Knihomolka97
komentáře u knih
Vodonoh
Dávid Manga
Jedná se o žánr, který běžně nečtu, ale nápad mě zkrátka zaujal natolik, že jsem neodolala. Dva kamarádi se rozhodnou jet na vodácký výlet po Dunaji, vše naplánují, nabídnou místa i dalším lidem, a tak se jako menší parta vydávají vstříc dobrodružství. Co by se tak mohlo pokazit? No...třeba všechno.
Hned nultou kapitolou autor nalákal na čtení a musím říct, že to nebylo špatné. O postavách se dovídáme alespoň pár informací a hurá na výlet.
Děj se odehrává na slovensko-maďarském pohraničí, příběh se pozvolna rozjíždí a v závěru vygraduje. Osobně bych uvítala právě více akce a napětí, větší boj o přežití, ta ''pravá sranda'' začne až v druhé polovině. Čekala jsem totiž typickou vyvražďovačku, což Vodonoh tak úplně není, ale ta atmosféra je hezky vystižená a prostředí pěkně popsané. Celé čtení provází takový zvláštní neklid, protože vy víte, že na nicnetušící postavy někde číhá něco nebezpečného. Ne vyloženě strach, ale opravdu neklid, díky kterému jsem byla neustále ve střehu a čtení mě bavilo. Celkově by kniha mohla být delší a propracovanější, ale je to novela, takže v rámci žánru prostě oukéj.
Všechno je jednou poprvé
Nina Kenwood
Kniha je od začátku poměrně předvídatelná, ale je to moc milé čtení o dospívání, vyrovnání se s nelehkými životními situacemi a hlavně první lásce. Natálie je sympatická hrdinka, mě osobně velmi blízká, protože jsem jí moc dobře rozuměla. Autorka skvěle popsala a vystihla její pocity, pochybnosti o sobě, myšlenkové pochody v situacích, ve kterých se ve svém životě ocitla úplně poprvé.
Lucy a Zach byla zajímavá dvojka a i přesto, že spolu začali chodit, na Nat se nevykašlali. Což se cení. I když se přiznám, že Zach mi k srdci tolik nepřirostl. Pokrytecké chování prostě nemám ráda.
Romantická linka je krásná, plyne přirozeně a působí tak roztomile rozpačitě. :-)
Za mě velmi příjemné překvapení. Doporučuju především mladším čtenářkám, ale klidně i ne úplně věkově cílené skupině (jako jsem třeba já :-D ) .
Šílená babička
Martina Boučková
Od autorky jsem četla zatím jednu knihu a to Past na sňatkového podvodníka, která se mi líbila o něco více než Šílená babička.
Je to hlavně proto, že vypravěčkou příběhu je zde Lucie, rozvedená matka dvou dětí, která mi svým projevem nebyla sympatická a tím pádem, jsem si příběh nedokázala užít tak, jak jsem čekala. Musím jí ovšem připsat k dobru, že své děti nadevše milovala a snažila se jim zajistit stabilní domov. Ale vkus na muže měla teda dosti pochybný..
Zato babička, která přijela malého Vojtu a Janu hlídat, byla opravdu číslo, plná energie, bezprostřední, pro svá vnoučata se snažila vymyslet parádní zábavu a dobrodružství. I pro svou dceru Lucii by se rozkrájela. Takovou babču do každé rodiny! Z každé situace dokázala nějak vybruslit a hezky vše okecat. Taková schopnost by se mi taky hodila. :-D
Je to příjemná oddechovka, jednohubka, která se hodí ideálně na léto někde k vodě a zaručeně zvedne náladu. :-) Za mě 3,5*/5*
Pojízdná čajovna splněných snů
Rebecca Raisin
Od autorky u nás loni vyšla Kouzelná Paříž, která byla parádní. Pojízdná čajovna splněných snů tedy nesmí chybět v mé v knihovně, nejen kvůli překrásné obálce, která zaujme na první pohled.
Začátek se rozjíždí poměrně pozvolna a postupně nabírá spád. Rosie mi bylo líto, manžel se k ní zachoval opravdu ohavně. Odcizení partnerů není nic neobvyklého, ale řešení jaké předvedl ten bídák ( :-D ) je na ránu. Rosie ale do cesty vstoupí (doslova) sympatická Aria, se kterou si padnou do noty a najednou je svět tak nějak lehčí.
Celý příběh je odpočinkový, pohodový s fajn postavami a mírným romantickým nádechem. Moc se mi líbilo prostředí a přísahám, že na některé čaje či jídla se mi sbíhaly sliny. Nejsem vegan, ale i některá veganská jídla zněla zajímavě a lákavě.
Je to typ příběhu alá Julie Caplin, takže fanynky/fanoušci této autorky si přijdou na své. :-)
Hypotéza lásky
Ali Hazelwood
Hypotéza lásky. Je snad někdo kdo nezaregistroval tuto knihu? :-D
No konečně jsem se k ní dokopala i já a musím říct, že jsem nadšená! Trochu mě odrazovalo to prostředí a bála jsem se, že si nebudu úplně rozumět s postavami. Nemohla jsem se víc mýlit! Hlavní hrdiny jsem si neskutečně oblíbila.
Olive byla správně praštěná a Adam překvapil svou "drsnou" stránkou. Žeru ho!
Při čtení jsem měla neustále připitomělý úsměv na rtech, ti dva byli prostě rozkošní. Tak chytří a zároveň natvrdlí, především tedy Olive. :-D Chvilkama mi to připomínalo Teorii velkého třesku, což miluju.
Fake dating, slow-burn romantická linka, vtipné i klišé momenty, nějaké to dramíčko a dokonce i pikantnosti rovná se parádní počteníčko.
Bonusová kapitola je třešinkou na dortu, i kdyyž bych možná brala spíš jinou scénu z Adamova pohledu. :-)
Chápu, že ne všem tato kniha sedne, ale za mě prostě 5*/5*.
Soused na zabití
Lusy Adams (p)
Příběh jsem zhltla během dvou dnů, nedalo se odtrnout, miluju každou stránku. Je vyprávěno z pohledu Maddie i Aleka, což je paráda a text je doplněn i konverzacemi ze seznamovací apky, kde si spolu nevědomky dopisují. Bavilo mě jejich hašteření, slovní přestřelky a ta chemie mezi nimi? Uuu.
Maddie byla vážně pokušitelka, až mi bylo Aleka chvilkama líto. Odůvodnění přezdívky Modrásek mě pobavilo. :-D Oblíbila jsem si i vedlejší postavy.
Moc doporučuji!
Jozova Hanule
Květa Legátová (p)
Film Želary je jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Když jsem ho viděla poprvé, bulela jsem jako želva a i při dalších zhlédnutí nejde zastavit slzy. Konečně jsem se dostala i ke knížce. Je škoda, že je to pouze krátká novela a ne klasický román, nicméně i tak jsem ráda, že jsem ji přečetla. Moc se mi líbil postupně vyvíjející se vztah mezi Hanulkou a Jozou. Bylo to takové něžné. Prostředí Želar a místní lidé nejdou nepřirůst k srdci. Moc doporučuji film i knihu.
Letní romance
Julie James
Odpočinkový, docela vtipný příběh, tentokrát se nějakého většího napětí či dramatu nedočkáme. Zato ale nechybí pár peprných scén a také řešení psychických problémů.
Noční agent
Matthew Quirk
Jedná se o politický špionážní thriller, kde opravdu nemůžete věřit nikomu a ničemu. Seriál jsem ještě neviděla, ale po dočtení této pecky to musím napravit!
I když je kniha v er-formě, je skvěle napsaná a čte se výborně. Ze začátku se toho vlastně moc neděje, ale autor čtenáře hezky zasvětí do situace a seznámí s postavami.
Peter je sympatický, čestný, odvážný muž, kterého si nejde neoblíbit a musíte mu fandit. Klíčovou postavou se stane Rose, která se ocitne v nebezpečí života, a přesto to zvládá na výbornou. Je chytrá, nebojácná a s Peterem vytvoří dobrý tým.
V průběhu si autor připravil pár zajímavých zvratů a dokázal mi zamotat hlavu. Opravdu jsem nevěděla komu věřit, zrádce mohl být vážně kdokoli.
Francouzská lekce
Natasha Boyd
Hlavní hrdinka mi byla hned sympatická a i příběh mě zaujal od prvních stran.
Je vyprávěno v ich formě převážně z jejího pohledu, ale nějaké kapitoly máme i z pohledu mužského hrdiny a to Xaviera. Za tyto části jsem byla nesmírně ráda, protože jeho myšlenky byly top.
Příběh je to opravdu krásný, dojemný, vtipný, zároveň smutný, komplikovaný. Vyvolal ve mně spoustu emocí a dokonce jsem neudržela i slzy dojetí. Ano, cíťa se opět projevila. :-D
Mírně jsem ztrácela trpělivost se slow-burn romantickou linkou, v tomto případě by asi nebylo na škodu, kdyby byla krapet rychlejší.
Žhavé scény pak ovšem byly zatraceně hot a měla jsem pocit, že mi kniha vybuchne v ruce. Mezi hrdiny to fakt jiskřilo!
S Xavierem to bylo složité, v jednu chvíli ho žerete a v zápětí ho chcete profackovat, ať se vzpamatuje. Zato Dauphine byla úžasná. Zlatíčko.
Celkově je tu příjemná parta lidí, kteří též přirostou k srdci. Až na výjimky.
Nechybí i nějaké to drama a i když je to docela bichlička, není zde žádná nudná pasáž.
Třešinka na dortu? Rozhodně prostředí Francie - Nice, Saint Tropez, tamní trhy, moře... a k tomu pár francouzských slovíček, které dodávaly šmrnc. Myslím, že už do smrti nezapomenu, co zmanená slovo cul. :-D
Za mě 4,5*/5* a určitě doporučuji.
Než zjistíš pravdu
Elena Minářová
(SPOILER) Anotace mě okamžitě zaujala a těšila jsem se, co příběh přinese, co se z něj vyvrbí. Autorka má krásný styl vyprávění, hned jsem se začetla, prvních 50 stran jsem zhltla jako nic. Jedná se o psychologický thriller, kdy vlastně skoro na každé postavě je něco, co nutí člověka zpozornět a nikdo není vyložene sympatický. Amanda je ženou v domácnosti, má skvělé děti a neméně úžasného manžela, s nejlepší kamarádkou Iris chodí na jógu, drží spolu diety, chodí na nehtíky, nákupy a zkrátka to vypadá, že si žije dokonalý život. Jenže je tu někdo, kdo by jí tu idylku rád zkazil.
Amanda byla na můj vkus až příliš naivní a důvěřivá, raději zavírala oči, než aby začala trochu pátrat. Některé věci byly vyloženě do očí bijící a žádaly si vysvětlení.
Je taky trochu škoda, že brzy začalo být patrné, proč daná osoba dělá, co dělá a chyběl tedy nějaký větší moment překvapení. Nicméně mě příběh i přesto moc bavil, jen těžko jsem se odtrhávala a nakonec ho slupla během dne. A to je sakra plus.
Konec je zvláštně vyřešený. Je to takto správně nebo ne? Kdo je tady vlastně ta největší oběť? Já na to svůj názor mám a pokud byste si i vy chtěli udělat úsudek na tuto situaci, pak vám knihu určitě doporučuji přečíst!
Já hodnotím 3,5*/5* a budu se těšit, co dalšího si pro nás autorka připraví.
Plakat jsem si zakázala
Lucia Olrinková
(SPOILER) U téhle knihy jsem prožila hned několik nálad. A bohužel zvítězila totální otrávenost, kterou způsobily zdejší postavy, které mi vůbec nesedly. Je fajn, že je vyprávěno z pohledu obou hlavních aktérů, ale nedokázala jsem se ani do jednoho z nich vcítit. :(
Rosie je krásná, sexy, ovládá několik jazyků, má sebevědomí na rozdávání, je cílevědomá, má ráda svobodu a chce si život maximálně užít. Na tom by samozřejmě nebylo nic špatného, kdyby ovšem její chování už někdy nebylo za hranicí snesitelnosti a morálky. Čekala jsem samozřejmě, že za jejím chováním bude něco víc, ale omluva to prostě není.
Oproti ní Filip působil jako takový beránek, který ale uměl vystrčit růžky a byl to strašný pokrytec. Hlavně si svoje chování odůvodnit a chybu svést na někoho jiného, že? Já nic, já muzikant..
Je to příběh typu "hra kočky s myší", přičemž myš je tady spíš muž a já to preferuji opačně. Nechci se v tom dál pitvat a knihu zbytečně hanit, protože své čtenáře si jistě najde.
Autorka píše určitě čtivě, díky krátkým kapitolám příběh rychle ubíhal. Nicméně jednání postav mi bylo čím dál víc proti srsti, že mi příběh zprotivily a čtení mě tím pádem nebavilo. Zvrat na konci byl ale super. Druhý díl můžu s klidným svědomím vynechat, protože mi tento závěr vlastně vyhovuje.
Má mě ráda, nemá mě ráda
* antologie
Některé povídky se mi líbily, třeba takový Švihák od Petry Dvořákové, Třešeň od Aleny Mornštajnové (škoda, že nebyla delší), Sofi od Borise Dočekala či Důkaz od Ani Geislerové. Další mě tolik nenadchly a ta od Michala Viewegha - Provence z Florence se mi nelíbila vůbec. Tady opravdu záleží na vkusu a subjektivním pohledu každého čtenáře.
Hospodyně
Natalie Barelli
Hospodyně je thriller s tématy stalkingu a pomsty. Claire cítí neuvěřitelnou nenávist k Hanně, kterou viní z toho, že jí před lety zničila život. Teď má ovšem šanci se pomstít!
Příběh mě zaujal od prvních stran. Bála jsem se, aby se Claire tou nenávistí náhodou nezadusila! Co se tenkrát stalo? A pak..kde je pravda?
Autorka dokázala v průběhu zamotat hlavu jistě nejen mě a závěrečné rozuzlení jsem vůbec nedokázala předvídat a odhadnout. Miluju, když mě příběh dokáže šokovat a tady se to povedlo na výbornou! Parádní psychothriller, tleskám a hodnotím plným počtem.
Recept na toho pravého
Anni Rose
Recept na toho pravého mě zaujal hned, jak se objevil na trhu. Hodnocení a recenze mě od čtení trochu odradily, nicméně jsem se tedy konečně pustila do čtení s prakticky nulovým očekáváním. A možná i proto jsem příjemně překvapená, že mi příběh sedl a zhltla jsem ho během dne, i když er-forma mi obvykle sedí méně. Musím ale zmínit, že občas některé pasáže byly napsané tak jakoby kostrbatě, že jsem ztrácela nit, jak se říká. :-D
Hlavní hrdinka Ruby ze začátku moc sympatická nebyla, nicméně se mi v průběhu začala líbit.
Oproti ní Adam byl velký sympaťák, i když mi trochu vadilo, že se nechoval jako chlap, což zní divně, ale kdo četl, tak jistě pochopí, jak to myslím. Ovšem nejvíc jsem si oblíbila jeho psa Bruta. Ten byl zlatej!
Zajímavá postava, která příběhu dodávala šťávu, byla Emily. Taková šílená magorka, která dokázala s lidmi skvěle manipulovat a věřte mi, že s ní byste nechtěli mít nic společného. Zato s Malikem bych se klidně kamarádila!
I když má kniha docela dost stránek, nemůžu říct, že bych se nudila, víceméně pořád se něco dělo. Romantická linka byla příjemná, nechyběly i vtipné situace.
Na zadek jsem si z toho nesedla, ale perfektně mi to sedlo do nálady.
Žít s tebou
Antonie Nováková
Stejně jako u předchozí knihy, i tady bych uvítala více stran, je to jednohubka s necelými 120 stranami. Takový zákusek k odpolední kávě.
Čekala jsem předvídatelnou romanťárnu, ale vývoj mě dokázal překvapit a to oceňuji. Hlavně závěr jsem čekala jiný. Ale zkrátka život někdy umí pěkně zamíchat kartami, jen co je pravda.. Těžko se mi píše, abych nic neprozradila.
Aidena jsem si moc oblíbila. S Miou to je horší, občas působila fakt bezcitně, až se mi tomu nechtělo věřit.
Kniha se četla lehce, krátké kapitoly, ich-forma, děj ubíhal rychle, bavily mě střípky z minulosti a jistá osoba si mě pomalu získávala na svou stranu.
Na začátku najdeme také krásný playlist.
Dokud nás krev nerozdělí
Petr Opršal
Kniha, která stojí za přečtení a zaslouží si větší pozornost!
Nejdříve mi přišla tak zvlášně napsaná, pár stran mi trvalo se začíst a zorientovat se, je zde totiž hned několik časových linek.
V průběhu ve mně ale rostla čím dál větší zvědavost, jak spolu vše souvisí a kdo je kdo. Od začátku mě třeba zaujaly deníkové zápisky Nataši.
Željko byl sympaťák, velice chytrý, schopný chlap, který se do všeho pouštěl docela po hlavě a s jeho dcerou Nelou tvořili skvělý tým. Moc se mi líbil jejich vztah a hašteření.
Až do samého závěru jsem byla v napětí, hezky do sebe zapadaly díly skládačky, ale stejně na konci přišlo překvápko. Doporučuji!
Šťastně až po smrti
Eleanor Corvin (p)
Opět bylo tak příjemné se vrátit zpět do Ruin, ani jsem si neuvědomila, jak moc mi postavy chyběly. Tentokrát tu máme rovnou tři vypravěčky. Emu, Tessu a novou smrtku Meggie.
Knihu jsem si dávkovala po částech, jinak bych byla schopna ji slupnout snad na posezení. Četla se skvěle, bavil mě sledovat vývoj postav. Třeba jaký kus cesty ušli Ema s Eskarem, jak se Tessa snažila vypořádat se svým strachem či Meggie, která se sžívala s novou rolí smrtky. Některé postavy byly trochu upozaděny, ale to mi vůbec nevadilo.
Tento díl je i o něco víc temnější a také žhavější. Káleb si vážně umí čtenáře podmanit svou pouhou přítomností.
Můj favorit je stále Eskar, ale Káleb mu silně šlape na paty. Tihle zamlklí, hroziví, bručící týpci mě jaksi přitahují. :-D
Šťastně až po smrti se mi ze všech 3 dílů líbí nejvíc.
Zátiší
Louise Penny
Zátiší mě bavilo a navnadilo i na další díly. Inspektor Gamache je velký sympaťák, takže se o něm bude určitě číst jedna báseň. Kniha je hezky napsaná, postupně se rozjížděla, nechyběly i zajímavé myšlenky. V druhé půlce jsem se už nedokázala odtrhnout a četla až do konce. Je zde vícero postav a vlastně skoro každá dostala prostor se nějak projevit. Některé postavy byly sympatické, jiné mi byly vyloženě proti srsti. Zhruba od poloviny jsem měla jsem tip na vraha, který se mi i potvrdil. Těším se na další díly!
Jako ve filmu
Kelly Oram
Od autorky jsem četla Cinder & Ella (pouze první díl) a miluju to. Četla jsem to dokonce dvakrát.
Jako ve filmu mě ale zklamalo a při čtení jsem si říkala, opravdu to napsala stejná autorka? Příběh neurazí ani nenadchne, zkrátka takový průměr/lehký nadprůměr.
Postavy byly vesměs sympatické. Jordan úplná chodící encyklopedie filmů. Nate zase milovník hudby. Ti dva se hezky doplňovali, rychle se mezi nimi vyvinulo krásné přátelství, mělo to našlápnuto na pěknou romanci. Jenže! Sophie... Linka se Sophií se zbytečně protahovala a navíc vygradovala v úplně absurdní situaci. Ukončila bych to celé daleko dříve a soustředila se na Natea s Jordan. Protože to mezi nimi bylo furt takové nemastné neslané, necítila jsem jiskření a začalo mě to nudit.
Moc mě ale bavil Colin. :-)