skvělý nápad, každý trochu znalý historie si představí Německou říši, Sovětský svaz i Anglii a další země.
Wilf Brim, je takový trochu Gary Stue, ale čtenář ho musi mít rád takoveho, jakým je. Pravdou je, že se v nebezpečí nerozpakuje a dokáže být i drsnější. Jeho přátelé i nepřátelé jsou sympatické charaktery a jeho první a největší láska, princezna Margot, je opravdu ženská, za kterou stojí tolik bojovat.
Tuhle sérii jsem přečetl snad desetkrát a pokaždé mě neuvěřitelně bavila...
Dnešní kinematografie by se s takovým dílem popřála vizuálně, ale troufám si tvrdit, že by nevystihla tu atmosféru starého a nového a byla by to slátanina s prvky woke, což by toto dílo zabilo.
Děj je přímočarý, prostý zvratů a intrik, ale krásně se čte a akce je čistokrevnou akci v kulisách Space opery.
Líbilo se mi mnoho detailů z popisu kultur, vesmírných lodí, architektury, poezie i medvědích rčení a slovo meem bych přímo vypil s hrdiny příběhu, který je tak správně nostalgický, že bych se nebál ho pojmenovat jako scifi retro. Naprostá paráda.

07.08.2023

Mark Stone je klasika. Tohle se vymykalo jak postavou, tak dějem. Přesto patří tento díl k mým nejoblíbenějším. U rychlého přečtení mě napadlo, jak by si asi s tímto námětem poradil jiný autor, který by mu dal větší rozsah a kvalitnější styl psaní.
P.S. Sci-fi verze Hraběte Monte Christa, to opravdu sedí.

2 07.08.2023

Pokračování ságy se přesouvá v čase i prostoru. Máme tu silnou hlavní postavu, žádný černobílý charakter (popravdě snad ani jedna postava není v dílech tohoto autora černobílá), máme tu skvělou zápletku, nevšední prostředí a zajímavé charaktery.
Celkem vzato, Čína ani Hongkong není pro mě tak přitažlivá jako feudální Japonsko ze Šóguna, přesto to má jiskru. Další porovnání kultur pro mě nevychází tak jednoznačně. Obě kultury měly své plusy i mínusy a asi bych tam v té době žít nechtěl.
Dirk Struan je opravdu výjimečný, Brock je důstojný nepřítel. Vedlejší dějové linky, které příběh posouvají a dávají mu další rozměr jsou opravdu prvotřídní. (Když píšu komentář, tak cítím slzu dojetí v koutku oka z autorova umu)
Samotní Číńani, kromě nevlastního syna Gordona Čchena, mi přišli nesympatičtí a to včetně Mej-Mej. Naopak jsem se těšil na části s Brockem, Culumem a Robbem, s Tess a Mary, S Horatiem a Aristotlem.
Děj někdy pluje rychle jako clipper, někdy nespěchá a vychutnává každý detail a myšlenku. Ale tahle kolísavost pro mě byla velmi osvěžující a probírala touhu vědět, co bude dál.
Co se týče filmového zpracování, jak už jsem někde četl v jiném komentáři, minisérie by byla stokrát lepší, přesto je to pro čtenáře jakési doplnění a vychutnání základního příběhu ve dvou hodinách.
Malinko slabší než Šógun, ale jen z důvodu rozdílu mezi Čínou a Japonskem.

4 07.08.2023

Velkolepý příběh, velkolepé postavy a události. Patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četl. Autorova dovednost vymyslet nebo přijmout jednotlivé charaktery je nekonečná, popis děje, intrik, mentalit naprosto bravurní. Viděl jsem vše jako živé (ano, seriál jsem samozřejmě viděl také a dokonce dříve než jsem četl knihu, ale stále zůstala představivost na prvním místě), cítil jsem strach, nadšení, radosti. Dokonalé a dokonale zasazené v místě i čase.
Hlavní postava lodivoda mě kupodivu občas trochu štvala, i když jsem chápal její pohnutky a touhu vrátit se domů. Na jeho místě bych zůstal rád. Mezi nejlepší charaktery, jaké jsem měl možnost číst však patří Joši Toranaga, Omi a Kašigi Jabu a dokonce i otec Alvito.
Nebudu spoilerovat, tenhle skvost mezi skvosty si musí přečíst opravdu každý.

14 07.08.2023

Knihy od Miroslava Žambocha miluju a tohle bylo pro mě velké překvapení. Začínal jsem na Koniášovi, pak jsem přešel k Baklymu, ale tahle epizoda z jeho světa mě dostala. Samozřejmě že musíte fandit hlavní postavě, ta je tu jiná než Koniáš nebo Bakly, ano, sice se z ní stane na konci neporazitelná mlátička, ale rozvoj postavy je logický a uvěřitelný, takže to člověk pochopí a přijme. Zajímavé prostředí a ukázka čarodějů jeho světa, kde jsou na vrcholu moci a technika jeho magie je dokonalá. Veškeré postavy jsou uvěřitelné, ty sympatické jsou sympatické a nesympatické by chtěl každý zabít společně s hlavním hrdinou. Za mě jedna z nejlepších knih autora.

5 27.10.2019