Má mě ráda, nemá mě ráda

Přečteno velmi rychle, oddechové čtení. Miluju tyhle knihy povídek, i když se tam najde vždy nějaký slabší příběh.

Tato antologie je rozhodně lepší než předchozí "Zamilované povídky". Povídka, která "byla o ničem"
je tu na rozdíl od předchozí antologie jen jedna:" Vypisovači". Nejvíce se mi líbily povídky "Pohádka" a "Provence z Florence". Knížka je dobré oddechové čtení do kabelky, ale určitě to není nic, co byste si museli přečíst.

Velmi oddychové čtení. Líbila se mi rozmanitost - povedlo se vybrat pestrý soubor jak tématy (respektive pohledy na vztahy), tak styly psaní. V každé se dalo najít něco zajímavého, i když někde člověk musel hledat hodně intenzivně a s přivřenýma očima. Do MHD fajn čtení, je potřeba nastavit si nízká očekávání a pak vás to může i milé překvapit :D .

Bohužel kniha Má mě ráda, nemá mě ráda z edice Česká povídka mi přišla jako nejslabší z této edice, ale pořad to dobré je.

Taková knižní jednohubka. Co povídka, to jiný pohled na lásku. Milé čtení, jen asi brzo zapomenu, o čem že vlastně byly.

Milé kratší povídky od 10 českých autorů... přečteno během chvíle...

To bylo příjemné čtení, takové fakt na léto. Nejvíc se mi líbily povídky od P. Dvořákové a od A. Nellis.

Mám ráda knihy povídek českých autorů. Líbila se mi povídka P. Dvořákové, A. Nellis a I. Hejdové. Pohodové čtení, proto 5*.

Tato kniha je moje třetí povídková tohoto typu (po knihách Soukromá tajemství a Jestli vůbec někdy ). Povídky byly pěkné, nejvíce mě asi zaujala povídka od Alice Nellis. Myslím, že je to ideální čtení na léto.

Povídkovou knihu z edice česká povídka u mě vídáte pravidelně a nehodlám to měnit. Mám je ráda, přestože některé jsou velmi povedené a některé méně, ale někomu jinému můžou sednout úplně opačně. A vy si dle povídek můžete udělat nějakou představu o tom, jak daný autor píše a pak se podívat na jeho další díla.
Z tohoto souboru bych vypíchla povídku Má mě rád, nemá mě rád od Ireny Hejdové. U povídky Jaroslava Rudiše Vypisovači jsem se dost nasmála. A poslední povídku Sofi od Borise Dočekala bych jen utla o stránku a půl dřív.
Naopak povídka Michala Viewegha mě přesvědčila o vyřazení jeho dvou knih z mé knihovny a rozhodnutí, že je číst nechci :D

Několik knih z edice ''Česká povídka'' jsem už četl, tak jsem zkusil i něco o lásce.
Celkově mě čtení bavilo a řadím ji v edici k těm lepším. Nejvíce mě zaujala povídka od P. Dvořákové a A. Geislerové.

Povídky nejsou můj oblíbený žánr, většinou je okamžitě zapomínám a málokterá mi utkví v paměti. Tady si jich určitě budu pamatovat víc: ty nejlepší za mě byly Důkaz (pobavila jsem se) a Najdisvujosud.cz (úplně si to umím představit) a také se mi docela líbila povídka Švihák, která měla výbornou pointu. Nejhorší za mě byly Vypisovači (úvahy hlavní hrdinky mě vůbec nebavily) a Sofi (nedokázala jsem jí uvěřit). Provence z Florence jsem zapomněla hned po přečtení, neudělala na mě žádný dojem a Pohádku jsem asi špatně pochopila - té bych měla dát ještě šanci. Ale celkově hodnotím soubor povídek kladně, je to takový relax mezi čtením románů.

Některé povídky se mi líbily, třeba takový Švihák od Petry Dvořákové, Třešeň od Aleny Mornštajnové (škoda, že nebyla delší), Sofi od Borise Dočekala či Důkaz od Ani Geislerové. Další mě tolik nenadchly a ta od Michala Viewegha - Provence z Florence se mi nelíbila vůbec. Tady opravdu záleží na vkusu a subjektivním pohledu každého čtenáře.

(SPOILER) Obecně mám povídky docela ráda a i tenhle výber byl celkem fajn... :-)

° A. Mornštajnová - Třešeň -- o osudové lásce (ale ten osudový muž je nakonec někdo jiný :-)
° M. Viewegh - Provence z Florence -- za mě ne, Viewegh opět trochu ublížený a útočný k ženám... (????)
° P. Dvořáková - Švihák -- láska v domově důchodců --- milé a moc fajn. Líbilo se mi.
° J. Rudiš - Vypisovači -- Tady se člověk ani pořádně nemohl nadechnout, psáno snad v jediné jediné dlouhé větě, ale žádný Hrabal to není...... Doufala jsem v nějakou pointu, ale...
° A. Nelis - najdisvujosud.cz --- o trablech s fotkou na seznamce :-)
° A. Geislerová - Důkaz -- tady docela woow efekt, důkaz lásky k paní doktorce. Samotář na chatě. ---> Musím říct, že mě Aňa G. už několikrát příjemně překvapila. :-)
° B. Bellová - Pohádka -- O dopisech Jeníka a Mařenky.... Proč si je jenom schovávala? Hmm...
°A. Bolavá - Motýlí křídla Marušky Cihlářové -- o tom, že láska nikdy neskončí...
°I. Hejdová - Má mě rád, nemá mě rád -- jaké by to jenom bylo, kdyby se nevrátil?
° B. Dočekal - Sofi --- hm, vlhký sen každého padesátníka o opálené blondýnce se sametově hladkými stehny, tentokrát ve Francii.

Mě tyhle antologie povídek českých autorů nesmírně baví, přestože většinu povídek časem zapomenu. Vždy se tímto čtením skvěle odreaguji.

Jedná se o soubor 10 povídek, které se zaobírají různými mezilidskými vztahy, nejčastěji však těmi milostnými či partnerskými. Kniha je i díky zvolenému tématu nadčasová, neboť mezilidské vztahy budou čtenáře vždy zajímat, a to zejména proto, že se to týká i nás samých v našich každodenních životech. Tato knížka je tedy jednak skvělou příležitostí na odpočinek, druhak skvělou příležitostí, jak poznat známé i méně známe české autory.

A o čem, že to vlastně je?
Povídka č. 1 – vztah matky a syna, povídka č. 2 – vliv rodičů na partnerské soužití jejich dcery, povídka č. 3 – láska v domově důchodců, povídka č. 4 – svěřování ženy v baru, povídka č. 5 – manželský pár a seznamka, povídka č. 6 – sousedské vztahy a návštěva nemocnice, povídka č. 7 – milostné dopisy, povídka č. 8 – první láska starého, ženatého pána, povídka č. 9 – rodinný život, povídka č. 10 – láska vzniklá ze stopu.

Nejvíce se mi líbila povídky č. 1 (Třešeň – Alena Mornštajnová) a 10 (Sofi – Boris Dočekal), nejméně č. 5 (najdisvujosud.cz – Alice Nelis), č. 6 (Důkaz – Aňa Geislerová) a č. 7 (Pohádka – Bianca Bellová).

Jako oddychové čtení cestou z práce v MHD určitě doporučuji. Malý formát, pěkně se vejde do kabelky :-)
Některé povídky mě až tak nezaujaly, za mě asi nej ta poslední (Sofi).

Jak už to bývá u povídkových souborů, každý si zde najde svůj šálek kávy.. Některé povídky byly lepší, jiné horší.

Povídky, které se mi líbily: Švihák (P.D.), najdisvujosud.cz (A.N.) a Důkaz (A.G.). A.Geislerová mě vždy mile překvapí, že spíše zařazuji její povídky do těch povedenějších :) Chyběla mi tu moje oblíbenkyně Soukupová.