Kattie
komentáře u knih
Jedlička se narodila
Oksana Bula
Myšlenka tukonů je milá a ilustrace jsou pěkné. Dokonce i námět se mi celkem líbí. Ale celá kniha - prostě to není ono. K srdci nám nepřirostla.
Jak na domácnost bez chemie a jedů: 150 snadných a levných receptů na přírodní čisticí prostředky
Becky Rapinchuk
Možná je tam těch různých druhů čistidel až příliš, ale tak pořád lépe víc než málo :)
Pohádky do postýlky
kolektiv autorů
Textu ani málo, ani moc. Příběhy milé a vtipné. Nejen pro děti, ale i pro dospělé. Nejlepší je díl, kde se dědeček zbaví trpaslíků :).
Zubr si hledá hnízdo
Oksana Bula
Až v komentářích se dozvídám, co jsou to tukoni, chtělo by to nějaký úvod nebo odkaz. Kniha nás nezaujala. Myšlenka možná pěkná, ale pojetí... Některá zvířátka jsem nepoznala, vracela jsem se na stranu, kde mají tukoni seznam. Závěr mi přijde nedotažený.
Umění být zdráv
Věra Keilová
(SPOILER) Nesleduji Duška, Hnízdila ani jiné, takže pro mě to bylo téma celkem nové a zatím nepoznané. A jsem ráda, že se ke mně kniha dostala. Zrovna ve vhodné době. Určitě teď na některé věci budu koukat jinak. A veskrze knihu hodnotím pozitivně.
Nejvíce mě bavil střed knihy, kdy už nehovořil o své cestě k funkční medicíně, ale věnoval se vlivu psychiky na zdraví. Především část o egu a roli oběti byla zajímavá.
Ke konci knihy jsem trochu vystřízlivěla, neboť se dotkl očkování a rovnováhy mezi mužem a ženou. V případě očkování mi například vadilo, že zmínil autismus, sice diplomaticky, nevyhranil názor, ale naťukl to směrem k tomu, že by se na něm očkování podílet mohlo a v tomto místě u mě trochu ztratil důvěru (takové to: já svou dceru neočkoval, protože měla v pohodě porod a tak jí nehrozí nemoci, ale spíše reakce na očkování, nechci se svým dítětem hrát ruskou ruletu, ve světě totiž narůstá počet autistů, ale pojďme se o očkování nebavit v emoční rovině, ale konstruktivně...). A co se mužů a žen týče - v mnohém má jistě pravdu, ale jeho výklad mi přišel až příliš plochý, plný stereotypů - nic není takto jednoduché a nedá se tak generalizovat. Ale jeho cílem asi nebylo udělat v tomto směru psychologický rozbor, pouze zmínit jednu z příčin stresu, a v této rovině tomu rozumím.
Faktomluva
Hans Rosling
(SPOILER) Možná se mýlím, ale já z knihy necítila, že by si měl člověk hned nasadit růžové brýle a koukat se na svět jako na nádherné, sluníčkové místo :). Autor mi je sympatický a přijde mi, že se snažil jen lidem ukázat, že jejich pohled na některé věci ve světě je možná trochu zkreslený, a že některé věci prostě nejsou tak hrozné, jak si lidé myslí. Ale sám poukazuje na to, že to neznamená, že problémy neexistují a není třeba mít obavy. Jen, že chce také mluvit o něčem, že je to lepší, než si myslíme, aniž by tím chtěl zakrýt nebo potlačit, že zároveň je i něco špatně. Přidává rady, jak nakládat s informacemi.
Líbí se mi myšlenka, že UNICEF a obdobné organizace by měly místo hraní na city a ukazování podvyživených černoušků raději prezentovat data, jak je jejich pomoc na životě místních lidí vidět. Je pravda, že když přispívám na charitu, tak si zpětně uvědomuji, že si vybírám "reklamy", ve kterých mi ukazují, co se dá s pomocí dokázat, co se smutných výrazů v dětských očích týče, tak už jsem ( a nejsem na to hrdá) - trochu apatická.
U některých otázek, které pokládá v úvodu knihy, by se dalo hovořit, že zkreslí a oploští svou formulací problém, kterého se týkají nebo netýkají, ale to je myslím si všem jasné a účel, pro který vznikly, dle mého názoru plní.
Pokud to člověk vezme jen jako námět k zamyšlení a ne jako pokus o to, dokázat nám, jak jsme na tom skvěle, tak nevidím problém v tom, že autor vybírá některé ukazatele jako důležité a jiné opomíjí. Kdyby chtěl někdo napsat knihu o tom, jak se svět zhoršuje, určitě by se mu to také podařilo. Důležité je si z každého vzít něco.
"Věnujeme pozornost informacím, jež apelují na naše dramatické instinkty, a ty ostatní opomíjíme. Média nemohou plýtvat časem na zprávy, které neprojdou našimi pozornostními filtry. Zdá se, že právě instinkt strachu má z našich dramatických instinktů největší vliv na to, jaké informace zpravodajci vyberou a prezentují nám, spotřebitelům."
„Zavádějící zobecňování a stereotypy představují pro média určitý druh zkratky - umožňují rychlý a snadný způsob komunikace (život na venkově, střední třída, supermatka, člen gangu).“
"Kdybyste si měli tvořit názory na svět podle toho, co vám říkají média, bylo by to, jako byste si tvořili názor na mě na základě fotky mé nohy."
Mámě - Jak mít šťastné miminko a nepicnout se z toho všeho
Denisa Písaříková
Milé, srozumitelné čtení. Oddech po odborných knihách o prvních letech dítěte a těhotenství.
Černá labuť
Nassim Nicholas Taleb
Myšlenka zajímavá. Bylo to pro mě opakování toho samého stále dokola. Příliš to nafoukl a snažil se udělat z toho celou vědu. Já zrovna nejsem člověk, který by nezvažoval všechny možné alternativy a předpokládal vyrovnaný vývoj, nesnažil by se být vždy připraven. Tedy jsem si připadala, jak když mě přesvědčuje o věcech, o kterých mě přesvědčovat nemusí.
Také mi přišlo trochu pokrytecké, že hovořil o až přílišném zjednodušování a škatulkování, s čímž souhlasím, že to není dobře, ale sám dost často zjednodušoval, když hovořil o jemu nesympatické skupině lidí.
Liška Šiška ve školce
Iva Gecková
Není jednoduché najít knihu, která by měla hodně ilustrací, aby zaujala 2,5 leté dítě, ale zároveň už trochu delší text. Delší než jeden dva odstavce na dvoustranu. Tato kniha tohle splňuje. Text je jednoduchý, ale už to chce trochu trpělivosti u něj vydržet, vyprávění je pochopitelné pro malé dítě. Navíc je tam přidaná hodnota - školkové téma. Takže doporučuji už pro děti mladší tří let, které se připravují na školku.
Jediná drobnost. Děj se odehrává v úterý, liška je zapomenutá ve školce pouze přes noc, přesto tam jedna z hraček zmiňuje, že je pátek odpoledne. Tak se tam vloudila asi chybka. Ale to nevadí.
Bible
neznámý - neuveden
Kniha je bezesporu jedinečná. Každý v ní vidí to, co potřebuje pro podporu svého vidění světa nebo názoru. Pokud v knize hledáme poselství, najdeme ho tam, pokud chceme knihu odsoudit, i pro to si v ní najdeme oporu.
Knihu čtu v aplikaci, ve které jsou mimo jiné čtecí plány, které nabízí zamyšlení nad určitým tématem (rodičovství, úzkost, očista duše, moudrost apod.) a oporu v Bibli. Člověk si tak přečte zajímavé úvahy a k tomu výňatek z bible. K tomu čtu Bibli stranu po straně. Musím přiznat, že ačkoli jsem se nikdy nehlásila k nějaké víře, věřím v dobro a v něco vyššího. Možná mi to pomáhá vyrovnat se s něčím, co mě trápí. Zároveň to beru jako nástroj jak dohlížet na svou morálku a cestu k tomu být stále lepší člověk.
Jsou to lidé, kteří knihu čtou a každý si ji vyloží po svém.
Je to jako v případě rockové hudby. Kdy ji jedni vnímají jako odpočinkovou, relaxační, jiní jako něco, co je nažhaví nebo jim dodá odvahu a jiní se skládají do moralistických uskupení a vytváří špinavou patnáctku, dávají na CD označení, aby náhodou nedošlo k tomu, že si někdo poslechne písničku a vyvraždí celou třídu ve škole. Není to v té hudbě, je to v lidech. A hudba je umění a skrz umění mohou lidé vyjadřovat emoce, poznávat sami sebe a interpretace umění vychází z toho, jací jsme. A stejné to je s Biblí. Vnímám ji jako umění.
Buřtík a Špejlička: Cesta do Žatce
Zdeněk Svěrák
Syna nejvíc baví vnitřní strany, které se dají rozložit. A samozřejmě - hlavně že tam je traktor :). Jinak je pravda, že od pana Svěráka bych čekala možná o trošku víc, je to taková originálnější verze pohádky o velké řepě :) ale líbí se nám :)
Krtek a autíčko
Eduard Petiška
Úžasná kniha. Syn by s ní i spal, kdyby to šlo. Text je poetický a něžný. Nepřekvapilo mě, že je autorem Eduard Petiška. Myslela jsem, že bude kniha stejná s televizní pohádkou Krtek a autíčko, jako je tomu u knihy a krátkého filmu Krtek a orel. Ale kniha je jiná. Jen některé pasáže se prolínají. Kniha je milejší.
Od pohádky k pohádce - Medvídek Pú
kolektiv autorů
Dva milé příběhy pro malé děti s velkými obrázky.
Bob a Bobek - Králíci z klobouku
Vladimír Jiránek
Mně se toto zpracování ani příběhy nelíbily. Boba a Bobka mám ráda, ale tahle kniha šla po přečtení dál světem.
Medvěd Wrr: Po přečtení zavřít!
Michal Široký
(SPOILER) Knize asi uškodilo, že jsem měla velké očekávání, které vyplynulo z podpory druhého dílu na crowdfundingové platformě. Ilustrace se mi líbí. Svět, který autoři vytvořili také. Příběh se mi v principu také líbí.
Ale souhlasím s některými komentáři, že to je nedopracované, nedotažené do dokonalosti, až bych řekla, že to je co do textu místy odfláknuté. Jak už někdo psal, jakoby sepsali nápady a rovnou je vydali, bez přemýšlení nad logikou některých událostí. Bez přemýšlení nad tím, jak to budou chápat děti. Zajímalo by mě, zda je třeba napadlo dát tu knihu před vydáním pár dětem do ruky, třeba i starším, co už jsou schopné hledat v textu i nějaké logické nesrovnalosti.
Já se ze začátku ztrácela a něco mi došlo až při druhém čtení. Doteď nerozumím, jak je možné, že byl Wrr v salonu dřív, ačkoli před tím prošel několik knih a piráti měli mapu a měli tak jít najisto. Je to snad udička pro kreativní rodiče? Máme si vymyslet, že loď může plout na moři a vesmírem, ale v poušti ne a voda je daleko, tak jim to do salonu trvalo dlouho?
Také nechápu, jak je možné, že na zprovoznění přístroje stačila pouze srdcová karta a nebyly potřeba ty ostatní součástky. Nebo si je snad Wrr v té vřavě při boji se supem také odnesl?
Opravdu, jakoby chyběly některé stránky.
A dobrý "konec?", ačkoli jsou vlastně piráti pořád venku, o tom ani slovo. Možná to byl účel, jen takové nakouknutí do příběhu, který bude pokračovat v dalších knihách? Ale mohlo to být podle mého názoru udělané lépe...
Je to škoda, ten potenciál je tam mnohem větší, proto dám šanci ještě druhému dílu, ale prozatím bych knihu nedoporučila kupovat, na to je až příliš mnoho lepších knih.
Myšlenka odtažení dětí od tabletu ke knize je hezká. Je pravda, že pro hodně malé děti je velká nabídka bohatě ilustrovaných knih. U těch starších už je to s ilustracemi horší, takže v tomhle je kniha jistě zajímavá.
---
Ještě poznámka pod čarou. Je mi líto, jak dopadl holub - vlastně dělal svou práci a jednají s ním v knize jak s padouchem. Chudák přijde o peříčka...
Týna a kocour Mikeš staví zdravý a krásný dům
Kateřina Jebavá
(SPOILER) Musím hodnotit plným počtem za téma. Jsme s manželem stavaři a stavíme si pasivní dům. Takže touto knihou můžeme synovi trochu přiblížit, čím si procházíme :). Je to knížka trochu i pro dospělé. Pobavila nás dvoustrana s nepoctivými firmami: "Slepím vám chajdu z toho co najdu". Kniha ukazuje důležitost orientace domu (kolečko s půdorysem, které se dá otáčet na světové strany), řádného větrání a zateplení (analogie s mraveništěm, ptačími hnízdy, iglů), kvalitních materiálů (dvoustrana s okénky, kde si dítě osahá polystyren, dřevo, vlnu...). Syna kniha baví.
Magnus, mocný kouzelník
Petra Bartíková
(SPOILER) Kouzelník chce splnit přání zvířátkům, které s ním žijí. Nejde to. Kočka se mu směje, tak na ní sešle kouzlo a to se povede. Drobná knížka, syna baví, díky pohyblivým částem knížky interaktivní.
Horkovzdušný balón
Elin Ferner
(SPOILER) V knihovně jsme nejprve narazili na leporela, která chtěl syn číst stále dokola. Tak jsem je nakonec koupila, protože skoro obrečel, že jsem je chtěla vrátit. Tak jsme narazili i na tuto sérii příběhů. Syn se do ní zamiloval. Čteme pořád dokola. Na začátku a na konci knihy je z ptačí perspektivy město, ve kterém se prochází maličký pták Pohromák a je potřeba ho najít. V knize jsou velké pěkné ilustrace doplněné o odstavce textu, které jsou pochopitelné pro menší děti.
Pták Pohromák nešťastnou náhodou zakopne a zamotá se do lana a odnese ho nikým neřízený horkovzdušný balón. Hasička Hanička a policejní auto Pavlík na záchranu nestačí, tak ho musí zachránit letadlo Lenka a vrtulník Toník.
Hanička má volno
Elin Ferner
(SPOILER) V knihovně jsme nejprve narazili na leporela, která chtěl syn číst stále dokola. Tak jsem je nakonec koupila, protože skoro obrečel, že jsem je chtěla vrátit. Tak jsme narazili i na tuto sérii příběhů. Syn se do ní zamiloval. Čteme pořád dokola. Na začátku a na konci knihy je z ptačí perspektivy město, ve kterém se prochází maličký pták Pohromák a je potřeba ho najít. V knize jsou velké pěkné ilustrace doplněné o odstavce textu, které jsou pochopitelné pro menší děti.
Hasička Hanička má pořád spoustu práce. Kamarádi si všimnou, že dlouho neměla volno, tak jí přesvědčí, ať si den volna udělá. Ujme se toho motorka Terka. Bohužel se volno moc nevydaří a Hanička celý den něco zachraňuje. Na konci dne si ale uvědomí, že jí to stejně baví ze všeho nejvíc.