Knihomollla
komentáře u knih
Aurora povstává
Amie Kaufman
Do této knihy jsem se pustila s nulovým očekáváním. Už dříve jsem byla zklamaná z Illuminae, které mě nechytlo. Tohle bylo nakonec velmi milé překvapení.
Hned ze začátku byla kniha čtivá a čím víc stránek jsem měla za sebou, tím lepší to bylo. Nechybělo tomu nic. Napětí, vztahy, vzdálená budoucnost, podivné rasy, dokonce i špetka magie tam byla. A dohromady to vytvořilo skvělou knížku.
Ostrov lhářů
Emily Jenkins
Tato kniha byla zvláštní. Nevím, zda se mi líbila. Četlo se to celkem dobře, ač jsem někdy byla zmatená, ale o tom ta kniha asi je.
Postavy byli zajímavé, avšak necítila jsem v nich nějakou větší hloubku.
A ten konec? Nevím, ale čekala jsem něco jiného... Něco absolutně převratného, což toto nejspíš asi bylo, ale ne pro mě.
Celkově mi to připadalo jako takový ten sen, který máte a po probuzení nemáte sebemenší tušení co se to vůbec stalo.
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Kniha byla celkem zajímavá. Ačkoli byl děj ne vždy zábavný, nějaká věc se po chvíli vždy našla a udržela mě u čtení. Odnesla jsem si z této knihy mnoho zajímavých myšlenek a alespoň částečně jsem se mohla vcítit do vojáků, bojujících v první světové válce.
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Nebyl to úplně typický válečný příběh. Nebyly tu žádné velké bitvy, alespoň ne ty fyzické. Přesto si myslím, že mi toho předal hodně. Neukázal mi dějiny států a vojsk, nýbrž normálních lidí. A taky mi ukázal, jaké to bylo na německé straně. Že i přes vše, co udělali, někteří z nich neměli na výběr. Museli se přizpůsobit tomu, jaký byl svět. Jinak by nepřežili.
Styl psaní byl krásný, děj se plynule odvíjel, ale to mi ani nijak moc nevadilo. K té knize to prostě sedělo. Postavy byli zajímavě vykresleny a obzvlášť jsem si užívala myšlenky Marie-Laure.
Konec byl zvláštní. Překvapil mě. Ale uvěřila jsem mu.
Zlatá klec
Lynette Noni
Tak tato kniha pro mne byla velkým překvapením. První díl mě moc neoslovil, nepřišlo mi to nic než jako klasické fantasy s jedním klišé zvratem na konci, který mě krapet naštval. Ale tenhle díl? Jsem neskutečně šťastná, že jsem do něho šla, i přes nepřízeň jedničky.
Kniha se četla úplně sama, dokonce mě vytáhla po více jak dvouměsíční čtecí pauze. Děj v ní utíkal, styl psaní mě doslova vtáhl do sebe a ty postavy... S tím jak mě předtím některé štvaly, tak teď jsem si je zamilovala.
Zvraty sice někdy byly lehce předvídatelné, ale hlavní zápletka na konci ne, což mě velmi potěšilo. S tím zakončím tohoto dílu nejsem sice na sto procent spokojená, ale chápu že to autorka potřebovala nějak otevřít a nakročit do posledního dílu, na který se určitě chystám.
Celkově můžu knihu doporučit, z mé zkušenosti i těm, kterým první díl zas až tolik nesedl. Je to docela fajn fantasy, se zajímavě rozprostřenou romantickou linkou a skvěle se čte.
Královna rebelů
Lynette Noni
Po dočtení jsem byla velmi zklamaná. Čekala jsem nějakou velkou pecku, o které všichni tolik básnili, ale nakonec jsem dostala průměrnou fantasy knihu.
Samotný děj mi nepřišel moc záživný a jenom jedna postava mi nějak víc přirostla k srdci. Romantická linka mi nesedla, něco mi tam chybělo a hlavně jsem neměla ráda hlavního hrdinu. A ten konec byl pro mě plný stále opakujících se klišé. Ano, je pravda že jednu věc jsem netušila a překvapila mě, ale tu druhou jsem tušila už po čtvrtině knihy a ještě jsem si dělala srandu, že tohle se snad nestane. A ono se to bohužel stalo. Holt jsem doufala v něco víc.
Kniha se ale dobře četla a oceňuji prostředí Zalindova, neboť to bylo opravdu originální a osvěžující. A ta obálka je prostě nádherná.
Celkově je kniha průměr, za přečtení stojí, ale nedoporučovala bych se do ní pouštět s takovým očekáváním jako jsem měla já.
Temné a osamělé prokletí
Brigid Kemmerer
Do knihy jsem se pustila díky předchozím knihám autorky, které jsem si zamilovala. Byla jsem sice lehce skeptická s tím jak si poradí s fantasy příběhem, ale nakonec jsem byla mile překvapená.
Bavili mě hlavní postavy a zamilovala jsem si Rhena. Z toho důvodu mě pak trošku mrzí ten konec a raději jsem se rozhodla ignorovat další díly, protože postava o které to vypraví mi nebyla sympatická.
Co se týče světa, byl nádherně propojený s naším, ale nebylo to zas až nic přelomově originálního.
Styl psaní mě bavil a vůči tomuto nemám žádné námitky.
Celkově mohu knihu doporučit.
Na jedné vlně
Jenn Bennett
Předchozí kniha autorky mě docela zklamala. Nesedli mi postavy a prostředí, ve kterém se děj odehrává. Proto jsem neměla nějakou velkou chuť pouštět se do dalšího autorčina díla. To se však před pár dny změnilo a když jsem si všimla, že je kniha Na jedné vlně dostupná v knihovně, po pár chvílích váhání jsem si ji vypůjčila. A jak to dopadlo? Docela dobře, řekla bych.
Kniha se, stejně jako předchozí kniha četla jedním dechem a doslova za den jsem jí měla přečtenou. Autorka prostě umí dobře psát, tak aby to čtenáře chytlo a nepustilo. Další skvělá věc na této knize, jsou postavy, které mně osobně sedli mnohem víc než V kudy ke hvězdám. Dále je zde skvělé prostředí a letní atmoška. Věc, kterou bych mohla je vytknout příběh, protože to nebylo nic světoborného, ale přiznejme si, kde bychom dnes našli originální, neohranou romantickou zápletku? Za mě je to skoro nemožné. A nakonec jako třešničku člověk dostane nádhernou obálku, takže se mu v jeho knihovničce bude moci skvít další umělecké dílo.
Když bych to tak vše měla shrnout, je to kniha která zaplní dlouhé odpoledne a zvedne náladu. Přesto to není nic z čeho by byl člověk doslova odvařený. Určitě tedy doporučuji.
Nejdražší Josephine
Caroline George
(SPOILER) Co k této knize napsat... Nádherná obálka spolu s anotací člověku udělá mylnou domněnku., která se během čtení pomalu rozpadá na tisíce malinkatých střípků. Myslela jsem si, že se SPOILER! Elias s Josephine opravdu potkají, nebo že mu Josephine alespoň odepíše a oni si začnou dopisovat napříč časem. SPOILER!
Avšak realita je jiná a magická linka je skoro nulová a pro všechny případy na konci i ta troška nevysvětlená a pohřbená hluboko do země.
Když bych tu ale měly ty dobré, ať tu jen nekritizuji, ale taky něco vychválím. Líbila se přátelská linka mezi Faith a Josephine. Kniha byla taky čtivá, i když mě nebavily (a častokrát jsem přeskakovala) části Eliasova románu, kdy jsem měla pocit, že se autorka snaží napodobit Jane Austen, avšak moc se jí to nepovedlo. Jinak bylo zajímavé jak vše bylo psáno pomocí korespondence a e-mailů. Za mě takové příjemné osvěžení od všedního románového psaní.
Suma sumárum, kniha špatná nebyla, ale že bych z ní byla nějak moc nadšená, se taky říci nedá. Možná kdybych neměla očekávání a domněnky o čem kniha mohla býti, bylo by to lepší. Za mě byla chyba též v anotaci, z které jsem děj a pointu knihy pochopila trošku jinak, než jaká pak ve skutečnosti byla. Ještě jsem jen chtěla poděkovat překladatelce, že jméno Josephine nechala tak jak je a nepřeložila ho do češtiny jako Josefína. Bohužel tuším, že v jiných případech by se to klidně stát mohlo.
Knize dávám zlatý střed a to 2,5/5
Všechny stránky Amelie
Ashley Schumacher
Všechny stránky Amalie je nezapomenutelná kniha, která stojí za přečtení. Věřím, že ne všem tento příběh učaroval tak jako mě a nejspíš v tom nacházel chyby, které jsem já, utopená v příběhu naprosto ignorovala.
Uznávám, že některé vážnější témata se mě příliš nedotkla, ale nevadilo mi to. Příběh, postavy a styl psaní mi to vše vynahradil. Ať už šlo o Noaha, který byl prostě skvělý, nebo o samotnou Amelii, která se, i přes drobné nesympatie, nakonec mého uznání a pochopení dočkala též.
Bavilo mě prostředí, které autorka krásně vykreslila a též příběh v příběhu.
Styl jakým autorka psala mi sedl a slova mi doslova mizela pod očima a já hltala každý odstavec, každou stránku a každou kapitolu, ignorujíc ručičku na hodinách.
Knížku doporučuji všem, kdo milují krásné, jemné a milé vyprávění u kterého se jim vykouzlí úsměv na tváři či slzy v očích a prožijí každý zážitek, který hlavní hrdinka prožívá.
Spočítej hvězdy
Lois Lowry
Ač je tento příběh velmi krátký, řekne toho mnohem více než by se mohlo zdát. Celá knížka je vyprávěna nenásilným stylem z pohledu malé holčičky. V téhle knize je krásně popsáno fungování odbojů a německá nenávist židů.
Příběh jsem přečetla jedním dechem a zanechal mi mráz na zádech, slzy v očích a naději v srdci, protože jsem věděla to co oni v té době ne.
Doporučuji komukoliv, koho zajímají dějiny nebo má potřebu si připomenout proč je důležité aby ve světě vládl mír a lidé se nevraždili jen tak z nesmyslné nenávisti.
Vždycky budeme mít léto
Jenny Han
Do dneška netuším, proč jsem po sérii sáhla. No což...
Kniha splnila účel romantické slaďárny u které člověk vypne a jediné co v oné chvíli bude řešit je nesmyslnost a bizárdnost celého tohoto příběhu. Tak jako v předchozích dílech mě vytáčeli snad všechny postavy a děj mi přišel o ničem. Protože v téhle knize se doslova nic nedělo.
Nejvíc mě asi z celé série bavil první díl, který mi obecně přišel nejakčnější a kdyby to tady autorka skončila, nemohla bych si stěžovat.
Toť asi vše a pokud hledáte knihu na zacpání času a nemáte nic jiného k mání než tuto knihu, věřím, že si čtení užijete a možná se i trochu pobavíte.
Prázdné sliby
Lexi Ryan
Hned jak jsem o knize slyšela, věděla jsem, že ji musím mít doma. Protože kombinace Dvorů s Krutým princem a náznakem Selekce je prostě sen všech romanticko-fantastických-vílích knihomolů.
Hned jakmile jsem knihu otevřela, ztratila jsem se v čase a doslova vnímala jen slova a řádky. Děj mi přišel nádherný a vůbec mi nevadilo, že je zde už tolik používané téma víl. Hlavní hrdinka mi přišla docela sympatická i když neříkám, že mě někdy neštvala. Doslova jsem byla polapena v romantickém trojúhelníku a doteď netuším kdo z oněch mladíků získá mé právo na srdce hrdinky.
Nemám co vytknout, protože jak obálka tak obsah byli nádherné.
Doporučuji všem kteří milují víly stejně jako své knížky.
Hříšní světci
Emily A. Duncan
WOW! Tak tato kniha byla něco. Koupila jsem si ji z důvodu, že byla na Knihy Dobrovský ve slevě a anotace mě docela i zaujala. Avšak když jsem knížku otevřela a začetla se do příběhu, nedokázala jsem přestat číst.
Svět a magie je skvěle vymyšlená a hlavní postavy mi všechny sedli. Dokonce i styl psaní byl nádherný a moc se mi líbily i střídavé pohledy, díky kterým byl příběh o to zajímavější. Ani v jeden jediný moment jsem se u knihy nenudila a každou kapitolu jsem doslova hltala.
Jednu jedinou věc, kterou bych zde mohla vytknout jsou ty jména. I když musím uznat, že po půl knihy už jsem je ani nevnímala a brala je jako samozřejmost, takže nakonec ani toto nemůžu zas až tak vytknout.
Kniha byla originální a romantická linka v této knize doslova zničující. Doporučuji všem, kteří hledají něco neobvyklého a čtivého.
Polibek v Londýně
Catherine Rider
Tahle recenze nebude ani trošku pozitivní. Doslova netuším, proč jsem po knize sáhla, ale ještě teď toho lituji. Nejspíš jsem chtěla nějaký milí vánoční příběh, jenž by mne naladil na tu správnou atmosféru. To se ale vůbec nestalo.
Hlavní hrdinové jsou ploší jako prkna a nechtělo se mi autorce vůbec věřit, že někdo takový by měl existovat. Celý příběh byl v podstatě jen o tom, že tito dva "hrdinové" chodili po divadlech a imitovali mladý páreček. Chemie mezi nimi byla někde v Atlantiku a nikdy bych neuvěřila, že ti dva by spolu tvořili šťastný pár. A co se týče oné slibované Vánoční atmosféry, tak ta se potopila někde s Titanicem a do této knihy ani nepřiplula. No prostě jedna velké vánoční katastrofa.
Škola dobra a zla
Soman Chainani
Tato knížka si mě na první dobrou nezískala. Asi před rokem jsem si totiž tuto knížku půjčila z knihovny a po první kapitole ji vrátila zpět s tím, že mě nebaví. Nedávno jsem ji však dala mou oblíbenou druhou šanci a jsem moc ráda, že jsem to udělala.
Kniha měla takový slabší rozjezd (což u fantasy není nic nezvyklého), ale později, když už se příběh rozjel jsem se od ní nemohla odtrhnout. Oblíbila jsem si jak Sophii, tak Agátu a taky se mi líbila myšlenka s kterou si autor pohrával. O to více se mi líbil konec, z kterého plyne i krásné poučení o tom, že i zlo může být dobré a naopak.
Jediné co bych mohla vytknout, byl Tedros. Protože tento týpek byl pro mě absolutně nesympatický. Je to sobecký, namyšlený a rozmazlený fracek, který prostě nedělá nic jiného než že pláče sám nad sebou jak nemůže najít svou princeznu, kterou si ani nezaslouží.
Takže asi tak, nebýt Tedrose, nemám co vytknout a určitě se v brzké době pustím do dalšího dílu.
Bez tebe to není léto
Jenny Han
Na druhý díl jsem se po prvním docela těšila a čekala knížku u které si odpočinu a zvednu náladu ze svého bodu mrazu na letní vedro. A to se opravdu stalo.
Zas a znovu mě doslova polapil autorčin styl psaní, který je tak jednoduchý a čtivý, že to ani jinak nešlo. Co se týče příběhu bylo to o trošičku horší než jednička, ale stejně jsem si to užila. Belly s Conradem mě zas a znovu neskutečně vytáčeli a stále nedokážu pochopit, jak ho Belly po tom všem co ji řekl a udělal mohla stále milovat. Možná bych to přirovnala ke vztahu v After, kde hlavní hrdina taky nebyl úplně nejmilejší na hlavní hrdinku. I když zas až takový extrém to nebyl.
Za mě určitě dobrá kniha do studených dnů, kdy potřebujete do života dostat zpět trochu toho letního sluníčka či naopak na pláž k opalování, kdy potřebujete nějak zábavně zabít čas.
Léto, kdy jsem zkrásněla
Jenny Han
Knihu jsem se rozhodla přečíst z důvodu, že jsem v listopadových pochmurných dnech měla chuť na lehkou romantickou knížku u které se pobavím a zvednu náladu. A to se opravdu povedlo.
Když jsem knihu otevřela, měla jsem co dělat, abych se od ní odtrhla. Jednoduchý a čtivý styl jakým autorka psala si prostě získal mé srdce. Řekla bych, že je důležité při čtení neřešit každou druhou větu a prostě to jen přejít a užívat si příběhu. Sama jsem se u knížky nasmála. Dokonce jsem se musela pozdě v noci, asi dvacet stran před koncem od knihy odtrhnout, abych dalšího dne nebyla chodícím zombíkem.
A i když člověk už po prvních pár stránek ví, kdo s kým skončí, přiznejme si od romantiky snad nikdo nečeká nepředvídatelnost. Knížka byla v podstatě o krásném ničem a i když mě některé postavy vytáčeli (že ano Conrade a Belli), svůj účel to splnilo a já poté měla sluníčkovou náladu a nemohla se dočkat dalšího dílu.
451 stupňů Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
Na tuto knihu jsem narazila náhodou. Jednou jsem ji uviděla v knihovně a vzpomněla, že už jsem o ni někde slyšela, přesněji z recenze na instagramu. Po krátkém přemýšlení jestli kniha stojí za přečtení, jsem se rozhodla jí dát šanci a. A byla jsem mile překvapená.
Líbil se mi svět, který autor vytvořil a jak děsivě vystihl dnešní dobu, která k tomu pomalu ale jistě spěje. Svět, ve kterém lidé neznají nic jiného než umělé obrazovky a nemají žádný život. Svět, který místo aby poháry hasil, schválně oheň zakládá a trestá tak každého kdo má u sebe knihy. Ano, přesně tak. Ty krásné věci bez kterých by si mnoho z nás nedokázala představit život byli vládou prohlášené za hloupé a urážející. Osobně bych v tomto světě žíti nechtěla. A nejen z tohoto jednoho důvodu.
Kniha vypráví příběh o jednom z těch lidí, kteří zakládají požáry a pálí knihy. Ze začátku je to pro něj rozkoš, pálit. Později však, díky několika náhodným setkáním s jednou dívkou, zjišťuje, že nic není takové, jaké se to dříve zdálo. Poznává opravdovou hodnotu knih a dochází mu, že v tomto světě je něco v nepořádku. A rozhodne se s tím něco dělat...
Čtyři hvězdičky dávám z důvodu lehce zmateného a zvláštního stylu psaní, který není úplně můj styl. Jinak ale knihu můžu ve všech směrech jen doporučit. A na závěr přidávám krátký citát z této knihy.
"Máme všechno, co potřebujeme ke štěstí, ale šťastní nejsme."
Světlo a stíny
Leigh Bardugo
Do knihy jsem se pustila kvůli blížícímu se seriálu. Neměla jsem od ní veliké očekávání a více se spoléhala na Šest vran, které všichni tak vychvalují. Ale přesto jsem si knihu přečetla a oblíbila si ji. Allina mi přišla docela sympatická a Temnyje jsem si úplně zamilovala. Čtení rychle odsýpalo a nebylo zdlouhavé. Autorka má příjemný styl psaní a vytvořila nádherný svět. Ale abych nezůstala jen u pozitivních bodů knihy. Příběh nebyl takový, že mi vyrazil dech a ještě několik dní po něm by se mi honil hlavou. Je to prostě taková mírně nadprůměrná fantazy.