*-*Kleny*-* komentáře u knih

Stálo to za to. Moc pěkně se ta kniha četla, zajímavé téma. Byla romantická, ale nic přeslazeného, řekla bych, že i postavy jsou dobře popsané, různé charaktery, jen nemají čas se za necelých 200 stran moc rozvinout. Respektive nemáte moc šancí si k nim najít silnější vztah za tak krátkou dobu. Třeba bych si přála mnohem lépe poznat Travisovy kámoše z mise a jejich vztah. Ta problematika postraumatických poruch (i dalších věcí, spojených s tím, když na sedm měsíců odejdete ze svého běžného života) je pěkně rozpracovaná. Každý z nich si z Afgánistánu přivezl domů něco, zároveň se o tom mezi sebou bojí mluvit, aby si nepošpinili slibnou mariňáckou budoucnost, takže se s tím každý vyrovnává nějak jinak po svém. Prostě je to dobrý, ale kdyby to bylo víc propracovaný a delší, tak je to pěkná new adult pecka. Líbí se mi, že autorka se nevyhýbala ani mužským potřebám a strastem, ale vše bylo přitom popsáno krátce a vkusně. Ne jak v YA, kde je pusa takřka jediný projev hlubších citů a nic dalšího neexistuje. Konec mě dojal, ovšem všechno mohlo být ještě hlubší a propracovanější.

7 14.06.2022

Oddychovka u které se sem tam pobavíte a u které nemusíte zase tak moc přemýšlet. Spíš bych to nazvala jako příběh čerstvě dospělé ženy, která se snaží vyrovnat se všedními problémy, které jí přichází do života (včetně neplánovaného těhotenství).
Kniha nemá tak úplně hlavní zápletku a zvrat, zápletky přicházejí a vyřeší se během celé knihy. Místy to bylo trochu zdlouhavé. A tak nějak jsem čekala, že se Ned s Emmou na konci k sobě vrátí.
Trochu mě deprimovalo, jak je hlavní hrdinka těhotná po celou knihu a potom mi tam chybělo trochu více toho rodinného života, který přišel po porodu. Zachraňovala to Harriet s Brutem a Joe. Nejlepší byla ta scéna, kdy je Emmina máma na stromě a dívá se jim z okna do pokoje, to jsem se moc nasmála xD.

3 11.05.2022

(SPOILER) Je to opravdu geniální dílo, zejména pokud vezmeme v potaz i dobu, kdy bylo napsáno a všechna tato komunistická zvěrstva měla teprve přijít a ona opravdu přišla, přesně, jak autor předpověděl (!?). Zároveň je to děsivě aktuální, a vzhledem k dění, které nastalo chvíli poté, co jsem ji začala číst (Ukrajina), jsem se o aktuálnosti sama přesvědčila a začala jsem pochybovat, zda to byla v tuto dobu vhodná volba ke čtení.
Nicméně ke konci už mi čtení tak neubíhalo jako na začátku. Vysvětlování fungování státu bylo sice velmi geniálně a podobně promyšlené, nicméně na mě až dosti zdlouhavé. I když některé myšlenky v této pasáži stály za poznámku.
Dopředu jsem si nic nezjišťovala o konci a překvapilo mě, že to skončilo dosti pesimisticky, čekala jsem pořád něco ve stylu, že se jim podaří utéct nebo že se s tím režimem něco stane. Ta knížka neskončila, ona prostě přestala a režim trval dál. Tohle vyústění mě ani během čtení nenapadlo. Asi jsem už plná těch novodobých happyendů, které jsou u 90 % knih.
Jinak z hlediska kvality opravdu bezkonkurenční, avšak já už se k ní v nejbližší době nevrátím, jsem ráda, že jsem ji přečetla, ale stačilo to. Je to opravdu děsivé a žádná oddychovka :´D

19 11.05.2022

Tak nějak přemýšlím nad tím, proč tato kniha vznikla, co bylo jejím smyslem. Autorka má jisté spisovatelské vlohy a myslím, že kdyby jí někdo dal dobré téma a návod, jak ho zpracovat, tak by to nebylo špatné, protože styl psaní jako samotný ušel.
Ovšem já po knize sáhla, jelikož také zrovna studuji vysokou, v domnění, že to budou nějaké opravdu zajímavé až kuriózní příběhy z vysoké. Ale tohle nevím, jak nazvat. Buď to mělo být rozepsané do ucelenějšího rozsáhlejšího díla o životě dívky na vysoké nebo to opravdu měly být jen zkratkovité příhody a muselo by jich být víc. Takto to pouze vypadá, že autorka si načrtla prvák, druhák, třeťák a bez rozmyslu tam naskládala první vzpomínky, které ji napadly, bez ohledu na kvalitu pointy nebo její přítomnost.
O tom, že mi hlavní postava svými názory a světoborným chováním neseděla a s ostatními jsem neměla moc času se sžít, tu nechci dlouze psát, to napsali výstižně v komentářích přede mnou.
Nicméně, tohle bych se skoro styděla vydat (ty názory a opilost 24/7, popis učitelů apod.), kor když jsem poté takto vyhledatelná, protože je sice hezké, že hlavní hrdinka je Karolína, když autorčino jméno je pravé.

3 10.05.2022

Zejména začátek knihy byl pro mě celkem tvrdý náraz. Pak to vcelku začal zachraňovat Liam. Travis byl na mě až moc násilnický, nenechal si nic vysvětlil, nebyl ochoten naslouchat a pochopit. Mei dělala i z maličkostí problémy otázky života a smrti, asi aby bylo o čem psát nebo vážně nevím. Přišlo mi, že to nebylo potřeba. Ava mi tam zpočátku moc nezapadala, až ke konci jsem si k ní našla jakž takž nějakej vztah a vzala jsem na vědomí nějaký její poslání jakožto postavy v tomto ději.
Jinak bylo tam až moc momentů, kdy jsem musela odložit knihu, jít to prodýchat a pak zkusit číst dál, něco mi přišlo až moc trapné, až moc dětinské, až moc absurdní, až moc nelogické atd. Ke konci knihy jsem tam dokázala najít i několik hezkých momentů a nápadů, ale byly zaplácané tou změtí ,až moc momentů´ (viz předchozí věta).
Celkově bych potřebovala trochu procítěnější styl psaní. Přišlo mi to jako první verze, napsaná rychle do termínu, autorka víc viděla děj a hnala se za ním, aby to nezapomněla a tu omáčku (která, když je dobrá, dokáže i hezky navodit atmosféru) a občasné zastavění v nějaké situaci mi tam chybělo. Šlo to za sebou, jak když hrom bije, ráz naráz.
V této fázi (ve které kniha je) bych si znovu sedla, pročetla si to, urovnala si to všechno, něco bych třeba poupravila, něco odebrala či více rozepsala. Pak by to podle mě mohlo být lepší a nepůsobilo by to jako rychlokvaška.

6 24.01.2022

Tato kniha se mi velmi líbila. Byla sice psaná er formou z pohledu všech postav, což není v dnešní době úplně obvyklé, ale alespoň si čtenář může udělat, v poměrně krátkém čase, obrázek o různých postavách. Líbilo se mi, že i hlavní hrdina nebyl tak úplně hodný, ačkoli to měl být ten, který měl k Elišce patřit. Dále se mi líbilo i členění kapitol a že se v příběhu pořád něco dělo.
Překvapilo mě i zakončení příběhu. Moc knihu doporučuji.

2 30.11.2021

Líbilo se mi to. Jakože já horory nemusím, jelikož se potom hodně bojím, takže večer toho moc neudělám. Tohle vám možná nažene trochu hrůzy přímo při čtení, ale pak už ani ne, takže pro mě ideální. Navíc ne moc dlouhé a hezky se to četlo. Jdu na další díl.
Nakonec i překvapení, vůbec jsem netušila, jak to dopadne a tohle jsem nečekala. Navíc i horor může mít happyend :)

2 18.11.2021

Konečně nějaká kniha, které mohu s klidem v srdci dát 5 hvězd. Sešlo se zde totiž jen samé dobré. Silný, smutný příběh, který ale netraumatizoval, ale dodával i naději, krásný styl psaní, dobře napsané postavy, které jednaly úměrně svému věku. A celkově mi kniha nějak sedla do nálady a rozpoložení a ukázala mi, že jsou na tom lidé i hůř a když se nevzdají, najdou své místo v životě.
Snad jediná výtka, děj se točil pouze v okruhu hlavních postav či jejich příbuzných a kamarádů, ale nebyly tam třeba reakce i vzdálenějšího okolí, třeba jak reagovali sousedé ve vsi, když mladá dívka začala bydlet u starce (určitě to nezůstalo bez odezvy) a tak. Na druhou stranu asi chápu, že se do těchto končin nechtěla autorka pouštět, drby málokdy přinesou něco hezkého.
Těším se, až si udělám čas i na další autorčiny knihy:)

2 18.11.2021

Ou...
Dvě hvězdy za pěkný nápad, který mohl mít i dojemný konec, kdyby...
Kdyby to psal někdo jiný, jiným stylem (možná chyba překladatele??).
Kdyby vyhodil 140 stran úvah v sáhodlouhých dialozích, ve kterých jsem se ztrácela i já jako již nenáctka (co teda potom ti náctiletí??).
Kdyby se tam řešilo třeba i méně věcí, ale ty věci byly dotažené do konce a věnovalo by se jim trochu více stran a rozepisování než dvě věty v předposlední kapitole typu: ,,Text jsem dopsala a na školu jsem se dostala."
Takže poměrně uspokojivý příběh, který se ztratil ve změti čehosi?
Do děje se nedalo vůbec dostat a ani postavy mi k srdci nepřirostly. Klidně bych vynechala prvních 140 stran a mělo by to stejný efekt.
Kniha sice naláká anotací o zajímavém velmi aktuálním tématu. Pravdou je, že se řeší spíše okrajově a hlavně, kniha není vůbec čtivá, stránky se neskutečně vlekly.
Škoda zahrabaného potenciálu.

24.10.2021

Knihu jsem začala číst s tím, že se jedná o nějakou romanťárnu na odreagování a že to asi nebude moc hluboké, navíc podle anotace jsem si tak nějak dokázala představit, jak to asi bude.
Já se tak spletla!
Četla jsem anotaci a i tak jsem byla dějem a zvraty překvapená a nečekala jsem to. Pokud by se někdo rozhodl nečíst anotaci, pravděpodobně bude mít zážitek ještě hlubší. Kniha se totiž tváří jako další z řady romantických příběhů o lásce, ovšem za její třetinou stáváme tváří v tvář vážnému serióznímu příběhu, u kterého si už moc neodpočineme, spíše jsme v napětí. Navíc ani vztah postav, který je nám v anotaci vylíčen se rozhodně neodvíjí tak, jak jsme zvyklí.
Moc se mi líbil styl psaní, to jsem si užívala. Byl mi moc blízký. A pak také originalita v tomto žánru. Už totiž nezbývá moc cest, jak být v tomto žánru originální. Takže oceňuji. Stálo to za to.

3 04.10.2021

Sice jsem chtěla tuto, všemi vychvalovanou, sérii začít číst, až vyjde celá, kniha mi však byla dána darem a já neodolala. Teď si říkám, že jsem možná přece jenom měla počkat, až vyjdou všechny, protože svou čtivostí a gradací nevím, zda dokážu čekat na další díly.
Ten svět je tak detailně promyšlený, až to bere dech. Postavy si zamilujete, je tam komu fandit, má to všechno, co to má mít.
Jen si moc nedokážu představit dvanáctiletou Ilan a možná stoletého(??) kapitána pětadvacítky. Nevím, jak pojmout vztah mezi nimi, tím více, pokud se v dalších dílech bude ještě nějak prohlubovat. Tak nějak mi nesedí Ilanino mládí (dětství) k tomu všemu, co prožívá spíše skrze ty vztahy.
Jinak pro všechny, kteří váháte: O HODNĚ PŘICHÁZÍTE!!

11 22.08.2021

U mě byl problém, že mě anotace nalákala na oddechové letní čtení, které nesplnilo moc mé očekávání. Navíc mám teď čtecí období, kdy se úpěnlivě snažím vyhnout tématu 2. světové války, která se zde objevila už snad ve 3. kapitole. Naštěstí byla líčena spíše v obecné rovině, žádné detailní popisy hrůz, takže jsem to nakonec dolouskala až do konce.
Líbilo se mi, jak autorka dokázala popsat francouzskou krajinu tak věrohodně, že jsem měla pocit, že tam opravdu jsem, ale to se stalo tak na začátku a na konci knihy.
Moc mi neseděl velký nepoměr obsahu kapitol Elianiných a Abbyiných. Abbyin příběh byl také velmi zajímavý a toužila jsem vědět víc, ale byl tak jen tak zestručněn do pár stran. Někdy byly Abbyiny kapitoly pouze na dvou stranách zopakování toho, co jsem předtím četla na 20 stranách u Eliane.
Kniha mi moc nesedla, ale to bylo spíše mnou a mým rozpoložením. Nechci tím říct, že není dobrá. Je to velmi zajímavý příběh, díky kterému se dozvíte, jak Francouzi vnímali 2. světovou válku. Stojí za to si ji přečíst. I z hlediska stylu psaní to byl příjemná změna od nespisovné literatury pro náctileté.

22.08.2021

Má 100 kniha tady.
Tohle bylo velmi pěkné a milé. Samozřejmě tak nějak tušíte, jak to asi dopadne, ale přesto to bylo i originální a několik věcí jsem v příběhu nečekala. Navíc, jak už tu mnozí psali, ty postavy jsou uvěřitelné a mají reálné problémy, a chovají se úměrně svému věku, což se hned lépe čte.
Postava Archera byla skvěle napsána, tu postavu nejde nemít rád. Konečně kluk, který jedná jako kluk i mluví jako kluk a je to věrohodné. S Hadley jsem měla trošku větší problém, moc mi neseděla její povaha, ale to je individuální.
Jediné, co mi trošku vadilo bylo, že v knize není vysvětleno, kvůli čemu a z jakého důvodu se Archer zabil. Je logické, že Hadley pak přetváří tu minulost, takže ho to potom už ani nenapadne, tudíž to tam není zmíněno, ale mě by to zajímalo. Jelikož mi to na Archera, kterého díky Hadley postupně poznáváme, nesedí. Měl velkou milující rodinu, která ho potřebovala, tak co byl ten impuls, který ho v té jedné realitě dohnal k sebevraždě?? Možná jsem jen něco přehlédla.
NAVÍC je kniha pěkně uzavřena. Žádné otevřené konce, žádné přehnané otázky a hlavně žádné zdlouhavé kapitoly o tom, co bylo pak. Prostě tak akorát. Konečně.
TAKŽE, jestli hledáte YA romanťárnu z americké střední, která není plná klišé a je i trochu originální a oddechová, zároveň vás ale nepustí, tak tohle je velmi dobré a jsem příjemně překvapena.
Konečně zase nějaké YA, na které budu vzpomínat s láskou:)

2 04.06.2021

Jestli čekáte, že je celá o Černobylu, tak se mýlíte. Pripjať je pouze jakýsi startovní bod celého děje a odehrává se tam pouze první třetina knihy. Navíc bych doporučovala si před čtením této knihy něco o havárii zjistit. Nejlépe podívat se na stejnojmenný seriál či dokument. Poté si to celé v Pripjati dovede lépe představit a pochopit a více si knihu užijete.
První část knihy je zajímavá sama o sobě hlavně díky prostředí, ve kterém se odehrává. Pak nastává střed knihy, který sice hezky plyne a pořád se pěkně čte, ovšem nedějí se zde žádné zásadní zvraty, a tak mi pozornost trochu upadala.
Avšak vylepšil to konec, kde naopak zvrat byl a kniha jako kdyby se dál a dál zamotávala a přitom už zbývalo jen několik stran. Nakonec to však do sebe skvěle zapadlo a i sebemenší drobnosti ze střední části knihy, našly v závěru své místo. Závěr byl hezky napsán, uzavřen, děj skončil tam, kde měl, žádné natahování.
Navíc kniha má velký přesah a zabývá se mnoha tématy. Vedle havárie a to, co poté v komunismu přišlo a jak se k ní lidé stavěly, řeší i druhou světovou válku, mezilidské a mezigenerační vztahy, domácí násilí a náboženskou otázku. Přesto jsem neměla pocit, že by tam toho bylo moc, tak nějak hezky to do sebe zapadlo. Navíc díky krátkým kapitolám to pěkně odsýpá.
Takže za mě doporučuji, stojí to za to.

2 28.05.2021

Tak tohle bylo super! Strašně mě to bavilo a to i přesto, že tak nějak tušíte, jak to dopadne. Přesto bych řekla, že očekávaný happyend moc neproběhl, což může být překvapivé. Četla jsem to do půl jedné do noci, protože mě strašně zajímalo, co se tam ještě stane a jak to nakonec celé skončí.
Zamilovala jsem si postavy, nasmála se u pana Blachouta a strašně mě bavila ta hate-love mezi Monikou a Mikulášem.
Měla jsem pocit, že čtu deník nějaké středoškolačky z devadesátek bylo příjemné vrátit se zase do doby bez facebooků a instagramů. Navíc mě strašně bavilo to konkretizování, kdy autorka popisuje jak věci, které Monika a okolí používá, tak konkrétně i jejich značku. Byla to příjemná změna oproti zobecňování, které je v módě teď.
Od teď, když někde uslyším Bitter Sweet Symphony, tak si vzpomenu na Moniku a Mikuláše.
Ještě, že jsou další díly.

1 28.05.2021

Knihu jsem číst nechtěla. Byla jsem zastáncem toho, že mi stačí filmy, a tak vůbec nevím, jak se to stalo, ale řekla jsem si, že jen tak to zkusím a opravdu jsem ji přečetla.
Prvních tak 150 stran mě úplně uchvátilo, že jsem chtěla dát knize i 5 hvězd. To jak se Bella seznamovala s Edwardem, to jak byly jejich postavy výborně napsány, jejich rozhovory, narážky na to, co Edward je, ještě než na to Bella přišla. Culila jsem se u knihy, jako kdyby mi bylo 15 a nadávala jsem si, že jsem její četbu tak odkládala.
Pak ale dalších tak 150 stran nic. Prostě absolutně nic. Když se konečně dali dohromady, on ji bral na všechna ta místa, pro něj důležitá, všechno jí říkal, vysvětloval. Několik kapitol jen na louce, neustále rozpitvávání pocitů, dohadování chci být s tebou, ale neměla bys to chtít.. Nic se tam nedělo. A mě to začalo nudit. Navíc rozhovory už začaly být strašně na silu. Kdyby prostřední část autorka zkrátila o 100 stran nebo to napsala nějak jinak, za mě by to bylo lepší.
No a pak konec, který vygradoval na posledních 100 stranách. Vážně 100 ze 400 stran!? Nejdřív strašně dlouho nic a potom všechno naráz. Na mě takové nesouměrné. Velmi jsem byla zvědavá na scénu v baletním studiu, tak se odbyla tak na 5 stranách. Následoval asi 10 stránkový rozhovor Edwarda s Bellou, která je v nemocnici, kde se neustále dohadovali - chci být taky upírkou, ne já tě neproměním.
Pak epilog. Čekala jsem nějaký epický závěr, nějaké vyvrcholení nic. Prostě Bella se rozbrečí v autě, že ji Edward bere na ples!? Čím blíže konci, tím více přitažené za vlasy. Jim nebylo sedmnáct, ale sedm. A navíc stráááášně zdlouhavé. A zase se tam nic nedělo.
Film: V první části knihy jsou mnohem lépe popsané postavy. Filmové postavy mi přijdou divné (nemyslím herecké výkony, ty jsou skvělé). Ovšem zápletka ve filmu mi přijde mnohem lépe vyřešená. Film, na rozdíl od knihy, pořád graduje, až vyvrcholí scénou v baletním studium (která je na rozdíl od knihy fakt hustá). Navíc mi to ve filmu přijde mnohem logičtěji poskládané, i když je to teda jiné než v knize, a těch pár momentů, které tam chybí? No, zdá se mi, že jsem o nic nepřišla.
Takže asi už zůstanu znovu jen u filmu. Uvidím, jak půjdou další díly.

2 18.05.2021

Kniha zdánlivě o ničem. Tak se alespoň jeví těch několik stran v první části. Jako kdyby někdo vytrhl část stran z deníku vysokoškolačky a dal je do knihy. Ale přece jenom, když opravdu pozorně čtete, kniha vám dá celkem důležité poselství. A sice to, že lidské vztahy jsou to nejsložitější, ale zároveň nejdůležitější pro život. A že i před člověkem, jemuž bezmezně důvěřujeme, a o němž víme, že nás nikdy neopustí, bychom si měli ochránit to něco v sobě, co považujeme za důležité, protože ani ten nejdůvěrnější vztah nemusí pokračovat navždy.
Jinak kniha velmi rychle pokračuje kupředu. Je rozčleněna do odstavců, které se nezdržují popisem situace, lidí, či prostoru, ale vždy to všechno tak nějak pochopíte. Je vystavěná spíše na pocitech.
Přišlo mi, že se autorka prostě jen potřebovala vypsat ze své, vztahově komplikované, životní etapy, a pak to mimochodem i vydala. Nicméně zajímavý nápad na zaznamenávání minulosti, asi to také zkusím.

1 04.05.2021

Bylo příjemné vrátit se zpět do těch "bezstarostných" let, kdy nám záleželo jen na naší lásce. Děj hezky odsýpal a byl pěkně napsán, ovšem něco mi zde vadilo, ale nedokáži to přesně specifikovat. Povaha hlavní hrdinky se mi moc nelíbila. Také jsem si myslela, že ty Kopretiny, které jsou v názvu nějak prostoupí více dějem, ale mluví se o nich až v poslední větě. Takže název s tím zdánlivě nesouvisí.

5 26.04.2021

Mám husinu, když si pomyslím, že autorka má své arény tak dokonale promyšlené, jako kdyby je snad sama zažila...
Ne opravdu, dokonalost od začátku do konce. Tento díl se mi líbí ze všech nejvíce, protože tady už se objevují ty nejlepší postavy, které nejde nemilovat a taky už si k nim můžete najít nějaký vztah, což v prvním díle úplně nešlo.
Líbí se mi ten koncept partičky, která v aréně vzniká a vlastně všichni tak +- jsou za jedno, i když to na první pohled tak nevypadá.
Je to skvěle napsané, pěkně vyvážené složky popisné, dějové i úvahové. I film je top. Jediná výtka snad, že je to trochu více drsné, takže nic pro milovníky sladkých romantik.
Prostě skvělé, doporučuji.

7 30.03.2021

(SPOILER) Série jako celek bylo velmi silné čtení. Tak jako si u některých postav přeji na chvíli být v jejich kůži a žít kousek jejích příběhu, tady jsem byla pořád ráda, že jsem na té druhé straně knihy, na té ,bezpečné´. Jsem moc ráda, že jsem se donutila si ji přečíst a nezůstat jen u filmů. Opravdu kvalitní kousky, promyšlené, ucelené. DOPORUČUJI.
Chtěla bych vyzdvihnout především, opět skvěle napsané, postavy, které si stále udržují své hodnoty a povahy napříč všemi díly a je zde patrný i nějaký jejich vývoj. Poté také jejich skvělá jména. Neotřelá a každé mi sedlo k postavě.
Tento díl byl však pro mě nejslabší z celé série. To, že nebyl téměř akční, hlavně první polovina, se dalo očekávat, jelikož se seznamujeme s novým prostředím 13. kraje a také válka na Kapitol se nedá naplánovat přes noc. Ovšem poměrně dost věcí, hlavně v druhé části knihy, jsem si podle popisu nedokázala dost dobře představit, zde mi pomáhalo hodně to, že znám film a pak jsem občas i nechápala určité jednání hlavní hrdinky. Nějaké akce mi přišly zbytečné.
Pak mi také vadily Katnissiny dlouhé úvahy, které často brzdily děj a které neustále odůvodňovaly nějaké její rozhodnutí, ačkoli by to kolikrát ani nebylo potřeba. Myslím, že kouzlo prvních dvou knih je hlavně v tom přílišném neuvažování. (V arénách na to nebylo moc času).
A nakonec mi tam chyběla nějaká ta postranní romantická nitka. Do jisté míry ji zde zastupoval Finnick s Annie, ovšem chybělo mi ke konci trochu více rozepsání sbližování se Katniss s Peetou. Celkově jejich navracení do ,normálního života´, zakládání rodiny (zde by se hodily i ty Katnissinyy pocity), bych rozepsala aspoň do kapitoly. Ten epilog byl nějaký krátký po těch všech hrůzách. To mi tam chybí, byť chápu, že autorka z toho nechtěla primárně udělat ,slaďárnu´ v postapokaliptickém světě.

5 30.03.2021