Květi62 komentáře u knih
Knížky Barbary Woodové mám hodně ráda. Nechávám si je na období, kdy mám na čtení více času. A tak to bylo i se Vzdálenou řekou. Rozepře dvou bratrů, kteří se navždy rozdělí a znepřátelí po otcově doznání na smrtelném loži, se s dalšími generacemi stále prohlubuje a zdá se, že již není cesty k usmíření. A potom se najde lidská kostra... Poutavé vyprávění spisovatelky, krásný popis krajiny to vše stojí za přečtení , Barbara Woodová prostě umí.
Dvě velké přítelkyně. Obě spokojené se svým životem, i když je tak rozdílný.
A pak se to stane. Je tady ale slib. Iva ví, že bude muset hodně obětovat, ale nezaváhá ani na chvíli. Svůj slib splní.
Moc povedený příběh oblíbené autorky.
A ještě přidávám citát: "Život je to nejcennější, i když někdy probíhá úplně jinak, než bychom chtěli, než jak jsme si ho vysnili."
Jedna se starších knih oblíbené autorky, kterou jsem si dokoupila do knihovničky. Zajímavý příběh o lásce a odvaze hlavní hrdinky. Knihy od Diane Chamberlainové doporučuji všem ženám.
Knížka, která ležela v knihovně 2 roky bez povšimnutí a kterou jsem se rozhodla přečíst jen kvůli květům na obale , velice mile překvapila. Dvě dějové linie a obě mají svá tajemství. Spolu se Sadií jsem se ubírala k jejich objasnění, které nakonec bylo nečekané, troufám si říct překvapivé až neuvěřitelné. Knížka mě úplně vtáhla do děje a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Určitě nebyla poslední, kterou jsem si od Kate Mortonové přečetla.
Knížka mě velmi pobavila. Je vtipně napsaná, s trochou nadsázky. Musím říct, že v některých popsaných situacích jsem viděla sebe. " Nejhorší je nikdy neudělat to, po čem člověk touží. Nikdy se neodvážit jen proto, že máme strach a že se bojíme, co by si o nás mysleli ostatní." Knihu určitě doporučuji.
Když jsem knížku od své oblíbené autorky na vánoce dostala, měla jsem jasno "bod výzvy č.15, kniha, jejíž obálka se vám nelíbí". Když jsem ji začala číst, moc mě nenadchla. Odložila jsem ji a přečetla si jiné knížky. V sobotu jsem se k ní vrátila. Začátek nic moc, ale to jsem si u autorky už zvykla, že má rozjezdy pomalé. A potom jsem se začetla a nemohla se od knihy odtrhnout. Liane měla vše promyšlené, vše do sebe zapadalo, ke konci napětí, které se "dá krájet" a potom úleva a šťastný konec. Ano obálka pro bod výzvy č.15, ale kniha určitě ne.
Fejetony Rudolfa Křesťana mám ráda. Na tuto jeho starší knihu jsem narazila náhodou a opět mě nezklamala. Fejetony jsou vtipné, krátké a poučné.
Knížka se mi líbila. Vtipné čtení, ve kterém jsem se našla a které mi zpříjemnilo nucený pobyt na lůžku.
Knížku, která mi od Diane chyběla v knihovničce a kterou jsem si právě tady na databázi nedávno koupila, jsem chtěla zařadit do čtenářské výzvy k bodu 1. nebo k bodu 18. Po přečtení jsem se ale rozhodla pro bod 5. Hlavní hrdinka, herečka Eden chce napsat scénář k filmu o své matce. Její matka byla velmi dobrá spisovatelka, ale zároveň také podivínka, které okolí nerozumělo. Eden, která začne pátrat v minulosti, se do rukou dostanou deníky, které si její matka psala. Pomocí deníků poznává důvod jednání své matky, sebe i svého okolí. I když kniha postupuje ve dvou liniích, Eden a její nový vztah a minulost popsaná v denících její matky, zdálo se mi, že život Kateřiny Seiftové /matky Eden/ byl ten klíčový a důležitější. Smíření se s pravdou pomohlo nejen Eden, ale všem.
Milé dětské básničky, pěkné ilustrace. Knížka mého dětství.
Knížka se četla dobře, ale přesto ve mě nevyvolala tak velké emoce, jak bych od ní očekávala. Nevím jestli to bylo způsobeno strohostí, kterou byly různé situace popisovány, nebo nevěrohodností některých momentů.
Nejsem milovnicí detektivek, ale v rámci čtenářské výzvy jsem z knihovny vytáhla knížku od Agathy Christie. Musím říci, že jsem byla z vyšetřování Poirota nadšená. Už při jeho otázkách jsem se musela smát. Jak se chytře ptá, jen tak mimochodem něco prohodí, nechá napsat adresu ... Jeho rozklíčování bylo stejně tak úžasné. Prostě koncert. Určitě se poohlédnu po další knížce této autorky.
Za mě určitě další povedená knížka od Sandry Brown, které dávám 5*. Kdo má tuto spisovatelku rád, bude spokojený jako já. Také si vždy před čtením říkám, že mám už "přesandrováno", přesto, když mám na výběr z několika knížek /jako teď po vánocích/, vždy nejdříve sáhnu po této autorce. Její knížky si jsou podobné /silná žena, mužský, který , ač drsný, hlavní hrdinku přitahuje, detektivní zápletka, sex, překvapivé rozuzlení,../ a přesto se mi nikdy neomrzí.
Knížku jsem si vybrala, protože mě oslovil její název. Knížka se četla velmi dobře. Sice jsem nechápala některá rozhodnutí ani chování hlavní hrdinky, měla jsem výhrady i k hlavnímu hrdinovi, přesto se mi knížka líbila. Určitě stojí za přečtení.
Tato série je velmi povedená. Příběhy sestřiček z minulých dílů se volně uzavíraly, nové příběhy začínaly. Věřím, že ani tento díl nebyl poslední.
Když se mi knížka dostala do ruky, moc jsem od ní neočekávala. Autorka pro mě byla neznámá, měla jsem obavy, že to bude červená knihovna. Proto mě překvapilo, že se knížka tak dobře četla. Ano děj byl předvídatelný, knížka oddychová, ale přesto jsem se těšila, až zase budu číst dál příběh Marie, které jsem moc fandila. Určitě si přečtu i další části této série.
Pro splnění výzvy, sbírka básní, jsem opět sáhla po útlé knížce J.Seiferta, kterou jsem četla již v roce 2016. Mimo veršů vždy velmi obdivuji kresby Mikoláše Alše, které k veršům neodmyslitelně patří.
Moc pěkné čtení. Tři sestry, tři různé životy. Přetrhané sesterské pouto, které se nakonec spojí. Knížka ze života. Každý si u ní vybaví svoji rodinu, svoje vztahy, svoje priority. Určitě doporučuji