Milada Horáková: justiční vražda

kniha od:

Milada Horáková: justiční vražda obálka knihy
Mé hodnocení:

KoupitKoupit eknihu

Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950. Jak ukazují nedávné studie, Horáková byla zabita zvláště brutálním způsobem, když ji nechali několik minut dusit se s provazem okolo krku. Příčiny, průběh, pozadí a důsledky tohoto politicky narežírovaného procesu na základě archivních dokumentů vylíčil a přiblížil spisovatel literatury faktu dr. Miroslav Ivanov a je otřesným svědectvím o atmosféře padesátých let....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/371928/milada-horakova-justicni-vrazda-kyL-371928.jpg 4.359
Žánr
Literatura faktu, Literatura česká, Historie
Vydáno, XYZ (ČR)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (16)

Kniha Milada Horáková: justiční vražda

Přidat komentář
pupak13
03. dubna

Hodnocení knihy bych rozdělil na tři části.
První je historický pohled. Kniha mi zaplnila bílé místo v naší historii. Kdybych nevěděl, že spisovatel Miroslav Ivanov je spisovatel faktu, tak bych si myslel, že píše sci-fi. Je až neuvěřitelné, co si ti "komunisti" v té době dovolovali, zákon - nezákon, pravidla - nepravidla, zkrátka ve jménu dělnické třídy si dělali co chtěli. Hnus. A je až zarážející, že taková strana, s takovou historií může existovat do dnešních dnů a ještě se podílet na vládě.
Druhý pohled je na obsah a na autora samého - obdivuji tohoto pana spisovatele, že píše takhle odborně, setkává se zde se spoustou pamětníků, pročítá neuvěřitelné množství různých článků, knih a statí, prochází nejrůznější archívy, a to v době, kdy počítač byl tak jeden na sto tisíc lidí a internet neexistoval. Znám ho z jiných knih a obdivuji ho za jeho až puntičkářské studování historie.
Třetí pohled je na knihu jako takovou. Nevím jak vypadalo vydání první (já jsem četl druhé), ale kniha by si zasloužila, aby se jí dostalo větší preciznosti a pečlivosti. Je to kniha o spoustě rozhovorů a citací. Chybí mi zde přehlednější zpracování, více oddělených odstavců, více odstavců psaných kurzívou nebo tučným písmem, aby čtenář nemusel složitě pátrat, kdo vlastně teď hovoří nebo koho spisovatel cituje. Škoda, s tím si vydavatelství XYZ mohlo více pohrát.

martisko3
06.08.2020

Přehledně zpracovaná kniha, která by měla být povinnou četbou. Mrazivé svědectví o 50.letech vč. archivních záznamů a svědectví aktérů procesů.


Katka2382
01.05.2020

Co napsat?výjimečná žena a politička kterou komunisté nezlomili,ač se o to sakra snažili.Kniha se mi četla trochu hůř,přeci jen je to spíš literatura faktu než beletrie.Ale clověku bezesporu rozšíří obzory.Myslim že je to nejucelenější kniha o paní Miladě Horákové.

genie
09.02.2020

Výborné pojednání zejména o společenském a politickém životě (i smrti) M. H. Autor velmi dobře pracuje se zdroji, vše je dobře uspořádané a srozumitelné. Chvílemi "těžší" čtení (ty emoce), tahle knížka se mi komentuje trochu hůř než ostatní, ale určitě doporučuji.

katy238
09.02.2020

Život, dílo a hlavně smrt Milady Horákové byla a je událostí, která dodnes vzbuzuje emoce a nejsou rozhodně kladné. Výjimečná žena své doby, pracant a dříč na nevděčných postech a vůdčí osobnost s širokým záběrem zájmů a vědomostí, to bylo vše, čeho se omezená komunistická moc bála. Neomezeně však zástupci nového komunistického řádu dokázali nenávidět a jako oběť si, mimo jiné, vybrali právě ženu, která toho měla světu mnoho co ještě dát, ale nebylo to vhod rudým pohlavárům. Na její osud se nikdy nesmí zapomenout a její odkaz musí stále žít nadále. Výborně napsané knihy jako je tato to pouze a jen podporují a Milada Horáková na stránkách knihy stále předává své poselství práce a života ve svobodě. Čest její památce.

ijacek.007
13.12.2019

Tak toto je přesně kniha která Vám aď chcete nebo ne rozšíří obzory. Autor velmi pečlivě sbírá střípky informací a skládá s nich příběh který Vás provede životem i smrtí této neobyčejné ženy. Všechny informace jsou opírány o informace z archivních dokumentů očitých svědku a také navzájem porovnávány a okamžitě odhaleny nesrovnalosti. Až mrazivým dojmem se tak také síla komunistů na kterou si mnozí již nepamatují nebo ji nepoznaly.

Damato
20.10.2019

Tak jsem se snažila napsat komentář, který by měl hlavu a patu, až se mi stalo, že jsem ho omylem smazala. A myšlenky se jakoby smazaly také....
Pan spisovatel odvedl naprosto úžasnou práci a za to hlubokou poklonu.
A teď trochu k sobě , jako k občanovi naší republiky ČESKÉ , pro mě mé vlasti, kterou nade vše miluju, a to nejen proto, že jsem k tomu byla vychována, ale i proto, že je tady krásně i přesto, že máme ve vládě snůšku blbců, kteří si hrabou pro sebe a pod sebe- ale k tomu jen tolik....Boží mlýny melou.... V tomto případě převelice děkuji za oběti, které nám osoby, jako byla JUDr. Horáková , přinášely.
A teď tomu, co mi už léta leží v hlavě. Jaká osoba paní Horáková byla??? Statečná- to bezesporu. Cílevědomá-jistě. Milovala naši republiku-určitě. V době, kdy jsme měli poručit větru dešti a kdy, kdo nešel s námi, šel proti nám a když nešel, tak si to odskákal -případně odseděl,v době kdy lidé, kteří měli základní vzdělání tady v talárech soudili ty, co měli vysokoškolské vzdělání (a že za Rakouska Uherska a za doby první republiky bylonaše vysokoškolské vzdělání z nejlepších v Evropě se celkem i ví ) a do toho všeho šli manželé Horákovi hlavou proti zdi. Nabízí se otázka... Jaká byla politička a žena co zažila nacistické vězení, matka? Copak netušila, že za velkou louží by prospěla nejen republice, ale hlavně rodině a hlavně své dceři, kterou tady nechala mnohem a mnohem víc???? Obětovala dceru, její život, který neměla určitě snadný- která matka by tohle udělala? Nevím, zdali to popíšu, tak jak to cítím... neodsuzuju, ale nechápu.

Janadvorackova
21.09.2019

Vkusně zpracovaná audio podoba knihy se poslouchala sama. Za den.
Příběh Horákové už tak lehký nebyl, což se dozvíte.
Přepisy různých záznamů o schůzkách, sledování a pak i výslechů jsou šílené.
Referent ťuká na stroji a kolikrát ani nezná gramatiku, (i tohle je zmíněno). A takoví hlupci měli hlavní slovo.
Nacistické praktiky v době „po“ na denním pořádku, jen podle upravených scénářů.

Poválečná doba byla, krom možnosti naděje, ve kterou zkoušený národ doufal, vhodná hlavně k zakořenění paranoidních tendencí. To se povedlo na výbornou. A i dneska se najdou lidé, kteří komunisty furt volí. Nechápu.

Pro přes šest set lidí souzených v procesech padesátých let bylo vyměřeno více jak osm tisíc let nesvobody. Chtěla bych vědět, kolik tak asi v nich figurovalo „soudců.“ To už se nedozvíme.
Žalobkyně v procesu s Horákovou prohlásila cosi ve smyslu, že lidé, kteří bojovali dřív proti nacismu, byli pro pozdější režim nebezpeční. Ironie. Ano, byli by, pokud by získali podporu veřejnosti, která by se včas probudila. Ale kdo to mohl vědět.
Kniha obsahuje zamyšlení psané v době jejího stáří. Říká „kdybych tehdy měla ten dnešní rozum a zkušenosti.“ Zhruba tak. Nežeru jí to. Na mě žalobkyně bohužel jak z knihy, tak z různých dalších zpráv z pozdější doby, působí jako zmanipulovaná blbka, kterou ani nebylo třeba moc manipulovat.

Myslím, že Horákovou by zlikvidoval jakýkoli režim, v němž by žila a prosazovala svoje názory, které ovšem spíš než jí, měly sloužit ostatním.
Pokud byla taková, jak se o ní píše (i film mnohé prozradí), pak si zaslouží obdiv. Věděla, že žije v mizerné době, přesto se snažila.
Přežila koncentrák, pak trpěla ve vězení. A když ji popravovali, chtěli to mít rychle za sebou. Jako člověk je nezajímala.

Jenom těžko v její zprostředkované charakteristice hledám něco "špatného." Rozumějte, osobnost Horákové na mě působí až přespříliš kladně, skoro až svatě. Opravdu taková byla? A jak to bylo v takové době možné? Nebo… jak a proč to bylo ojedinělé?

Je možné, že nikdy nepochybovala, nezalhala, nezměnila názor, protože už všeho měla dost? Bylo v atmosféře doby opravdu možné trvat na svém na sto procent a za každou cenu?
Nesoudím, jen dumám.

Jsou demonstrace dneška vůbec k něčemu dobré? Kdo se v tom zmatku má vyznat? A byly minulé režimy pro jejich současníky tak průhledné, jak se jeví z pohledu zpět?
Jak poznat, že je čas nedržet hubu?
Přijde mi, že i s vidinou strašáka – trestu smrti – si lidé víc vážili života. Teďka jenom rozmnožujeme stáda ovcí, co hlasy prodají za misku volebního guláše.


P.S. Mohl by někdo smazat dementní názor místní mistrině "lady?" Dávat literatuře faktu odpad může zase jen odpad.

1