rencovav komentáře u knih

Mrazivé. Nevěřila bych, že to o nějaké knížce řeknu, ale fakt to bylo psycho. I proto, že byl hlavní charakter tak nevyzpytatelný - vůbec ne násilnický nebo extra zvrhlý, jen... divný. A moc se do toho zamotal. Ale namluvené to je fakt dobře. A napsané. A je to docela tragické.

3 19.12.2020

Nezval překvapil. V několika částech téhle sbírky jsem prožívala různé emoce. Kapesní šátek, V italském vlaku a především Návrat domů mě oslovily nejvíce. Část o Paříži a Francii byla moc hezká, ale v básních jsem nedokázala hledat víc než verše, protože jsem si neuměla představit ta místa, o nichž básnil.

"Někoho týrají viny
a falšuje rád smích
Já pláču bez příčiny
nevěda co je hřích" - ukázka z Návratu domů.

8 19.12.2020

Ty jo, četlo se to docela dobře. Asi hodně pomohlo, že jsem nedávno starověký Řím zpracovávala k maturitě, tak jsem věděla, co čekat. A četlo se mi to asi líp než kdysi Pinocchio. I když tedy je to ostuda, A1/A2 a změna, zlepšení v nedohlednu. Jestli se mi povede udělat tu němčinu, budu se víc věnovat italštině, slibuju. Ten jazyk je krásný a zaslouží si to. ♥

19.12.2020

Zajímavé drama. Tři a půl hvězdičky, možná bych dala víc, ale to si kdyžtak schovám na knižní verzi. Jako audiokniha to bylo zpracováno opět hezky, je to vskutku dramatizace plná hereckých výkonů. V podstatě mi přijde domnělý revizor sice jako podvodník, na druhou stranu, proč nevyužít hlouposti a špatnosti druhých ve svůj vlastní prospěch. Tak to na světě prostě je. Kdo chytí příležitost za pačesy, může z toho těžit. Trochu smutné.

4 19.12.2020

No nevím, přišlo mi to spíš jako tragédie. Nebo tragikomedie. Překvapilo mě, že se tam pořád někdo s někým líbal. Ale víc nevím, co k tomu dodat. :D

19.12.2020

Tak konečně mám za sebou tuhle klasiku, v audio dramatizované podobě. Krása, nádhera, bravo. Určitě to nečtu naposledy, naprosto chápu, proč se toto dílo těší úctě a oblibě. :)

9 19.12.2020

Nevím, jestli to taky máme na maturitním seznamu, ale pokud ano, určitě si to zvolím a ráda znovu přečtu. A možná příště dám i čtyři hvězdičky.

5 19.12.2020

O něco méně rozsáhlá, ale možná mnohem poučnější, kniha plná faktů a zároveň myšlenek. A seznam popravených odbojářů jako bonus...

19.12.2020

Bylo to jiné než Proces a mrzí mě, že jsem nezačala právě s tímhle. Ale o Kafkovi se mi utváří trochu lepší obraz, mám pocit, že mu třeba jednou budu schopná částečně porozumět. Třeba se někdy i k tomu Procesu vrátím. Proměna nicméně byla fajn a věřím, že se k ní dostanu i v němčině. :)

7 19.12.2020

Nemůžu popřít, že to mělo něco do sebe. Přesto mám pocit, že jsem si z knížky nedokázala odnést nic moc jiného než zamotanou hlavu. Asi jsem nepochopila, jaké je její poslání. Proces s nevinným člověkem. Proces, o němž od začátku do konce nic nevíme, ačkoliv jej sledujeme. Josef K., jehož chování je pro mě záhadou. Ale ještě se knížkou budu zabývat v rámci zápisu na češtinu, takže třeba mi něco dojde zpětně. Snad. Nerada bych musela prohlásit, že mě Kafka neoslovil, když je tak populární.

2 19.12.2020

Skvělá, trefná, pečlivě ozdrojovaná a velmi detailní e-kniha o Miloši Zemanovi v roli prezidenta České republiky. Jen škoda, že končí v listopadu, budu si pak muset přečíst i ty aktualizace. Už dlouho jsem se do něčeho takhle neponořila. Když vidíte takhle souhrnně události posledních pěti let, je to zajímavé i děsivé zároveň. Zajímavé i proto, že tehdy ve svých třinácti jsem se o volbu prezidenta zajímala jen tak letem světem, protože se o tom všude mluvilo, a děsivé, protože si dneska asi trochu lépe uvědomuji, co těchto pět let znamenalo, co se Zemanovi "podařilo" a co všechno se může s Českou republikou dít v dalších měsících a letech.

1 19.12.2020

Zajímavá publikace, byť jedinou novinkou pro mě bylo, že nejoblíbenější knihou je Babička.

19.12.2020

Strašně mě to mrzí, ale musím dát "průměrné" tři hvězdičky. Dala bych čtyři, kdybych od knihy nic nečekala, jenže jsem čekala až moc a od začátku do konce jsem byla zklamaná. (Dobře, zhruba ve 3/4 to začalo mít potenciál, ale nikam se to nevyvinulo.) Nevím, kde začít. Poslouchala jsem audioknihu a nevyhovoval mi ani jeden z interpretů, byť Jan Teplý si docela dobře hrál s různými přízvuky. A pak samotný příběh a způsob, jakým je kniha napsána. Pro cizince, pro které je Česko(slovensko) a Pražské jaro stejně abstraktní a exotické jako pro Jamese a Eleanor, může být tahle kniha krásným okénkem do našich dějin. Což bych měla hodnotit pozitivně. Pro mě (a nechci znít snobsky nebo namyšleně nebo nevím jak, ale prostě jsem doslova dva roky studovala rok 1968 kvůli dějepisné soutěži) to ale byl na jednu stranu přehled českých dějin v rychlém sledu, místy dost zkreslený autorovým vnímáním (což asi není špatně, dějiny něco jako objektivní vnímání asi neznají a pohled zvnějšku by mě měl spíš zaujmout než přivést do rozpaků), na druhou stranu jsem tam zřetelně nacházela chyby a přešlapy. Jasně, je to beletrie, autor má plné právo si s dějinami trochu hrát. A nejspíš bych mu všechno z toho předešlého i odpustila, jenže když se k tomu přidala celá řada "vadných" charakterů... Doprčic, proč jak z Lenky, tak z Eleanor udělal takové hrozné...holky? (Chtěla jsem použít jiné slovo, ale tohle to taky vystihuje.) Eleanor je rozmazlená, neví, co chce, využívá všechny kolem sebe, nejvíc chudáka Jamese, který k ní cítí něco upřímného, ale nikdy se jí nepostaví na odpor, ani když má sebepitomější nápad a sebesebestřednější náladu (tohle slovo asi neexistuje, ehm). Lenka mi vlastně po většinu času nevadila, ale jsem ani jí nerozuměla. Co to mělo být, ten výstup s Dubčekem? A proč sakra na konci ten Pavel vyčítal Samovi, že jí "pustil do ulice", když to ona sama šla, proti jeho vůli a navzdory nebezpečí, o němž se vědělo? Jsem trochu skeptik, když na tohle přijde, ale bojím se, že bych zněla divně, kdybych se o tom dál rozepisovala...

A tak to radši utnu. Dlouho jsem zvažovala, že dám čtyři hvězdičky, protože kniha není špatná, vlastně chápu její úspěch. Ale prostě jsem od toho čekala víc a snad i něco jiného. Tak nějak doufám, že Skleněný pokoj mi tohle zklamání vynahradí.

4 19.12.2020

Snad ještě krásnější, než jak si to pamatuji. Moc se mi líbilo střídaní poezie v próze a ve verších volných a vázaných. Ocenila jsem, že pokud se báseň rýmuje, krásně plyne a zní (na rozdíl od Březinova Svítání na západě, kde občas byly ty verše zkrátka příliš dlouhé, než abych je dokázala číst melodicky). Nejvíce mnou hnula báseň Rozkvetlý smutek. Ale samozřejmě - Pozdě k ránu a Svou violu jsem naladil jsou klasiky, na které nedám dopustit. A také vlastně báseň Pršelo v noci.

2 19.12.2020

Docela čtivé. :) hlavně zase z jiného pohledu historie.

19.12.2020

Dřív se mi to líbilo, ale teď jsem s tím měla dost problémy. Protože to jsou fakt drby. Pomluvy. Lidi si koukají do oken a nevidí si do pusy. A to je možná zajímavé pozorovat, ale mě to nebavilo...
No nic Nerudo, tak aspoň ta poezie mě snad napodruhé nezklame.

3 19.12.2020

Šest povídek. Čtyři namluvené samotným autorem, Zděnkem Svěrákem, jedna Libuškou Šafránkovou a jedna Danielou Kolářovou. Nedokážu říct, která se mi líbila nejvíc. Snad ta první, protože byla tak hezky úvahová? Nebo ta druhá, kterou namluvila Libuše Šafránková, s názvem Divačka, kde vypravěčka sedí v divadle, pozoruje představení i diváky a vzpomíná? Vltava, to byla opravdu legrace, musím si ji pustit (jakože opravdickou Vltavu, ne tuto povídku, byť bych si ji klidně znovu dopřála). I druhá várka trojice povídek se mi líbila, všechny jsou originální a dobře se poslouchají. Nenáročné, leč obsahově plné. Mám Svěráka ráda, ať si o něm kdo chce, co chce, říká.

4 19.12.2020

Pěkně graficky vyvedené, pěkné pohádky v obsahu. Němčina.. inu, ne že by to bylo nějak složité, jen mi to vzhledem k onomu "A2" označení přišlo trošku složitější,než znám. Takže podle mě to pro začátečníky není. (Nebo jsem já začátečník, i když o tom bych ráda pochybovala.. :D)

19.12.2020

Bohužel musím dát dvě hvězdičky. Asi by si to zasloužilo průměrné tři - je to taková průměrná knížka - ale v podání Libora Terše se to prostě nedalo. Tedy, nic proti němu, je skvělý, ale prostě ho mám spojeného se zloduchy z animáků a nemohla jsem se skrz jeho hlas na příběh příliš soustředit. A protože jsem se nesoustředila, brzy jsem se začala ztrácet... Možná je to vůči knížce nefér, ale nemůžu si pomoct.

3 19.12.2020

Zavřete okna plná hluku a poslouchejte. Tak zakončuje doslov překladatel Písně písní. Tahle úzká publikace přeložená Seifertem a Stanislavem Segertem a doplněná kresbami Jaroslava Šerýcha, mě okouzlila. Nedokáži to popsat. Už při čtení jsem si některé části opsala a budu se k nim nejspíš vracet. A taky si konečně musím udělat čas na Fráňu Šrámka, Heinricha Heineho a další básníky. Poezie je krásná. Poezie je částečnou potravou pro duši. Poezie je hudba ve slovech. A můj obdiv mají překladatelé poezie. A pisálci poezie. I když to už mluvím spíš hodně obecně a ne ke knize samotné...

1 19.12.2020