laepus komentáře u knih

Třetí Backman, třetí paráda. Tady ale jdu "jen" na čtyři kvůli drobným opakováním postupů osvědčených z minulých knih - nerudný starý člověk a okolo něj bizarní postavičky. Je to možná k Britt-Marii kruté, když je to ten nejlidštější Backman vůbec, ale... ale co! Jdu to změnit - kniha mě dostala, je úžasná a plná citů. Pět a basta!

10 05.10.2016

Touhle knihou si mě Backman definitivně získal. Měl jsem trochu strach, jestli dokáže udržet laťku tak vysoko, jako v Ovem - a nejenže udržel, podle mě ji ještě trochu zvedl. Jde o neskonale hluboký příběh plný zejména mezigeneračních vztahů nejen v rámci rodiny, ale i v rámci celého domu. Ani nejde říct, která postava mě zasáhla nejvíc, pokaždé dojdou k nějaké jiné. Ove byla dokonalost, Babička je ještě lepší. Jde to? Jde to!

8 05.10.2016

Musím bez váhání plný počet. Tohle je naprosto plná kniha. Kniha plná všeho. A všeho vrchovatě - zamyšlení, smíchu i pláče. Ove je samorost, kterého nejde nemít rád i přes všechny jeho vrtochy - možná právě kvůli nim ho mám tak rád a je pro mě uvěřitelnou postavou nerudného dědka, který se pouze skrývá sám před sebou a svou minulostí. Nádherná kniha.

11 05.10.2016

Tady musím plnou pálku už jen ze dvou důvodů - 1. Nečekal jsem, že je možné čtyřsetstránkový román udržet napínavý od začátku do konce jen ve formě dopisů a deníkových záznamů - klobouk dolů, pane Stoker. 2. Je neuvěřitelné, že i po více než sto letech je kniha stále tak čtivá a srozumitelné - hold, když někdo umí, tak asi umí.

8 05.10.2016

Kdysi dávno jsem viděl Devátou bránu a moc mě nezaujal a, tak jsem si nedávno řekl, že bych si mohl přečíst předlohu, ze které Polanski vůbec vycházel. A dobře jsem udělal - kniha je daleko zajímavější a zamotanější. Dvě příběhové roviny se zpočátku míjí, ale je jasné, že časem se setkají a protnou. Kniha nepůsobí tak zbytečně temně jako film a je navíc plná zajímavých informací o starých tiscích, ďáblu či Alexandru Dumasovi, které se jen tak někde neuvádějí.

5 05.10.2016

Fantastické čtení. Jestli už ani tohle někomu nedokáže otevřít oči, tak opravdu nevím co. Smysluplné tématické rozdělení, jasné vyjadřování, spousta faktů a citací, odvážné závěry. Vím, že k téhle knížce se určitě ještě vrátím. Jen z té deprese se pak musí člověk nějak vyhrabat, protože to s námi opravdu nevypadá dobře.

9 04.10.2016

Brown prostě umí psát jako málokdo jiný. Sice spojuje jabka s lokomotivama a hrušky s ponožkama, ale spojuje to takovým způsobem, že čtenář se té jeho pohádce rád poddá a jako vždy ji slupne jedním dechem jako zralou malinu. Proticírkevní nátěr je v současné době žádoucí - přitahuje pozornost a tím pádem i čtenáře a tím pádem i peníze. Ale zkrátka a dobře - thriller s historickou zápletkou, hledání Svatého Grálu, ve vizuální představě díky filmu Tom Hanks, pařížská zákoutí... Může být proti tomu vůbec někdo imunní?

5 04.10.2016

Není to taková bomba, jak se to tváří. Pokud si to čtenář nedokáže živě představit jako scénu z filmu nebo seriálu a bavit se představou klasické anglické konverzační veselohry, tak se příliš nenasměje. Já se nasmál, ale přiznávám, že méně než jsem čekal. Humor už je na dnešní dobu trochu naivní a zub času se na něm výrazně podepsal. Možná i proto záměrně podhodnocuji a mezi třemi nebo čtyřmi hvězdami nakonec volím jen tři.

2 04.10.2016

Klasika. Jakýsi dvojživotopis, který se postupně začíná provazovat, až se prováže tak moc, že už to ani víc nejde. Pro mě nejlepší pasáž jsou kapitoly v dopisech a novinových článcích - to jsem se opravdu válel smíchy. Kniha je krásnou ukázkou atmosféry šedesátek s univerzitními protesty, bouřemi, večírky apod. I na dnešní dobu velice příjemná a záležitost, která na kvalitě nijak neztrácí.

1 04.10.2016

Jednoduché historické čtení a jednom velkém útěku v půlce 19. století. Je poznat, že autor není žádný študovaný literát, ale "jen" člověk, který měl za sebou pekelný osud. Jen závěr, kdy už má to nejhorší za sebou, je pak zbytečně zrychlený, i když události jsou stále nesmírně zajímavé. Je to zajímavá sonda do mezinárodních vztahů a hranic v 19. století.

1 04.10.2016

Úžasné čtení - jak samotné téma, tak i jeho zpracování. Na téhle knize by se mělo vyučovat psaní thrillerů. Ačkoli je Šakal bezcitný a chladnokrevný vrah, přál jsem si, ať se mu to povede a de Gaulla sejme. Ale jakmile děj přeskočil ke komisaři Lebelovi (asi nejsympatičtějšímu policajtovi na světě), přál jsem úspěch i jemu. A i když člověk ví, jak to dopadne, posledních 100 stran prostě hltá a hltá a hltá, jen aby se to konečně rozřešilo v úžasném finále. Moje první forsythovka a určitě ne poslední.

7 04.10.2016

Moje první Dánovka a přiznám, že kvůli upoutávce na film jsem knihu zhltnul rychle ještě před návštěvou kina. Už ze slova zhltnul je patrné, že do mě doslova spadla. I když mi byly některé názory policajtů vyloženě protivné, bral jsem to tak, že jsou to stejně jen fízlové a smyšlené postavy. Děj je krásně zamotaný a propletený ve čtyřech časových (dějinných) rovinách, přesto není problém se v ději i postavách orientovat. Je také vidět, že autor sloužil nebo stále slouží u kriminálky, protože suchých a zárověn uvěřitelných policejních hlášek bylo plno. Pro mě vynikající napínavá detektivka.

3 04.10.2016

Naprostá bomba. Tak úsporným a věcným stylem (takřka bez emocí) psanou knihu už dlouho nepamatuji. Stoner jsem postava, které mi bylo neustále líto, neustále jsem mu fandil a držel palce a přesto jsem pořád tušil, že život ho bude mlít čím dál víc. O co šťastnější jsem byl ve chvilkách jeho šťestí. Opravdu nepamatuji, abych se tak hluboce ponořil do jakékoli postavy. Tahle kniha vás rozebere na atomy a když čekáte, že vás dá zase nějak do kupy, tak vás nechá, ať se znovu složíte sami. Neuvěřitelné.

6 04.10.2016

Opět očekávání se minula se skutečností, nicméně v tomto případě nejsem ani trochu zklamán. Zpočátku člověk očekává hlavně ten černý humor a suché hlášky, postupem času ale začíná převažovat vážnější tón a kniha člověka nutí k zamyšlení a její charakter se mění. Tento vývoj jsem neočekával, ale byl jsem jím velice mile překvapen.

1 04.10.2016

Lehké nenáročné čtení, od kterého jsem přesto čekal trochu víc bláznivého humoru, než se mi nakonec dostalo. Jakoby autorce samotný fakt, že krade parta gerontů, stačil k napsání třísetstránkové knížky. Mi to chvílemi nestačilo a občasné nudnější pasáže člověk musí vydržet.

1 04.10.2016