keselylenka komentáře u knih
Úžasné čtení na závěr roku. Vypravěčský styl pana Folletta je za mě geniální, s relativně malým množstvím postav dokáže rozehrát skvělé divadlo. A co hodnotím úplně nejlépe je to, že postavy jsou lidsky a uvěřitelně vykreslené, žádná není jen vyložené kladná, i tyhle totiž mají své stinné vlastnosti, stejně jako my všichni.
To, co mám na těchto historických cestopisech ráda, je pohled na svět kdysi a porovnání, jak moc se změnil. Tady jsem byla nejvíce překvapena právě tím, že autor cestuje již ve 20. století, ne zase tak dávno, ale přijde mi, že se svět hodně proměnil. Hlavně taková ta místní pohostinnost podle mě už ze západní Evropy prakticky vymizela. A nabízí se otázka, čím se to stalo.
Bohužel, za mě to nefungovalo.
Láďa opět nezklamal a vzal mě s sebou na úžasný výlet. Je super, že knížka není plná jen sluníčkových pohledů, které se vám snaží ukázat, že je na cestě všechno jen úžasné, ale neschovává i tu odvrácenou stranu. Dokonce ji neschovává tak moc, že i když o této pouti už dlouho sním, místy jsem si říkala, jestli to stojí za to. Ale stojí. Děkuji
Možná jsem si tentokrát ukrojila moc velký krajíc na čtení, možná jsem čtenářsky ještě nedošla tak daleko, ale s Idiotem jsem se trápila. První část by ještě šla, chytala jsem postavy i děj, ale s každou další částí už to šlo jen dolů. Uvidíme, možná to příště s Dostojevským bude lepší
Za mě nejlépe napsaná odborná kniha, kterou jsem četla. Vše je podáno detailně, s množstvím odkazů, ale zároveň velmi čtivě a zajímavě. Rozhodně doporučuji
Po přečtení mám dost rozporuplné pocity. Trochu jsem měla pocit, že si autor řekl, že už dlouho nic nenapsal, tak hodil na papír, co mu zrovna běželo hlavou a vydal to. Však oni to čtenáři koupí a ještě v tom budou hledat smysl, který v tom ani není. Zábava... Jediné, co se knize nedá upřít, je opravdu krásný jazyk, jakým jsou ty zbytečnosti napsané.
Vlastně bohužel nevím, co přesně mi nesedlo. V první polovině se prakticky nedalo mluvit o tom, že by na mě šel strach a v druhé půlce už jsem se nudila. Celé to bylo moc dlouhé. Plus za mě za slovanské mýty a práci s archivy ale na více hvězdiček toho tady bylo málo.
Úžasná kniha, které není co vytknout. Pro mě ale byla ještě o malinko lepší Brit - Marie. Možná tím ženským pohledem, těžko říct. Každopádně od Backmana si ráda přečtu i telefonní seznam.
Kdyby to byla pohádka pro děti, dala bych asi více hvězdiček. Takhle mi to přišlo velmi jednoduše napsané a postavy a co s nimi bude dále mě vlastně ani nezajímalo.
Tohle za ně byla slabší biografie panovníka. Přitom jde určitě o velmi zajímavou osobnost. Pro mě zde ale bylo mnoho jmen a bitev a málo osobních zajímavostí a pohledů.
Za mě by to mohlo mít klidně xkrát více stran, protože ně to pohltilo od začátku do konce. Doporučuji
Plus je, že se to opravdu dobře čte. Co se týká obsahu tak mě to ale nějak moc nechytlo. Přišlo mi to jako trochu toxické kamarádství.
Čekala jsem love story, což je moje chyba, protože jsem četla Zulejku a mělo mě to napadnout. Každopádně jsem nakonec dostala mnohem více. Neustále jsem potřebovala vědět, co bude dále. Hvězdičku odebírám za pro mě rušivé kapitoly s Leninem a Stalinem, které mě rušily, ač jejich význam chápu a za pro mě těžce uchopitelný Bachův konec, kde už jsem se trochu ztrácela.
Opět musím v první řadě smeknout před úžasným a čtivým překladem vydání z roku 2014 z Odeonu. Na celé edici světových klasiků je znát obrovská práce a péče.
Povídky jsou prvním dílem, které jsem od Čechova četla a byla jsem mile překvapena. Některé jsou silnější, některé méně, ale poskytují zajímavý vhled do ruské společnosti konce 19. století.
Moje naprostá fascinace starověkým Egyptem začala asi když mi bylo 13 a i když se ze mě egyptolog nakonec nestal, v mém srdci má tato civilizace místo stále. Možná právě proto jsem toho v této knize nenašla tolik objevného, jako najde někdo, kdo se o Tutanchamona doteď nezajímal. Hezké shrnutí
Opět skvělá klasika, ve které i dnes je stále mnoho aktuálního. Úžasný je taky překlad, četla jsem vydání z roku 2022 od Odeonu.
Úžasné čtení, Weirová opět nezklamala a vyvedla mě ze čtecí krize. Tahle část anglických dějin před nástupem Jindřicha VIII. pro mě byla docela nepřehledná a tato kniha mi ji pomohla pochopit.
Pro mě to bylo po Domu v blankytně modrém moři zklamání. Byla to prostě nuda. Zápletka předvídatelná a a tisíckrát za mě už použita jinde a lépe.
Hvězdičku ubírám za nekvalitní fotky na kterých toho není moc vidět. Chápu že jsou dobové, ale to i ty na křídovém papíře uprostřed knihy a ty jsou viditelné dobře. Ale zase mě to přimělo si hodně zvířat vygooglit.