Pozdě k ránu
Karel Hlaváček
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89981/mid_pozde-k-ranu-KkD-89981.jpg
4
135
9
Havlíček chápe jazyk jinak, než jeho předchůdci a v této sbírce básní se to projevuje. Autor zde vytváří poezii výjimečných, nevšedních pocitů a představ, jemných nálad, nočních neurčitých a pohádkových krajin bez pevných obrysů a plných fantazijních dějství, při nichž zní hluboké tóny viol, louten a hobojů.
Přidat komentář
Náročnější čtení - některé básně se minuly s mým chápáním, ale pro jiné to za přečtení stálo. Vyzdvihl bych úvodní Pozdě k ránu, Upír a nejvíce na mě zapůsobila báseň v próze Subtilnost smutku.
Snad ještě krásnější, než jak si to pamatuji. Moc se mi líbilo střídaní poezie v próze a ve verších volných a vázaných. Ocenila jsem, že pokud se báseň rýmuje, krásně plyne a zní (na rozdíl od Březinova Svítání na západě, kde občas byly ty verše zkrátka příliš dlouhé, než abych je dokázala číst melodicky). Nejvíce mnou hnula báseň Rozkvetlý smutek. Ale samozřejmě - Pozdě k ránu a Svou violu jsem naladil jsou klasiky, na které nedám dopustit. A také vlastně báseň Pršelo v noci.
Byla to vlastně směs mezi poezií a prózou ... přečetla jsem, ale žádný extra zážitek to ve mě bohužel nevyvolalo ...
Je neuvěřitelné, že tento dekadent byl také starosta Sokola... Není nad Libeň a její spisovatele. Něco zhudebnil Jan Haubert.
Přátelé knihomolové, tohle je POESIE. Kdo nečekal o prázdninách na venkovské cestě mezi poli v horkém létě na svítání mírně ovíněn a nevybavil si přitom Pozdě k ránu, žije o setinu procenta chudší život. Tak to je.
Geniální autor - geniální dílo. Naleznete tu hluboké, citové, neklidné a přitom uklidňující, až hypnotické verše. Hudební metafory a podobenství jsou úchvatné.
Autor si zde vyzkoušel co měl ve svých teoretických záznamech - tedy užít slov v jejich intimní hloubce, a především přistupovat k problému jako k architektonickému problému....Koho to víc zajímá, ten si to může nastudovat rovnou z rozborů autora.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Pozdě k ránu |
| 1989 |  Vteřiny duše |
| 1986 | Milostný listář |
| 1898 | Mstivá kantiléna |
| 1978 | Hrál kdosi na hoboj |
Kniha Pozdě k ránu je v
| Přečtených | 229x |
| Čtenářské výzvě | 6x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 18x |
| Chystám se číst | 33x |
| Chci si koupit | 5x |
Sbírka opravdu navazuje atmosféru, jako kdyby se blížila čtvrtá hodina ranní a my bychom bloudili prázdnými ulicemi uvězněni pod bludným mrakem melancholických myšlenek. Hraje si s našimi smysly, chce nás dostat na konkrétní místo. Autor tu hojně využívá barvy, vymalovává s nimi pochmurné obrazy unaveného přemítání. Vyskytuje se tu motiv žárlivosti, myšlenky na všechny, které intimně znali jeho milou před ním. Krásné.