Černá labuť

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Následky vysoce nepravěpodobných událostí Bestseller amerického akademika a investičního poradce libanonského původu analyzuje fenomén „černých labutí“, tj. nepředvídaných jevů a událostí s významným dopadem na život jedince nebo celé společnosti, jakým byl např. teroristický útok z 11. září 2001, fenomenální úspěch společnosti Google či nedávná globální finanční a ekonomická krize. Autor – jeden z mála odborníků, kteří nástup krize předvídali – věří, že příčinou naší nepřipravenosti na podobné zlomové události je především setrvačnost našeho myšlení v podobě přílišné důvěry ve statistiky a prognostiky, přehnaného kategorizování, hledání „logiky“ vývoje či soustřeďování se na specifika tam, kde bychom měli přemýšlet spíše v obecných kontextech. Jeho kniha, vyzývající k tomu, abychom přehodnotili náš ustálený pohled na svět a přiznali si, jak málo o něm víme, patří dnes k nejdiskutovanějším pracím ve svém žánru, deníkem Times byla označena za jedno z nejvlivnějších děl posledních šedesáti let a díky autorovu širokému rozhledu, smyslu pro humor a zdravé provokativnosti je i velkým čtenářským zážitkem....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/94_/94648/cerna-labut-94648.jpg 3.8158
Žánr
Literatura naučná, Psychologie a pedagogika
Vydáno, Paseka
Orig. název

The Black Swan: The Impact of the Highly Improbable, 2007

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (36)

Kniha Černá labuť

Přidat komentář
knih-o-mol
17. března

Jako vystudovaný ekonom jsem se při čtení knihy dobře bavil, znal pozadí ekonomických teorií a dobře chápal námitky cílené na systém vzdělávání. Nicméně mne pobavil požadavek na to aby si ekonomové přiznali že jsou filosofové nižší úrovně, což hezky ladí s citátem Tomáše Sedláčka na přebalu českého vydání knihy, který se opravdu jako ekonom-filosof nižší úrovně představil ve své knize Ekonomie dobra a zla. Dále má autor pravdu ohledně shlukování citací v dílech: sám cituje Daniela Kahnemana, který naopak ve své knize Myšlení pomalé a rychlé cituje Taleba.

Raksa.A
12. února

Já jsem si z téhle knihy odnesla krásný termín - verbální inkontinence.


Regger
08. ledna

Zajímavé a inspirativní.

karelpeter
09.12.2020

Je jen málo lidí, které autor v knize neurazil, nebo se o to aspoň nepokusil. Jeho nejoblíbenější disciplínou je úražení laureátu nobelovy ceny. Zbytečně dlouhé.

Kattie
19.07.2020

Myšlenka zajímavá. Bylo to pro mě opakování toho samého stále dokola. Příliš to nafoukl a snažil se udělat z toho celou vědu. Já zrovna nejsem člověk, který by nezvažoval všechny možné alternativy a předpokládal vyrovnaný vývoj, nesnažil by se být vždy připraven. Tedy jsem si připadala, jak když mě přesvědčuje o věcech, o kterých mě přesvědčovat nemusí.

Také mi přišlo trochu pokrytecké, že hovořil o až přílišném zjednodušování a škatulkování, s čímž souhlasím, že to není dobře, ale sám dost často zjednodušoval, když hovořil o jemu nesympatické skupině lidí.

Adigiotto
04.07.2020

Autor sa rád počúva.

Raszkulce
26.04.2020

Než jsem se prokousala touto knihou, tak uplynulo dosti dnů. Nicméně jako absolvent ekonomické fakulty musím říct, že hlavní myšlenka knihy je velmi povznášející. Mám za sebou obhajobu výpočtů pomocí směrodatné odchylky, ekonomické modely ve kterých přepokládáme pořád jen normální chování ... a tím si ospravedlňujeme to, že někdy prostě pouhá statistika a zjednodušené ekonomické modely nereflektují realitu. Takže myšlenka jako taková je dost zajímavá a chápu, že hodně vědcům a akademikům je proti srsti, protože tím narušuje jejich běžnou činnost a vnímání světa. Nicméně kdyby byla kniha tak o polovinu kratší a kdyby její autor nebyl tak chvástající se a egoistický .. celé by se to četlo lépe a i ta kniha by pro mě byla jiným zážitkem. Troufnu si říct, že tu knihu snad nikdo nerevidoval protože Taleb díky velikosti svého ega tuto možnost zamítnul. Dávám tři hvězdičky.

martin6849
25.03.2020

Musím tenhle komentář psát tak, jak tu knihu čtu, protože pak bych zase zapomněl, co všechno jsem chtěl :-). Takže to budu postupně doplňovat (a zase ubírat a měnit) a hodnocení přidám až úplně nakonec.

Hlavní myšlenka knihy by se asi dala shrnout do této věty: "Lidé (a speciálně experti) jsou arogantní a nekompetentní idioti, kteří si ve své aroganci a nekompetentnosti navíc libují." S tím se celkem dá souhlasit, jen je škoda, že na toto tvrzení autor potřeboval tolik stran :-). Nejvíce asi platí bod 1 - obecné principy obecně fungují a není na nich vůbec nic špatného, pokud se používají tam, kde fungují. Ale bohužel spousta lidí jim nerozumí a používají je i tam, kde nefungují a to je celý zakopaný pes.

Celkově mi kniha příjde strašně utahaná a rozvláčná, čte se to špatně, teď jsem ve třetí části a už mě to opravdu nebaví. Dobré myšlenky jsou utopené ve spoustě opakování a samochvály.

1. Taleb říká, jak nefungují různé metody předpovídání, jak špatně interpretujeme minulost, atd. Nicméně já mám pocit, že to není ani tak chyba těch metod. Spoustě lidí unikají základy logiky a fakt, že většina nerozumí tomu, že z implikace obrácená implikace prostě nevyplývá, není chyba logiky, ale těch lidí. Takže to, že někdo řekne "jestliže A pak B" a druhý si odvodí, že to znamená "jestliže B pak A", je smutné.

Taky na indukci není nic špatného. Je to úžasný nástroj, jak z konkrétního odvodit obecné. Pokud se použije správně. Typický příklad (kromě krocana z knihy) špatného použití je důkaz, že se do autobusu vleze nekonečný počet lidí. Nejdříve dokážeme, že do autobusu se vleze jeden člověk - vleze. Pak předpokládáme, že se vleze n lidí a dokážeme, že to platí i pro n+1. No, když chce nastoupit n+1. člověk, tak řidič prostě řekne "postupte si dále do vozu", všichni se posunou a n plus první člověk nastoupí. A tím je důkaz u konce. A stejně jako u krocana, i u autobusu si spousta lidí neuvědomí zásadní zradu, že n z předpokladu je obecné a onen krok od n k n+1 je velmi důležitý a musí být udělaný logicky platným způsobem! Ale opět, tohle není chyba metody.

A do třetice - není nic špatného na normálním rozdělení pravděpodobnosti. Gaussova křivka spolehlivě funguje - tam kde fungovat má. Pokud ji někdo používá špatně, jeho chyba.

2. Taleb sám dělá to, co kritizuje. Vymýšlí si narativ, kterým vysvětluje svá tvrzení (i když ho skrývá za myšlenkový experiment) a přitom si neuvědomuje, že může existovat i jiné (stejně pravděpodobné) vysvětlení. Jako příklad bych uvedl jeho porovnávání ruské mafie zocelené v gulazích v New Yorku s radiací oslabenými krysami. Ano, jeho vysvětlení je možné. Ale stejně tak je možné, že mafiáni možná v gulagu byli oslabení fyzicky, ale psychicky se z nich stali mnohem tvrdší a bezohlednější lidé. Nebo to taky může být úplně jinak. A taky je jasné, že tvrdí byli jen někteří - ostatně ti slabí gulag asi ani nepřežili.

3. Nesouhlasím s tím, že se nedají odhadovat vynálezy do budoucna. Ano, je pravda, že pokud bych předpovídal, že bude vynalezeno kolo, tak ho tím vlastně vynaleznu. Ale i já můžu předpovídat, že bude konečně dotažená jaderná fúze (jistě, už padesát let se říká, že ji budeme mít do třiceti let), že časem někdo vynalezne pohon, pomocí kterého se bude v rozumné době dát doletět k jiné hvězdě, atd. a přitom o těch věcech vlastně nic nevím. Ostatně celá sci-fi literatura je prolezlá vynálezy a popisy různých společností z blízké i vzdálené budoucnosti a některé z nich se i staly realitou (viz třeba tablet Jeana-Luca Picarda). A další se realitou stanou. Jasně, je blbost předpovídat, co přesně bude za 30 let, protože to neví nikdo, v tom s autorem souhlasím.

4. Za co musím autora pochválit, je povídání o němých svědcích minulosti. Za to určitě palec nahoru, líbilo se mi to a navíc s tím souhlasím.

Jako u spousty jiných knih, i u této si musím rýpnout do překladu. Bohužel jsem udělal tu chybu, že jsem si knihu koupil česky. Ne, že by se to nedalo číst, už jsem měl v ruce i horší kousky, ale překlad je kostrbatý a neohrabaný. Čekal jsem, že budu muset přemýšlet nad myšlenkami a obsahem, ale bohužel jsem často musel přemýšlet i nad formou. Je blbé, když člověk musí pomaličku a několikrát číst některé věty jen proto, aby pochopil, co tím chtěl básník vlastně říct. Nakonec jsem někdy na začátku druhé části musel sáhnout po originálu. A zjistil jsem, že překladatel se s tím nemaže. Když má s nějakou větou problém, tak si ji prostě upraví po svém, co na tom, že to pak nedává smysl. Ale zase má plus, že umí používat správné časování sloves ve třetí osobě čísla množného.

Dva příklady za všechny:
"Projevuje se tu pravděpodobně klasický mentální mechanismus známý jako ukotvení. Vytvoříte-li číslo a poté se k němu, podobně jako objekt uprostřed vakua, 'ukotvíte', snížíte tím úzkost, kterou ve vás neurčitost vzbuzuje." Cože? Jak se objekt uprostřed vakua ukotví k číslu??? Vždyť ta věta nedává smysl. A originál?

"A classical mental mechanism, called anchoring, seems to be at work here. You lower your anxiety about uncertainty by producing a number, then you 'anchor' to it, like an object to hold on to in the middle of a vacuum." Tohle už dává smysl.

Příklad dvě. "V roce 1998 však nastala událost, se kterou v předchozím pětiletém plánu nepočítali - 'černá labuť' v podobě nesolventního Ruska, doprovázená navíc propadem jihoamerických trhů s dluhopisy." V originále pak: "But then an event occured that was not in the previous five-year plan: the Black Swan of Russian financial default of 1998 and the accompanying melt-down of the values of Latin American debt markets." Česky je to prostě neohrabané, vidím dost rozdíl v nesolventním Rusku v roce 1998 a v bankrotu Ruska v roce 1998.

Ne, že by se to nedalo pochopit, ale zbytečně to odvádí pozornost od myšlenek autora. Představte si "Not great, not terrible" meme, to by asi tak vysvětlovalo můj pocit z překladu.

1