Litocha komentáře u knih

Největší problém mám s tím, že je kniha prezentována jako detektivka, ale z plnokrevné detektivky jsem toho našla pomálu. Chyběla mi nějaká ústřední zápletka, složitější děj, napětí. Místo toho se objevuje pár případů, které detektivky vyřeší s prstem v nose nebo pomocí ducha místa, a jedna záporná postava, se kterou to taky vezme dost rychlý konec. Najdeme tady sympatické postavy, hlavně ústřední dvojici, ale třeba taky jednu malou holčičku, poučení o Botswaňanech, jejich zvycích i problémech, ale jako detektivka je to značně prostinké.

4 05.07.2017

Typická romantická kniha s kriminální zápletkou Sandry Brown - vztah hrdinů podle šablony (vlastně se nemají/neměli by se mít rádi, ale je mezi nimi ta spalující přitažlivost), nesmí chybět nějaký umanutý nepřítel pronásledující hrdinku, aby mohl hrdina - jindy cynik a drsný chlap, ale náhle tající jako sníh - zachraňovat dámu v nesnázích, a na závěr "šokující" zvrat (kdo pár podobných knížek četl, tuší pachatele minimálně od poloviny knížky). Celkem tedy nic, co by nějak vybočovalo - autorka už ovšem napsala i horší kusy (především čisté romance) a časem kniha nabere i solidní spád (na začátku mě ovšem právě nepohltila).

2 05.07.2017

Pro Sophii docela netypický, ale povedený příběh. Líbily se mi dobře vykreslené postavy, zvláště celá Audreyina potřeštěná rodina - přes všechny slabosti a libůstky se mají rádi a dokáží stát při sobě, když je to potřeba. Okouzlil mě všudypřítomný vtip, přestože téma, o kterém knížka pojednává, tak radostné není. Jen jsem si připadala zčistajasna hozená do vody, ráda bych věděla, co se vlastně Audrey dělo (minimálně by člověk lépe pochopil její vztah k trýznitelkám).

6 05.07.2017

Tahle autorka mi sedí - její knížky jsou tak nějak milé (a ani mi nevadí, že není nějak třeskutě originální). Chytře vybrané, autorce známé prostředí právníků (pro milovníky Dobré manželky ideální) dodává trochu autentičnosti i téhle pohádkové zápletce. Nechybí sympatické postavy, u kterých je pozornost směřována na dialogy a vzájemné jiskření místo dnes tak obvyklých postelových scén, a špetka vtipu. Líbilo se mi, že Taylor nepadala před Jasonem na zadek, naopak mu dovedla pěkně zatopit. Líbila se mi krátká nahlédnutí do světa práva - knížka se tak stala plastičtější. Celkově jsem se při čtení dobře bavila.

11 17.06.2017

Po některých méně povedených knihách této autorky mě tahle zase bavila (někdy jsem u ní na rozpacích z dialogů, které mi moc nedávají smysl - jako by se něco ztratilo v překladu - to se ovšem tady vyskytovalo minimálně). Mám ráda sérii s Donovany a Susa byla vítaným oživením. Knížka byla napsaná poutavě, ovšem hlavní zloduch i hlavní tajemství, to bylo dost průhledné a jasné skoro od začátku. I tak jsem se ale menšího překvapení dočkala a četbu jsem si docela užila.

2 11.06.2017

Místy trošku přitažené za vlasy, ale úsměvné i napínavé. Na to, že je příběh starý přes šedesát let, je pořád nečekaně živý. Dýchá létem a dětskými dobrodružstvími, až se člověku chce přidat k partě a secvičit cirkusové představení nebo vést válku Růží. Astrid Lindgrenová se zkrátka vyzná. A výkon Kalleho? To je přece běžná praxe!

4 24.05.2017

Autorce se podařilo u mě vzbudit sympatie k obětem, to je pak vždycky lepší čtení. Postava detektiva z maloměsta se mi zamlouvala, méně už předvídatelné vedení výslechu.

2 23.05.2017

Tahle sbírka mě vůbec nenadchla a potýkala jsem se s ní docela dlouho. Nenašla jsem v ní nic moc objevného, vyjádření působila neobratně, nezapůsobila na mě niterností a naléhavostí, některé verše byly sentimentální. Když srovnám, co ve stejném věku (cca 25 let) napsal třeba Seifert... Možná by mě zralejší Hora zaujal víc.

2 23.05.2017

Jsem jedna z těch, koho pasáže se Simonem Snowem ve Fangirl spíše otravovaly. Taky mi vzaly chuť Nedej se si přečíst, takže jsem to odkládala, dokud se nezačal blížit konec výpůjční doby. A teď? Nemůžu litovat, že jsem se to toho pustila. (Přesto bych ale doporučila číst Nedej se jako první.)
Co naplat, autorka ví, co dělá. Knížka je poutavá a chytře napsaná (vyprávění z pohledu různých postav je trefa do černého), i když trošku předvídatelná. Je to vlastně celkem komorní a docela smutný příběh (s některými osudy se tedy autorka nemazala), který zdobí postavy, jež jsou všechno, jen ne černobílé.

3 22.05.2017

Některé sloupky byly více než zajímavé, některé byly pro mě trošku suchopárné. Autor je nepochybně odborník (čtenář se díky němu leccos netušeného dozví), ale spisovatel už tolik ne. Větší požitek ze čtení bych měla, kdyby měl větší dar slova.

1 22.05.2017

Čekala jsem víc. Flavia mi chvílemi lezla na nervy, vadila mi její všetečnost a určitá povýšenost a dráždilo mě (v mnohých ohledech) nereálné zpodobnění myšlení a jednání jedenáctiletého dítěte - když nechám stranou chemické znalosti, takový přehled o literatuře a kultuře obecně by jí leckterý dospělý mohl závidět. Neseděly mi ani její promluvy k sobě samé. Líbilo se mi ale vykreslení dalších postav a závěr knihy je kouzelný.

3 19.05.2017

Čtyři příjemné jednohubky. Nejzajímavější pro mě byly pasáže psané z pohledu jiných postav a příjezd Tory na ostrov. Virátí parta mi bude chybět, každý je jinak sympatický a všichni mi přirostli k srdci.

1 10.05.2017

Příliš mě nezaujala jako dítě - a ani teď to nebylo lepší. Jednotlivé příhody mi nepřipadaly moc zajímavé, jen občas v textu zasvítila nějaká zajímavá formulace. Čtvrtek to umí mnohem lépe. Navíc ani ilustrace mě neuchvátily, spíš naopak.

1 31.03.2017

Tenhle malý, chlupatý, dětsky bezelstný, neohrabaný magnet na maléry stoprocentně navodí dobrou náladu.

2 24.03.2017

Líbily se mi příjemně životné postavy, které nešustí papírem, a pečlivě vykreslené prostředí. Zvláště Josh byl mimořádně sympatický, ale zaujala mě i Isla a Kurt. Kdyby ta Isla měla jen o trochu víc sebevědomí, ušetřila by sobě i Joshovi hromadu trápení - no jo, ale o čem by pak knížka byla? :-) I když je to třetí díl, četla jsem ho jako první - a už se těším na zbylé dva.

2 23.03.2017

Knížka nebyla špatná, Lile byla vymyšlena zajímavá práce i záliba, Ash na mě byl trošku moc panovačný. Jinak se mi od Roberts obecně více líbí tyhle knížky s kriminální zápletkou než s nadpřirozenem a magií. Je vidět, že ji umělecké prostředí zajímá, právě proto ale u mě více bodů nasbíraly Skryté poklady, které jsem kdysi četla jako jednu z prvních knih autorky a které mají s tímhle příběhem některé společné rysy (ale nepůsobí tam všechno tak hr - tady máme lásku na celý život během pár týdnů).

1 23.03.2017

Po delší době kniha tohohle žánru, ze které jsem nebyla otrávená/zklamaná. Cath mě bavila (většina ostatních postav taky), zajímavé byly postřehy o psaní i linky s oběma rodiči, líbí se mi autorčin styl. Jen toho Simona Snowa na mě bylo trochu moc, ukázky z knih a fanfikcí pro mě byly zbytečné. Navíc mi tak sebraly trochu chuti číst Nedej se, které jsem měla v hledáčku ještě před Fangirl.

3 21.03.2017

Horší než první díl. Z Blaire je ufňukaná ťunťa, které chybí sebevědomí, z Rushe žárlivý blb, který vyvádí jednu pitomost za druhou. Celkovému vyznění moc nepomohly pasáže psané z Rushova pohledu, pro mě nevěrohodné. A zdůvodnění a motivy Blaiřina otce, to mělo být jako co? To si autorka dělá ze čtenářů srandu?

3 21.03.2017

Hm, zase tu máme zpovykaného bohatého zlého hocha, majetnického a nesympatického až na půdu (který se jako zázrakem napraví skoro okamžitě po setkání s hrdinkou), a dokonalou krásku, která všechny dostane na kolena, aniž by si to uvědomovala, naivní a v některých ohledech zabedněnou tak, až se to člověku nechce věřit. Když k tomu připočtu zmatečný závěrečný zvrat, nevychází z toho tahle YA moc dobře. Nutno jí ale přičíst k dobru, že i přes haldu klišé je docela poutavě napsaná a že Blaire má některé celkem sympatické osobnostní rysy (ovšem na druhé straně jsem měla chuť s ní občas pořádně zatřepat, aby se jí rozbřesklo).

6 20.03.2017

Oproti prvnímu dílu sešup dolů. Co jsem na začátku tolerovala, mi tady začalo pít krev. Ani tady jsme nebyli ušetřeni pubertálního slintání nad tělem protějšku, obskurních, rádoby vtipných, oslovení (z nichž pro mě nejvíce vyčuhuje "ty drdole"), lehkých slečen v dialozích, záplavy klišé a exaltovanosti. Autorka se i tady pokouší uplést z lejna bič, a tak jsme vystaveni podrobnému popisu každodenního konání naší hrdinky. A proč se, proboha, dělá taková kovbojka z cca měsíce a půl, kdy se musí držet zpátky? Kdyby se nesměli dva roky vidět, nedivím se, ale tohle bylo přepjaté až k smíchu.

5 18.03.2017