Robinsoni a donkichoti

Robinsoni a donkichoti https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492705/bmid_robinsoni-a-donkichoti-8W2-492705.png 4 142 43

Neopakovatelné osobnosti nežijí jen v šumavské divočině. Jsou nám mnohem blíž, potkáváme je na ulicích, v autobusech, kdekoliv. Třeba někdo takový žije hned ve vedlejší bytovce. Jistě, každý člověk je jedinečný, ale – málo platné – někteří lidé jsou zkrátka jedinečnější. Co spojuje sedm lidí, jejichž příběhy byly shromážděny v této knize? Není to přímo samota jako u samotářů, kteří se stáhli z civilizace do lesů, močálů a hor. Jisté poodstoupení tu ale přesto nacházíme. „Neměl bych sílu jít s proudem, a už vůbec ne proti proudu,“ říká jeden z nich. Všichni si vytvořili malý osobní svět, fascinující vesmír, kde platí jejich vlastní pravidla. Jsou na dosah ostatním, a přesto tak daleko. Nebo snad vysoko? Některé jejich historky jsou neuvěřitelné, ale autor knihy jim věří. Proč by si člověk nemohl koupit šest tygrů ve slevě, kreslit ve spolupráci s plísní nebo najít skutečný smysl života? Víte snad o něčem, co by bylo důležitější?... celý text

veverkaVv
veverkaVv
05.02.2024 4 z 5

Pokud je člověk spokojený se svým životem je úplně jedno jak a kde žije a co je náplní jeho myšlenek a činů. Nesmí však být přítěží pro okolí a pro společnost. Tak bych já definovala svůj postoj k lidem, kteří jsou v této knize odhalováni. Jedná se o šest mužů a jednu ženu. Jejich příběhy jsou rozdílné, jiné jsou i důvody současného stavu. Je velmi zajímavé se do jednotlivých osudů vcítit a snad i pochopit jejich postoj. Muži Gavin a Šimon mě zaujali nejvíce. Určitě získat důvěru těchto osob není lehká záležitost. Proto si pan Palán i fotograf Cudlín zaslouží můj obdiv.

bazyk21
bazyk21
21.01.2024 5 z 5

Zajímavé lidské příběhy, rozhodně žádný střední proud ;o)) za mne dobrý


Dáma s hrnstjm
Dáma s hrnstjm
15.01.2024

Přidávám se ke skupině čtenářů, kterým nesedla skladba zařazených osob... Snad ani k jednomu jsem necítila kdoví jaké sympatie nebo účastný zájem o jejich osudy. Nejdelší příběh pana cestovatele mi přišel naprosto nekonečný...

knihovna22
knihovna22
13.12.2023 2 z 5

Já půjdu proti proudu - ani třetí kniha Aleše Palána mě nenadchla a do další už se pouštět nebudu. Proč psát o nemakačencích, alkoholicích a bláznech? Nejvíc nadějí jsem vkládala do poslední "hrdinky" Lenky, pasačky krav. Měla jsem pocit, že by to mohla být spřízněná romantická duše, milovnice zvířat. A ono hov.. . Množírna psů ve velkém, koňská handlířka bez vztahu ke zvířatům a neuvěřitelná pohádkářka. Zajímavá a hodna obdivu je jen Petrova pouť do Jeruzaléma. O té bych se ráda dočetla víc. Na druhou stranu - studoval tři VŠ, ani jednu nedokončil a propadl víře v Boha - škoda ho ... :-)

indyka
indyka
19.08.2023 4 z 5

Nemůžu si pomoci, třetí dílo Aleše Palána už mě neohromilo tolik, jako předchozí dvě, byť jsem si to vážně přála. Pan Palán ze svého umu nic neztratil (a fotky pana Cudlína dobarvily čtvrtou hvězdičku), spíše to přisuzuji výběru osobností. Mám problém vidět romantické záporáky v lidech s toxickým chováním a tady jich bylo na můj vkus nějak příliš. Zajímavost jejich životního příběhu bohužel nesmyla negativní dojem, který jsem z nich měla. Literární kvalitu si kniha drží, ale poprvé jsem se u Palánovy knihy těšila, až ji dočtu, místo abych si přála, aby byla nekonečná.

Na druhou stranu, rozhovor se Šimonem, kterého v brněnských ulicích občas vídám a jednou ho i zažila vystupovat, mě moc potěšil a třeba konečně seberu odvahu k básni na počkání - i kdyby jen proto, abych ho podpořila. Také mi přišlo, že mezi ostatními respondenty v knize Šimon tak nějak pozitivně vyčníval.

Aroucaria
Aroucaria
01.08.2023 5 z 5

Zdání klame, co? Inspirující lidi s neuvěřitelnými osudy. Ráda bych s nimi šla na pivo! Pane Paláne, vezměte mě někdy s sebou, prosím!

meluzena
meluzena
29.06.2023 5 z 5

Třetí Palánova knížka o lidech (hodně) mimo hlavní proud, tentokrát s nádhernými fotografiemi Karla Cudlína.
Po trochu chaotickém autorově úvodu následují medailonky sedmi více či méně dobrovolných vyděděnců: * věčného chlapce Gavila * pouličního básníka Šimona, malíře Flypa bydlícího ve starém krechtu na brambory * jaderného inženýra, akademika, vězně a bezdomovce Mojmíra * silně věřícího meteorologa Petra * zavodáře, majitele soukromého muzea a bývalého bouřliváka Ivana * silně dobrodružnou bývalou cirkusačku Lenku.
Co příběh, to originál, některé by stály za zfilmování :) bez jiných bych uměla žít; pro rozšíření obzorů poslouží všechny.
---
"Věk chlapectví je pro mě nejhezčí, nejinspirativnější a nejčistší doba. V ní jsem se našel. (...)
Kolegyně v práci mi děkovaly, jak se mnou pookřály, získaly znovu radost ze života, prý jsem jim vrátil mládí. Jiní na to, že si hraju s dětmi jako kluk, koukají s pohrdáním.
Zlí lidé dokážou člověka ranit, takže přece jen začne trochu stárnout."

Chesterton
Chesterton
16.06.2023 5 z 5

[audiokniha]
Nejlaskavější z herců brněnské Husy na provázku, obdaroval mého muže touto audioknihou. Bylo to moje druhé setkání s páně Palánovým projektem - dát jeho přátelům z okraje naší bohaté posttotalitní společnosti, hlasy těchto herců.
Dílo se velmi povedlo, stejně jako představení podle jeho Samotářů . . .

Nemyslím, že kniha či audiokniha může někoho ze čtenářů motivovat k zásadní změně života. A asi je to dobře - není toho zase tolik, co závidět. Nejsou vůbec svobodnější než může být kdokoli z nás.
Jediné co oproti některým z nás mají, je bohatství či pestrost vnitřního života, které pokorný Aleš Palán dokáže skromností svého přátelství odemknout a rozdělit se o ně s námi.
Mají odvahu jít do rizika nouze až bídy a osamocení, ale i tvořivost, kterak komunikovat s okolím.

Ve mně vzbuzují příběhy soucit, respekt a pochopení, ale i poznání vlastních limitů nebo odvahy - jak už tu kdesi zaznělo.
6/6
____________________________
Jen mini dodatek ke komentům zde - myslím si, že ani Aleš nevěří všemu, co mu tito lidé řeknou. Na jedné z besed sám přiznal, že alkohol (někdy i droga) je u samotářů častý prostředek k unesení onoho "vyfackování životem".
Zaujala mě poznámka markej - i já jsem měla rozporuplné pocity jak u prvního, tak posledního příběhu Lenky - ovšem víc než případné týrání zvířat, mě zaujalo, že měla psa, co kousal lidi (sama má jizvu na krku) a neřešia a to!!! Co kdyby potkal děcko, jak se někdy stává?

popeluška
popeluška
13.06.2023 5 z 5

Další kniha rozhovorů a opět perfektní. Knihy od autora jsou vždycky super. Moc jsem si čtení užila.

adorjas
adorjas
20.04.2023 3 z 5

Mne už asi samotárov nič neprekoná...

Kackac77
Kackac77
09.04.2023 4 z 5

Rozhovory pana Palána s lidmi, kteří mají neuvěřitelné životní příběhy. Líbilo se mi to. Často se u toho ale chytám, jak ty lidi hodnotím, i když nechci. Proč žijí jak žijí, jsou tím svobodnější než my, nebo naopak? Šumavští samotáři se mi ale líbili o něco víc. Tady z těch lidí jsou víckrát cítila, že to není jejich svobodné rozhodnutí, ale že je vyfackoval život, a že kdyby mohli, zvolili by třeba jiný život. U těch šumavských to bylo více o svobodě....

hermína14
hermína14
17.03.2023 4 z 5

Možná by nám i lidé z okolí mohli převyprávět své neuvěřitelné životy, kdybychom uměli poslouchat. Kdybychom se uměli ptát. Kdybychom to s nimi vydrželi:). Tady je to bezpečné; když je informací moc, stačí zavřít knížku, nechat doznít historku a na další se vrhnout zítra.
"Existuje něco, co nás přesahuje, to uznávám, ale ne že bych se v tom musel nějak speciálně hrabat."
"Vždyť naše poznání skutečnosti není víc než tlustá kniha o kočkách, ležící vedle kočky."

čef
čef
11.03.2023 4 z 5

Opět zajímavá přehlídka různých mimoňů, které dokáží inspirovat. Těžko někdo další půjde bydlet do plesnivého krechtu k myším a hadům, ale proč nezkusit něco hezkého vytvořit? Třeba to nevyjde, ale co když nám něco nad námi pomůže? Zkuste si obarvit život i touto knihou, neuškodí, ani když nepomůže.

koudja
koudja
19.02.2023 5 z 5

Palánovo knížky s příběhy neobvyklých lidí stojí za to...

Sandalkar
Sandalkar
18.02.2023 4 z 5

Je zajimave precist si myslenky lidi, ktere spolecnost povazuje za loosery. A jim je to jedno. Jedou si svoje. Maji barvite zivoty plme zazitku z celeho sveta.
Za me ovsem misty depresivni cteni, ze ktereho mi neni lehko u srdce. Sumavsti samotari me hladili po dusi, tato kniha me rozjitrila, presto se ji neda uprit "remeslna" kvalita.

Formicka93
Formicka93
06.02.2023 4 z 5

Neuvěřitelné životní osudy zaznamenané v rozhovorech Aleše Palána. Musím, ale říct, že šumavští samotáři mi byli bližší.

Gweny
Gweny
30.01.2023 5 z 5

(SPOILER) Docházím k názoru, že si nevidím ani na špičku vlastního nosu. Lidi, které Aleš Palán vyhledává, se kterými tráví čas a zjišťuje, i čem je život, ty já obcházím obloukem aniž bych vlastně věděla proč. Možná je to tím, že sama sebe považuji taky za podivína, který sice zatím nemá odvahu žít podobně jako oni, ale v myšlenkách si s tím často zahrává.

Při čtení téhle knihy jsem ale došla k prozření, že ne všichni lidé žijící v nuzných podmínkách nebo na ulici, jsou zoufalí. Právě naopak.
Vysokoškolák, který našel smysl života v psaní básní pro lidi i daleko za hranicemi svého rodného města.
Umělec, který tvoří svůj malý velký svět v souladu s přírodou a přitom ho navštěvují bytosti z nehmotného světa.
Vědec, který padl na úplné dno aby si dokázal přiznat, že se chce vrátit zpět.

Co člověk, to velký příběh. Některý z nich jí byl sympatický více, některý méně. S některým bych ráda pobyla při odpolední procházce přírodou, s některým bych si asi neměla co říci. Nicméně všichni to jsou lidé, kteří si toho v životě prožili opravdu mnoho.

A já budu odteď nedočkavě vyhlížet další Palánovu knihu. Vím, že na ní už pracuje (prozradil to během předvánoční besedy se čtenáři v jedné z knihoven v našem okrese).

huhuhu
huhuhu
30.12.2022 5 z 5

Většina z nás nemá příležitost a asi ani odvahu popovídat si s někým divným, odlišným, žijícím nějak jinak... Jsem ráda, že Aleš Palán to dělá za nás. Díky němu a jeho knihám tak máme možnost nahlédnout do soukromí a osudů lidí, kteří žijí jinak, po svém. Nejvíc mě zaujal pouliční básník Šimon, Petrova pěší cesta do Jeruzaléma, Flypovo bydlení ve sklepě a osudy paní Lenky vždy nějak související se svířaty.

Calinda
Calinda
29.12.2022 3 z 5

Knihy rozhovorů od autora mám ráda. Nejvíce se mi líbila Raději zešílet v divočině (tu jsem četla už podruhé), ale upřímně musím přiznat, že s každým dalším dílem pociťuji lehké zklamání, opravdu jen nepatrné, ale je tam. Z tohoto dílu jsem zklamaná nejvíce, zaujal mě snad jen rozhovor s básníkem a malířem (na obálce), ale to je tak všechno. Mnohem raději bych četla o lidech, kteří žijí jinak z vlastního přesvědčení a jsou se svým životním stylem spokojeni, vyhovuje jim, čtenář jim pak může fandit, zamyslet se, inspirovat se, získat pochopení pro volbu jiného životního stylu, obdivovat neobvyklé zájmy... z této knihy ten pocit rozhodně nemám. Teď se nabízí otázka, zda to bylo vybranými lidmi či samotným autorem - to nevím, ale občas mě zamrzelo, že na nějakou zajímavou poznámku či historku autor už pak nijak nereagoval, nerozvinul ji dál a ptal se zase na úplně něco jiného. Ráda bych si autora znovu přečetla knihu, která je kvalitou totožná se šumavskými samotáři. Dávám průměrný počet hvězd. Jako plus hodnotím nádherné fotografie a celkový vzhled knihy.

tonysojka
tonysojka
11.12.2022 5 z 5

Další skvělá kniha Aleše Palána o lidech ještě "jedinečnějších" než jedineční.
Jak níže píše "Zorka" :

...."Člověk srovnává, nechápe, klepe si na čelo a v mnoha případech si říká: "Jsou to blázni. Co budou dělat, až budou staří, nemohoucí, nemocní? Jak můžou takhle žít?" Ale někde v koutku duše je člověk chápe. A možná i tak trochu "závidí". Ne jejich životní styl, nekomfort, sklony k alkoholu, nepořádek, nedostatek financí a osamělost. Ale tu svobodu. Kniha rozhodně stojí za přečtení, protože díky takovým příběhům se člověk učí tak trochu poznávat i sám...."

Při čtení jsem měl stejné myšlenky a obdivoval vnitřní svobodu"jedinečných"a jejich kuráž podle ní žít.