kotasbk komentáře u knih

Četl jsem hobita už na základní škole a podle mě je to knížka, která tam vážně patří. Děj je spíše pohádkový, pro mladý čtenáře přímo ztvořený. Nejvíce se mi líbilo to, že nakladatelství Argo vytvořil nejkrásnější obal na knihu a stránky v knize krásně voněly. 5 hvězdiček je pro tenhle úžasný příběh moc málo, zasloužil by si aspon 10 :)

3 19.07.2012

Tak jsem si koupil Bukowského. Má první kniha od něj. A musím říct, že to byla zajímavá a poučná jízda. Bohužel i přes všechny vulgarismy, nechutnosti jsem čekal o trošku víc. Chinaski má ale nápaditý životní styl, který vůbec nekoresponduje s tím, kterým praktikuji já. A proto jsem neplul na stejné opilecké vlně jako Hank. Klobouk dolů před výkony, které hlavní postava a autor díla zvládal. Levou zadní vypije flašu nějaké whisky, tomu já říkám debilita, ne úspěch. Možná kdybych byl mladší, jel podobný lifestyle, tak by mě kniha oslavila a mohl bych číst další a další Bukowského neromány. Knihu jsem vrátil do mé skromné knihovničky a vzal si něco románovějšího.

2 02.07.2023

Na střeše je Mendelsohn je krátká knížka, tvořena z příběhů, které na sebe moc nenavazují, ale opakuji se v nich stejné postavy. Společným tématem všech příběhů je život v protektorátu, ale ne pouze trpký život Židů, ale i Čechů. Na výsluní si žili Němci, kteří jako vítězové a barbaři nám vládli a utlačovali. V knize se dle mého nevyskytuje ani jedna německá postava, která by byla vyloženě pozitivní. Takže se mi zdálo, že všichni Němci byli suroví vrazi, popravčí, lupiči, darebáci a alkoholici. Buď jak buď, i v této době se museli najít Němci, kteří nesmýšleli obdobně jako vůdce v bunkru a jeho fanoušci. To mi na knize chybí, že postavy jsou rozdělené černobíle. Nevadí. Dostávám se k hodnocení samotných kapitol, kratších povídek. Některé povídky byly velice zajímavé, zejména z Terezína. Zajimalo by mě, jak dopadl týpek, který utekl se železničáři. Ovšem některé povídky neměly děj nijak zvlášť oslňující. To ale vůbec nevadilo, protože jsem se těšil na každou povídku zvlášť. Weil má totiž výborný styl. Ani ho nemůžu definovat, protože prostě nejsem zběhlý v literární teorii a analýze. Každopádně jeho popisy nejsou zdlouhavé, jsou jasné přímé. A nemyslím si, že jsem skončil u autora u této knížky. Mám rozhodně v plánu pokračovat dál a přečíst si zejména jeho nejslavnější dílko. No a pak Moskva-hranice. To bude jízda.

4 hvězdy, protože prostě je to delikátní dílo

2 29.08.2021

Evžen je jeden z mých čtenářských úletů. Tuhle pytlovinu jsem radši zavřel na osmdesáté stránce a zařadil do knihovny, protože to prostě nešlo. Mělo to děj? Já vůbec nevím. Nějaká romantika? Já vůbec nevím. Jediné, co z toho vím, že se Evžen maloval tři hodiny před zrcadlem. Sakra, to nemůžou být všechny básničky jasné, přímočaré, úderné tak, jako Rytíř Smil?

2 05.03.2021

Krátká povídka, která bohužel moc nenadchne, ale také nezkazí večer. Musím se přiznat, že se jedná o mé první dílo od Puškina. Většina z nás zřejmě začínala z Oněginem, přece jenom je známější, ale já se rozhodl pro povídky a krátké romány. A zatím toho nelituji.

2 07.02.2021

Je zajímavé, že všichni hodnotí Kytici plným počtem hvězdiček, ale samotné básně už tak hodnoceny nejsou. Šest básní má modré hodnocení, zbytek (sedm) básní má červené hodnocení. To zkrátka nemůže být plný počet hvězd! Přečetl jsem všechny básně a troufám si říct, že né všechny básně si zaslouží plný počet hvězd. Snad jediná, která se zdá být na 87% je Vodník. Tahle báseň nemá v celé sbírce obdoby. Je přímo skvělá. Vždy při čtení si vybavuji vodníka od Josefa Lady, jak sedí na topole nad jezerem (ačkoliv u Lady sedí vodník na vrbě, ale to je detail). Zkrátka a dobře. Celá sbírka je taková průměrná. Jediná báseň, která mě nějak výrazněji zasáhla, u které jsem pocítil mráz, chlad a jistou formu emocí, byla Vodník. Ostatní proletěly kolem mě a nic nezanechaly. Možná jen to, že některé byly složitější na čtení a pochopení. A to by se dalo čekat, že básně z dob poloviny 19. století jsou jaksi zastaralé. Ovšem Karel Havlíček Borovský, který byl o 10 let mladší jak Erben, psal své básně daleko čtivější a srozumitelnější.

2 08.12.2020

Tak o Procházkovi jsem nikdy v životě neslyšel. A kde je ta chyba? Buď jsem nevzdělaný blbec, který si z hodin literatury odnesl málo znalostí, nebo zkrátka nám o něm pan učitel neřekl. Je to ovšem škoda, protože Kočár do Vídně je vynikající sondou do myšlení lidí na konci války. Nejde ani tak o děj, který je jednoduchý, dalo by se říct i dobrodružný, ale spíše o celé jazykové zpracování. Právě z toho důvodu se mi líbily krátké úsečné věty, žádné zdlouhavé popisy krajiny, žádné monology na dvě strany o hovně a o ničem. Nadávky a délka vět krásně odpovídaly tomu, jak se člověk vyjadřuje v takových situacích. A to nemluvím o prostředí, kde se příběh odehrával. Ani se nedivím Hansovi, že měl pro strach uděláno. Být sám opuštěný v lese, kde mohli být partyzáni, ale hlavně číhající Krista, tak to bych si nasral do kalhot. Voják-vojáček měl beztak taky hnědé trenky.

2 03.12.2020

Takže k téhle historické hře s prvky komedie jsem se dostal dvěma způsoby. Tim prvním je, že jsem knihu koupil za dvacku ve výprodeji společně s Hamletem a Kupcem benátským. Obě díla již mám za sebou a byly daleko lepší. Zvláště si cením benátského kupce, ale hlavně díky Al Pacinovi. Zfilmovanou verzi Jindry pátého jsem se Zlatoslavem neviděl, takže nemůžou porovnat. Nicméně viděl jsem Krále od netflixu, kde hrál timothe nevím jak. Prostě týpek, který hraje výborně, ale za žádnou cenu si nemůžu vzpomenout a ani vyslovit jeho jméno. Tenhle film nebyl přesně podle hry, nicméně některé scény jsou od Shakespeara. A když porovnam hru a film, tak mě více oslovil film. Ačkoliv trailer filmu je lepší jako samotný film, ale na to již nezáleží. Každopádně Vilémova hra byla průměrná. Občas jsem se zasmál, ale rozhodně jsem si nepředstavil blátivé pole u Agincourtu.

2 24.09.2020

Musel jsem napravit resty a konečně dočíst tuhle knížečku. První pokus se mi nezdařil, kniha mě nebavila a obdobně jsem to prožíval i při druhém pokusu. Chtěl jsem to vzdát, knihu vložit zpátky do knihovny a vzít si něco jiného. Vydržel jsem a posledních pár stránek jsem dal za pár dní. Válka světů je vynikající kniha, která dle mého má dalekosáhlý vliv na všechny lidské představy (konspirační teorie) o mimozemšťanech. Není asi nahodou, že Marťané sestrojili létající objekt, který je zploštělý a vypadá jako létající talíř. Co se týče strojů, které měly tři nohy a vysoko položenou kabinu, tak mi to připadá jako stroj na dvou nohách že Star wars. Laserové zbraně využívané marťany jsou v podstatě blastery ze stát wars. A ještě jedna myšlenka mě napadá, a to, že ten granátník se chtěl schovat do podzemí, do metra a stok před Marťany, takže skoro jako v Metru 2033.

2 13.08.2020

Musím se s vámi podělit o tuhle zajímavost. Při čtení Lakomce jsem objevil poněkud zvláštní pasáž. Posuďte sami. Ještě dodám, že moje příjmení je Kotas

HARPAGON: Thomas jako Kotas, co je mi po tom.

překlad Vladimír Mikeš

2 21.04.2015

Je zbytečné něco psát. Jedná se o veledílo světové literatury.

2 14.04.2015

Klasika ruského dramatu.

2 04.04.2015

Když jsem byl mladý, ještě jsem tolik nepřemýšlel, zda je to REÁLNĚ FANTASTICKÉ nebo NEREÁLNĚ FANTASTICKÉ, přsto jsem knihu miloval, natolik jsem ju žral, že bych ju opravdu sežral k večeři. Ale čím víc jsem byl starší a chytřejší (u téhle vlastnosti bych se hádal), zjišťoval jsem, že mi to přijde až natolik nereálné a v jisté záležitosti okopírované od Tolkiena. Možná někdo z vás bude semnou nesouhlasit, ale i přesto budu si stát za svým názorem. Jedna malá chybička je, že chlapec v mladým věku vraždí nepřátele po tuctech, ale nikde si nevzpomínám, že by měl nějaký vojenský výcvik nebo třebaže cestujě vzdálenosti neobvykle rychlým tempem, našlo by se toho víc. Paolini se snažil vytvořit svět stejně jako Tolkien, vytvořit jazyk elfů a sem tam odkazy na mýty z dávných časů, stejný rasy (trpaslíci, elfy, lidi a ještě cosi....). Ale v porovnání se Středozemí Paoliniho svět velice zaostává. Přijde mi to zbytečně jednoduché, děj mi přijde, jako kdyby ho vymýšlel při dlouhé chvíli na záchodě, ale i přesto má velký ohlas u mladých čtenářů.

2 09.06.2013

Výborná kniha! :) Konec fakt překvapí :)

2 02.08.2012

Tahle kniha je poklad české literatury. Až je zarážející, že je absolutně neznámá, prostě zapomenutá v dějinách. A to je velká škoda. Protože tahle kniha je děsivým zážitkem hrůz, které napáchal německý národ. Odsouzení jsou zde všichni Němci, od SS až po civilní obyvatelstvo. Vina za tyhle svinstva prostě padá na celý národ, protože velká část civilistů, která pracovalo jako civilní dělníci v Doře, prostě musela vidět útrapy lidí z koncentračních táborů.
Je až zarážející, že kniha vyšla v podstatě velkém nákladu ihned po válce, ale po roce 1948 už kniha ani jednou nevyšla v novém vydání. Možná, kdyby nevyšla v roce 2010 v rámci edice spisů Edvarda Beneše (tak nějak), tak možná bychom ji už zcela ztratili z našeho povědomí. A proto už jsem knihu vnucoval mnohým mým kolegům, přátelům a rodinným příslušníků, aby si ji přečetli a nezapomněli na hrůzy, které Němci napáchali. Stal jsem se tedy novodobým apoštolem této knihy!

1 14.01.2024

Namátkou jsem si otevřel učebnici, že se něco dozvím o starověkém Egyptě. Byl jsem fakticky zklamán. Tohle že má být text, který žáky prvního ročníku středních škol namotivuje jet do Egypta na dovolenou? Informační hodnota ani ne třetinová. Zajímavosti žádné. Chybí slova jako mumie nebo sarkofág. Největší nehoráznost je však v absenci faraona Tutanchamona. Ano, z historického hlediska se nejedná o nějak významného panovníka, ale tohoto chlápka si pamatuje skoro každý, kdo má všeobecný přehled na úrovni klokana. Dále se má kritika vztahuje k pyramidám. Pyramidy jsou zde na dva řádky. Je zde přidána fotka Džoserovy pyramidy v Sakkáře (u ní není ani uvedeno, kde je, jestli na Měsíci nebo v Sakkaře). Díky bohu za zmínění, že existují nějaké pyramidy v Gíze. Ta největší má egyptský název. Ale někteří z nás Neegypťanů by se rádi spokojili i s řeckým názvem. Škoda. Do závorky by se Cheops hodil jako mumie do rakve. A další problém. Sfinga zde vůbec není. Asi neexistuje. Hlavně že víme, že nějaký Achnaton udělal revoluci v náboženství a zavedl nějaký monoteistický kult. Přepsat, dopsat a další stránky o Indii zkrátit na minimum, aby se tam vešel Egypt. Zatím nehodnotím.

A já mu sakra věřil. Celý příběh jsem četl dychtivě, užíval jsem si každé chvíle, kdy jsem byl v zajateckém táboře. Druhou vyprávěnou linku tří Britů v džungli jsem moc nemusel. Občas jsem přeskočil pár stran, letmo jsem se podíval, co se asi v džungli děje, kam dospěly jejich přípravy s mostem atd., ale ve výsledku se mi druhá linka nejvíce líbila až v té chvíli, kdy se propojila s tou první. Musím se přiznat rovnou, že mám talent na rozeznání nesympatických postav v knihách. Hned jsem věděl, že plukovník (bůhví co byl), je hotová svině, taková ta aristokratická krysa, která si jede svou namyšlenost, frňák nahoru, důstojnický vzhled, modré oči, upravený, aby mu to furt slušelo za všech okolností, k tomu ještě nepracoval rukama, ale hlavou. Jakože pracoval hlavou, dobře všichni víme, že jeho prací bylo mít frňák nahoru, povyšovat se nad obyčejné vojáky, ruku k dílu přiložit jen tehdy, kdy ho museli seřezat Japonci. Aspoň tak jsem si to domýšlel. No inu. Ten konec byl zajímavý, dojemný, byl jsem z toho celý odvařený, až jsem chtěl vytáhnout samopal a zpětně pokropit jednoho aktéra. Ale příběh je smyšlený, bez reálného pokladnu, nebo se snad mýlím?
Oproti Krysákovi (Clavell) tohle byl slabý odvar života v zajateckém táboře, ale to je asi tím, že je zde více rozvedena akcička kolem mostu přes řeku Kwai. Soucit se zajatci jsem měl, to ne že ne, ale ve srovnání s Krysákem emočně pozadu. Osobně jsem tam necítil žádné velké emoce při popisu života v táboře, marodů na marodce či zacházení se zajatci japonskými vězniteli. Je to z toho důvodu, že popis mi nepřišel až tak vypracovaný, nějak mi nesedl k srdci, ačkoliv při čteních jiných knih na podobné témata (váleční zajatci) mi občas ukápne slza nebo si scénu pamatuji na dlouho dobu (Pianista, ačkoliv tam je úplně krátká scéna, ale výborná). Zde tomu tak není.
Důležitou linkou celé knihy je i střet dvou civilizací - evropskou (západní) a asijskou (východní). V tomto střetu vyhraje pochopitelně ta evropská civilizace, která přinesla světu mnohé pozitivní, ale i negativní, to ale zde není zmíněno. Ovšem nedá se popírat, že právě západní civilizace přinesla do končin Asie pokrok, industrializaci, lepší životní návyky atd. A jak Boulle píše, že bez Západních států by bylo Japonsko stále ještě necivilizované, možná i má pravdu. Jen si stačí přečíst wikipedii o japonských reformách v 19. století a hned je vám jasné, kdo tyto reformy sem přivezl. Na to nezapomínejme.
Je až zarážející, jak se v té době rasisticky mluvilo o Japoncích nebo dalších asijských národech. Přirovnání k opicím by dneska neprošlo zcela určitě, ale v tu dobu tomu tak bylo? Ani bych se nedivil, jestliže Japonci se zajatci zacházeli tak, jak zacházeli. Ještě v době rusko-japonské války byli Japonci srovnáváni s opicemi. Tak asi tomu tak bylo. Dnes by nikoho nenapadlo nazvat Japonce opicí.

1 25.12.2021

(SPOILER) Tak tuhle knížku jsem četl někdy v šesté třídě na zakladce. Od té doby věřím, že v hradní studni na hradě Houska je vchod do pekla. Ale jako malého caparta mě nezajimali výlety po okolí. Dnes bych to velice rád ocenil. A v době koronavirove se takové knizecky velice hodí.

1 27.05.2020

Na Vánoce jsem si koupil druhý díl, takže musím pokračovat a doufat, že mě svět Zaklínače chytne a dostane se mi pod kůži. Zatím se nejvíce líbili vtipné dialogy, například: "Rytíř bez jizvy je kokot, a ne hrdina"

1 03.01.2020

Na knihu jsem narazil náhodou v článku Top 30 dystópií podľa scifi.sk. A musím se přiznat, že jsem vlastně ani nepochopil proč je řazena mezi dystopie, protože definice dystopie říká, že se jedná o fiktivní společnost, která se vyvinula špatným směrem, a já se na základě toho ptám, co je špatné na společnosti v téhle knize. To, že se jedná o policejní stát, kde musí být vše pod kontrolou, je z mého pohledu správné. Hold ztratíš papíry, tak jsem v pěkné bryndě. Co si budeme nalhávat, už nejsi v rejstříku osob, tak nejspíš půjdeš rovnou do tábora.

1 13.07.2019