katy238 komentáře u knih

Situační horor z prostředí trajektu, aneb kterak se může z pařby na hladině Baltského moře stát velmi nakažlivá zábava... Ze začátku je problém se v množství postav vyznat, ale některé se opakují a jiné zase vlivem děje na palubě ubývají, proto od poloviny knihy už není problém se v ustálené partě orientovat. Není to nejlepší kniha v žánru hororu, ale pokud už jste na trajektu pluli a odpadne Vám tak nutnost složitě si představovat prostředí i atmosféru knihy, čeká Vás zajímavá jízda po ledových vlnách se zubatými potvorami v zádech. A pokud jste nepluli a máte bujnou fantazii, poletíte raději letadlem... Zajímavá četba, pokud příliš nečekáte a Vaším cílem je jen odreagovaní mimo červenou knihovnu.

5 05.04.2020

Mapa kostí je těžké čtení, o nesmírně hnusné době, ale nebudete jej chtít odložit. Příběh postav je vykreslen velmi realisticky a čtenář má možnost prožívat s nimi bolest i radosti a v průběhu knihy zjistí, že se o malé hrdiny strachuje. Jenže válka s nimi nemá slitování a vleče je nelítostnou dobou stále dál. Jedna z nejlepších knih na téma druhé světové války. Pro naturalistické popisy utrpení dětí však nedoporučuji citlivějším povahám.

2 29.03.2020

Jednoduchý průvodce po kultuře Maroka. Pokud nemáte čas ani náladu studovat rozsáhlejší průvodce, ale přitom si přejete znát alespoň základní fakta o Maroku, tenoučký průvodce je výborná volba. Navíc zabere v kufru minimum místa, což hlavně cestovatelé na motorkách ocení, kdy je každý centimetr místa rozhodující. Text je rozdělen do hesel a vysvětluje základní fakta o zemi a přibližuje kulturní odlišnosti, doplněn je černobílými fotografiemi. Nehodí se však jako samostatný místopisný průvodce.

1 27.03.2020

O cestování po vlastní ose i po vlastních nohou jak nejvíc je to v dané destinaci a situaci možné. Popis cest i lidí s nadhledem a vtipem a popis úspěchů i peripetií Čecha na dlouhé cestě přes Nepál a Čínu. U knihy jsem se hodně pobavila a rozhodně se s Ladislavem Ziburou podívám i do dalších míst jeho očima. Oddechové čtivo, které nesoudí a jen předkládá obraz o životě v daleké zemi. Grafika knihy i vložené malby jsou hodnotou navíc, která mě hodně bavila.

6 22.03.2020

Starosti a radosti vdané ženy podané skvělou a nezapomenutelnou Ermou Bombeckovou. Kdo má rád její ironii a sarkastické přehánění, opět nebude zklamán. Oproti jiným knihám však tato není nadčasová ani všeobecně přenositelná na starosti každé ženy na Zemi, ale týká se výhradně problémů vdaných žen na americkém předměstí 70. a 80. let. Ale i tak se starosti mnoha žen periodicky opakují a nikdo nemůže namítat, že boom motivačních knih se opět vrátil, pokud někdy přestal a že děti jsou radost, pokud zrovna spí. A přesně na toto i mnohem více Erma poukazuje s humorem sobě vlastním. Je však nutné připustit, že autorčin humor je charakteristický, ne každému sedne a tato kniha není nejvhodnější na první seznámí s její tvorbou.

1 21.03.2020

Tak trochu jiné rozhovory o dopadech druhé světové války na životy lékařů, umělců, lidí politicky aktivních. Každý z nich měl své sny, touhy a přání a to vše bylo přerušeno uprostřed snah tvrdou pěstí konfliktu a zvůle. Potřeba přežít a ochránit sebe a svou svobodu přerostla nade vše. Cesty k přežití byly různé. Exil. Ilegalita. Železná vůle v koncentračním táboře. O tom všem vypovídají lidé z různých společenských vrstev, s odlišnými názory, rozmanitými osudy. Spojuje je jediné. Zpětná touha vypovědět o svém životě, obhájit svá rozhodnutí a předat dále své vzpomínky, aby už nikdo nemusel prožít, co museli oni. Otevřeli svá srdce kameře, mikrofonu a diktafonu a stojí za to si je vyslechnout. A nezapomenout.

2 19.03.2020

Kluk spolkne vesmír. Kluk vypráví příběh. Kluk vám leze už trochu na nervy. Zpočátku kniha snesla srovnání s nedávno vydaným Clayovým mostem, což ovšem v průběhu čtení vyšumělo, protože Clayův most byl pro mě mnohem lépe stravitelný a dal mi více, nehledě na to, že byl také o něčem úplně jiném. Příběh je trochu schizofrenický a zmítá se mezi existenciálními úvahami, životem s autistou (který není autista), životem mezi sociální spodinou a touze vydrápat se ke slunci až po celkem dobrý thriller. Jenže konečný mišmaš zanechá spíše zmatek než uspokojení z dobré knihy. Z mého pohledu se autor nemohl rozhodnout, o čem bude psát a snažil se to zakrýt opakováním frází, což mělo asi vyznít umělecky, nevím. Kniha není špatná, ale nemám důvod se k ní vracet a už vůbec o ní jakkoliv přemýšlet, byť jako zkrácení času v období čekání je ideální. Nevadilo mi, když mě od ní okolí často vyrušilo.

3 19.03.2020

Vyprávění vesnického veterináře z první poloviny dvacátého století neomrzí a dokáže pobavit i v jiné době. Problémy čtyřnohých pacientů i jejich majitelů jsou stále stejné nebo velmi podobné a pohlazení po duši v podobě dobrých konců je potřeba stále. A když to dobře neskončí... Važme si každého dne s našimi chlupatými i nechlupatými trapiteli a nejen s nimi. Nadčasové čtení.

10 18.03.2020

Jako bys jedla kámen není kniha zajímavá jen svým názvem, ale především vyprávěním příběhů z občanské války v Jugoslávii, kdy se ze sousedů stali vrazi, z dětí sirotci, z manželek vdovy. Otřesné příběhy krutosti, zvůle a hromadných hrobů, které jsou stále odkrývány. Je to těžké čtení, ale je nutné si uvědomit, že co pro někoho může "ta ošklivá kniha," je pro tisíce lidí denní realita bez možnosti úniku. Vzpomínání na krásné časy s milovanými protínají okamžiky hrůzy při jejich násilné ztrátě. Není to čtení pro slabé povahy, je to čtení pro každého, kdo se nebojí mít při pohledu do minulosti ne tak dávné otevřené oči naplno a poučit se z ní. Už kdysi se slíbilo, že se některé věci už nikdy nesmí stát. A ony se stále dějí...

9 13.02.2020

Život, dílo a hlavně smrt Milady Horákové byla a je událostí, která dodnes vzbuzuje emoce a nejsou rozhodně kladné. Výjimečná žena své doby, pracant a dříč na nevděčných postech a vůdčí osobnost s širokým záběrem zájmů a vědomostí, to bylo vše, čeho se omezená komunistická moc bála. Neomezeně však zástupci nového komunistického řádu dokázali nenávidět a jako oběť si, mimo jiné, vybrali právě ženu, která toho měla světu mnoho co ještě dát, ale nebylo to vhod rudým pohlavárům. Na její osud se nikdy nesmí zapomenout a její odkaz musí stále žít nadále. Výborně napsané knihy jako je tato to pouze a jen podporují a Milada Horáková na stránkách knihy stále předává své poselství práce a života ve svobodě. Čest její památce.

8 09.02.2020

Vánoční koleda je příběhem pro děti i dospělé, každá věková skupina zde nalezne to své, z čeho se poučit nebo nad čím polemizovat. Děti mohou mít hrůzu z duchů, dospělí z následků svých činů, ale pro každého je to pohádka pro vánoční čas, která navíc skončí přesně dle poselství svátků klidu a pokoje. Rozhodně patří mezi knihy, které nikdy nedočtete a ke kterým se budete rádi vracet, pokud vám tedy již nelezou krkem všechny příběhy s mravním poselstvím. I tak se jedná o klasiku, která překonala svou dobu a stále má co říct i čtenářům dnešní doby.

13 07.02.2020

Jeden den v září není jen vyprávěním o katastrofě na Olympijských hrách v Mnichově, je to svědectví o sporu, který vygradoval na události spojené se sportem, přátelstvím a hodnotami, které byly násilným činem rozmetány. Překvapí však svou nestranností. Autor ukazuje fakta, nemá však sklony přiklánět se na kteroukoliv z uvedených stran a nechá vše na čtenáři samotném. Nelze sympatizovat s vrahy nevinných sportovců, na desítky let trvající konflikt nelze však také pohlížet jednostranně a zoufalství provázející příšerný čin je nezměrné. Pro pochopení stávající situace i konfliktů minulých na Blízkém východě je kniha výborným průvodcem a polopaticky přiblíží jak historii, tak i její důsledky pro současnost. Rozhodně doporučuji přečíst, i s ohledem na aktuální situaci ve světě a pochopení, proč je tak těžko vyřešitelná.

4 07.02.2020

Stalin i historie jeho hrůzovlády vyvolává emoce i po všech uplynulých letech od jeho smrti. O to více i v dnešní době veřejnost vzrušuje možnost podívat se pod pokličku jeho vlády, za oponu soukromí a přímým pohledem se podívat do nitra jeho rodiny. A to je přesně to, co vám tato kniha... nedá. Příběh je vyprávěn z pohledu Stalinovy dcery, která svého otce dávno pohřbila, své mindráky však ne a potácí se jako sovětská VIP po Moskvě a SSSR s touhou po svobodě, v níž však neumí žít. Románová podoba vyprávění o životě dcery tyrana nebyla nezajímavým čtením, na hodině dějepisu bych ji však nevytahovala a pokud toužíte po reáliích ze Stalinova rodinného života, sáhněte po jiné knize. Jinak se však jednalo o zajímavé čtení, je však na něj opravdu nutné pohlížet jako na román pouze inspirovaný skutečnými událostmi a neočekávat od knihy něco, co ani nebylo ambicemi čtenářovi předat.

3 26.01.2020

Po knize jsem sáhla jako po odpočinkovém a nenáročném čtení a příběh mě zaujal. Vyprávění otce, který přišel o iluze, rodinu a téměř i o dceru dá čtenáři přesně to, co nabízí. Emoce, náhled do života jedné americké rodiny ve střední vrstvě, chlapíka, co se několikrát složí a jeho ženu, která je mrcha, ale ne úplně, jinak by si ji přece pro život nevybral. Autor rozhodně umí zaujmout a zároveň si nehraje na žádnou "vysokou" literaturu. Příběh ukazuje život i smrt jednoho vztahu a nebojí se dát naději nového života všem účastníkům příběhu. Pro čtenáře, kteří si již stihli v životě projít rozloučením se svým partnerem se může jednat o zajímavé srovnání, jak blbě se chová hlavní hrdina a co by dělali oni.

2 25.01.2020

Další z báječných a přísně lokálních knih, která pro jednoho může znamenat studii o místních poměrech, zvycích a průmyslové historii našeho kraje na severu, odkud je všude daleko a pro druhého se jedná o jiný náhled na běh života, který tu ještě donedávna mnoho lidí vedlo a jehož odkaz a připomínky vidíme téměř všude. Mentalita, architektura, skladba měst a ulic, to vše je v přímém odkazu na hornické kolonie, historie unikátní a i když jejich obyvatelé měli jen málo důvodu k radosti, dokázali ze svého údělu vytěžit to nejlepší, co bylo možné. Další výborná publikace výtečného autora.

2 25.01.2020

Vladimír Menšík byl velkou osobností své doby a i přes profesní nepřízeň k závěru svého života se dokázal smát, bavit a rozdávat optimismus. Jeho život však nebyl dlouhou estrádou veselých chvil, naopak. Čím větší byl jeho boj s vnitřními démony mysli, tím větší je jeho síla vyvolat smích. Vladimír Menšík byl smutný klaun, bohužel i opilý klaun... Kniha je silně rozporuplným dílem, Olga Menšíková diváka nechá v první třetině knihy vstřebat čtenáře manželova veselá vyprávění, aby jej pak uvrhla přímo do Menšíkova nitra, sžíraného alkoholovou závislostí. Šokový moment i ostrá slova, to vše se k Menšíkovi nehodí a i s tím Vás kniha seznámí. Silné dílo, které poodhalí Vladimíra Menšíka i jinak, než jako ve své době populárního herce a baviče, ale i jako osobnost rozervanou, která odešla příliš brzy, než mohla dopovědět svůj příběh vcelku v jiné atmosféře, než té před rokem 89.

1 07.01.2020

Jak dlouho dokáže přežít nenávist? Je možné ji přenášet po generacích? A jaké škody dokáží napáchat staré křivdy? Venkov 50. let byl vším jen ne klidným místem a se změnou režimu a pořádků se dostali ke slovu ti, kteří mohli jen zírat přes plot a svírat pěsti. Funkce dala možnost brát plnými hrstmi a zbavovat se nepohodlných svědků. I po desítkách let to v povědomí dotčených obcí stále zůstává a otázky nejsou pohodlné, stejně jako opakované příjezdy badatele, který se moc ptá. Z tiché nenávisti, zaťatých zubů a vzteklého syčení zpoza rohů starých stavení mrazí doposud stejně jako z nenávisti dalších generací, kteří se perou o rodinnou čest, na které záleží již pouze jim. Výborné čtení, mrazivé právě svou netečností oproti bublajícímu vzteku. Jsou hříchy, které odčiní až smrt.

Jednoduchý děj s jasným poselstvím, bez kliček a komplikací. Příběh o jednom neblahém vlivu baktérie, zlém masném průmyslu, sobeckém zisku a naštvaných rodičích, kteří udělají cokoliv, aby ve svém neštěstí našli smysl. Jedná se o jednu z autorových jednodušších knih, i tak jsem měla problém ji odložit a stále jsem toužila vědět, co bude dál, některé pasáže vyloženě šokovaly (spíše se mi jedná o popisy rapidního zhoršování zdravotního stavu dítěte, než obrazy z jatek, byť to také nebylo nic pěkného). Avšak pro citlivější povahy to není vhodné čtení, pokud však váháte nad vegetariánstvím, může to být dobrý start.

2 28.12.2019

Beletrizovaná výpověď o činu sudetského Němce Oskara Schindlera, který byl příliš lidský, než aby dokázal jen přihlížet vraždění a utrpení nevinných. A i když nemohl ochránit všechny, pokusil se změnit osud alespoň několika z nich za cenu obřích ekonomických ztrát. A i když dnes už víme, že Oskarova poválečná pouť již nikdy nebyl tak úspěšná, "jeho" Židé na něj už nikdy nezapomněli. To vše může znít jako obsah dobrého hollywoodského dramatu, kdyby se nejednalo o reálný příběh. A i když dějiny mohly některá fakta zamlžit a mnohé vzpomínky zkreslit, navždy zůstává faktem, že Oskar Schindler se řadí mezi hrdiny, kteří tváří tvář hrůze holocaustu a hrozbám z vlastních řad neváhali obětovat majetek i své jistoty, aby dokázali vyrvat několik set životů a zachránit je před mučivým osudem plynových komor. Čest jeho památce, jakkoliv to byla osobnost rozporuplná. Jeho příběh si zaslouží být stále připomínán.

15 28.12.2019

Jednoduché a nenáročné čtení pro nadšence do thrillerů a temných zápletek. Autorka vede děj přímočaře a bez větších kliček a i když si nechá v záloze několik překvapení, nejedná se o zásadní dějové zvraty, které Vám otočí děj knihy vzhůru nohama. V rámci žánru nemá mnoho šancí se dostat mezi špici, ale i tak se jedná o odpočinkové čtení, které neurazí.

5 08.12.2019