lenisko komentáře u knih

Kniha Cirkus Humberto mi přinesla více potěšení, než návštěva cirkusu, který jsem nedávno navštívila. Namlsaná knihou jsem čekala představení plné zážitků, krásné umění... Příště raději zůstanu u knihy. Ta nikdy nezklame.

1 25.05.2018

Příběh byl fajn, i když trochu předvídatelný. Ilustrace super. Každopádně jako Večerníček by se mi tato pohádka určitě líbila.

Dnes jsem knihu dočetla i synovi a jemu se nejvíce líbila druhá polovina knihy. To jsem mu rovnou přečetla osm posledních kapitol a ještě by jich pár zvládl.. Z ilustrací je také nadšený. Takže díky za knihu.

3 24.05.2018

Celou dobu jsem čekala, že se hrdinka o něco zásadního pokusí, aby ten děj dostal grády, ale ona si to nechá až na posledních pár stránek. A i těch pár posledních stránek bylo strašně odfláknutých a nelogických. Pak příběh skončí.
Celkově by knize prospělo, kdyby byla o polovinu kratší a snad taky možná, kdyby měla jinou hlavní hrdinku a jiné její kamarádky a tomu jejímu manželovi Jackovi daly všechny pěkně za vyučenou...
Téma bylo rozhodně zajímavé.

4 15.05.2018

Tak tohle je přesně ten typ knihy, kdy se bojím číst až do konce, protože mám strach o hlavního hrdinu a jeho známé. Josefu Hasilovi, jeho rodině a přátelům jsem přála hezký život. Ne vždy však jejich osudy dopadly "dobře". Žili totiž v šílené době. Ale co se stalo, stalo se... Teď jen pevně věřím, že už se historie nebude nikdy opakovat.
Skvěle napsaná kniha. Díky za ni.

7 10.03.2018

Veliký ohlas, lákavá obálka a fantasy. To jsou tři věci, díky kterým jsem si vždy toužila přečíst knihu od Bena Aaronovitche. A tak se mi jednou dostala do ruky kniha Záludné léto. Ovšem už po úvodu jsem chtěla knihu odložit. Vadilo mi zbytečné rozepisovaní o ničem a taky to, že se autor nesnažil popsat hlavní postavu, protože asi tak nějak předpokládal, že už ji budou čtenáři znát. Ale pak se to rozjelo, trvalo sice dlouho, než se objevily nadpřirozené bytosti, ale aspoň byl děj vtipný. A pak najednou přišel konec nebo spíš nekonec.

Jako samostatná kniha nejspíš neobstojí, ale spolu s ostatními by mohla. A možná by se mi líbil udělat z knihy/knih i nějaký seriál. Myslím, že by to mohlo být zajímavé.

21.02.2018

Paní spisovatelka je skvělá vypravěčka. Její styl psaní se mi vždycky líbil a dobře se mi četl. Stejně tak v knize Hotýlek. Osudy jednotlivých postav jsou zde chytře propojeny. Všechno do sebe zapadá, ale někdy jsem měla při čtení dojem, že zapadá až moc. Některé postavy mně byly nesympatické, některé bych chtěla poznat více... Hodně se mi líbil popis hotýlku dědy Leopolda a jeho atmosféra. Stejně tak i atmosféra doby, která nebyla vždycky ideální. Zkrátka co bylo, bylo...

Už se těším na další knihu (někdy v budoucnu čtvrtou) a děkuji paní spisovatelce za krásné věnování :-)

2 20.02.2018

Kniha je ve všech ohledech dobře zpracovaná, ale jen díky panu Stinglovi se z ní stává skvost. Miloslav Stingl je zkrátka geniální člověk, inteligentní, vtipný a co všechno prožil, je k neuvěření.. Je radost si číst o této cestovatelské legendě.

Děkuji za knihu. Je mi ctí ji vlastnit.

3 06.01.2018

Letos uplyne sto let od založení republiky a tak je namístě si o tom něco přečíst. Respektive o někom, kdo je jen o rok mladší než republika. Miroslav Zikmund toho za těch bezmála sto let prožil požehnaně, až se to zdá neskutečné. Ale ono se to opravdu stalo. Kniha je takovou poctou tomuto člověku. Moc děkuji panu Zikmundovi a autorům za tento skvost.

4 06.01.2018

Původní příběhy o Muminkovi neznáme a tak nemůžeme porovnat. U této knihy se mi na příběhu nejvíce líbí stručnost, jelikož u delšího příběhu by mé dítě nevydrželo. Dítěti se zase líbí obrázky a příběh, který zaujal hlavně tím, že je o narozeninách, dárcích a kamarádech. Knihu čteme hodně často a dokonce už známe některé pasáže nazpaměť. Podtrženo sečteno dávám nejvyšší hodnocení, protože kniha je hlavně pro děti a to mé je z knihy nadšeno a o tom to je ;-)

07.10.2017

Příběh je zábavný, smutný, dramatický, jen ne uvěřitelný.. Zkrátka taková pohádka, která se dobře a rychle čte, ale to je tak vše.. Nelze však popřít, že autora psaní náramně bavilo. Takových nápadů, zvratů, překvapení jsem ještě v knize neviděla. Ještě pár takových knih a třeba opravdu nakonec vznikne nějaký knižní skvost. To bych si moc přála.

1 09.05.2017

A tak si říkám, proč dávat přednost zahraničním titulům, když se i u nás vydává kvalitní literatura a kolik lidí vůbec zná Alenu Mornštajnovou - paní spisovatelku? Její román Hana je opět originální, uvěřitelný a její styl psaní mě nenudí, ba naopak, je hodně čtivý. A co víc? Příběh se odehrává v mém rodném městě, což ještě více umocňuje čtenářský zážitek, protože v knize poznávám místa, kde hlavní hrdinka žije, kde prožívá největší štěstí i bolest. I díky tomuto románu vím, že česká literatura není na ústupu, že se zde rodí kvalitní spisovatelé, jen je mi líto, kolik čtenářů dává přednost větší mediální reklamě, krásnějším obálkám, slavnějším jménům...
Líbí se mi myšlenka, že by se romány od Aleny Mornštajnové daly krásně zfilmovat, dokážu si také představit nějakou minisérii či seriál... Stejně jako kniha Jozova Hanule od Květy Legátové, která se stala předlohou k filmu Želary, tak i tyto romány mají šanci, aby se dostaly do širšího diváckého povědomí. Jen je někdo objevit (viz komentář od Vichis).

22 08.03.2017

To, že byla Hana Vítová skvělá herečka, jsem věděla už dávno. Ale teď také vím, že byla i skvělou bytostí a to díky této knize. Kniha se dobře čte a o to víc mně potěšilo, že si nehraje na žádný bulvár. Zkrátka žádné smyšlenky v ní nenajdeme, jen to, co o ní prozradili ostatní nebo ona sama. Ovšem největší kouzlo knihy spočívá díky samotné herečce, neboť jen ona svými činy a svým životem ji udělala dojemnou, vtipnou, zkrátka nádhernou.

Děkuji za tuto knihu, pane Suchý.

2 20.06.2016

Tak i tohle je jeden z důvodů, proč se mi začíná více a více líbit česká literatura. Líbí se mi vypravěčský styl, doba i téma, jenž autorka zvolila.. Kniha se čte velice pěkně, i když zrovna hrdinky nezažívají nejlehčí období v životě.. Nemám ráda, když se příběh zbytečně rozpitvává, zbytečně natahuje, až se v něm člověk doslova ztrácí, ne li se začíná nudit... U Slepé mapy to ovšem nehrozí. Příběh krásně plyne stoletím a co víc - je uvěřitelný... A to mně baví.

P.S. děkuji paní spisovatelce za krásné věnování :-)

11 17.05.2016

Kapitoly o herci samotném jsou fajn, ale je jich žalostně málo. Kapitoly o filmech, kde hrál, mně nudily. Vlastně mně ani moc nezajímaly. Autorka knihy se moc nesnažila. Opsala jen to, co už někdo jiný napsal a navíc se to ani nesnažila nijak "okořenit". Zkrátka a dobře přeji si, abych si jednou mohla o tomto skvělém herci přečíst úžasnou knihu. Snad ji někdo napíše.

05.02.2016

Na tuto knihu jsem se velice těšila a musím říct, že nezklamala. Ještě než se mi dostala do rukou, věděla jsem, že to není až tak úplně kniha o maestrově životě, ale o jeho filmovém světě. O světě, na kterém se tak nesmazatelně podílel. O to víc mně v knize potěšily fotografie a hlavně ty z maestrovy pracovny, až závidím Janu Šmídovi, že se do ní mohl podívat. Kniha se příjemně četla, což je pro mně v tomto případě na škodu, protože jsem se najednou ocitla na konci knihy. Přála jsem si ještě pár stránek, možná i kapitol, navíc. A možná si i přeji, aby Jan Šmíd navštívil maestra ještě jednou a vydal pokračování této knihy.

A jak píše v komentáři bejan, tahle pocta Morriconemu se Janu Šmídovi povedla. S tím vřele souhlasím ;-)
https://www.youtube.com/watch?v=vp420cZZ0c4&feature=share

2 30.01.2016