karaliene komentáře u knih
Jednoduché, jednoznačné, nabité informacemi i vtipem.
Z každé kapitoly prýští autorčina fascinace tématem a - jako jednu z mála populárně naučných knih - tuto vnímám jako vydanou nikoliv za účelem sebeprezentace autorky, nýbrž s upřímnou snahou o osvětu.
Proplétání příběhu s životem Charlese Baudelaira a jeho Fleurs du mal, sexuální perverze, střídání literárních stylů (poezie, próza, divadelní scénáře), psychické narušení obou hlavních postav... zpracování tolika vzájemně souvisejících úrovní ve spojení s autorovým uměním psát a probouzet ve čtenáři emoce činí z této knihy unikát, který ráda doporučím všem.
Myšlenka dobrá, podání špatné. Kniha mě nevtáhla, dočetla jsem ji ve zcela apatickém stavu, kdy mi bylo úplně jedno, jak příběh dopadne (a snad i s úlevou, že už je konec a že budu moct sáhnout po něčem dalším - od jiného autora).
Jo, tohle můžu. Goffa nenahání body šokující morbiditou ani zbytnělým protahováním příběhu. Jeho detektivky mají realistické zápletky, jeho postavy lidskost s jejími slabostmi i ctnostmi a jeho literární um výjimečnost skrytou v obyčejnosti.
Líbí se mi, jak kniha kloubí faktografii s lidskostí. Je příjemné vidět, že ne všichni kriminalisté nasákli cynickým odstupem.
Tento díl mě nevtáhl tak jako předchozí, nemůžu ze sebe setřást pocit upadající kvality a tendenci k průměru (vše pregnantně popsali předchozí hodnotící).
A teď ryze subjektivní postesk:
na "pojď, Mio, pojď," už jsem začala alergizovat.
V pubertálních letech nihilistického hloubání nad smyslem vlastní existence mě oslovila mnohem více. Jedna z mála položek povinné středoškolské četby, která do ní opravdu patří (narozdíl od mnoha těch, které adolescent pochopit, natož vstřebat ještě nedokáže).
Knihu čtu potřetí a při každém čtení je lepší a lepší. Yalomův meisterstück.
...je jako dobře odehraná šachová partie - oba dva hlavní protagonisté by byli spokojeni. ;)
Každá věta je symfonie. Celek pak slovy nepopsatelná dokonalost, která bere dech.
Ani po dočtení se nemůžu rozhodnout, zda kniha byla spíš smutná nebo vtipná. A právě v tom je její síla...
Příběh je pěkný, dobře promyšlený, dobře napsaný...ale asi jsem cynik, toho sladkého tam na mě bylo příliš.
(SPOILER) Ve vícero ohledech přitažené za vlasy. Knihy, ve kterých muž alogicky a bezhlavě touží po dokonalé a nedostupné ženě (anebo žena po muži), mi vždy připadají jako projekce přání autorek (autorů). Ani tato kniha není výjimka. Bohužel.
Propracovaný popis křehkosti geo/politické situace i lidských vztahů. Místy mě až mrazilo.
Poctivá práce snoubící se s literárním talentem ústí v mistrovská díla Jodi Picoult. Není knihy, která by neobsahovala řadu velmi detailních faktografických informací, není knihy, která by nebyla strhující, čtenářsky i emočně, není knihy, která by nebyla dokonalá po stylistické stránce.
Tato není výjimkou.
(Ano, ani já jsem se neubránila slzám, a to opravdu nejsem plačka...)
Směs explicitní morbidity a prvoplánového perverzního sexu. Nic víc, nic míň. Nechutné.
Příběh se mi líbil, ale na čtivosti ubírá autorčino literární nadání, květnatost a bohatost písemného projevu. Některá slova jsem si musela dohledávat ve slovníku a to se nepovažuji za češtinářského negramotu.
Na druhou stranu poetická detailnost (zejména přírodních) popisů ve mně probudila emocionální odezvu a při čtení jsem ke kraji, do kterého je příběh vsazený (a který vůbec neznám), i k místním obyvatelům pocítila nejen soucit, ale i náklonnost.
Goffa a Terenc si mě získali před pár týdny a opět dokázali, že zcela oprávněně.
Hodně dobré! Takový autor mi na poli české literatury chyběl!
Oceňuji průhledy do budoucnosti.
(SPOILER) Napětí a atmosféra se příběhu upřít nedají, ale protože jsem během četby zvyklá rozvíjet vlastní hypotézy, vždycky se cítím podvedená, když je vrah po většinu vyprávění totálně upozadněný a nastupuje na scénu až v samém závěru.