Pilíře země

Bála jsem se, že to bude nudné čtení o stavbě katedrály a jak jsem se spletla! Bylo to skvělé, plné akce a zvratů, děj ubíhal a ani chvíli jsem se nenudila. Výborně zakončené a příběhy uzavřené.

Co napsat, když už tu bylo všechno napsáno?
Doporučuji a nelekněte se počtu stran. Nevěřila jsem tomu, ale taky mi bylo líto, když jsem dočetla.

Málo.
Bolo to skrátka krátke.
Follet je skvelý rozprávač a ani na chvíľu nestráca pútavosť.
Ale ten happyend ma celkom prekvapil. Neustále som od neho očakával zákerný, stredoveký výpad na moje nechránené emócie.
Follet však odložil dýku a prišlo mierumilovné potlapkanie.

Přes 900 stran a ani to nestačilo. To nejde jen tak schroustat, zapomenout a vrhnout se na další knihu. Pilíře země jsou zase jedno dílo, které mě přinutilo zahloubat se do historických pramenů. Tady jsou klíčové události doby, kdy se román odehrává:
1120, katastrofa Bílé lodi, smrt cca 300 lidí, včetně následníka trůnu (William Adelin, syn Jindřicha I.)
1135, smrt Jindřicha I., nejmladšího syna Viléma Dobyvatele
1138 – 1153, občanská válka, období tzv. Anarchie, boj o trůn: císařovna Maud (1102 – 1167, dcera Jindřicha I.) vs. bratranec Štěpán z Blois (ten byl korunován)
1141, bitva u Lincolnu, vítězství vojska Maud, Stephen zajat
1154, Jindřich II., syn Maud králem
Úzké politické propojení Anglie a severní Francie (Normandie, Bretaň)
Církev, vladaři, rytíři, řemeslníci, rolníci, lupiči, autor nám je představuje jako bychom sledovali film nebo hru, postupujeme s nimi krutou dobou mezi lety 1123 až 1174. Stavíme, bouráme, uctíváme, bojujeme, milujeme, cestujeme, hladovíme, intrikujeme, snažíme se přežít a nevědomky pracujeme na budování jednou velkolepého všemocného impéria, které se v současnosti rozplývá pod tlakem islámských přistěhovalců. Audiokniha (Vasil Fridrich), 49 h 46 min!
100 % (1977 hodnotících je aktuálně na průměru 92 %).

P.S.
Když jsme v roce 2012 cestovali po jižním pobřeží a seděli na lavičce před katedrálou v Salisbury (kousek od Stonehenge i Winchesteru), nenapadlo mě tenkrát, že po letech si ji připomenu spolu s Follettovým veledílem. Jeho fiktivní katedrála v Kingsbridge: autor se pravděpodobně inspiroval tou v Salisbury s nejvyšší věží (123 m) v Británii.

Úžasné napsaná kniha,napříč několika rokama 1123 až po 1174.Prolinani osudů několika rodin,a též mnichů, převorů a biskupu na pozadí mocenskych bojů o vládu v Anglii...

... kniha,která klame!Vypadá,že je tlustá,ale při čtení zjistíš,že se jí stránek proklatě nedostává...

Knihu jsem četla jedním dlouhým dechem, i když nějakou dobu trvalo než jsem se začetla. Ale na konci lítost, že kniha končí. Nenechte se odradit - jak je kniha tlustá, tak je silná

Při poslechu této knihy jsem se 2 noci moc nevyspala, protože
mi z adrenalinu skákače tep až do nebe z té nespravedlnosti a
a násilí je mi špatně.
Ta zasraná církev, která se schovává za a ve jménu, dělá ta největší zvěrstva
a to nejen v minulosti, ale hlavně v současnosti.
Hrabou majetky s biblí v ruce a kam si je vezmou ?
Ty tlusté prasata se nemodlí, až když mají na kahánku
Hrbatí nejsou od modlení, ale z těch kil zlata, kterými jsou ověšení a tlačí
je k zemi. Když vidím faráře, jak žehná předraženým autům, tak je mi zle.
Neslyším, že by kázali o ukončení války, nebo z toho nekonečného
majetku platili vývoj nějakého léku.
Vlastně já jsem hloupá, proč by to dělali, vždyť i z těch mrtvých jim sype.
Joj, to jsem se zase rozčílila, takové knihy číst nemůžu,
i když je perfektně napsaná :-)

Za mě skvělá kniha, těch 900 stránek je z počátku trochu děsivých, ale člověk chce stále číst dál a dál.....

Opravdu dlouhý román, který se točí kolem několika hlavních (a na tu dobu extrémně nadaných) postav, spojnicí je pak klášter v Kingsbrige (a to asi budou ty Pilíře země:)). Dobové reálie jsou podané velmi čtivě a příjemně, byť nejsem historik, tak nevím jestli se dá všemu věřit. Co se týče hlavních postav, děj začíná jejich mládím a končí stářím. Nakonec kniha je na to dlouhá dost a také si pomáhá tím, že občas několik let v ději přeskočí. Na knížce mě neseděli dvě věci. Některé "romantické" scény jsou možná zbytečně moc "podrobné". Několikrát se před hrdiny objeví do jisté míry neřešitelná překážka, která je v zapěti šťastnou náhodou vyřešena... Jinak je to čtivé a chytlavé, až jsem na konci nevěřil, že to tak rychle uteklo.

Dávám čtyři hvězdičky - a je to možná trochu nefér, protože kniha mě začala bavit na posledních 250 stránek. Do té doby jsem přemýšlela, jestli sáhnu po dalším díle :-o

Takže sáhnu. Prý už to nebude o shánění kamene a plstění vlny :-P

A už budu vědět to, co jsem si myslela celou dobu, ale posledních 25 stránek mě trošku nahlodalo: je to smyšlený příběh (v Kingsbridge řádná katedrála nebyla, není a dlouho ještě nebude), který se z těch či oněch důvodů odehrává v minulosti. Události nejsou volně inspirovány a přeházeny a upraveny s jistou dávkou umělecké licence, prostě se nestaly. Ale ten závěr - ten mě zviklal. A přitom by to byl největší hardcore, kdyby zrovna tohle...! - a přitom je jasné, že se to nemohlo stát, už jenom kvůli "bílým místům" případně jistým rozporuplnostem v textu....

27.11.2025

Nejsem příznivce historických románů,
knihu bych asi nečetla, ale našla jsem načtenou, a při nezáživných domácích povinnostech nechala číst profíka.

Některé pasáže mi přišly příliš "moderní", hlavně milostné zápletky.
Tu romantiku jsem jim moc nevěřila. Místy jsem měla pocit, že čtu Jude Deveraux nebo Jenifer Blake, a ne autora thrillerů.
Skutky Williama mi působily děsné sny, a myslím si, že většina panstva a rytířstva se chovala podobně. To samé bylo s Richardem. Nechat se vyživovat a ještě držkovat, postavení žen - prostě středověk, a samozřejmě pokrytecká církev.

Putování ženy s novorozeným dítětem v ruce přes celou Evropu...
.... kdo si to umí představit, doslova zde platí, za trochu lásky šel bych světa kraj....
Tak se psala historie.
Abychom dnes mohli vejrat do telefonů a chodit na plastiky.

Nejprve jsem byl trochu zklamaný, že kniha nenavazuje na 0-díl. Že už se s hrdiny nesetkám. Postupně mě ale zklamání opouštělo a zcela jsem si užíval fantastický zážitek ze čtení této dalo by se říci bichle. A ještě že takový rozsah má. Musím uznat, že spojení místem má něco do sebe. Čtenář nemusí chvátat k dalšímu dílu a v klidu počkat na příslušnou náladu. 92% hovoří samo o sobě a nemá cenu pět další ódy na tento příběh, fantasticky na přeskáčku vyprávěný 5 hlavními hrdiny.
V orientaci v historických souvislostech mi obrovsky pomohla znalost pentalogie Kay Penman.

V okamžiku, kdy se do všeho zamotají intriky, lásky i stavební chaos, začnete mít pocit, že stavět katedrálu je vlastně mnohem jednodušší než udržet si pozornost u něčeho takhle chytrého a zároveň neskutečně zábavného. Všechno tu stojí na pevných základech brilantních nápadů, které vás chytí a nepustí, i když už máte půlnoc a ráno musí zazvonit budík. Emocemi se tu nešetří, ale nikdy nepadají do kýče, spíš vás přesvědčí, že i středověk může být divočejší než dnešní reality show. Ironie si tu dává šálek čaje s historií a vy si uvědomíte, že někdy i kámen může mít větší charisma než většina dnešních influencerů. Žádná nuda, žádné patetické slzy, prostě jízda s grácií, kterou zvládne ocenit každá ženská s lehce dobrodružnou duší. Při čtení se zaručeně neztratí ani ten, kdo se o gotiku zajímá jen kvůli drahým šperkům a tajemným věžím. Výsledek? Knihovna o něco bohatší, nálada lepší a do světa se jde zase trochu odvážněji.

Dokonale vystiženo komentářem od TitusPullo. Děj o obyčejných lidech, kteří se snažili dosáhnout neobyčejných věcí ... mě například popis stavby katedrály fascinoval....

No já mám prostě rád dobře napsanou historickou ságu. Navíc když je vlastně napsaná jako dobrá červená knihovna - což je u Pilířů splněno a málokdo to pozná. A jo mohlo by to být zkráceno a ano některé postavy jsou hodně ploše napsané. Ale celkově se mi to moc líbilo a bavilo mě to.

Poslouchala jsem audioknihu skvěle načtenou Vasilem Fridrichem.
Poslech doporučuji.

Měla jsem velké očekávání a kniha mě zklamala. Místy jsem měla pocit, že čtu pohádku pro dospělé (např. putování Francií). Miluju dlouhé knihy, ale tady byla délka na škodu.

Rozsáhlé, podrobné, poučné, strhující. Nemohla jsem se od toho odtrhnout. Záporák William mi notně lezl na nervy, ale věděla jsem, že je padouch. Zato Richard? Zhýčkaný, rozmazlený fracek. Vše aby zařizovala sestra, která byla jen o 3 roky starší. Tak nevím, jestli ve 12. století byli čtrnáctiletí mladíci takoví nekňubové? Kvůli tomu ubírám půl hvězdičky.