kuruteku komentáře u knih

Zvláštní. Jakoby přechod mezi van Veterenem a Buonarottim. Víc podivnosti z života než detektivky. Ale právě pro ten pocit mám autora rád. Hodni zločinci a podivná spravedlnost života. V tomto případě třikrát.

Pořád to tam je. Středověk s rytířskými ctnostmi, statečný chudý rytíř, který se nevzdává a své si vybojuje, láska, nenávist, zločin a trest, a velké dějiny jdoucí kolem. Už sice vím, jako dopadne, ale pořád se to hezky čte. A když se mihne známé jméno nebo postava, o to větší radost.

32 07.11.2023

Žádný Radko Pytlík, ale Václav Menger je Haškovým životopiscem. Děkuji Městské lidové knihovně v Praze za digitalizaci a své náladě přečíst si toto docela svěží, vtipné, pravdivé, čtivé a podnětné dílko. Hašek, "voni sou hodnej chlapec, " říkal pan Kokoška. A osudy do roku 1914. Tak začnu hledat a číst i další díly. Je to syrové, pravdivé, nezkreslující a nezamlčující. Hašek, toužící po rodině, ale neschopný v ní žít, toužící po přátelích, ale žijící hlavně mezi pochlebovači, nezkazil žádnou srandu, ale život veselý neměl. Přesto byl životním optimistou. Tak jsem se dozvěděl více o jeho gymnaziálním nedokončeném a obchodně akademickém dokončeném studiu. O jeho toulkách, o Jarmilce, o politickém vývoji od anarchismu přes nársoc k socdem, ale celoživotnímu volnomyšlenkářství. A hospodách, toulkách, človíčcích kolem.

25 04.11.2023

Tak série dokončena. Trochu jsem byl po návratu rozechvěly, trochu mi to připomínalo návrat Toma Sawyera po té, co byl s kamarády považován za mrtvého. Vybrat si jako souboj na život a na smrt souboj lodi je neobvyklé, ale v tomto případě logické a na místě. Zvlášť, když máte vycvičenou posádku, znovu schopného Ingvara, Drtič a Hala. A když všechno selže, je tu Torn. Vlastně je to zjednodušený a modernizovaný Ransome se vším všudy - škoda, že se na něj zapomíná. Díky těm mladším kamarádům a jejich rodičům, že pro mne objevili Flanaganuv svět, kdy je všechno jasné a jednodušší. Ale jak by se člověk vyznal ve složitých světech, kdyby se to nenaučil na těch jednodušších, jak by dokázal chápat Zaklínače, jak by se orientoval v dnešním reálném světě, kdyby si těmi zjednodušenými neprošel. Někdy musí být něco černobílé, aby se pak dokázaly rozeznávat odstíny šedi.

22 01.11.2023

Trochu za vlasy je přitažená myšlenka, že parta kluků je schopnější než zkušení námořníci, ale fáze, kdy se učí, to vrací do normálu. Výcvikové fáze a vývoj Ingvara mne vlastně bavily nejvíc. Stejně jako vytváření autority skirla Halta a jeho pochyby o sobě. Nicméně šikovné je to číst společně s předchozí a následující knihou.

18 01.11.2023

Občasné setkání s autorem jednoho tématu - soužití muže a ženy v různých souvislostech, konstelacích, věku, ... Zaujala mne povídka Hokejista a "duchodcovsky vtip". Zbytek tak nějak prošel nevšímavě kolem. Bohužel autor dvěma knížkami na začátku své kariéry vyčerpal svůj potenciál a pak už jen pokračuje v recyklaci, tu úspěšně, tu méně.

19 24.10.2023

Hodně jsem se ztrácel v sourozencích Anny a Františka, zmatený byl pro mne začátek se seznamováním s lidmi. Ale pak už klasika - nemělo to sílu Cejchu Zdeňka Šmída, ale i tak dobré, hlavně osudy Grossovic rodiny a Floriana, ty mne zaujaly. Bohužel v době národnostních a náboženských válek stále varující a stále pravdivé. Sociální problémy vyostřily rozdíly a spirála násilí a odvet se roztočí nevídanou silou.

39 19.10.2023

Výborný úkrok stranou - návrat k prapůvodnímu Willovi v jiné zemi a s jinými výchozími podmínkami. Ale klukovství, touha po samostatnosti, po uznání, po kamarádství, to všechno tam je v míře vrchovaté. Občas to sice zabolí, občas i někdo umře, ale hlavní linie je daná. Jak to řekl Erak: jeden slepý medvěd, jeden vtipálek, jeden zlodějíček, jeden intouš, jeden vzteklík, věčně se hádající dvojčata a jeden znouze skirl, typičtí Skandijci.

23 16.10.2023

Zdařilý výběr. U některých autorů mám chuť se podívat podrobněji - kromě nám známého Červenáka mi přišel velmi zajímavý námět Neviňátka M. Hvereckého a Petr hledá dům a Žoldnéř. U některých, jak už to bývá, mi přišla fantazie samoúčelná.

18 16.10.2023

Nějak u autorky nejsem schopen dodržet posloupnost, takže první díl mne minul, teď jsem zjistil, že jde o úplně jinou sérii, než jakou jsem kdysi četl. Ale vůbec to nevadí. O co asi jde mi začalo kolem poloviny docházet, pak už jen trvalo, až to dojde i detektivům. Linie s Paulem byla trochu vnucená, na druhou stranu pomohla odhalit Gunnara, takže se ospravedlnila.

20 15.10.2023

Ze vzpomínek a rozhovorů u mne vede Nedělňátko, tady je to trošku nastavované, ale zase některé haiku jsou skvělé, takže proč ne. Alespoň bude vše dořečeno.

16 15.10.2023

Ale proč ne. Autorka si dělá radost, regionální odkazy pro zpestření, takže si to své čtenáře najde. Některé povídky by se mohly dostat i do nějakého sborníčku. Nicméně, kdyby mne neupoutal Český Krumlov, asi bych autorku minul.

18 08.10.2023

Jako odrodilec od Varů a vyrůstající dítě z Bochova mající kdysi kamarády v Sokolově, Chodově a Lokti cítil jsem se povinován přečíst a seznámit se s autorem. Trochu mi to připomínalo Hájíčka, který je autorem přes jižní Čechy taky píše o osudech lidí. A velmi jsem se zastavoval nad tím, zda je možné, aby lékař byl alkoholikem až do postu primáře. Nevím. Ve škole obvykle do třech měsíců se loučíme ve zkušební době.
Jinak to ale docela šlo.

26 08.10.2023

Pořád to tam všechno je, ale už to není úplně ono. Házím ti laso, Abbey Road, Sinusoida - to byla zjevení. Český Clark, Asimov, Heinlein, Strugačtí, ... Hvězdné eso spolu s Neffem a kpt. Kidem.
Ariston už byl o chloupek horší. A u Mirzovy vize jsem si párkrát říkal, jestli není autor v rozporu sám se sebou. Pořád hezké, pořád zajímavé nápady, vlastně i útok na umělou inteligenci, které je teď všude plno.Nicmene antigravitační hmota, která popluje k Měsíci, ... Co jí tam asi přitáhne? Gravitace.
Ale budiž. Přečteno nadšeně a rychle.

15 03.10.2023

Vlastně proč ne - některé měly i velmi zajímavý nápad, jenom mi chyběly informace podrobnější o autorech, v e-knize se navíc hůř listuje, takže se bojím, že budu déle hledat jiná díla zajímavých autorů. Geprdi pobavili, Maso a krev připomnělo Rusalku Snegonove, vtipný nápad, i když průhledný, měli Krotitelé monster a Svoboda.

15 30.09.2023

Svobodný člověk je svobodný i ve vězení, fantasta je fantastou i v Zemi divu a realista realistou v pekle. Do třetiny jsou to smutné veselé historky z naší minulosti, mnohdy i vtipné (stávka na vykládce; boj s papírovou přihláškou i vznik podnikové banky), pak přichází boj s následky, který nelze vyhrát a průser, před kterým nelze utéct dostatečně daleko. Zmoudření nepřichází, zblázněni ano, byť s působivým finále. Nováka jsem vzal na milost díky jeho bankovní epizodě a přes Dědu se dostal i k prvotině a rozhodně nelituji, nádherný jazyk, "banální příběh/historky" povýšené na literaturu. Ke konci už mi to přišlo rozvleklé, ale i to k příběhu patří.

20 27.09.2023

Geniální! Když se dítě setká s přímým přenosem z popravy a je mu zakazováno kreslit si oběšence do sešitu, nemůže z něj nevzniknout Vodňanský. Konečně mi to všechno dává smysl. Jak vzpomínky, tak pasáže z tvorby se výborně doplňují. Škoda, že Petr Skoumal nepopsal svůj pohled na věc. Jejich synergie povýšila rýmovačky a melodie na vrcholné opusy opravdu srovnatelné s díly S+Š a V+W.

23 25.09.2023

Dvě třetiny krásné zasmodrchane a pak najednou hypotézy, disputace, duch Klepacek a meč a je hotovo. A tak krásně se to četlo, ale ten konec... já nevím, na mne moc rychle useknuté.

19 14.09.2023

Správně. Díl jen pro opravdové čtenáře. A pro radost. I když byl trochu jiný - duchařský (ne moc), se zločiny, které spolu nesouvisely (ale stejně byly vyřešeny). Dárek autora autorovi i čtenářům. Radost.
A ještě mi to připomnělo povídku, ve které se setkal Kurt Wallander a van Veteeren, snad je píšu správně. Ano, Poirot a Holmes svých věků.

Zajímavé a vlastně logické - začít u známého autora s jeho prvotinami. Vlastně se mi nejvíce líbilo spojovací slovo, které ukazovalo zrod spisovatele. Včetně hlavní role jeho dvorního redaktora Campbella, který odmítal a radil, až nakonec přijímal rukopisy. A zajímavý i zrod žánru, který začal povídkami, povídkovými knihami. A že měl i své předchůdce, minimálně dodnes známého Howarda, kterého kvůli jeho scientologii ještě pořád nemusím. Tak teď někdy Nadaci a Roboty. Ale pořád vedou Strugačtí, i pro ty peripetie s vydáváním. V Americe magazíny, v Rusku sovětském regionální noviny. ;-)
A samotné povídky - jako povídky. Některé se vlekly, vždy mi chvilku trvalo se začíst. Některé výborné, všechny zajímavě naivní, co se týče jiných planet a jejich obyvatel.

23 13.09.2023