knihovna22 komentáře u knih

Tentokrát mě Peter May zklamal. A na rozdíl od ostatních mě nebavila ani ta ufňukaná linka s hluchoslepou Annou ...

2 23.04.2024

No, tak alespoň vím, že Nora Roberts nebude můj šálek kávy. Moderní červená knihovna, oškliví záporáci proti krásným kladným hrdinům, tááák naivní - a hrozně strojené dialogy. Zápletka po letech nepochopitelná, nepřesvědčivá. Nejvíc mě rozstřelila strana 360: "Tohle jsem ještě nikdy k nikomu necítila." " ...a jemu bylo jasné, že ji bude milovat do posledního dechu." :-)))

15.03.2024

Tohle není čtení pro každého, žádné velké literární dílo - ale opora pro ty, kteří ji potřebují. I já ji četla z čirého zoufalství. Po 6 měsících soužití s rok a půl starou fenou NO adoptovanou z útulku už jsem nevěděla kudy kam ... Pes, kterého sice zřejmě nikdo netýral, ale ani nevychovával. V roce majitelé zjistili, že je nezvladatelná, ven s ní nechodili, protože na vodítku tahá, jak kráva, socializace žádná a nakonec majitele pokousala. A tak skončila v útulku. O pokousání jsme se dozvěděli ovšem až při vlastním pátrání po její minulosti, protože jsme začali dost tvrdě narážet při našich pokusech o výchovu. "Tak ty mě budeš držet? Ty mi budeš bránit v tom, abych se vrhla na projíždějící auto, procházejícího psa? Tak to já si kousnu do tebe!" Po třech měsících jsem byla fyzicky ale i psychicky na dně - i přes soukromé tréningy, později i společný cvičák / přístup trenéra - " nemazlete se s tím psem, nehlaďte ho, jen rozkaz za rozkazem , co si to tam s ní povídáte? Nemluvte na ni zbytečně."/. Jak já byla ráda, že v tom nejsem sama, když jsem knížku četla - vyčerpání, kila dolů, šmudla ušmudlaná, ruce sedřené od vodítka, vymýšlení vhodného obojku, kombinace s kšírama, držení se zuby nehty plotu, jako opory, když okolo projíždí auto, neustále s náhubkem - a přesto prokousané ruce samá modřina, díky Bohu, že mě takhle zrasila v zimě přes několik vrstev oblečení ... jako by to bylo o nás :-) . A díky paní Baco vidím světlo na konci tunelu, ačkoliv můj boj o tu černou duši ještě neskončil ...

2 17.01.2024

Já půjdu proti proudu - ani třetí kniha Aleše Palána mě nenadchla a do další už se pouštět nebudu. Proč psát o nemakačencích, alkoholicích a bláznech? Nejvíc nadějí jsem vkládala do poslední "hrdinky" Lenky, pasačky krav. Měla jsem pocit, že by to mohla být spřízněná romantická duše, milovnice zvířat. A ono hov.. . Množírna psů ve velkém, koňská handlířka bez vztahu ke zvířatům a neuvěřitelná pohádkářka. Zajímavá a hodna obdivu je jen Petrova pouť do Jeruzaléma. O té bych se ráda dočetla víc. Na druhou stranu - studoval tři VŠ, ani jednu nedokončil a propadl víře v Boha - škoda ho ... :-)

1 13.12.2023

Nepopulární téma migrace - ale hlavní hrdinové si mé sympatie prostě nezískali, ačkoliv záměr asi takový byl :-) . A navíc tak překombinované, nepravděpodobné a zavádějící. Dvě postavy se po dvaceti letech rozhodly vykonat každý svou pomstu ve stejný čas.

2 23.11.2023

Nechápu, že se ke mně tato knížka dostala až dnes, v mých 48 letech :-) . Já jsem se při čtení náramně bavila. Vtipné vyprávění o vážných věcech. Až si budu zase potřebovat odpočinout od vší té depresivní literatury, která se teď vydává, určitě se pustím do dalšího dílu.

3 27.07.2023

Líbil se mi moc nápad, setkání mladé Pauly a umírajícího Helmuta a jejich společná pouť, oba přišli o své blízké. Přiznám se, že mě trochu nudily poměrně dlouhé teskné pasáže o malém bratříčkovi. Mně ten sourozenecký vztah nepřijde moc uvěřitelný. U matky a jejího dítěte by to bylo pro mě pochopitelnější. Ale já jsem realista a cynik, možná proto ... Každopádně hodnotím vysoko a doporučuji.

3 20.03.2023

Miluju Hanu, přečetla jsem i další autorčiny knížky, které zůstaly daleko za Hanou, ale byly alespoň čtivé - ale tohle bylo velké zklamání. Ó, jak mě to nebavilo ... Za mne ukňouraná, sebelítostivá, zbytečná kniha.

7 07.03.2023

Pokud budu stručná - čtivé ano, ale "přitažené za vlasy" :-) , moc vykonstruované ...

1 02.03.2023

To bylo ... divný. Nebavilo mě to. Temný příběh o víře a fanatismu. Hrdina neustále vyhrožuje tím, že se každým okamžikem stane něco hrůzostrašného - a pořád nic. Dost mi vadily i ty divně zbytečné předzdívky hlavních hrdinů, nepochopila jsem PROČ?

1 01.02.2023

Touhle knihou jsem se vysloveně protrápila. Nebavilo mě to. Vadily mi hlavně ty halucinogenní pasáže vyprávění. Za pozitivní beru snad jen to, že jsem se dozvěděla něco o sociální péči v Norsku. A jelikož můžu srovnávat ... máme co dohánět ...

18.01.2023

Já se v těch Martinových klucích moc nevyznala ... A nebavilo mě to jeho věčný fňukání po někom. Až na pár vtipných postřehů nuda :-(

15.11.2022

Patřím k těm, co se naprosto ztráceli v postavách. Od strany 100 jsem se vrátila zpět na začátek, vzala si tužku a papír a vypsala si jména, vztahy a hlavní charakteristiku postav. Pak už mnohem lepší :-) . Bylo to napínavé, četlo se samo, ale možná zbytečně dlouhé. Občas jsem už měla těch primitivních dialogů plný zuby a musela si dát pauzu. Jo - a to se někde ke konci vynořila i nová postava - Zita :-))))) Překlep ve jméně Dita :-)

2 07.11.2022

Přečetla jsem celou sérii Sila a měla velká očekávání. Čtivost a umění vtáhnout čtenáře do děje se nedá upřít ani Písku, ale po "technické" stránce jsem Písek prostě nepobrala. Potápění se v písku a různá kouzla s ním, vynášení objemných předmětů na povrch a dokonce pak i vynesení celé stavby na "hladinu"... já tomu nerozumím :-(

3 17.10.2022

Mě to opravdu nebavilo, ale dočetla jsem. Dokonalá paní Parkingtonová mi byla prostě nesympatická, nemůžu si pomoct.

09.08.2022

Já si téhle knížky moc cením jako opravdu povedeného charitativního počinu, sama jsem pejskařka, která dala domov potulnému voříškovi, ale literárně mě to, bohužel, vůbec neoslovilo.

6 08.06.2022

Tak já to taky zkusila, bohužel ... A do konce jsem dočetla jen proto, že prostě jsem "dočítač" a jsem z Vyžlovky. Rozvláčné úvahy o ničem, abych se vyjádřila slušně. Vaše starosti na moji hlavu, pane Třeštíku. A kam se poděl ten slibovaný humor?

1 04.04.2022

Čtivé to ano, ale takové nereálné, překombinované ....

2 15.03.2022

Překvapivě rychle přečteno - a bavilo mne to. Nechápu jak z "karanténního" roku dokázal vykřesat tolik textu :-) . Psát pan Viewegh každopádně umí. Hvězdička dolů jen za poměrně dost častou sebechválu, tak dlouho přetrvávající zapšklost vůči bývalé ženě a ty hektolitry vypitého vína ...

5 18.02.2022

Pokud mají anglické sedmdesátnice tolik energie, šíleného módního vkusu a bláznivých nápadů, můžeme jim my, češky, jenom závidět :-) . Já měla stále tendence vyhledávat sedmdesátnice ve svém okolí a zkoušela si je představit v roli "babiček na tahu". Na mě poměrně nereálná četba. A humor jsem v ní hledala marně. Takové to "nenadchne, neurazí".

2 31.01.2022