Aspoň jsem to zkusil

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Rezervovaný džentlmen a zároveň nepokojný dobrodruh Michael Třeštík, autor proslulých facebookových statusů, který dovede vytěžit stejně adrenalinu z nehody na motorce jako z překladu poezie, popisuje události a situace, které se mohly stát snad jedině jemu. Rozpustile klukovsky si pohrává s různými tématy a podává o tom zprávu se svým typickým suchým humorem a ironií....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/415687/big_aspon-jsem-to-zkusil-Soc-415687.jpg 3.851
Nahrávám...

Komentáře (13)

Kniha Aspoň jsem to zkusil

marli58
30. srpna

Jen aby, řekla moje žena byla prostě super (měla jsem z knihovny a chtěla bych ji mít doma k občasnému počteníčku :D), ale tahle... Nevím. Přečetla jsem větší polovinu, ale bavila mě jen občas. A pak už to nějak nešlo. Nevím proč. Někdy jsem nerozuměla složitému vyjmenovávání názvů obrazů. Mělo to být poučné, nebo zábavné? Určitě zkusím nějakou jinou, třeba tu "s křesílky" :D.

NannyOgg24
12. července

Pěkně napsané postřehy ze života. Byla to moje první kniha od pana Třeštíka a určitě si přečtu ještě něco.


pagac17
22.11.2020

Mile mě překvapila různá témata této publikace. Chvíli trvalo, než jsem se do té knihy zakousnul, dočetl jsem jí a našel v ní obvyklé vtipné postřehy. měl nehodu na motorce, léčba dopadla pro něho dobře, dočetl jsem jeho zakončení s tím, že jsem po přečtení s obsahem spokojen.

Kopretinka784
04.08.2020

Po přečtení Ledaže se pletu jsem se s očekáváním smíchu vrhla do četby. Byla jsem zklamaná. Sice opět pohodové čtení, ale trochu "slabší odvar". Přesto autora nezavrhuji a přečtu si další jeho knihu.

Jana283
19.04.2020

Na rozdíl dvou předchozích „fejsbůkových“ knížek úsměvných postřehů mne tahle nenadchla a nebavila. Dočetla jsem, " protože Třeštík“. Ale místy jsem se neorientovala v osobách a tak… Asi je to cenné a zajímavé pro okruh blízkých, přátel a spolupracovníků, o kterých se píše… Pro nezasvěceného nic moc. Ale stejně se těším na dalšího „Třeštíka“.

Atanone
01.03.2020

Když jsem si někde v polovině uvědomila, že pouze sleduju, kolik stran ještě zbývá do konce, protože by se mi kniha hodila do ČV, řekla jsem si, že je něco špatně. Sem tam jsem se fakt zasmála, ale hlubší láska z toho asi nebude. Odkládám. Asi to není ničí chyba. Aspoň jsem to zkusila.

Ale přece jen nějaké pozitivum. Občas svému příteli vyčítám, že málo mluví. Dnes jsem ho objala pevněji, než jindy, a poděkovala tam nahoru. Oni vědí.

kap66
16.02.2020

Chachacha. Fikaně to se mnou autor skoulel, byť jsem se na tom výběrem sama podílela. Seznámil mě se sebou nejvtipnější knížkou mých několika čtenářských let, u druhé ve mně zamyšleními vloženými do statusů vzbudil pocit občasné lítosti a touhle třetí mě dodělal. Pravda je, že si to u mě mohl dovolit. Mám ho ráda díky jeho názorům a zajímá mě, jak uvažuje o sobě, své práci a zájmech (toho si tu užijete dost). No jo, stárne a chce se z toho tak trochu vypsat. Pokud by na mě tím přenesl malinkatý kousínek svých bolístek fyzických i duševních a pokud by mu to pomohlo, beru to naprosto a stálo to za to. Pořád ho mám ráda.

marlowe
13.02.2020

Pravda, nenasmál jsem se tolik, jako při četbě "Jen aby, řekla moje žena", neběhal jsem tak často své manželce předčítat pasáže, o které jsem se chtěl podělit (jako tomu bylo u "Ledaže se spletu") a chyběl tu i ponor do historie dvacátého století, který mě tolik oslovil u "Chceš-li rozesmát pánaboha" – a přesto se mi tahle knížka líbila možná nejvíc z těch doposud přečtených. Pro tu svoji obyčejnou obyčejnost, pro autorovu schopnost zachytit kouzlo každodennosti a taky pro vtíravý pocit, že skorovrstevník pan Třeštík píše vlastně o mně… :-)

1