Člověk ve futrálu

05.08.2023

Opět musím v první řadě smeknout před úžasným a čtivým překladem vydání z roku 2014 z Odeonu. Na celé edici světových klasiků je znát obrovská práce a péče.
Povídky jsou prvním dílem, které jsem od Čechova četla a byla jsem mile překvapena. Některé jsou silnější, některé méně, ale poskytují zajímavý vhled do ruské společnosti konce 19. století.

01.11.2020

K Čechovovi napíšu jediné: je to mistr nad mistry a v žánru povídky mu není na světě rovno. Je to mistr psychologické kresby či črty a jeho povídky (ty pozdní) jsou jedinečné tím, že nemají pointu, respektive mají, ale úplně jinde, než čtenář tuší a očekává.

24.04.2020

S ruskou realistickou prózou mám ten problém, že si nepamatuju jména postav. Pavlov, Pavlovov, Pavlovič. A tak podobně. V tom je Čechov jako povídkář výhodný, jeho díla neoplývají desítkami různých postav jako třeba u Dostojevského,což z něj dělá autora vhodného jako úvod do ruské klasické literatury. Nicméně v jeho povídkách se čtenář samozřejmě nedočká příliš komplexního děje, jedná se v nich spíše o komornější vykreslení osobností protagonistů. Některé Čechovovy povídky,ve kterých se odehrává určitý milostný románek, mi připomínaly novely Stefana Zweiga, mého oblíbence, ačkoliv Čechov nepoužívá tak květnatý jazyk. Tento výbor, který vychází poprvé v překladu Libora Dvořáka, se vyznačuje poměrně strohým a prostým jazykem, který je však často podbarven lehkou ironii, občas se mi zdálo, že se až blíží satiře. V tom mi Čechov mi zase Čechov připoměl Bulgakova.
Čechov zde působí jako nezaujatý pozorovatel, nemoralizuje, ale svým postavám hluboce rozumí a vykresluje je velmi realisticky. Ačkoliv se tolik nezabývá detaily, svět, který ve svých povídkách vytváří je hutný a působí velmi reálně.

17.08.2019

Ke čtení mě přivedl obdiv Raymonda Carvera (a např. i Luciy Berlin nebo Alice Munro), který A.P.Č. považuje za svou silnou inspiraci a "obsadil" ho i do jedné ze svých povídek (Pochůzka).
Povídky obou jsou bolestné. U A.P.Č. je bolest nedílnou zákonitou součástí života, které se nedá vyhnout a je platidlem v hledání vnitřní svobody a skutečné lásky. Pro mě je těžké se osobně identifikovat s hrdiny příběhů starých přes sto let, ze země v řadě věcí kulturně rozdílné. Naopak mnohem snazší je identifikovat se s pohledem vypravěče, který mi připadá jako jakýsi vyslanec naší doby do minulosti. V příbězích odkrývá a zviditelňuje něco univerzálně platného a neměného, snad by se dalo říci podstatu lidské povahy a údělu, a proto je, myslím, tak srozumitelný i dnes. A srozumitelný je asi i pro svůj styl, který je - možná i díky překladu Libora Dvořáka - neobyčejně moderní.

A.P.Č. je pro mě impuls pokračovat dále do ruské literatury.

Jen nevím, jak v povídce Ariadna při tom všem nicnedělání, válení a nezřízeném ládování se vším možným, mohla mít titulní A. pořád tak nádherné a pružné tělo:-) - asi byla prostě výjimečná.

01.03.2019

Zajímavý a tak trochu různorodý výbor Čechovových povídek a novel, který nemá jednotící linii a je kolísavé kvality. Ve všech se ale autorovi povedlo zachytit specifické kouzlo ruské vesnice devatenáctého století a citlivě vykreslit různé fáze romantických vztahů mezi postavami. Některé povídky jsou vážné, jiné lehce ironické až sarkastické, rozhodně se v nich ale nedá mluvit o nějakém hlubokém ději. Všechny jsou totiž spíše o pocitech, vytvoření atmosféry, vztazích a ukazují tehdejší společnost, která byla od sebe hodně odlišná a i motivace jednotlivců byly diametrálně odlišné. Některé příspěvky jsou slabší a po pár dnech od přečtení už jsem je zapomněl, jiné jsou ale naopak velmi dobré a nápadité. Sbírka ale vyžaduje sečtělejšího a zkušenějšího čtenáře. 70 %

28.12.2018

pěkné, čtivé povídky, ale jsou i lepší výbory z Čechova