Ládja komentáře u knih

Tato kniha není lejno u mých noh, ani její slova mi neznějí jako mouchy v uchu. Zajímavý, leč občas zdlouhavý příběh jednoho člověka, který nikdy nikam nepatřil a vždy byl vlastně sám. Chvilku mi trvalo, než jsem se vžil do stylu psaní, ale potom bylo každé nové dobrodružství jednoho Egypťana jen pohodou a krásou v mých očí. V knize existují místa, kde Sinuhetovi nevěřím jeho smutek a nevědomost, ale zas existuje i mnoho dalších míst, kde právě tomu všemu věřím a zasahuje to až do samotné podstaty člověka. Egypťan Sinuhet je výprava po Egyptu a okolí, výprava do jedné společnosti lidí, kdy člověk tak trochu zjistí, že všechny společnosti jsou vlastně stejné a veškeré vlády jakbysmet. Že vládne král či faraón? Nikdy! To kněží...

1 29.02.2012

Trochu jsem se bál, jak je tak trochu zvykem u klasiky, že se nedá číst a že je docela složitá. Když pominu popisovací pasáže, které mají svůj smysl pro milovníky staré Paříže, tak mohu říci, že jsem byl mile překvapen. Děj ubíhá, a když se člověk dokáže prokousat popisy Paříže a různých filozofických otázek, tak je radost číst.

1 15.01.2012

Konečně kniha, kde není hlavní hrdina dokonalý člověk, který dokáže vše, ale je to jen obyčejný člověk z lidu, který dokáže přemýšlet a pozorně se dívat kolem sebe. Mrazivá kniha o společnosti, která možná není tak daleko. Od strachu až po lásku. Od moci až po ponížení. Kniha otevírá jednu z mnoha otázek: K čemu je moc? Přece k moci! Škoda, že v dnešní době nevychází více podobně dobrých knih, většina z těch nejlepších knih celkově pochází z prostřední doby 20. století. Není to jeden z důkazů, že 2+2=5 ? :) A ještě jen dodám, dějiny a minulost vždy píší vítězové...

8 02.01.2012

Nějak jsem nečekal, že by mě mohl Simmons ještě nějak překvapit. Mám toho od něj už načteno docela dost, ale jak je vidět, stále dokáže být originální. I když je to starší kniha, jen nové vydání, dokazuje v ní Simmons svoji sílu držet napětí a čtenáře. Trošku těžkopádný začátek, který ale po pár stránkách už není ani znát a kniha utíká a utíká a najednou je konec. 85/100

28.12.2011

I když čtu už několikátou knihu od Kinga, stále jsem si nějak nezvykl na jeho výkyvy, kde se něco děje a na dalších několika stranách se děj jen pomalu vláčí. Jistě, patří to do psychologie postav, a tak dobře vykreslené postavy jako má King, jsem u mnoha autorů nenašel. Ale pořád mi v tom vadí ta rozbředlost. Strhující konec v podání Zápisků z mrtvé zóny mi hrozně připomněl Zelenou míly, ale i tak jsem měl trochu na krajíčku. Proplétání dopisů a normální děje...zajímavý zážitek.

23.12.2011

Až při čtení této sbírky, tohoto výboru, jsem si uvědomil, jak byl Rimbaud jiný. Jak byl skutečně "Někdo jiný". Pár slovy, básněmi, dopisy, dokáže i po tolika letech přimět člověka k zamyšlení jestli by skutečně nechtěl nějakou dobu žít co nejzhýraleji a pokusit všechny možnosti světa a najít všechny ty skryté, ale i jasně viditelné inspirace pro další a další básníky. Jeden z největších prokletých...

2 19.12.2011

První kniha ze série. Asi takhle: Nápad zajímavý, stvořený vesmír taktéž zajímavé, intriky politiků za oponou, moc královny také dobré a zajímavé. Ale styl, kterým je to spaný? V tomto úvodu to není moc vidět, ale v dalších dílech? Tolikrát opakované věty jsem v žádné knize neviděl a to vždy naprosto stejně. Jako kdyby si autor vzal ctrl+c a ctrl+v a psal s tím. Ale i jen za další nový stvořený vesmír aspoň 3/5 ostatní knihy série 2/5(občas jen tak tak...) úprava: nějak mi to nedá a musím někde snížit hodnocení ještě o jednu hvězdičku. Srovnání s jiným sci-fi si tuto úpravu knihy, dle mého, zaslouží.

16.12.2011

Krásný příklad zkaženosti církevních mocnostech, kteří místo, aby pomáhali ostatním spíše škodí a to jen z důvodu že nikdy nemají dost. Celkově mi kniha přišla na čtení těžší než Poslední pokušení, ale možná je to v tom, že jsem od ní očekával něco jiného. Kniha podává zajímavý pohled na jedno období jedné řecké vesnice a nečekané návštěvy nových věřících.

12.12.2011

Je zajímavé sledovat, co Ježíš mohl udělat a jak se mohl zachovat. Při čtení mi až pomalu docházelo, že Ježíš mohl být skutečným člověkem, který se musí rozhodnout mezi láskou a vírou bez lásky. V Posledním pokušení je Ježíš vyobrazen skutečně jen jako jeden z mnoha dalších lidí, kterým se nelíbí svět okolo a kteří s tím chtějí něco udělat. V hlubším kontextu by se skoro dalo i říci, že kniha není o Ježíši, ale spíše o jeho následovnících a přátelích. Jako jedna z nejsilnějších postav se jeví Jidáš. Odhodlávám se říci, že Poslední pokušení je vyjímečná kniha, která některým věřícím lidem určitě aspoň trochu zvedne tlak.

6 12.12.2011

SPOILER: Noční klub jako celek už vyniká zvláštní úvodem, kde autor skoro dopodrobna představí hlavní hrdiny, aby je za pár stránek skoro všechny pozabíjel. Zatím jsem nečetl žádnou knihu, která by nějak takto či aspoň podobně začínala. Noční klub považuji za nejlepší dílo Jiřího Kulhánka a myslím, že už to tak i navždy zůstane. Přečteno snad sedmkrát a vždy se u toho člověk dokáže zasmát a objeví v tom něco nového. A až teď, po absolvování autogramiády s panem Mistrem, jsem dokázal pořádně docenit konec právě druhého dílu. Myslím, že pojmenování brak se k panu Kulhánkovi nehodí, minimálně teda k Nočnímu klubu.

7 11.12.2011

Co k nim dodat? Co o Květech vůbec prás více? Hledání krásy ve zvrácenosti a v hnusných věcech. Pan Baudelaire předstihl svou dobu, dokázal něco, co jen málokdo. Mnoho lidí jistě odradí, ale je v nich třeba hledat a vracet se k nim vícekrát. Ne dvakrát či třikrát, ale třeba desetkrát. Vždy mezi básněmi dokážu najít aspoň jednu, která se hodí k zrovna prožité situaci. Poklona patří mistrům a já se před tímto dílem klaním...

6 01.12.2011

Podle ohlasů jsem se bál do čtení pouštět, ale nakonec jsem se odhodlal a nelitoval jsem. Stále je to Simmons, ale trochu jiný. Budoucnost do které zasadil svoji knihu se mi zdá docela pravděpodobná, i když místy vyhnaná do extrému, ale je sci-fi, tak v tom má docela volnou ruku. A celková situace, která je v knize vykreslena je v dnešní době tak blízko, že bych tomu i věřil. Celkově je děj místy vláčný, ale tento problém jsem objevil až po nějakých 300 stránkách, do té doby jsem četl jedním dechem. Konec trochu zklamal, trochu jsem doufal, že Simmons nechá otevřená dvířka, aby si každý mohl domyslet, co je pravda a co je Flashback. Celkově 75%. Hyperion je Hyperion...

2 30.11.2011

Je to Kulhánek, ale popravdě chvilku trvalo, než jsem ho našel. Trochu se mi zdá, že už dochází ten klasický, český černý humor, už nemá takový náboj, jako v Nočním klubu. Na můj vkus Kulhánkovce až moc flasbhacků, které ale nakonec přece jen dávají smysl, takže to není zas ta velký problém. Ale prim stále zůstává u Nočního klubu, ale i tak 4/5. Tak rychlé cesty autobusem při čtení snad umí zařídit jedině pan Kulhánek.

3 09.11.2011

Temná, místy mrazivá scenérie spisovatelského života, který je celý život vlastně pod drogou. A opium není tou největší drogou. V určitých pasážích jsem přistihl své tělo, že mu skutečně po zádech běhá husí kůže. Během čtení mě přepadla myšlenka, že vyzkoušet opium by nemuselo být tak zlé. Za tu dávku inspirace.
Ale tímto chci hlavně vzdát hold panu Simmonsovi za jeho nové a nové fantazie, u kterých se někdy až děsím, kde vůbec mohou končit...

1 14.06.2011

Bohužel jsem nejdříve viděl film, ale i tak mohu říci, že jsem si knihu náležitě užil. Přečteno jedním dechem. Zajímavý nápad, zajímavý styl psaní a vlastně zajímavé vše...

1 08.02.2011

Jedno z nejlepších sci-fi, které kdy bylo napsáno. Přesahuje svoji myšlenku a dokáže vtáhnout a nutí člověka přemýšlet i dlouho potom, co jsem knihu odložil...a schopnost propojit Johna Keatse a moderní sci-fi je něco neskutečně krásného...

3 04.01.2011

Okamžiky, kde se popisuje krčení v zákopech a dělostřelecká palba mě vždy dostane a nenecházím z toho dalších slov. Po přečtení se vždy cítím tak zvláštně, nedokážu to přesně popsat, ale je to pocit mezi štěstím a depresí..

8 04.01.2011