kattyV komentáře u knih

Kniha není založena ani tak na textu, jako na krásných fotografiích. Vzhledem k rtomu, že jsem v Ostravě vyrostla, jsem si ji docela užívala, protože vím, že blízké okloí Ostravy je leckdy až překvapivě krásné.

18.02.2013

Nesmírně půvabné cikánské pohádky, které jsem v dětství milovala. Kouzlo knize přidávaly i ilustrace Míly Doleželové, její obrázky mne fascinovaly. Všechny dívky měly obrovské oči. Kreslila jsem je pořád dokola.

18.02.2013

Pokud se chystáte do Toskánska, vřele tohoto průvodce doporučuji. Sice zde nenajdete moc fotografií, ale o to více obsahuje podrobných a dobrých informací o známých i méně známých místech. Vlastně se tu dozvíte něco zajímavého o téměř každé větší vesnici, protože v Toskánsku je každá druhá vesnička něčím pozoruhodná. V orientaci vám pomohou i plánky měst s návrhem jakým směrem je prohlížet, takže můžete procházet s průvodcem v ruce a prohlížet si je doslova dům po domu. Kromě toho se dozvíte tipy na ubytování, dobré restaurace, galerie nebo události vztahující se k nějakému datu. (Palio v Sieně zná kdekdo, ale díky tomuto průvodci jsme podobnou událost zažili i v Arezzu).

18.02.2013

Kniha je velmi čtivá, prolíná se zde celá řada příběhů různých lidí - všichni s nějakým vztahem hlavní hrdinky Josephiny. Příběh Josephiniíných dcer, její matky, sestry, nevlastního otce a jeho nové ženy...a samozřejmě samotné Josephiny. Ta se, poté co díky velkému úspěchu své knihy přestěhuje do "lepší" čtvrti, stává součástí podivné série vražd. Nejprve někdo přepadne ji samotnou a ona jen náhodou unikne smrti. Další oběti už takové štěstí nemají. Kdo je tím zvráceným vrahem? Manžel Antonio, který ve skutečnosti nezemřel? Milenec Luka? Nebo někdo ze sousedů v domě, kde teď Josephine bydlí? Nebo někdo úplně jiný? Postupně se všechno logicky vyřeší. Skoro se mi chce říct - dobro zvítězí a zlo je potrestáno. Ale to vítězství je lehce trpké.
Co mi na knize líbilo už jsem napsala - velmi čtivý děj, který má spád a nenechá vás vydechnout. Co mi vadilo? Mám pocit, že některé motivy už byly přehnané - zvráceného vraha s jeho nepřiměřenými důvody k vraždění - to jsem ještě brala. Vlastně to bylo velmi logické, i když jsem ráda, že ve skutečnosti takového člověka neznám. Ale motiv uřknutí? Návrat Alberta Einsteina do nového těla v dnešním světě? To mi přišlo v tomto jinak realistickém románě nepřiměřené.
Ještě jednu velkou pochvalu této knize a ta se týká grafického ztvárnění obálky. Na obrázku to není vidět, ale je vlastně plastická. Krunýře želviček jsou proříznuté a červená barva je barvou knihy pod obálkou. V reálu to vypadá moc dobře.
A ještě něco málo na závěr - pokud chcete odhalit co za knihou stojí, zamyslete se nad jejím názvem. Už první díl - Žluté oči krokodýlu naznačil jednu skutečnost - manžela Antonia sežere krokodýl. A když tak o tom přemýšlím, doufám, že název třetího dílu (Veverky v Central parku bývají v pondělí smutné) naznačuje, že autorka už nechá Josephine trochu na pokoji, dopřeje jí něco poklidného života a bude se věnovat mladší generaci.

18.02.2013

Opravdu velmi obdivuji hru Ronnie O'Sulivena (je velmi dobrým hráčem Snookeru, pro ty, kteří tento druh kulečníkové hry nesledují). Ale tuto knihu Ronie fakt napsat neměl. O co je lepší, chtělo by se říct až geniální, když se pohybuje okolo kulečníkového stolu, o to je horší spisovatel Nedoporučuji ani jeho vášnivým fanouškům

18.02.2013

Na učedníka kouzelníka Čaryfuka si dobře vzpomínám a vím, že mne jako malou bavil. Ale Dorotka? Dloho jsem vzpomínla na jednu knihu a nemohla se dopátrat, jak se jmenovala. Doufám, že je to přesně tato. Pokud ano, tak si ji snad někde seženu a znovu přečtu. Já si z té knihy pamatuji, že Dorotka byla nějakou shodou oklností na lodi pirátů schovávala se v podpalubí a strašlivého kapitána děsila tím, že "strašila". Odřezávala muřemínky z devítiocasé kočky a on se bál. Je to ono? Nevíte někdo?

18.02.2013

Od jednoduchého k složitému. Od prvoků k člověku. Kapitolu po kapitole se seznamujeme s pestrým životem na zemi.

18.02.2013

Kniha je velmi čtivá, dá se snadno přečíst za den či dva. Ale mám pár výhrad - trošku moc katastrof - už jen fakt, že se objevil virus, na který umírají dívky ve dvaceti a chlapci v dvaceti pěti by stačil. Ale autor ještě přidává totálně zničený svět. Zmizela Evropa, Asie,,, samozřejmě, že Amerika přežila. Zatím se ten fakt zmizelého světa moc neprojevil, asi v dalších dílech. A i ta je v rozkladu.
Druhou výhradou je poměrně chudý děj - mladá dívka unesená ještě s dalšíma dvěma, aby se staly manželkami bohatého chlapce. Ten je poměrně milý, byť naivní, zlo představuje jeho otec - příslušník poslední generace, která ještě byla odolná proti viru.Půvabná Rein nemyslí na nic jiného než ze zlaté klícky utéct. Postupně se sice sblíží s oběma spolumanželkami a nakonec i se svým manželem, ale myšlenka na útěk ji neopouští.
A daleko bližší vztah naváže s jedním z mladých sluhů. Útěk se nakonec podaří, ale co dále? Nejspíše se dozvíme v příštím díle. Celé to je takové hodně neukončené, takže si budu muset přečíst další díl. Jen se bojím, že ani tam tom ještě nedospěje ke konci.

17.02.2013

Ajla se dokáže ve svém údolí o sebe docela dobře postarat, ale je tak sama...jen do okamžiku, kdy se v údolí objeví Jondalar se svým bratrem. Oba jsou těžce raněni lvem. Jeden z nich je zabit, ale Jondalara se Ajle podaří zachránit.

16.02.2013

V tomto i následujícím díle se střídá vzprávění o Ajle, která přežívá sama s mladou klisnmou v jeskyni a putováním Jondalara, mladého muže "Sruhých", který se spolu s bratrem vydal nadlohou cestu. Osudy obou maldých lidí se pomalu přibližují.

16.02.2013

Souhlasím s Ječmínkem, že je to pro Haileyho trochu netypická kniha. Prostředí v televizi popíše méně podrobně než třeba prostředí nemocnice, letiště nebo hotelu v jiných knihách. Ale styl je stále stejně čtivý, postavy výborně vystižené a děj stejně dobře vygradovaný.

Příběh z jiné kultury, kde předsudky a omezení vůči ženám přijímají mnohdy i ženy samotné. Některé se vůči nim sice bouří, ale ve skrytu duše se s nimi nedokáží tak docela vyrovnat. Jedna z hlavních postav Jasmína zachrání celou rodinu tím, že navštíví zcela proti pravidlům společnosti vysoce postaveného vlivného muže. Poté, co ji znásilní a ona otěhotní je rodina v čele s otcem zavrhne. Jasmína odchází do Ameriky, kde vystuduje medicínu, jak si odjakživa přála, ale přesto se nedokáže přizpůsobit americké kultuře a americkému myšlení. Podobné je to i s dalšími ženskými hrdinkami, které si musí v sobě srovnat to, v čem byly vychovány a co si samy přejí.

16.02.2013

Od Čekatelek uplynulo pár let, dítka jdou pomalu do puberty, ale hrdinky se stále potýkají se stejným problémem - jak zvládnout rodinu i svou práci. To není výtka, to je fakt, a protože se to týká i mé životní reality, byla jsem zvědavá, jak zvládnou novou životní etapu. Po přečtení mohu říct, že se s tím popraly se ctí.

16.02.2013

Skvělé doplnění Pána prstenů pro všechny, kteří současně milují mapy. Pokud vás zajímá, kudy hrdinové románu cestovali, jak to vypadalo v Morii, jak probíhala bitva o brody, kde na Froda zaútočila Odula...to všechno zde najdete.
Podrobné plánky měst i sídel, přehledné mapy bitev včetně útočících armád. S tímto atlasem v ruce vás bude Pán prstenů bavit ještě více než dříve.

16.02.2013

Celá série je nezbytným pomocníkem pro ty, kteří propadli tomuto sportu. Každý z dílů se věnuje devíti až dvanácti hřištím, kde vám zkušení profesionálové jamku po jamce, ránu po ráně, poradí, jak na to. (Pravda, nám nešikovným není pomoci, ale alespoň se mohu nad knihou zasnít, jak bych to hrála, kdyby mi to šlo. )

16.02.2013

Na jedné pozdní večeři v New Yorku dvacátých let dvacátého století se potkává řada lidí - hostitel, starý, bohatý a zhýčkaný Hector, jeho mladý synovec Philip - mladý muž, který se ještě nepotkal se skutečným životem, a proto je velmi naivní a nedospěly, pětatřicetiletý, poněkud slabošský Jim, který své bohatsví zdědil po předcích, silný muž David Melbourn, muž středního věku, který si své bohatství získal vlastním přičiněním, Jimyho manželka Fanny, sobecká a rozmazlená žena neschopná myslet na kohokoliv jiného než na sebe, poněkud záhadná paní Wintrighamová, která možná není krásná, ale rozhodně je zajímavá a Savina Jerroldová, bohatá dáma z dobré rodiny, která se Hectorem zná od mládí. Vztahy mezi nimi jsou spletité - Savina kdysi vyznala Hectorovi lásku a možná ho svým způsobem miluje i dnes, Hector až zvráceným způsobem zbožňuje svého synovce a nedokáže si představit, že se ho mohl vzdát ve prospěch nějaké ženy. David se víceméně omylem zapletl s Fanny, ale v podstatě okamžitě prohlédl její sobeckost a teď ho daleko více zajímá paní Wintrighamová. Ta se snaží udržet si svou nezávislost a sebeúctu, na druhou stranu Fanny ani neví, co tato slova znamenají a za každou cenu si chce udržet Davidovu lásku, což je ovšem marný boj.
Děj se rozvíjí v dalších nočních hodinách zasněženého New Zorku. Phillip se schází se svou láskou - prospěchářskou herečkou Jannie, Jim se svou milenkou, barovou zpěvačkou Ruby a David stráví několik hodin společně s paní Wintrighamovou, které změní jejich vzájemný vztah.
Všechno vede nevyhnutelně k následné krizi - vraždě, která pozmění osudy některých z postav. Ale i pro ty, kterých se nedotkne, znamená uplynulých dvacet čtyři hodin změnu jejich osudu.

15.02.2013

Knihu můžete přečíst za jeden večer, ale žádná zvláštní sláva. Plus je, že se to dobře čte, mínus, že je to celé vlastně o ničem.

15.02.2013

Trochu nečekaná kniha této autorky, jejíž příběhy se většinou odehrávají na americkém jihu. S touto knihou se ocitneme ve Florencii 15. století. Kdo je hlavní hrdina? Lorenzo Medičejský zvaný nádherný nebo malá, neobvykle vychovávaná dívenka Ginevra, která vyrůstá u svého dědečka z rodu Pazziů? Někteří členové tohoto rodu se rozhodnou Lorenza zabít. Podaří se jim zavraždit jen jeho bratra a následuje pomsta. Lorenzovi příznivci vyvraždí všechny Pazzie včetně těch úplně nevinných. Ginevra přežije, ale je těžce zraněná a znásilněná. Lorenzo a jeho matka ji zachrání, ale ona se chce pomstít za to, co ji Lorenzovi vojáci udělali. Nakonec to nedokáže, protože zjistí, že Lorenza miluje.
Toto tajemství je třeba před ním ukrýt. Chce si užívat volnosti a radosti ze života, kterou ji poskytl. Žije ve Florencii volně a svobodně, převléká se za muže a setkává se s mnohými významnými umělci té doby, které Lorenzo podporuje.
Nakonec se všechno prozradí. I Lorenzo překvapeně zjištuje, že tu bláznivou dívku vlastně miluje. Jak dlouho se budou ze sebe vzájemně těšit?

15.02.2013

Někdy se nám zdá den příliš krátký, nic nestíháme, říkáme si, že by měl mít alespoň dvakrát tolik hodin. Když se ale začnou dny opravdu prodlužovat, lidé jsou vyděšení. co bude dále, A každý den přibývají další a další minuty...
Julie je jedenáctiletá dívka žijící na obyčejném kalifornském předměstí. Chodí hrát fotbal, učí se hrát na klavír, přátelí se s mormonskou dívkou Hannou a občas se jde podívat do nemocnice se svým tatínkem lékařem. Minuty navíc ji zpočátku připadají spíše zajímavé. Ale pak se jí život pomalu začíná rozpadat. Hanna s rodiči odjede, ve škole je najednou úplně osamělá, matka je vyděšená a otec si najde přítelkyni. Stalo by se to všechno bez probíhající katastrofy? Bylo to předurčené nebo prodloužené dny způsobily, že lidé ztrácejí zábrany?
Společnost se dělí na ty, kteří se řídí časem podle časomíry a "skutečným" časem. Propast se mezi nimi prohlubuje. Dny už trvají přes čtyřicet hodin. Umírají ptáci, chřadne rostlinstvo a u lidí se objevuje "syndrom" - nemoc způsobená prodlužujícím se dnem.
V nelehké době prožívá Julie svou první dětskou lásku - konečně není sama. Všechen svůj čas tráví se Sethem - vnímavým chlapcem poznamenaným úmrtím své matky.
Den trvá sedmdesát hodin. Obilí se už pěstuje jen ve sklenících. Hrozí hlad. Ve dne je příliš horko a v noci příliš velký mráz. Přibývání času se sice zpomaluje, ale i z malých pramínků se časem stane řeka. Svět je jiný, je divný, ale díky lásce je i kouzelný.
Pak je krátký čas oddychu přerušen - Seth onemocní "syndromem". Je stále slabší. Jeho otec ho nakonec odveze pryč. Julie od něho dostane jediný mail. Její dopisy patrně nikdy nedojdou na správnou adresu. Už o něm nikdy neuslyší.
Čas plyne - Julii je 23 let. Lidstvo vysílá do kosmu raketu, kde je ukryto poselství o lidech pro jiné civilizace. Mezi památky se nedostane zpráva, kterou po sobě zanechaly před lety dvě děti. Do měkkého betonu jeden noční den napsaly datum, svá jména a vzkaz: Byli jsme tady.

15.02.2013

Tato kniha mne nebavila tolik jako jiné Forsythovy romány. Podrobný popis plánování akce, verbování žoldáků, nákup všech potřebných věcí mne trochu nudil. A taky jsem měla trochu morální problém, k čemu se hlavní hrdina nechal najmout. Nicméně, jako obvykle, poslední stránkou to autor postaví do trochu jiného světla.

14.02.2013