katarina4591
komentáře u knih
Šikmý kostel
Karin Lednická
Myslím, že to byla jedna z nejlepších knih, které jsem toho roku četla. Autorka dohromady krásně a vkusně propletla několik příběhů a osudů. To vše na pozadí společenských proměn na přelomu stoletích minulých, ne však tak vzdálených. Důležitou linkou, která se v knize dala číst byla také proměna krajiny Slezka, která radikálně ustupovala těžebnímu průmyslu. A nejinak je tomu, bohužel na některých místech i dnes.
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Kniha rozhovorů s uprchlíky, malými, velkými, starými i mladými. Myslím, že obsah mluví jasně sám za sebe. Na knize je vidět mnoho práce a já smekám klobouk za tak kvalitní zpracování.
Duna
Frank Herbert
Duna je skvělá! Rozhodla jsem se ji přečíst až po náhodném shlédnutí filmu. A přestože mě tento poněkud psychadelický Lynchův snímek trochu vyděsil, už po pár stránkách jsem věděla že to bude láska. Vyváženost mezi myšlenkovými pochody postav a přímou interakcí je vynikající. Herbertem vytvořený svět, jeho minulosti a budoucnosti, jeho intriky a náboženství, si mě získal jako si získala melánž gildovní navigátory!
Žena v polární noci: Rok na Špicberkách
Christiane Ritter
posloucháno na 69° rovnoběžce, krátce potom co se polární noc začala pomalu proměňovat v polární den. nádherná kniha o tom, že i žena může mít dobrodružného ducha a dokáže se zamilovat do jednoduchého či nepohodlného života. asi záleží jak se na věc díváme. popisy krajiny, ticha, samoty a přitom intenzivního pocitu bytí součástí světa byli úžasné. vůbec jsem takové "čtení" nečekala. kdoví, třeba jednou to Barentsovo moře přepluju.
jestli se vám kniha líbila jako mě, zkuste Pastýřku od Janet White. je to z podobného soudku.
Vzdelaná
Tara Westover
Mám z knihy rozporuplné pocity. Ani ne tak kvůli stylu ale kvůli obsahu. Jak je možné, že americký vzdělávací systém funguje tak prachbídně, že i člověk bez základního školního vzdělání zvládne přijímačky a studium na vysoké škole? Jak je možné, že země kterou považujeme za jednu z nejmocnějších, je plná rodin věřících v sílu homeopatik, léčitelů a lidí bezmezně přesvědčených o tom že je chce ovládnout jejích vlastní vláda? Jak je možné že Taře trvalo tak dlouho, než si uvědomila, že má kolem sebe bandu velice nebezpečných lidí? Popravdě, nevím jestli bych teď neměla navázat Zánikem Západu od Huxleye, ale to by byla asi moc velká depka .......
Zulejka otevírá oči
Guzel Jachina
Zulejku mi doporučil Palo a jsem za to moc ráda. Zulejka je totiž jedna z nejlepších knížek, které jsem letos četla. Osud mladé tatarské ženy, rozkulačené a odtažené na Sibiř, se četl jinak než například Kolymské povídky. Nejspíš to bylo kvůli tomu, že byl příběh smyšlený. Ale hlavně to bylo proto, že knížka demonstrovala něco, v co sama pevně věřím - a to že i ty nejhorší situace, mohou přinášet nějaká pozitiva. Pro Zulejku to byla svoboda, kterou mohla díky pobytu v Semruku poznat - ať už při svých loveckých poutích v tundře či v náručí Ignatovova. Ostatně i vývoj postavy zapřísáhlého revolucionáře hrál v knize velkou roli. A můžu opomenout i zajímavé prozření zmateného doktora Leibeho, který díky přesídení získal zpět zdravý rozum ? Oceňuji jazyk, kterým autorka píše ( např. tatarské výrazy apod.) a také způsob jakým příběh vypráví. Knihu doporučuji, kudy chodím.
Spolčení hlupců
John Kennedy Toole
Už dlouho jsem nečetla knihu, která by ve mě vzbuzovala takovou silnou chuť nafackovat téměř všem postavám.....
Bílá Masajka
Corinne Hofmann
Autobiografický román který vás provede romantickým vzplanutím švýcarské dívky k masajskému bojovníkovy. Autorka ve své knize popisuje své slasti ale zejména pak strasti které jí toto zamilované pohnutí způsobí. Kromě toho však kniha také rozkrývá kulturní tradice, zvyky a rozdíly mezi dvěma zcela odlišnými světy. Osobně také oceňuji zcela odkrytý popis každodenního života. Určitým způsobem kniha potvrzuje známé řčení že láska i hory přenáší, avšak doplňuje jej faktem že ne vždy to musí automaticky znamenat štěstí.
Žítkovské čarování
Jiří Jilík
Kdo četl Žítkovské bohyně, a chce se o nich dozvědět trochu víc a z jiného soudku, rozhodně nebude litovat, když se do knihy začte.
Deník japonské manželky
Veronika Ageiwa
Čtivý deník o česko-japonském manželství, který čtenáři popíše některé detaily ze života na ostrově vycházejícího slunce z pohledu středoevropanky. Mám radost že proti slovenské alternativě, dopadlo toto manželství zdárně a ukázalo že i lidé tak rozdílných kultur spolu dokážou žít. I když věřím, že k tomu bylo potřeba mnoho trpělivosti, empatie a odvahy.
Plástev jedu
Josef Pecinovský
Plástev jedu mě příjemně překvapila. Proti jiným současným románům tohoto typu oceňuji nejenom Pecinovským vytvořený postapokalyptický svět posetý plástvemi a přeplněný geneticky vytvořenou levnou pracovní silou ale i zápletku která dala za vznik celé sérii. Pro mě byla kniha prvním seznámením s českou sci-fi a přiměla mě se o české vody zajímat víc.
Zapadlí vlastenci
Karel Václav Rais
Rozkošný a něžný příběh o mladém preceptorovi který najde své štěstí a lásku mezi horským úbočím Krkonoš. Příběh o lásce ke krajině a budícím se venskovském vlastenectví. Příběh který dokazuje že konec může být i dobrý.
Zinkoví chlapci
Světlana Alexandrovna Alexijevič
Knihy S. Alexijevič nejsou jednoduchým čtením, no přesto jsou nezapomenutelným čtenářským zážitkem. Alexijevič dává historickým údalostem konkrétní lidský rozměr, přiměje své čtenáře nemyslet na Černobyl či Afgánistán pouze faktograficky ale především z pohledu prožitku jednotlivce. Mohou existovat tisíce faktických knih o válce, no kniha jako tato se jim dokáže nejenom vyrovnat ale je i v mnohém předčit. Osobně mi také kniha pomohla spojit si tehdejší sovětskou agresi i se současným blízkovýchodním radikalismem.
Endurance
Alfred Lansing
Nemám slov. Je neuvěřitelé co všechno zvládne lidská psychika. Silný příběh jež vám připomene jak je vše s nohama v suchu banální.
Jádro Slunce
Johanna Sinisalo
tak naschvál, kolik elojí znáte?
i jedna je až až, že?
příjemně čtivá dystopie, obzvlášť úloha chilli, dotažená až do transcedentního opuštění vlastního těla, mě bavila.
Moje Cesta hrdinů SNP
Václav Kerber
Bylo příjemné se pomocí knihy vracet na některá místa mé milované domoviny, které jsem sama při svých, ne tak obdivuhodně dlouhých poutích navštívila. Autor knihy, místy budící dojem naivního mladíka, působil rovněž příjemně, stejně tak jeho vyprávění. Přesto však v knize nevidím větší přínos, než jaký mohou mít pro každého poutníka, vlastní deníkové záznamy z cest. Nejspíš to vidím zkresleně, neboť nejsem podobnými věcmi nepolíbená, ale něco mi tam chybělo. Možná kdyby autor knihu obohatil o informace z míst kterými putoval, ať už o historická fakta ( a pojmenoval třeba Údolie smrti vlastním jménem) nebo o problematiku ŽP, což je v současnosti téma které ve slovenské společnosti značně rezonuje a je možné jej pozorovat na mnohých místech SNP, našla bych v knize víc. I když rozumím heslu, že cesta samotná je cíl, nevím zda je vždy cesta rovněž důvodem proč vydat knihu. Tak uvidíme co přinese budoucnost.
Kdo ví, kde budu zítra
Jindřich Šídlo
Rozhovor T. Etzlera s J. Šídlem vás provede těžkými začátky v USA, střízlivou výpovědí válečného reportéra a životem západního novináře v polototalitní Číně. Velice zajímavá kniha o životě velice zajímavého člověka.
Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky
Aldo Leopold
Myslím, že Obrázky z chatrče jsou jednou z nejkrásnějších knih jaké jsem četla. Kniha předkládá příběh plný lásky, radosti a starosti, který přesahuje klasickou etickou vazbu z člověka na člověka a zamýšlí se nad důležitostí této vazby směrem k přírodě a to ve všech jejich aspektech. Leopold umí příjemně a zajímavě převyprávět historická fakta (př. Pořádný dub) i své vlastní myšlenky (př. Pomník holubovi). Kniha je nadčasová, a bohužel, pořád aktuální.
Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
V této Gluchovského knize se před vámi otevře postapokalyptický svět moskevského metra a jeho přeživších obyvatel. Kromě toho, že zde hrozí neustálé nebezpečí zvenčí v podobě různých zmutovaných kreatúr, ani život na stanicích není jednoduchý. Potkáváte se s metrem kapitalistickým, revolučním, fašistickým či rudým. Gluchovský snažící se zahrnout i společenské problémy postapokalyptické společnosti, rozvíjí některé z myšlenek jednotlivých ideologií a také filozofické otázky ohledně života a smrti. To může být pro mnohé čtenáře příjemným zpestřením avšak na mě samotnou to působilo poněkud plytce a raději bych dala přednost častějším střetům s novým světěm a jeho obyvately. Bylo však velice příjemné se díky knize znovu procházet moskevským metrem a okolím VDNCH jež je mým nejoblíbenějším místem v tomto obrovském městě. Kniha byla psaná poměrně čtivě a další díl si nenechám ujít.
Dobrodruhům
Tereza Ramba
Myslím, že tato knížka mohla vyjít v několika málo kusech, pro několik málo kusů, kterým byla směřována především. Kteří se lépe orientovali v autorčině realitě i nerealitě. Přesto ji ale beru. Stejně tak autorku, která působí jako prima člověk, ale hlavně umí obout pohory a jít. To se jen tak neodpáře.