Pražské jaro

od:


KoupitKoupit eknihu

Simon Mawer, autor Skleněného pokoje, bestselleru deníku New York Times, se vrací do Československa. Tentokrát během bouřlivých šedesátých let a s napínavým příběhem o sexu, politice a zradě. V létě roku 1968, v roce Pražského jara a studené války, se dva studenti Oxfordu, James Borthwick a Eleanor Pike, rozhodnout projet stopem Evropu. Tím si zkomplikují právě se rodící přátelství, které by mohlo přerůst v něco většího. Jakmile dorazí do jižního Německa, zrodí se v jejich hlavách nápad navštívit Československo – zemi, ze které se Dubčekův „socialismus s lidskou tváří“ usmívá na svět kolem. Mezitím, Sam Wareham, první tajemník britské ambasády v Praze, sleduje s cynismem diplomata a vášní mladého muže vývoj v zemi. Ve společnosti české studentky Lenky Koneckove si nachází cestu do světa československé mládeže, která je plná nadějí a nových myšlenek. Za železnou oponou se v této chvíli nic nezdá být nemožným. Avšak obří kola politiky se dál točí v pozadí, sovětský vůdce Leonid Brežněv vyvíjí na Dubčeka nátlak a Rudá armáda se shromažďuje na hranicích. Tato chytrá, strhující a smyslná novela opět potvrzuje, že Simon Mawer je jedním z nejtalentovanějších současných spisovatelů historické špionážní fikce....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/38_/389272/prazske-jaro-EYJ-389272.jpg 4.483
Orig. název:

Prague Spring (2018)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Kniha Zlín
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (28)

Přidat komentář
simona5r
včera

Prolínající se osudy lidí z Československa a ze západu na pozadí historicky významného období našich dějin. Dokonalé přiblížení atmosféry v letní Praze 1968 doplněné milostnými pletkami.

Gagarin
včera

Z toho, co zatím od Mawera vyšlo, to řadím k těm nejlepším knihám, asi hned za Skleněný pokoj. Jsou tam dvě dějové linky, které se protnou asi až za půlkou knihy - a to ještě opravdu jenom lehce, v podstatě by to fungovalo možná i zvlášť. Myslím, že se autorovi podařilo (a zdůrazňuji, hlavně pro zahraniční čtenáře!) popsat euforii jara a léta 68 i to drama, které následovalo po příjezdu Rusů. 4.5 z 5

Nifredil
předevčírem

Ještě se mi nestalo, aby byla kniha až do své poloviny nudná. Přibližně od poloviny začně děj nabírat na obrátkách a pak už tempo nepustí až do konce. Úžasné na tohle románu je, jaké množství faktů dokázal autor nastudovat a použít. A pozor! Správně použít. Také je fantasticky vykreslení nálada v ČR v roce 68. Zajímalo by mě, zda to tak lidé vnímali opravdu i uvnitř železné opony. Musím se zeptat. V tomhle to bylo mistrovské čtení. Mawer opravdu umí pracovat s náladou čtenáře.
No a konec, to je kapitola sama pro sebe. Nečekala jsem ho takhle a vlastně to není špatně.
Celkově bych knihu řadila spíše k těm lepším Mawerovým knihám. Úplné nadšení se nedostavilo, ale stálo to za to.

evasamankova
15. ledna

Výsledný dojem z knihy se bohužel ani v nejmenším nepřiblížil k očekávanému... První polovina je velmi táhlá, druhá už naopak svižnější, ale ani to nenapomohlo k lepšímu vnímání postav, které jsou až do konce neuchopitelné, protože zkrátka ploché.
Příběh je plytký a jaksi i nedovyprávěný. I když pravda - proč chtít vědět víc, když každá chvíle bude jednou jen minulostí... :((
Celkově shrnuto - obyčejný průměr, který po sobě nezanechal výraznější stopu. Nebudu tvrdit opak jen proto, že to napsal Simon Mawer...

Ivana.Ka
14. ledna

Takové chvály kolem a pro mne velké zklamání... Jen vlažné vyprávění nějakých studentů na cestách, kde slečna nemá jasno sama v sobě a plácá se v pocitech... Trochu obyčejný román, který měl být asi lepší, když se odehraje v takové době, ale není... Zmínky jsou téměř okrajové a konec? Jako vážně jsou všichni jako sluníčka, když nedaleko umírají lidé a vlastně se toho všeho zúčastnili? Nevím, nějak moc slov, ale kniha vlastně neřekla vůbec nic...

Marčullkas
14. ledna

Pohnutý srpen 1968 propletení osudů mladých lidí.

kkackah
14. ledna

Výborná knížka o české historii, při jejímž čtení běhá mráz po zádech. Postavy jsou sympatické a příběh výborně plyne.

ADE138
13. ledna

Pražské jaro nezklamalo...čtivé, zajímavé. Těší mne otevřený konec. Ale přiznávám, že Skleněný pokoj e mi líbil víc.

bigben
10. ledna

Střet několika různých světů při jedné z významných událostí českých dějin...diplomat, angličtí studenti, Češi, ruští hudebníci...trochu pomalejší rozjezd, ale pak už se děj rozjel všemi směry...za mě doporučuji, nejen kvůli "anglickému" vnímání pražského léta

KrystofJuzko
09. ledna

Na knihu jsem se těšil už od chvíle, kdy jsem na ní četl první recenze. Táhlo mě k ní líčení událostí roku 1968 z pohledu nečeského autora. Musím přiznat, že mě kniha doopravdy nadchla. Nabízí poutavě a charismaticky plynoucí děj, mistrovsky napsané vyprávění a strhující příběh. Pražské jaro je rozhodně výraznou beletristickou reflexí tehdejších událostí. Mohu jedině doporučit.

mončičáček
06. ledna

Mawer opět nezklamal - poutavý příběh na pozadí skutečných historických událostí, podaný navíc s nadhledem a odstupem cizince... Zvažovala jsem odebrání jedné hvězdičky za příliš otevřený konec,ale nakonec je to pět z pěti...I když drobný dovětek a smířlivý END by oběma příběhům prospěl,a nemusel by být ani moc HAPPY...

Tatrman
06. ledna

Velice zdařilý román. Milostně-politický příběh na pozadí Československa a srpna 68 viděný očima (ne)zúčastněných cizinců (včetně autora samého).
Z mého pohledu patří Pražské jaro, Pád a samozřejmě Skleněný pokoj ke třem nejlepším autorovým knihám...

Jana283
06. ledna

Tak asi to není můj úplně nej… Mawer, ale pořád mne baví a oslovuje. Pro české čtenáře možná trochu zbytečné historické reminiscence. Ale vlastně je fajn, že mohu napsat „notoricky známé“. Protože jsem zažila dobu, kdy bych je hltala jako odhalená tajemství. Takže nakonec uznávám, že opáčko z dějepisu nikomu nemůže uškodit (a jsou věci které je třeba opakovat neustále) a mladším čtenářům třeba prospěje, pokud stále platí, že jsou novodobé dějiny ve škole opomíjené. Skvěle vykreslená atmosféra doufání i beznaděje.

lucie2169
05. ledna

Popravdě řečeno, po tom všeobecném jásání jsem čekala víc: kniha má skvělé promo, vydání je skvěle načasované (konec výročního roku), ale jako celek pro mě jako občana ČR až tak zajímavá není: historická fakta, navíc vesměs všeobecně známá, jsou podávána dost černobíle a takovým učebnicovým stylem, příběh je předvídatelný, styl ne tak strhující, jak by se dle ohlasu dalo předpokládat. Možná jsem měla nastavenou laťku příliš vysoko, nevím: přečtení nelituji, ale doporučení si rozmyslím. Pokud bych knihu tohoto typu měla číst o jiné zemi, asi bych zaváhala - bála bych se, že se mi v hlavě usadí zavádějící historické skutečnosti: ve výsledku čtyři hvězdy z pěti, a to ještě přihlížím k pěkné podobě obálky.

salamandrina
04. ledna

Ideální první kniha roku. Skvěle vystižená atmosféra letní Prahy těsně před sovětskou okupací a to pohledem cizinců. Ukazuje se svět, který jako Češka důvěrně znám, ale zároveň ho poznávám díky "těm z venku", kteří se v roce 1968 stali svědky okupace. Od autora jsem už četla Skleněný pokoj a Pád, vždy se mi knihy líbily, ale zároveň jsem z nich měla pocit chladu a odstupu - precizně napsané, ale... U Pražského jara tenhle pocit nemám. Postavy jsou živoucí a energický, život v Čechách je popsán jasně, ale krásně. U některých pasáží by se nadneseně dalo říci, že jsem ani nedýchala, jak nádherně byly napsané. Áááááá krása!

marketa6511
02. ledna

Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale nemůžu říct, že by mě uchvátila. Autor podle mě dobře pracuje s náladou té doby, pohled zvnějšku taky stojí za to. Ale oba paralelní příběhy mi připadají místy jen obtížně uvěřitelné. Hlavně pasáže z života mladých britských studentů pro mě byly nepoutavé, a částečně jsem přeskakovala. Takže jen 4 hvězdičky, chybělo cosi, co by knihu činilo výjimečnou. Prostě lehký nadprůměr.

katka.oo
31.12.2018

Výborná kniha, jak je napsáno na obálce knihy ,, strhující a smyslný román o událostech roku 1968", jiný pohled na tuto událost očima zvenku, postavy mě velmi sympatické, čtivé, děj nikde nedrhne a úplně vás pohltí. Kniha se mi hodně líbila, možná více než Skleněný pokoj. Doporučuji.

martinhk
29.12.2018

Zajimávý pohled na jednu z našich nejdůležištějších historických událostí okem a perem cizince. Příběh studentů z Oxfordu, propletení a setkání s českými studenty a případ ruského dirigenta do sebe dobře zapadá. Přijde mi, že děj má spád, není nijak uměle protahovaný a konec je vcelku "hustý" :-)

Melanka
27.12.2018

Jak píší čtenáři přede mnou, "něco tam chybělo". Nevím přesně , co. Žádná z postav mi nepřirostla k srdci, emoce mnou necloumaly, přesto se kniha skvěle četla.
Osmašedesátý je naše velké téma a možná, že autorův pohled na něj je sice precizně nastudovaný, ale přece jen z venku.

bosorka
26.12.2018

Mawerovy knihy mě většinou baví, ale nikdy nemám pocit, že bych je měla ohodnotit plným počtem, vždycky jim chybí takové nějaké to "cink", ten pocit, který vás přiková, drží a nepustí. Pražské jaro je zajímavé tím, jak na československé období nahlíží cizinec. Mawer skvěle postihl náladu tehdejší doby, to očekávání, pocit, jak se vše mění k lepšímu a jinak už to být nemůže až k velmi hořkému prozření. Knížka nabírá grády, jak se blíží k 21. srpnu. Pak bohužel ke konci zase trošku ztratí dech, když skončí tak nějak do prázdna. Zvláštní, když člověk čte knihu o událostech, které jsou mu blízké, od zahraničního autora. Pořád má tak trochu pocit, že ho musí načapat při nějaké nevědomosti. Celou dobu pozorně čte a obdivuje ho, jak má reálie nastudované. To staví knihu ještě do trošku jiného světla.

rodak
25.12.2018

Po Skleněným pokoji moje druhá autorova nej Je to výjimečný román z pohnutých let v Praze napsaný britským spisovatelem.

Atuin
23.12.2018

Kniha je uvnitř přesně taková jakou slibuje její zevnějšek. Není to žádné překombinované dílo s mnoha nesouvisejícími prvky, ale je to dost poutavé a charismatické čtení, jehož děj plyne jako Vltava či jiná evropská řeka. Hraje to na takovou tu základní kontinentální notu s tím, pocity a situace ( jakékoli) jsou popsány decentně a přitom s velkou škálou prvků a barev. Historické " odkazy" vyvolávající přesně ty depresivních emoce a skutečnost je psána lehkým perem a přitom nezapomenutelně. Člověk se dokáže na 100% vžít jak s mladým párem a jeho osobitými a osobními peripetiemi, které začnou v podstatě ještě než opustí Anglii, tak se Samem.
Chytlavé proudění a zajímavé podání se v knize nezastaví a to je velmi žádoucí, ocitla jsem na stránkách knih mžiknutím oka. Funguje to dobře, autorovi se to dost povedlo.5/5

rottovat
21.12.2018

Simon Mawer je pro mne autorem, u kterého se nemůžete spálit a vše, co napíše, se pro vás stane literárním zážitkem. Asi i proto jsem se na Pražské jaro neskutečně těšila a vkládala do něj možná až příliš velké očekávání. A dostalo se mi sice jako vždy skvělé čtení, ale v konečném výsledku to nebylo "to nej", co jsem čekala. Jako by příběhu něco chybělo, "to něco", co vás nutí knihu neodložit, dokud nejste na poslední straně. To jsem u Pražského jara bohužel neměla. Celý děj plynul tak nějak konstantně ve stejném tempu a nebyla tam pro mne žádná očekávaná gradace, resp. události srpna 68 byly popsány velmi dobře, stejně tak jednotlivé postavy vykreslil autor vcelku bravurně, ale něco tam prostě chybělo, abych po dočtení litovala, že už je konec.

zupri
16.12.2018

Velmi čtivé, ze zajímavého úhlu pohledu ... i přesto mi tam "něco" chybělo.

Nefilim
14.12.2018

Nemůžu říct, že by to bylo od začátku do konce strhující čtení, ale moji pozornost Mawer udržel. Je znát, že si dobře nastudoval reálie a vzhledem k tomu, že na rok 1968 nahlíží přes britské postavy tak trochu nezúčastněně, pocit zmaru vystihuje dost přesvědčivě. Jen mi vadilo, že závěr knihy nespěje k výraznější pointě a končí jako neuzavřená epizoda televizního seriálu.

iveta3689
08.12.2018

Zvlastni a zajimave, sledovat nazor na invazi v 1968 z pohledu Brita. Kniha ma pomalejsi rozjezd, ale rozhodne nudny. A zaver je vazne strhujici. Autor vyborne popsal zmatek, zoufalstvi, strach, nechapavost obyvatel, jako kdyby se ho tykalo osobne.

hs777
01.12.2018

Dva studenti putující Evropou, diplomat britské ambasády v Praze a několik obyčejných lidí svede dohromady děj této knihy v euforické době léta 1968. Události Pražského jara jsou nám, Čechům, důvěrně známá, ale líčení nečeského autora je naprosto strhující. Atmosféra naděje, nadšení mladých lidí pro Dubčeka, vidina uvolnění komunistického režimu a vzápětí krutá beznaděj a vztek z neomluvitelné okupace a ztráta svobody na předlouhých dvacet let.
Opravdu mistrovsky napsané a samozřejmě doporučuji.

kerstyn
19.11.2018

Moje první literární setkání se Simonem Mawerem a doufám, že rozhodně ne poslední. Skvěle vystavěný příběh několika postav na pozadí dobře známých historických událostí. Simon Mawer nenudí, kniha vás jednoduše pohltí a nepustí.