Lady Dracula komentáře u knih

Je to jen chvilka,co jsem dočetla tuhle úžasnou knihu. Je dokonalá svojí stavbou,úvahami,procítěním...Působí na čtenářovi smysly,dělá tajemství,které pak nečekaně odkrývá.
Tohle dílo,pro někoho moc dlouhé a náročné,je skutečným skvostem. Měl by si ho přečíst každý, i když musím přiznat,že Hugo striktně dodržuje normu své doby a to dopodrobna popsat všechny věci,byť jsou sebemíň důležité.
Víc k tomu nemám co říct.

2 19.06.2013

(SPOILER) Že tohle je jedna z nejčtenějších autorek? Tak proč teda o tomhle díle na netu skoro nic není? Nechápu. Možná je to tím,že má známější díla,než je tohle. Ačkoli,myslím,že by si pozornost zasloužilo,už jenom proto,že tam jde o pohřbívání zaživa...Docela solidně překvapivý román,s nečekaným koncem,motající se okolo prodeje nemovitostí a vlastníka krematoria...

2 19.06.2013

V rámci toho,že jsem před touhle knihou dočetla zrovna jednu od Cooka,tak jsem si jaksi neuvědomila fakt,že ne všichni autoři knih z lékařského prostředí,se musí zabývat tématem,že někdo má nějaké nekalé úmysly a že to bude jako detektivka. Pořád jsem čekala,kdy už někdo někoho zabije. A ono nic. Ale zase když pominu tuhle svojí vadu,tak musím uznat,že to bylo velmi pěkně napsané. Dochází tam ke konfrontaci zkušeností a mladické houževnatosti, zbabělosti a uvědoměním..Osudy jsou krásně propletené a dílko se mi velmi dobře četlo...

2 18.06.2013

Většinou je chyba,když vidíte prvně film a pak až čtete knihu. Tady se to tak naštěstí nestalo,jelikož až na pár opravdu malých drobností je film totožný s knihou. Obojí mě velmi uchvátilo svojí přímostí, kdy je možno vidět, jak z laskavého, sice trochu podivínského člověka, se zálibou ve smrti a Tibetu,se stává člověk ovlivňován dávným přítelem a vírou v německý národ, vrahem a psychicky narušeným člověkem. Možná vám ta kniha až ji budete číst, bude připadat divná, ale vězte, že opravdu stojí za to a že vás donutí, zamyslet se nad tím vším...

2 18.06.2013

Knihu jsem četla v nemocnici, kde jsem se k ní dostala úplnou náhodou. Spíše jsem slyšela o druhém dílu. Ale když jsem poprvé tu obálku viděla, věděla jsem, že tohle bude moje gusto.
Přečetla jsem všech přes 500 stran za jeden jediný den, možná i míň. Nešlo se od toho odpoutat. Chodila jsem s tou knihou i na záchod a kdybych nemusela spát, snad bych ji přečetla ještě dříve.
Je to poutavé dílo. Ke konci si říkáte, že už víte, jak to dopadne ,a pak se stane něco, co vás odrovná. Tohle je skutečná královna svého oboru.

2 18.06.2013

Kinga mám pořád ráda a pořád to bude moje srdcovka. ALE....s odstupem asi 3 měsíců, kdy jsem knihu dočetla, si tak nějak uvědomuji, že vlastně pořádně ani nevím, o čem jednotlivé povídky byly.
Krysu si nevybavuji vůbec, více si pamatuju Telefon a Chucka, protože mne bavily o trochu více.
Z povídky navazující na Právo nálezce mám rozporuplné pocity. Holly, je...prostě Holly a za sebe mám pocit, že ona sama ten příběh nikdy nemůže utáhnout. Vlastně mi strašně lezla krkem. Jak Holly, tak ta povídka.
Celkově mám z téhle knihy pocit, jako by byla šita horkou jehlou a vydána jenom proto, že King chtěl dodržet svůj stanový limit vydání dvou knih ročně.
Ale kdo ví, možná, s delším časovým odstupem a znovu-přečtení, změním názor. Nicméně zatím je to s bídou na tři hvězdy.
Sorry jako.

Tak tohle byla kombinace utrpení a nadšení. Bohužel, utrpení převládlo.

Ačkoli první knihou jsem se bavila, druhou knihou jsem se prokousávala horko těžko a mám pocit, že jsem se snad málem i utopila v té obří záplavě filozofie. V podstatě mám pocit, že si poslední díl (do kterého je stejně ještě spousta času, takže budu muset tohle martirium podstoupit znovu abych si všechno připomněla) přečtu vlastně jen ze setrvačnosti. Jasně, kdyby mne to nezaujalo, tak vůbec neuvažuji o dočtení a znovupřečtení, nicméně pořád jsem z toho zatím více zklamaná než nadšená.

Tak snad se posledním dílem předvede....měl by.

1 19.08.2018

Ach.....uff....
Ach, jaká to báječná kniha! Zajímavě napsána, vzletné slovní obraty, poutavé postavy...
Uff, tak to byl hardcore! Kniha je super, když vám nevadí filozof vykukující v každé větě (na druhou stranu, min. vás to donutí fakt přemýšlet a nelouskat knihu rychlostí světla, kdy nevíte, co se dělo na začátku) a natahování (někdy teda, nutno podoknout) již tak hutné atmosféry. Taktéž je to mazec i s postavama, tam mi p(d)ošla buzola a chvílema jsem byla v lese.
Každopádně přes to všechno mne něco nutí číst dál (přesněji - jet si pro druhý díl zpátky do práce když za 10 hodin bych byla zpátky v práci :-D ) a děsím se chvíli, kdy dočtu druhý díl a budu s pláčem čekat na třetí a poslední díl.

Really? Jakože fakt? Bez žádného "sorry jako" prostě konec a tečka? To, na co jsme všichni čekali na smilování bylo nakonec enormně krátké a divné. Vlastně to bylo puf a vše je zalité sluncem. Až na nějaké drobnosti samozřejmě.
Tak jsem fakt zvědavá, o čem budou další díly... :-P

1 23.04.2017

Občas si říkám, co Terry dělal, když ti knihy psal. Takhle natáhnuté dílko jsme snad od něj ještě nečetla. Pokud by mne nehnalo dál to, že chci konečně vědět, jak to celé dopadne a co ještě dokáže vymyslet, aby ten příběh více zamotal, nejspíše s tím seknu. Takže nedoporučuji knihu číst pozdě večer, hrozí, že vás uspí.
Takže, Terry, sorry jako, ale takhle NE!

1 14.03.2017

Velmi mne těší, že mám tak skvělého muže, kterému když řeknu, které knihy bych si přála na narozeniny \ Vánoce, tak mi schválně vybere úplně jinou knihu jen abych byla překvapená. A právě díky tomu jsem od něj dostala knihu od autora, od něhož jsem četla akorát povídku v Pevnosti (nicméně velmi dobrou) :-D
*
Mé první rande s Renčínem. Kavárna uprostřed Prahy, kterou vlastní a zároveň obsluhuje vyfešákovaný mladík s packou věčně švihající do prázdného vzduchu (ale kuš!).

"Dobrý den, slečno. Co to bude? Kafe a cigárko?"
"Kdepak, jen trochu nevinnosti, velkou dávku statečnosti a nahoru šlehačku."
"A ještě něco k tomu?" Úsměv, mrknutí očka.
"Velkého panáka pana Jacka."

Renčín přimhouří oči a nesouhlasně odfrkne. V jeho očích vidím temnotu Šumavského lesa a děsivou "realitu minulosti"....
*
Dlouho jsme při čtení thrilleru necítila děsivé napětí, byla mi zima na končetiny a bylo mi divně. Přiznávám, Renčín mě chytil do svých osidel. Prokázal, že i kniha čítající dvěste stran může být kvalitním počtením a na "pár" stránkek lze napsat příběh, který má myšlenku, nápad, spád,slušnou slovní zásobu. I hlavní hrdinka je popsána tak, že jí nelze nefandit a na konci litovat její osud.
Ale nevyhnu se srovnání jednak s Kingem, kniha To mi velmi připomněla Vězněnou (hlavně koncem), jednak s Vraní dívkou, kterou jsem četla nedávno a má malinko podobnou tématiku, hlavně co se týká rozpolcenosti druhé hlavní postavy.
King: Jednoznačně: ANO! Renčín se touto knihou dostal na jeho úroveň, klobou dolů.
Vraní dívka: Renčín jednoznačně vede co do děsivosti.

Takže za mě: Jsem nadšená a uděluji této knize čestné místo v naší knihovničce děsivostí :)

1 05.12.2015

S Asimovem je to jako s Čapkem či Goethem. Ještě jsem nedozrála k tomu, abych si četbu plně vychutnala. Proto nebudu hodnotit.
Ale tím nechci říct, aby si to někdo mylně nevyložil, že své místo ve zlatém fondu sci-fi nemá. Naopak :)

Chvíli mi trvalo se do knihy začíst a to mám knihy s čarodějkami celkem ráda :-)
Je to takové trošku utahané a strnulé, na druhou stranu vtipné narážky se tam taky občas najdou a ke konci jste více v pohybu než by jste původně čekali a možná i chtěli. Je to taková horská dráha s jedním kopcem.
Ale Bábi a Stařenka..chtěla bych je jednou potkat :-)

P.S.: Jahodový klátil je fajn na párty kuchyni ;-)

1 16.09.2015

Ačkoli je rock mému srdci velmi blízký, nějak jsem této knize nemohla přijít na chuť. Zvláštní. Ale co, třeba to chce jen čas, aby jablko poznání uzrálo a já prozřela :)

1 30.06.2015

Poutavé čtení napsané velmi zajímavým a neobvyklým způsobem.
A tento způsob psaní, zdá se mi býti jedním z relativních kladů, ale zároveň i záporů knihy. Někdo se v čase může snadno ztrácet. Mě to však nečinilo problémy, protože jsou tam vlastně jen dvě časové roviny: PŘEDTÍM a POTOM (Tím ale nechci jakkoli urážet čtenáře, kterým ten čas ty problémy dělal, tady mě to nerušilo, ale v jiných knihách s tím mám problém i já :)).
Druhým, takovým kladno - záporným činitelem knihy, je banda čtyř kamarádů. Frauke mi tak trochu lezla tím svým rebelstvím na nervy, Tamara byla taková křehká železná tyč, Wolf "neumím žít dál", věčně se obviňující za něco, za co ani nemohl, čemu ani nemohl zabránit a "Drsňák" Kris. Velkým plusem je, že Zoran se je snažil popsat jako lidi mezi námi, snažil se je přiblížit čtenáři, aby si k nim vytvořil jakýsi vztah. Což se mu povedlo i nepovedlo. Nicméně více než lítost nad jejích osudem, jsem spíše cítila, že si to ti lidé bez cíle, s hrdostí koně, s lehkou dávkou arogance a namyšlenosti si to tak trochu zaslouží.
Tedy, postavy jsou lehce plytké, bez pořádné hloubky, ale tím by se kniha nejspíše ještě více natáhla, pokud by nedošlo k smrsknutí akce, která je však skutečným, obrovským plusovým bodem.
Ale vraťmě se k postavám. Zoranovi se jde povedla zajímavá věc. Nefandila jsem komický čtyřce, nebylo mi jich líto, ale slza mi málem ukápla nad zmařeností života Jonas. Jeho přátelství bylo skutečně věrné, věrné až za hrob. Kohokoli. Prakticky až v úplném závěru, kdy vedl monolog s Krisem, jsem si mohla říct: "Fakt to byl magor." Ale chápu, že příteli nedokázal odpustit to, co dělal. To, co mu dělali jiní...
Muž beze jména, muž, který tam nebyl, byl pro mne velikou záhadou. Člověk, který byl strůjcem všeho zla, ten, který nechtěl být viděn skutečně poznán nebyl. Alespoň čtenářem. Relativně nejvíce záporná postava.
Fanni a Karl? Nechutná romance. Člověku se chce říct, že si to vlastně všechno zasloužili...

A teď zpátky k akci (tak se mi trochu zdá, že jsem pochytila Zoranovo skákání v čase :-D). Dynamika, to je něco, co knize dodává šťávu. Je to její hnací motor. Kniha má spád, čte se rychle. Údernost textu a minimum dlouhých, rozvleklých souvětí je příjemná, osvěžující. Proto jsem knihu zhltla za dva dny.
Navíc, text není plně přikrášlován, lidé dokonce chodí na záchod! Je to syrová kniha. A vraždy jsou popsány tak, aby si je čtenář představil v celé jejich surovosti, ale zároveň jsou popsány velmi, "jak bych to řekla, aby to nevyznělo blbě, ale lepší slovo mě nenapadá", citlivě. Zoran se s jejich popisem mazlí asi jako s kocourem o kterém ví, že ho má rád, ale to mazlení FAKT nesnáší :)

Zkrátka a dobře, já jsem se svým výběrem vánočního dárku velmi spokojená :)

1 29.12.2014

Och, jak pobuřující, když žena, považte, ŽENA! napíše erotický příběh.
Nicméně, troufám si tvrdit, že autorka sice zamotala do příběhu cit a snad i trochu té romantiky, ale jinak zcela zůstala v mezích dámských představ o sexu (snad až na toho hafana), o kterých se ale nikdy nikomu nezmíní (leda skutečně dobrým kamarádkám, ale tam je to dle hesla: "vše co řeknete, může být použito pro vám"), přestože je prý celá řada průzkumů odhalila :)
Hlavní hrdinka, vyšinutá "subinka", zajímavě řešený konec a celkem slušný cit pro to, kdy detaily (ne)vynechat, to vše tvoří zajímavý koktejl sex on the cemetery :)

P.S.: Omlouvám se všem dámám, které se mnou nesouhlasí :)

1 18.10.2014

Knihy s Mrakoplašem (na rozdíl od asi hodně velké části čtenářů :)) mám vážně ráda. Nebo snad znáte ještě někoho, kdo je takový smolař až má neustále štěstí? (Kromě teda mne a kačera Donalda :)) Za to Erik mi lezl na nervy. Rozmazlený fracek, který si zaslouží snad jenom toho protivného papouška.
Co se týká děje, hned úvod ve Smrťově zahrádce byl smrtící :) Pak jsem si ale připadala jako na skleněné hoře, když hraji Proroctví: "Obětuj aspoň 4 životy a doplň si všechny magy." Pomalu jsem klouzala dolů, obětovala jsem chemii, pocítila spoustu bolesti při neustálém odkládání knížečky, chvílemi měla pocit, že to čtení je ztráta času, abych následně byla odměněna úžasným Peklem:-)

Pratchett opět ukázal, i na tak malém prostoru, že umí skvěle parodovat společnost a vůbec mu nevadí rýpnout si do minulosti a lidských přání. Ale to je právě to skvělé :) A musím říct, že jeho verze, ať už Trojské války nebo Pekla, jsou mi mnohem bližší než verze, které jsou notoricky známé :)

1 25.05.2014

Tak já vám teda nevím. Po delší odmlce návrat k Pratchettovi a hned takové uzemnění.
Pyramidy jsou knihou vtipnou, to zajisté. Taky nápaditou, vždyť vymyslet tolik důvodů, proč pyramidy, staré pořádky jsou lepší a velbloudi jsou nejlepšími matematiky na světě, muselo být dosti náročné. Stejně tak vyhrát si s historií, zesměšnit lidskou povahu s takovou grácií, to se jen tak nevidí. Tak proč to zklamání?
Začátek byl fajn, příjemné zpestření i mého učebního období, ale po návratu do Starého království jsem začala mít pocit, jakoby se i sám Pratchett začal pohybovat v různých čas. smyčkách. Drhlo to a občas jsem měla zvláštní chuť knihu odložit.
I pro mě zatím nejslabší díl Zeměplochy.

P.S.: Hrozně mi tam chyběl Smrť :( :)

1 05.05.2014

Drahoušek Dexík je opět na scéně. Jenže nám začal nějak tatínkovatět! Neslýchané, nevídané! Dexter Morgan, monstrum, vlk v rouše beránčím a grimasou mírumilovného obyvatele Miami, začíná cítit něco jako emoce! A v důsledku toho dělá chyby.
Dexter je čím dál tím více lidštější a je to...no vskutku prapodivné. Nějak mi to malinko drhne a ačkoli se Jeff snaží seč může, aby se jeho ironický, jednoduchý a humorný text zaryl pod kůži, skutečně to jaksi není ono.
Nicméně je pravdou, že když by Dextera neposouval dál, zabředl by v marastu a časem by začal nejspíš vykrádat sám sebe. A navíc mám tak trochu pocit, že lidem se více líbilo, když byl Dexter tím chladnokrevným vrahem bez emocí, byť s jinou dávkou elegance, protože takový přece vrah má být. Lépe se tak na něj pohlíží. Ale běda, když se začíná ukazovat, že ona ta lidská schránka není až tak prázdná a hluboko v kufru za zadním sedadlem, kde trůní Temný společník, se ještě schovává mrňavá, miniaturní dušička, která v sobě ukrývá střípky pocitů.
Ačkoli kapitoly o Kubě byly sice nudnější, nevynechala bych je. Byly zajímavým zpestřením. Já se bavila a co Vy? :)

1 28.04.2014

Zklamání.

P.S.: Ale obrázky z netu jsou pěkné ;)

1 28.02.2014