Kexina komentáře u knih

Příjemná oddechová knížka. Žádná "velká literatura" to není, ale pokud hledáte příjemné zpestření jednoho (max. dvou) večera, je Rusanda na větvi tou správnou četbou.
A několikrát jsem se i od srdce zasmála - takový pes "soudruh" mě opravdu dostal ( i když by se tomu asi člověk smát neměl). Nevidím žádný důvod, abych nedala plný počet bodů.

8 04.04.2016

Zpočátku trochu zmatené sledování více dějových linií, navíc vykládané "jen tak u kávy kamarádce". Ale pokud tuhle fázi překonáte, velmi rychle se v ději zorientujete a knížku si zamilujete. V některých momentech jsem se musela smát nahlas, zejména některé poznámky na adresu Čechů, Prahy a vůbec naší republiky neměly chybu.
I když vím, že v příběhu byl podstatný, přeci jen mě dost zklamal příběh Jaromíra, takže za něj hvězdičku dolů, jinak by to bylo za plný počet.

1 30.03.2016

Nikdy víc. Jediné, co mě donutilo knihu dočíst, byla Čtenářská výzva. Absolutně netuším, z jakého důvodu se tahle kniha mohla dostat do 100 nejlépe hodnocených knih.

16.03.2016

Věříte v existenci růžových koček? A dokázali byste svou kladnou nebo zápornou odpověď logicky zdůvodnit?
Ne, tohle není nějaký praštěný návod na to, jestli se vám bude knížka líbit, nebo ne. Ono snad ani žádný návod vymyslet v tomto případě nejde. Dost dobře se totiž může stát, že knížku budete stejnou měrou (a ve stejném čase) nesnášet, i zbožňovat.
Strůjce snů je příběh, u kterého se neubráníte pocitu "Sakra, o co vlastně autorce jde?", ale který vám zároveň nedovolí knihu jen tak odložit, protože doufáte, že někde v textu přece musí být na vaši otázku odpověď.
Snad že mám ráda specifický styl knih Murakamiho, dávám příběhu 4 hvězdičky z 5.
Hvězdičku dolů ale dávám za n a p r o s t o u a b s e n c i korektur - to množství chyb mně opravdu dokázalo kazit jakýkoli požitek ze čtení. Tak pro příště, pane nakladateli, myslím, že korektorů je u nás dost. ;-)

29.02.2016

Zajímavá sonda do neobyčejných příběhů obyčejných lidí. Každý z nich byl něčím zvláštní a zajímavý, ale nejvíc mě zaujal asi příběh "údernice" Jarmily. Možná by nebylo na škodu občas třeba do škol pozvat i lidi, jako je tato paní. Aby si ty děti nemyslely (pokud už mají ponětí o tom, že nějaký komunismus byl), že to byla doba, kdy se zavíralo na potkání (aniž bych skutečně stíhané nějak teď chtěla dehonestovat), ale že tu žilo hodně lidí, kteří prostě dál žili svůj normální život a třeba měli i své ideály a chtěli pro ně taky něco udělat.

1 26.02.2016

Asi to není zrovna kniha knih a občas jsem zvažovala, zda je určená pro děti, nebo pro dospělé. Ale nemohu dát méně než plných pět hvězdiček - čistě z toho důvodu, že jsem knihu přečetla doslova na jeden zátah a u některých pasáží jsem se smála jako už dlouho ne.
Zejména povídku věnovanou Popelce z celého srdce doporučuji, i když patří mezi ty nejkratší, které v knize najdete.

1 15.02.2016

Ne zcela obvyklý úhel pohledu na nepředstavitelný osud mnoha lidí. A není od věci si uvědomit, že některé pasáže platí i dnes.

1 15.02.2016

Příjemná oddechovka, u které mi ani nevadilo, že vlastně nemá žádný velký děj. Prostě takové obyčejné vyprávění o věcech, co každý z nás někdy zažívá.

2 15.02.2016

Tento typ příběhů mám ráda - trochu pohádky, trochu báje, něco skutečné historie... Bohužel kniha Erbovní povídky mě naprosto zklamala. Nic neříkající slátanina textů, u kterých vlastně ani nevím, pro koho je určena a co si z nich má čtenář odnést.

1 12.02.2016

Snad díky stručnosti knížky jsem ji dočetla velmi rychle. Ale má zmatenost z příběhu nezmizela ani po dočtení... dodnes nevím, co vlastně bylo úmyslem této knihy a co přesně jí chtěl autor sdělit.

10.02.2016

Co napsat.. prostě Švandrlík. Po čase jsem se vrátila do těchto vod zcela nenáročné a oddechové literatury a i když znám od tohoto autora i lepší díla a smíchy jsem se zrovna neklátila, knížku jsem si užila.
Stručně řečeno - díky za to Čtenářská výzvo a hlavně Městská knihovno Krnov s projektem Kniha do vlaku. :-)

1 10.02.2016

Přiznám se, že jsem se v některých momentech zastavila a musela čekat než má představivost alespoň trochu dohnala tu autorovu... :-)) Ale i tak jsem knížku přečetla jedním dechem a za jeden večer.

3 01.02.2016

Průměrná detektivka, u které bylo vcelku brzo jasné, kdo je pachatel. Celkové hodnocení - nepotěší, neurazí. Snad jen by neškodilo, kdyby se zkrátila zhruba o těch 100 stran zbytečných rozvláčných plků o ničem.

1 18.01.2016

I když příběh byl čistý a další vývoj snadno odhadnutelný, přesto jsem nákupu knihy nelitovala. Po zklamání ze Závoje smutku (jak z příběhu, tak ne zrovna šťastného překladu) jsem dlouho rozvažovala, zda si kazit požitek ze samotného příběhu DW čtením dalších knih, ale nakonec jsem Siluetě přeci jen neodolala.
Zatím nejzajímavější z "českých" příběhů.

O knížku jsem zakopla vlastně náhodou (děkuji za akci místní knihovny "kniha do vlaku"... ), ale rozhodně nelituji. I když uznávám, že se nejedná o žádný mistrovský kousek, po dlouhé době jsem se do nějaké knížky začetla tak, že jsem zapomněla na svět kolem sebe.
Pro mě dokonalá oddechovka, příjemné spojení sci-fi, detektivky a "hororu". Hvězdičku dolů dávám jen za konec, čekala jsem trochu víc.

23.11.2015

Opět jedna z knížek, psaná pro nic (tedy pro prachy). Má Farma zvířat své stálé místo v literatuře? Proč se na tom nepřiživit a "něco málo" si na tom nevydělat, napíšeme "kopii".... Snad jediné plus knihy je její délka a velikost písma, takže celý obsah lze přečíst během (ani ne) jednoho večera. Vypravěčský styl je více než tristní, děj je bez sebemenších změn a překvapení předvídatelný od prvních vět. Celá kniha pak působí dojmem středoškolského (nebo spíš ZŠ?) domácího úkolu na téma "zpracujte vlastní příběh inspirovaný Farmou zvířat".

07.09.2015

Taky se přidávám k těm, kterým tahle kniha přišla slabší, než předchozí tři díly. Ale přesto jsem ji přečetla ani ne za měsíc, což o těch předchozích říct nemohu. :-)
Pro mě trochu zklamání, že se tolik rozjela linie "krakatic", protože jejich příběhy mě vcelku ani nezajímají a nebyla jsem moc unešená ani z titulků kapitol typu Plenitel, Královnotvůrce atp. Chyběl mi Tyrion (zajímavé, že by to měla být vlastně záporná postava a tolika lidem chybí, když se o něm nepíše.. :-))) ) a Jon Sníh. Sansa dostala prostor, ale jen na své obvyklé fňukání (doufám, že ta holka neprofňuká celou sérii, ale konečně začne být i zajímavá), u Aryi mi trochu vadily nastavované kapitoly "něco se blíží, ale ještě počkej čtenáři a zkus si domýšlet".... Na druhou stranu mě nezklamala Brienne, která úspěšně (?) drží svou "linii cti" a její pasáže se četly vlastně samy. Vysloveně mě nadchla lannisterská dvojčata, i když Jaime se tu lehce, tu víc, brodil vodami patosu, ale přesto si začíná zabírat přední místa mých oblíbenců (takže asi brzo přijde o hlavu, zatím jsem takhle spolehlivě "odkráglovala" všechny své oblíbence :-D ). No a Cersei byla skvělá - přesně tohle jsem si celou dobu od ní slibovala a jen tiše litovala, že jí ostatní postavy nedaly více prostoru, takže teď jsem se konečně dočkala.
Ale i přes některé výtky jsem pořád ze série nadšená a už začínám cítit smutek, že je přede mnou vlastně "poslední" kniha....

1 26.08.2015

Arya26 - vliv na děj to má ten, že děj pro mě nebude žádný. I když chápu, že většina si toho prostě ani nevšimne, znám dost lidí jako já, kteří jsou na atypický font hodně citliví. A jak jsem psala - zvracet se mi chtělo už jen po chvilce prohlížení knížky v knihkupectví, s touhle nesmyslnou kombinací typu papíru a "zajímavého" fontu je pro mě naprosto nemožné si knihu přečíst. Někdy je moc "originality" prostě na škodu.

Zpočátku jsem ke knížce přistupovala trochu s obavami - přeci jen datum vydání bývá u tohoto druhu literatury někdy dost podstatné. Ale pro všechny, kdo se ze stejného důvodu nemohou odhodlat ke čtení Dne Triffidů - zbytečná obava. Klasika všech klasik, kterou by si měl přečíst každý, kdo se cítí být fanouškem sci-fi. Kdo ví, kolik novodobých knížek bude za tolik let stále takto zajímavé..... Snad jen závěr jsem čekala trošku jiný.

2 25.07.2015

Docela jsem se na knihu těšila, abych nakonec zjistila, že ji číst nebudu. Kterého, s prominutím, blba napadlo vytisknout celou knihu zeleným písmem! Snaha o originalitu není nic špatného, ale co je moc, to je moc. Takže této knize bohužel mohu uznat jen jediné prvenství - špatně mi až doteď ještě nikdy v knihkupectví nebylo. Škoda.