Pražské jaro

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Simon Mawer, autor Skleněného pokoje, bestselleru deníku New York Times, se vrací do Československa. Tentokrát během bouřlivých šedesátých let a s napínavým příběhem o sexu, politice a zradě. V létě roku 1968, v roce Pražského jara a studené války, se dva studenti Oxfordu, James Borthwick a Eleanor Pike, rozhodnout projet stopem Evropu. Tím si zkomplikují právě se rodící přátelství, které by mohlo přerůst v něco většího. Jakmile dorazí do jižního Německa, zrodí se v jejich hlavách nápad navštívit Československo – zemi, ze které se Dubčekův „socialismus s lidskou tváří“ usmívá na svět kolem. Mezitím, Sam Wareham, první tajemník britské ambasády v Praze, sleduje s cynismem diplomata a vášní mladého muže vývoj v zemi. Ve společnosti české studentky Lenky Koneckove si nachází cestu do světa československé mládeže, která je plná nadějí a nových myšlenek. Za železnou oponou se v této chvíli nic nezdá být nemožným. Avšak obří kola politiky se dál točí v pozadí, sovětský vůdce Leonid Brežněv vyvíjí na Dubčeka nátlak a Rudá armáda se shromažďuje na hranicích. Tato chytrá, strhující a smyslná novela opět potvrzuje, že Simon Mawer je jedním z nejtalentovanějších současných spisovatelů historické špionážní fikce....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389272/prazske-jaro-EYJ-389272.jpg 4.1632
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Kniha Zlín
Orig. název

Prague Spring, 2018

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (174)

Kniha Pražské jaro

Přidat komentář
Pralev
02. května

Moje první setkání s Mawerem udělalo neskutečně dobrý první dojem. Líbí se mi styl, jakým píše, a v této knize bylo strašně zajímavé číst si pohled cizince na události, které pro nás jsou důvěrně známé (tedy já je nezažil, ale znám je ze školy a tátova vyprávění). Navíc mám rád, když je historický román spíše příběhem konkrétních lidí a ty historické události jsou jen na pozadí daného příběhu. Od tohoto spisovatele si toho budu chtít přečíst víc.

ještěrka38
30. dubna

Velmi čtivé, dvě linky příběhů, které se pak propojí...Trošku jsem byla zklamaná, že jsem se nedozvěděla, jak to dopadlo s Lenkou...Doporučuji.


jiradvo
21. února

Mám velmi rád jazyk, jakým píše Simon Mawer a ani tato kniha mě nezklamala. Dvě linie příběhů, které se propojí v jeden na pozadí historické události, která je v našich dějinách velmi smutnou rudou skvrnou. Která na desítky let zastavila život.

tess.de.veles
07. února

Simon nezklame snad nikdy....Jen me mrzi, ze nevim, jak to nakonec dopadlo s Lenkou...
Uz ted se tesim na jeho dalsi knihu...
A jeste musim zminit preklad Lukase Novotneho....Jeste nikdy jsem si pri cteni knihy nerilala, jak je to krasne prelozeny !!! Bravo !!!!

THERISA
28. ledna

Příjemné čtení, pro české fanoušky autora takříkajíc povinnost. Škoda jen toho konce... On to tak Mawer, bohužel, občas mívá. Buď to vypointuje zcela precizně, že vám na konci nestačí dech a knihu na poslední straně zavíráte s otevřenou pusou (za mě rozhodně knihy Pád a Mendelův trpaslík toto na 100% doručily). Anebo jako v tomto případě dočtenou knihu taktéž zavíráte s otevřenou pusou, ale bohužel z jiného důvodu. Jaksi vám ten konec přijde nedomrlý, nedotažený, celou dobu během čtení na něco čekáte, a čekáte, a čekáte.. a nějak moc se ani nedočkáte. Škoda, no, ale čtete se to krásně, to bez pochyby.

Nehorazna
16. ledna

Líbili se mi detaily dění u nás, jako by sám autor u toho byl a vše zažil.
I když jsem ročník 87 a o pražském jaru a následné invazi se jen dočítám a dozvídám zprostředkovaně... dycky mě to tak mrzí , jak to tu dopadlo... kolika lidem zničil komunismus život a zastavil veškeré dění, pokřivil smysl pro morálnost.
příběh jsem přečetla rychle, ale něco do pěti hvězdiček mu chybělo...

Anna27
05. ledna

V knize probíhá diplomatická a studentská linka, které se příjemně střídaly. Otevřený konec mi taky nevadil. Chválím autorův zájem psát o naší zemi a událostech, které se tu děly. Stojí za přečtení.

rencovav
19.12.2020

Strašně mě to mrzí, ale musím dát "průměrné" tři hvězdičky. Dala bych čtyři, kdybych od knihy nic nečekala, jenže jsem čekala až moc a od začátku do konce jsem byla zklamaná. (Dobře, zhruba ve 3/4 to začalo mít potenciál, ale nikam se to nevyvinulo.) Nevím, kde začít. Poslouchala jsem audioknihu a nevyhovoval mi ani jeden z interpretů, byť Jan Teplý si docela dobře hrál s různými přízvuky. A pak samotný příběh a způsob, jakým je kniha napsána. Pro cizince, pro které je Česko(slovensko) a Pražské jaro stejně abstraktní a exotické jako pro Jamese a Eleanor, může být tahle kniha krásným okénkem do našich dějin. Což bych měla hodnotit pozitivně. Pro mě (a nechci znít snobsky nebo namyšleně nebo nevím jak, ale prostě jsem doslova dva roky studovala rok 1968 kvůli dějepisné soutěži) to ale byl na jednu stranu přehled českých dějin v rychlém sledu, místy dost zkreslený autorovým vnímáním (což asi není špatně, dějiny něco jako objektivní vnímání asi neznají a pohled zvnějšku by mě měl spíš zaujmout než přivést do rozpaků), na druhou stranu jsem tam zřetelně nacházela chyby a přešlapy. Jasně, je to beletrie, autor má plné právo si s dějinami trochu hrát. A nejspíš bych mu všechno z toho předešlého i odpustila, jenže když se k tomu přidala celá řada "vadných" charakterů... Doprčic, proč jak z Lenky, tak z Eleanor udělal takové hrozné...holky? (Chtěla jsem použít jiné slovo, ale tohle to taky vystihuje.) Eleanor je rozmazlená, neví, co chce, využívá všechny kolem sebe, nejvíc chudáka Jamese, který k ní cítí něco upřímného, ale nikdy se jí nepostaví na odpor, ani když má sebepitomější nápad a sebesebestřednější náladu (tohle slovo asi neexistuje, ehm). Lenka mi vlastně po většinu času nevadila, ale jsem ani jí nerozuměla. Co to mělo být, ten výstup s Dubčekem? A proč sakra na konci ten Pavel vyčítal Samovi, že jí "pustil do ulice", když to ona sama šla, proti jeho vůli a navzdory nebezpečí, o němž se vědělo? Jsem trochu skeptik, když na tohle přijde, ale bojím se, že bych zněla divně, kdybych se o tom dál rozepisovala...

A tak to radši utnu. Dlouho jsem zvažovala, že dám čtyři hvězdičky, protože kniha není špatná, vlastně chápu její úspěch. Ale prostě jsem od toho čekala víc a snad i něco jiného. Tak nějak doufám, že Skleněný pokoj mi tohle zklamání vynahradí.

1 ...